Životní prostředí v ČR zůstává podle analýzy jedno z nejhorších v EU
Index, který je společným projektem iniciativy Evropa v datech a České spořitelny, hodnotil stav životního prostředí podle 14 indikátorů. Česko se v konečném hodnocení umístilo šesté od konce. Hůře dopadlo pouze Nizozemsko, Irsko, Řecko, Lucembursko a Kypr. Naopak v čele žebříčku je stejně jako před rokem Švédsko, následované Portugalskem a Francií.
Česko podle indexu stále pokulhává v omezování emisí skleníkových plynů, kde nedosahuje ani na unijní průměr. Jen tuzemský průmysl jich ročně vyprodukuje 1932 kilogramů na obyvatele, což je meziroční nárůst zhruba o 11 procent. Loni Česku v tomto ohledu náleželo 17. místo, letos se zařadilo na 19. příčku. Jednou z příčin nadprůměrných emisí je podle analýzy skutečnost, že česká ekonomika patří mezi energeticky nejnáročnější ekonomiky v EU.
"Hlavní příčinou zvýšení emisí v průmyslu je návrat na úroveň průmyslové výroby před covidovou pandemií. K největšímu meziročnímu nárůstu došlo v odvětvích chemického průmyslu a zpracování kovů. Za přibližně 40 procent emisí skleníkových plynů v ČR ale stojí spalování uhlí," komentovala výsledky analýzy mluvčí ministerstva životního prostředí Lucie Ješátková. Rychlá dekarbonizace energetiky v souladu s cílem ukončení využívání uhlí do roku 2033 představuje největší příležitost pro snižování emisí, dodala.
Kvůli nadprůměrně vysokým emisím zemře v Česku podle mezinárodních studií ročně 3200 lidí. V přepočtu na obyvatele se jedná v rámci unijní sedmadvacítky o 21. nejvyšší hodnotu.
Oproti minulému roku se Česko zhoršilo v produkci odpadu, zlepšilo se v jeho recyklaci. Podíl odpadů, které se povede znovu využít, v ČR meziročně vzrostl o tři procentní body na 43 procent. Republika si tak v tomto indikátoru polepšila o šest příček na 13. místo. Za tímto posunem stojí podle analýzy zřejmě efektivnější vybírání bioodpadu.
Samotná recyklace nicméně podle odborníků není řešením, efektivnější je snižovat množství produkovaného odpadu. Z tohoto hlediska si ale Česko naopak pohoršilo. Na jednoho obyvatele nyní připadá 570 kilogramů odpadu ročně, což odpovídá meziročnímu růstu o 12 procent. Například v produkci elektroodpadu je na tom ale ČR lépe než mnohé evropské země, které se v celkovém pilíři stavu životního prostředí umístily lépe.
Podle indexu má Česko stejně jako loni nejvyšší podíl půdy postižené suchem v celé evropské sedmadvacítce, dosahuje 16 procent. Nedostatek vláhy spolu s vlnami extrémních veder se projevuje i ve stavu lesů a jejich klesající schopnosti snižovat množství oxidu uhličitého v ovzduší, konstatovali autoři analýzy.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (36)
Emil Novák
4.4.2023 10:52Nadpis je tedy v rozporu s obsahem článku.
Jiří Svoboda
4.4.2023 11:53 Reaguje na Emil NovákJistě, Česko by mohlo mnohem více tlačit na to, aby globální problém klimatického rozvratu byl účinnými nástroji řešen na globální úrovni. Jenže takového přístupu se EU a rozvinuté země bojí jak čert kříže! Chtějí být na pásce závodu uhlíkové neutrality první a chyběl by jim doping importem uhlíkově náročných levných výrobků z ostatních zemí.
Jaroslav Řezáč
5.4.2023 07:54 Reaguje na Emil NovákMichal Ukropec
4.4.2023 12:00Michal Uhrovič
4.4.2023 12:57 Reaguje na Michal UkropecV česku se všechno dělá jak má, důchodová reforma, reforma školství i ochrana přírody.
Michal Ukropec
4.4.2023 13:01 Reaguje na Michal UhrovičMichal Uhrovič
4.4.2023 14:09 Reaguje na Michal UkropecMarcela Jezberová
4.4.2023 12:22Cože? Italům loni vyschl pád, Francouzi kvůli nedostatku vody odstavovali JE, protože je neměli čím chladit, u nás bylo počasí v podstatě normální, ale měli jsme největší podíl půdy postižené suchem? Kdo ty bláboly píše?
Michal Uhrovič
4.4.2023 12:33 Reaguje na Marcela JezberováKde žijete?
Marcela Jezberová
4.4.2023 14:30 Reaguje na Michal UhrovičMichal Uhrovič
4.4.2023 14:33 Reaguje na Marcela JezberováEmil Novák
4.4.2023 12:40 Reaguje na Marcela JezberováMichal Uhrovič
4.4.2023 12:44 Reaguje na Emil NovákMichal Uhrovič
4.4.2023 16:32 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
4.4.2023 19:04 Reaguje na Michal UhrovičKoroze pod napětím také nesouvisí s tím že by na odstávky "kašlali", byla způsobena špatným návrhem trasování bezpečnostního vstřikovacího okruhu u novějších reaktorů.
Daniel Vondrouš
4.4.2023 16:16 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
4.4.2023 19:15 Reaguje na Daniel Vondroušvaber
5.4.2023 08:50 Reaguje na Daniel Vondroušněkde je přecetla, jako každý jiný, nebo myslíte ,že chodila po francouzských elektrárnách a sbírala dohromady grafy jejich výroby za několik let a po pracné kalkulaci ,vydala tu nejsprávnější informaci?
Pavel Hanzl
4.4.2023 12:33Jaroslav Studnička
4.4.2023 12:49 Reaguje na Pavel HanzlAnyr
4.4.2023 13:47 Reaguje na Jaroslav StudničkaA uhlí snad už jen ve skanzenech.
Michal Uhrovič
4.4.2023 12:42Že ve střední evropě jsme na tom ze suchem nejhůř, to nikomu nevadí. Z Vysočiny se za 20 let stala podnebím Jižní Morava, Jižní Morava začíná být vyschlá už i v zimě. Ale supermákety jsou plné, klimatizace hučí, tak sorry jako!
Richard Vacek
4.4.2023 13:45vaber
5.4.2023 09:22,,Kvůli nadprůměrně vysokým emisím zemře v Česku podle mezinárodních studií ročně 3200 lidí,,
prý je dle mezinárodních studií,
někde by měli uvést jak to mezinárodně vystudovali,
nejvyšší emise jsou tam kde nejvíc spalují a kde je nejvíc aut a to je u nás?
díky malé rozloze Evropy , podobnému počasí a promíchávání atmosféry, jsou státy EU postiženy téměř stejně,
kdyby bylo v článku uvedeno jak špinavý vzduch je na konkrétních místech v konkrétních městech a uvedli naměřená čísla ve stejnou dobu,
něco by to mohlo říci o emisích a čistotě vzduchu
Břetislav Machaček
5.4.2023 10:16házení špíny na jiné a chrochtají blahem, že je někdo vyslyšel a pohanil
jejich vlastní zem a její obyvatele. Jinde mají lidé snahu obraz své země
vylepšovat, ale vlastností mnoha našich občanů je vlast hanit a opěvovat
vše cizí. Budiž, u nás díky blbost shořela část NP ČŠ, ale násobně více
shořelo lesů ve Španělsku, Itálii a Řecku. U nás jsme měli zvládatelné
sucho, ale v zahraničí to nezvládali, ale jsou lepší, protože ti na sebe
nenapráskali. Za války Němci tvrdili, že jsou Čechiše hunde, což bylo
myšleno tak, poštěkáváme, ale nekoušeme a když tak zbaběle zezadu.
Břetislav Machaček
5.4.2023 10:20 Reaguje na Břetislav Machačekza nějaký ten pamlsek a donášení na své sousedy, což křivákům
zůstalo a donášejí kdejakou kravinu rovnou do Bruselu.