Znečištění přispívá ročně k úmrtí devíti milionů lidí, tvrdí studie z The Lancet
V posledních letech roste především počet úmrtí, jež souvisí s "moderními podobami znečištění". Jedná se například o zhoršenou kvalitu ovzduší v důsledku průmyslových aktivit či růstu rozměru měst. Ve srovnání s rokem 2000 je počet těchto úmrtí o 66 procent vyšší. Jen na znečištěné ovzduší připadá zhruba 6,5 milionů úmrtí a počet dále roste.
Celkový počet úmrtí, ke kterým přispívá zhoršený stav životního prostředí, se ale od roku 2015 příliš nemění. "Špatnou zprávou ale je, že ani neklesá," uvedl šéf Globálního centra pro pozorování znečištění se sídlem v Bostonu Philip Landrigan. Na vrub znečištění jde zhruba stejný počet úmrtí ročně jako v případě kouření a trvalému vystavení kouři z cigaret. Například v souvislosti s nemocí covid-19 zemřelo ve světě 6,7 milionu lidí.
Špatná kvalita životního prostředí podle vědců přispívá k vzniku řady chorob, například selhání srdce, rakovině a dalším nemocem plic či cukrovce.
"Jedná se o úmrtí, kterým lze předejít," uvedla děkanka zdravotnické fakulty na univerzitě George Washingtona Lynn Goldmanová. Autoři studie doporučují zavedení přísnějšího sledování a vyhodnocování znečištění a striktnější vládní regulace. Domnívají se ale, že státy nedělají vše, co je v jejich silách, aby problém vyřešily, a vážnost problému nedoceňují. "Znečištění, změny klimatu a ztráta biodiverzity jsou těsně provázané," uvedla jedna zautorek studie Rachael Kupková.
Největší dopad na úmrtí má zhoršená kvalita životního prostředí v chudších zemí. Největší počet úmrtí, jež souvisí se znečištěním, v přepočtu na obyvatele zaznamenaly v roce 2019 Čad, Středoafrická republika či Niger. V Evropě nejhorší údaj vykazuje Bulharsko, které se umístilo v globálním srovnání na sedmém místě.
reklama