https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/znicena-uroda-pastviny-i-zasoby-farmarka-z-bohumina-opet-scita-povodnove-skody
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Zničená úroda, pastviny i zásoby, farmářka z Bohumína opět sčítá povodňové škody

2.10.2024 23:53 | BOHUMÍN (ČTK)
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zničená úroda, pastviny i zásoby. Farmářka Jana Marcolová z Bohumína-Pudlova na Karvinsku opět sčítá povodňové škody. Za posledních 27 let poněkolikáté. Oproti předchozím zkušenostem s velkou vodou vidí letos jednu výhodu. Nechová už dobytek, takže nemusela řešit například náročnou evakuaci krav. Přesto jí voda způsobila škodu okolo tří milionů korun. Poškozeny jsou i budovy.
 
Marcolová se svým synem hospodaří zhruba na 100 hektarech. Farmu zakládala s manželem, který před lety zemřel, v první polovině devadesátých let. Zažila katastrofální povodně v roce 1997, které podle ní dosud byly nejhorší. V jejím případě je nepřekonaly ani ty letošní. Tenkrát v jejich areálu byly místy až tři metry vody, letos hladina vystoupala na 1,4 až 1,7 metru.

Vysvětluje si to tím, že je částečně ochránil rozestavěný povodňový val. V jednom místě se podle ní navíc protrhl násep s cyklostezkou, která vodu odvedla do jiných míst v okolí. Přesto měla Marcolová pod vodou vše. Chlévy, stáje, sklady, pole i pastviny. Na některé plochy se stále nedá dostat, protože se tam pořád drží laguny, třeba na polích s vysetou řepkou. "Tam nyní mohu vysadit maximálně rýži," podotkla v rozhovoru s ČTK.

V minulých letech, kdy ještě chovala dobytek, bývala situace složitější. Musela řešit evakuaci krav. Z farmy je vyváželi na valníku. Vezli je na pastviny spřátelených chovatelů. I přesto se občas stalo, že se část stáda utopila. V roce 1997 dokonce hasiči v jedné z budov zachraňovali berana Pepu, který přežil jako jediný ze stáda ovcí. Stal se z něj pak symbol pudlovských povodní. O 13 let později zachraňovali z vody tele.

Poslední krávy v areálu choval syn loni. Jakou přesnou škodu voda letos způsobila, farmářka ještě netuší. Likvidátor pojišťovny ještě do Pudlova nedorazil. Marcolová odhaduje, že na poničených omítkách a elektrorozvodech bude škoda okolo 1,5 milionu korun. Stejně vysokou škodu očekává i na polích, zničené úrodě a zásobách.

Zatím netuší ani to, zda a jak pomůže stát. Nejrychlejší pomoc podle ní byla po povodních v roce 1997. "Tenkrát u nás na pozemcích ještě byla voda, když přijeli lidé z ministerstva zemědělství. Přivezli nám zálohu 200 000 korun. Při dalších povodňových zkušenostech pak na pomoc státu čekala třeba i rok. Jak to bude letos, netuší. Zatím nemá žádné informace. "Letos měli úředníci prioritu volby," řekla farmářka.

I když jí voda do života zasáhla opakovaně, stále pevně stojí na nohou a dívá se s nadějí do budoucnosti své i svého podnikání. Když opouští zdevastovaný statek, má kam jít, má domov, střechu nad hlavou, kde povodeň způsobila jen menší škody. "Měli jsme vodu jen ve sklepě. Takže mám kde bydlet. Jsou na tom lidé mnohem hůř. Přišli o všechno," zakončila.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (3)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

BM

Břetislav Machaček

4.10.2024 10:11
Právě včera jsem byl u kamaráda v sousedství jejího statku a viděl tu spoušť. Obdivuji tu sílu vše obnovit a začínat opět znovu. Ano jsou na
tom v okolí lidé hůře a včera mnozí pouze po základním úklidu smutně posedávali venku a vevnitř topili, čím se dalo, aby vysušili zaplavené domy. Kamarád měl ve všech pokojích v přízemí půl metru vody a stačil
část nábytku zachránit. S manželkou zvedli na stůl i pračku a lednici,
ale jeho manželka to odskákala bolestí páteře. Žijí v patře a jsou rádi,
že se nedostali do pořadníku topenáře a nestačili vyměnit kotel na tuhá paliva za tepelné čerpadlo. To měl jejich soused komplet zatopené a na vyhození. On tak topí ve starém kotli dřevem s svážejí naplavené dřevo
z okolí. Je to takové kvantum dřeva, že jsem zvědav, co se s ním stane. Odra citelně smrdí splašky z Ostravy a z nezpevněných břehů lomovým
kamenem si ukousla místy 2-5 metrů na výšku 3 metrů v délce několika kilometrů. Tak tomu říkám eroze o které se nikde nemluví na rozdíl od nějakých rygolcích na polích a v lesích. Místy je okolí řeky silně zabahněno a bez gumáků jsou ta místa nepřístupná. V neděli se jimi
vybavím a jsem zvědav na Hraniční meandry Odry, kde je údajně zcela
jiné koryto řeky, než před povodní a stovky stromů v toku. Nyní už
nezbývá než držet postiženým palce, aby vysušili do mrazů domy a
nalezli sílu k obnově zničených domovů. Přitom alespoň tam stačilo
velmi málo, aby ochranáři neblokovali výstavbu posledního úseku protipovodňové hráze a státu rázně obstrukce ochranářů zamítnout.
Alespoň u nás v Bohumíně se stává slovo ochranář synonymem pro
ekoteroristu jako viníka všech současných škod a slovo stát synonymem neschopného molochu majícího jiné priority, než preventivní ochranu
před povodněmi. Zároveň děkuji bohu za rozbití domu mého dědy za
války v záplavovém pásmu, které je přinutilo přestěhovat se do míst,
kde mne ohrožuje pouze spodní voda a voda vracející se z toku potoka
drenážemi zpět. Tomu se dá čelit a bez úhony to přežít. Držím paní
palce a taky všem postiženým.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

4.10.2024 17:18 Reaguje na Břetislav Machaček
v Bohumíně se spíš vyrovnávají se šokem a hledají na koho to "LEVNĚ" svalit.
Stát ač můžeme mít na něj různý názor, stavět protipovodňová opatření nebude. Valy a poldry jsou v zásadě na úrovni místní max krajské politiky. Jinak, kdo je správcem toku je povodí Odry.
To, že místní se po zkušenostech z povodní 1997 staví k "záborům" jako rozlivovým oblastem různě je také na tom.
To, že ti samí ekologové říkají, že krajina co se týká schopnosti vsakovat vodu je v zásadě nefunkční je taky.
To, že říční koryta jsou napřímena je další věc.
Když se okolo řeky vystaví akorát " zdi" bez rozlivu, na co si stěžovat.
Další problém jsou vyplavení čističky, které nejsou funkční a jen tak nebudou.
Co je zajímavé, že zkolaboval internet i mobilní sítě.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.10.2024 18:05 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Pokud vám nejde elektřina kvůli vyplavené rozvodně ČEZu(státní podnik), tak nefunguje internet a ani mobilní sítě, které potřebují napájet proudem převaděče telefonního signálu a internetové uzly.
Povodí Odry je STÁTNÍ PODNIK a pokud mu ministerstvo financí nepřidělí investice, tak NEKONÁ. V Bohumíně jsme tušili, jak
to dopadne, pokud se nedostaví zbývající protipovodňová
ochrana, ale za ni nezodpovídá město a ani kraj, ale státní
podnik Povodí Odry. Nebo si snad myslíte, že si mají obce
financovat i protipovodňová opatření? Z čeho by to asi tak
zaplatily třeba obce se stovkou obyvatel? Realizovat rozliv
lze v neobydlené krajině a nebo těm lidem povíte, že je
nutno je zaplavit, aby jste uchránili ostatní? V Bohumíně
máme čističku v záplavové oblasti, ale na uměle navýšeném
kopci a musí se do ní splašky přečerpávat. Jinde to ale
nelze a tak mají být čističky chráněny protipovodňovými
valy a zábranami. Voda, která přijde řekou už kolem řeky
nezasákne, protože je vodou navíc. Takové množství srážek
prostě povodeň vyvolá a pokud se tomu nebudeme bránit
přehradami a protipovodňovými valy, tak se to bude opakovat
zase. Víte co zadrželo vodu na Odře a vrátilo ji zpět do
města? Byly to klikatící se meandry ucpané stromy skácenými
bobry a vytvořil se tam zátaras, který řeku vylil z koryta.
Naopak napřímeným tokem odtékala bez vylití z břehů a náspů.
To je pane z PRAXE a nikoliv z PŘÍRUČEK EKOLOGŮ ! Rozliv je
žádoucí nad lidskými sídly, ale nikoliv v nich a pod nimi !
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist