Ochranu srnek při senoseči mají zlepšit nové aplikace pro mobily
Výhodou nových aplikací je skutečnost, že lze data zadat do systému rovnou na poli. I tam, kde zrovna není internet. „Data se uloží v offline režimu a do databáze se nahrají, jakmile se chytrý telefon dostane k datovému signálu,“ vysvětluje Ladislav Böhm, který společně s Jakubem Podroužkem získal za svoji aplikaci nejvyšší ocenění v soutěži vyhlášené loni v červnu ČZU a Ministerstvem životního prostředí.
Webová stránka senosec.czu.cz a nové aplikace mají usnadnit domluvu zemědělců, myslivců a dobrovolníků, kteří pak společnými silami zabraňují střetu zvířat se zemědělskými stroji. Zemědělec může na mapě označit místo a termín seče, myslivec zadat praktické opatření před sečí a akci, do níž se poté mohou hlásit dobrovolníci a podílet se na preventivních a záchranných opatřeních v terénu. Do databáze lze zadávat i údaje o výskytu zvířat a jejich mláďat v porostu před sečí nebo místo nálezu zabitého zvířete. To může podle tvůrců přispět k lepším odhadům o počtu uhynulé zvěře při sečích.
Přesné statistiky, kolik zvířat zemědělská technika každoročně usmrtí, totiž neexistují, odhady myslivců jen u srn hovoří zhruba o 50 zabitých mláďatech na 1000 ha travních porostů. „Při sečích kromě srnčat či zajíců hyne i celá řada chráněných druhů, např. drobných savců, koroptví, chřástalů, čejek a dalších ptáků,“ dodává ministr Brabec. Účinnost portálu, aplikací i kampaně bude ale podle jeho slov záležet zejména na tom, kolik lidí a jakým způsobem se do projektu zapojí.
Zájem o webovou stránku byl podle jejich autorů ale už i loni znatelný. „Portál zaznamenal přes 7000 návštěv, tzn. v průměru 400 unikátních návštěv denně. Zaregistrovalo se do něj 2095 uživatelů, z toho 76 zemědělských podniků a 99 mysliveckých spolků,“ uvádí Roman Kvasnička z Provozně ekonomické fakulty ČZU. Při terénních pracích společně zachránili 112 dospělých zvířat nebo mláďat.
Přečtěte si také článek Nadchází senoseč. Srnčata ukrytá v loukách lze před smrtí ochránit jednoduše
„Zkušenosti s portálem jsou pro nás myslivce zatím v zásadě pozitivní, a to přestože si lidé práci s ním v loňské sezóně zatím takzvaně osahávali. Věřím ale, že nově vytvořené aplikace pro chytré mobily pomůžou letos zájem odborné i laické veřejnosti zvýšit. Pomáhají nám také sociální sítě, konkrétně na Facebooku už má skupina k senosečím a záchraně zvířat přes 4000 členů, kteří aktivně spolupracují při přípravě akcí v terénu, a to po celé České republice,“ dodává Lubomír Hajný z honebního společenstva Staříč na Ostravsku, který se záchraně zvířat před sečením travních porostů věnuje už několik let.
V rámci loni vyhlášené soutěže vznikly celkem tři provozuschopné mobilní aplikace. Ty jsou určené pro zařízení s Androidem a Windows Phone a nyní běží v testovací verzi. Připravené pro ostrý provoz by měly být do konce dubna. Ještě před sezónou jarních sečí by měly být veřejnosti k dispozici přes Google Play nebo Store.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Aplikace Senoseč letos pomohla zachránit 553 zvířat 
V Jeseníkách ochránci přírody zjišťovali, kolik ryb přežilo povodně
Nefunkční nádrž na Křivoklátsku nahradila nová tůň umožňující migraci živočichů
Ochránci přírody vysadili jižně od Prahy sto rostlin koniklece otevřenéhoOnline diskuse
Všechny komentáře (1)
Tomáš Zeman
20.2.2016 15:27Ochránci přírody by si měli ujasnit co vlastně chtěji a co je pro živ. prostředí vetší škoda. Jestli uměle pěstované lesy, do kterých se musí zbytečně investovat /a že peníze nevznikají z ničeho ale většinou s velkou ekostopou/ nebo totálně přemnoženou srnčí zvěř.
Hodně lidí můj přístup asi rozlítí ale zabité zvěře při sklizni mi líto není, protože je to při současným fungování myslivosti pro mě jako zemědělce i vlastníka lesa logický a spravedlivý stav věci.
Zájmy myslivců a ochránců zvířat nemůžou být postavený nad zájmy zemědělců a vlastníků pozemků, kterým tím navíc vznikají nehrazené škody. K potřebné rovnováze má současný stav daleko.
