https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/zmizely-zaby.a-lide-onemocneli.nebyla-to-nahodna-souvislost
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Zmizely žáby... a lidé onemocněli. Nebyla to náhodná souvislost

25.9.2022 02:20 | Canberra/San José (ČTK)
Úbytek obojživelníků vedl k podstatnému zvýšení výskytu malárie, tedy nemoci přenášené infikovanými komáry. Nejprve v Kostarice v 80. a 90. letech 20. století a poté znovu v Panamě na začátku nového tisíciletí.
Úbytek obojživelníků vedl k podstatnému zvýšení výskytu malárie, tedy nemoci přenášené infikovanými komáry. Nejprve v Kostarice v 80. a 90. letech 20. století a poté znovu v Panamě na začátku nového tisíciletí.
Od začátku globální pandemie covidu-19 v roce 2020 si lidstvo stále více uvědomuje, že zdraví našeho druhu je úzce propojeno s ostatními živočichy. V současnosti se mluví hlavně o ptácích a savcích, o obojživelnících jen zřídka, což ovšem může být nebezpečné přehlížení. Nově publikovaná studie o žábách a malárii ukazuje, jak úzce mohou tito roztomilí - i když poněkud slizcí - tvorové ovlivňovat lidské zdraví, napsal server Science Alert.
 

V 80. letech 20. století si ekologové v Kostarice a Panamě začali všímat dramatického poklesu počtu obojživelníků. Žáby a mloci v této části světa se stávali obětí virulentního houbového patogenu Batrachochytrium dendrobatidis, a to tak rychle, až se vědci v té době obávali vlny lokálního vymírání.

Někteří vědci nyní tvrdí, že tento patogen, nazývaný zkráceně Bd, způsobil "největší zaznamenanou ztrátu biologické rozmanitosti způsobenou nemocí" vůbec, neboť je zodpovědný za významný úbytek nejméně 501 druhů obojživelníků od Asie až po Jižní Ameriku, z nichž devět desítek zcela vymřelo.

Obojživelníci jsou nyní považováni za jednu z nejohroženějších skupin živočichů na Zemi a vina padá přinejmenším částečně na vrub celosvětovému rozšíření houby Bd a jí podobných.

Žáby a mloci přímo ovlivňují početnost komáří populace, protože komáři jsou jejich klíčovým zdrojem potravy. To znamená, že počet obojživelníků může v konečném důsledku ovlivnit živé organismy, které mohou přenášet infekční patogeny šířící smrtelné lidské choroby.

A na příkladu Střední Ameriky se nyní vědci pokusili ukázat, jak mohou živočichové, jako jsou žáby, v konečném důsledku prospět lidskému zdraví.

Výsledky studie, která byla poprvé prezentována v roce 2020, byly nyní znovu posouzeny a ukazují, že úbytek obojživelníků způsobený Bd vedl k podstatnému zvýšení výskytu malárie, tedy nemoci přenášené infikovanými komáry. Nejprve v Kostarice v 80. a 90. letech 20. století a poté znovu v Panamě na začátku nového tisíciletí, kdy se houba Bd rozšířila na východ.

Pokud je autorům známo, jedná se o první příčinný důkaz, že úbytek obojživelníků ovlivňuje lidské zdraví v přírodním prostředí. Studie se opírala o vícenásobný regresní model, který umožnil odhadnout příčinný dopad úbytku obojživelníků způsobeného Bd na výskyt malárie na úrovni okresů v Kostarice a Panamě.

Porovnáním mapy úbytku obojživelníků a mapy výskytu malárie v letech 1976-2016 vědci objevili vzorec, který jejich model dokázal předpovědět s vysokou přesností a spolehlivostí.

V osmi letech po výrazném úbytku obojživelníků v důsledku Bd došlo ke skokovému nárůstu případů malárie. Při běžném propuknutí malárie dosahuje míra výskytu obvykle vrcholu přibližně v rozmezí 1,1-1,5 případu na tisíc osob.

Po citelném úbytku počtu obojživelníků stoupl tento výskyt o jeden případ na tisíc obyvatel; to znamená, že úbytek obojživelníků ve Střední Americe mohl pravděpodobně způsobit 70-90procentní nárůst počtu nemocných.

"Vzorec ukazuje vlnu šířící se od severozápadní hranice Kostariky kolem roku 1980 do oblasti Panamského průplavu do roku 2010," uvedli autoři studie.

Po osmi letech se však odhadovaný nárůst počtu případů malárie snížil a vědci si nejsou jisti proč. Autoři se domnívají, že nárůst počtu případů malárie možná podnítil větší používání insekticidů, které následně snížilo počet případů nákazy.

Budoucí studie dalších nemocí přenášených komáry, jako je například horečka dengue, by mohly pomoci potvrdit souvislost mezi úbytkem obojživelníků a rostoucí hrozbou nemocí přenášených komáry.

Výzkumníkům se podařilo získat pouze některé celostátní údaje o případech horečky dengue v Panamě, nikoli údaje na úrovni okresů, ale i v tomto nižším rozlišení zjištění naznačují nárůst výskytu horečky dengue po úbytku obojživelníků.

Od roku 2002 do roku 2007 činil nárůst případů horečky dengue oproti předchozím osmi letům 36 procent. "Tento dříve nezjištěný dopad úbytku biodiverzity ilustruje často skryté následky na blahobyt lidí v důsledku selhání ochrany přírody," napsali autoři.

"Pokud vědci a vládní orgány nepočítají s důsledky takových událostí, hrozí, že nebudou plně motivovat ani k ochraně před novými pohromami, jako je šíření nového a blízce příbuzného patogenu Batrachochytrium salamandrivorans prostřednictvím nedostatečně regulovaného obchodu s živými druhy," dodávají.

V době, kdy čtete tyto řádky, se B. salamandrivorans šíří po celém světě prostřednictvím globálního obchodu a ohrožuje nejen budoucnost obojživelníků, ale i zdraví našeho vlastního druhu.

Jak ukazuje tato studie, zdraví žab a lidí jde často ruku v ruce. Ať se nám to líbí, nebo ne, jsme spolu provázaní.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (9)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

va

vaber

25.9.2022 10:12
když dojde k vymření živočichů nebo rostlin , oznámí se , vymření způsobila nemoc ,nebo kulohlavci zabloudili, jiný problém nemáme,
co si kdo představuje? že při zničeném životním prostředí budou živočichové vymírat bez nemoci, bez příčiny,
otázka je, proč taková nemoc přišla, co je za tím ,ale to nikdo neví
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

25.9.2022 20:17 Reaguje na vaber
Zkuste si vyhledat dokument o Biblických pohromách (Biblických ranách, 10 ran egyptských), a tam je to nač se ptáte celkem dobře popsáno.
Odpovědět
va

vaber

27.9.2022 08:33 Reaguje na Pavel Jeřábek
skvělá odpověď pro ty, co neumí používat svůj mozek
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

29.9.2022 17:40 Reaguje na vaber
10 ran egyptských je podle klimatologů popis toho, jak se v Egyptě projevila klimatická katastrofa. Tempo globálního oteplování nás výrazně přibližuje k další takové klimatické katastrofě.
Odpovědět
ad

27.9.2022 06:29
Na vymírání živočišných druhů má zásadní vliv i lidmi urychlované globální oteplování. https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C4%9Bdeck%C3%BD_konsenzus_o_zm%C4%9Bn%C4%9B_klimatu
Odpovědět
Pája Žížala

Pája Žížala

27.9.2022 11:49
Progresivisté (neoliberálové) dosud tvrdili, že za vymírání druhů může člověk (bez ohledu na to, že vymírání probíhalo v podstatně větší míře i před člověkem). A tady píšete o patogenu. Není to dezinformace? Kde je vliv člověka... aha on se najde někdo, kdo to korektně přizpůsobí k oteplování... a za to může přece člověk...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.9.2022 12:06
Minimálně od šedesátých let je věnována pozornost tzv biologickým zbraním. Spousta nemocí se "nečekaně" objevila či silně rozšířila právě až v posledních dekádách (AIDS, Lymská borrelióza, myxomatóza, ptačí chřipka, AMP, zika, C-19, "nyní" Bd...). Zda se jedná o nechtěný únik z laboratoří, či záměrné vypouštění, zůstane asi tajemstvím kuchaře. Nicméně u většiny z nich lze konstatovat, že vliv člověka na biodiverzitu a zdravotní stav populací prostřednictvím gmo patogenů, je velmi pravděpodobný.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

29.9.2022 17:33 Reaguje na Karel Zvářal
Nové nemoci se objevují neustále, protože patogeny, zejména viry,se vyvíjejí velmi rychle.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.9.2022 17:55 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Člověk tomu přirozenému vývoji intenzivně napomáhá, viz např pokusy na šimpanzech, na které nakonec rozšíření HIV hodili. Jak jistě víte, probíhá spousta utajených výzkumů/programů, o kterých laická veřejnost nemá tuchu. Sám jsem jednu z "nových nemocí" prodělal, a vím, jak se liší text o ní, resp pasáže z dostupného zdroje od těch, co tam byly ještě před dvaceti lety. Všechno překopané, zaonačené, zneutralizované. Jinak by se původci nedoplatili na odškodném. Jak prosté, Watsone!
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist