Kvůli velkému suchu už někteří zemědělci zaorávali uschlé plodiny. V Česku nyní panují značné lokální rozdíly, protože v některých místech pršelo v posledních dvou týdnech vydatně a jsou místa, kde nepršelo a deficit vody v půdě je obrovský. Mnohde déšť sotva stačí na to, aby pokryl potřebu rostlin, do půdy se nemá co vsáknout. Uvedli provozovatelé webu Intersucho, kteří pracují s hlášeními jednotlivých zemědělců.

Ledovce v tropické části jihoamerických And se za posledních 30 let zmenšily téměř o polovinu, vyplývá ze studie skupiny MapBiomas, na níž se podíleli experti z Brazílie či Peru. K bezprecedentnímu úbytku ledovců podle nich přispěly klimatické změny i rozsáhlejší požáry v Amazonii, informovala agentura EFE.

Stav půdní biodiverzity v české krajině je vinou intenzivní zemědělské produkce velmi špatný. Půda ztratila kvůli velkému omezení vstupu organické hmoty do zeminy schopnost zadržovat vodu a živiny. Na konferenci Fórum pro budoucnost zemědělství a lesnictví to řekl bývalý ministr životního prostředí, biolog a nynější poradce na ministerstvu životního prostředí Ladislav Miko. Česko si podle něj nemůže dovolit pokračovat v péči o krajinu beze změny přístupu.

Klimatická koalice ocenila navýšení ambic v podpoře obnovitelných zdrojů energie i energetických úspor ve strategii, s níž chce Evropská komise (EK) v příštích letech ukončit závislost EU na energiích z Ruska. Plán však nezajistí nezávislost Evropy na fosilních palivech, uvedla koalice v tiskové zprávě. Klimatická koalice je platformou tuzemských ekologických organizací.

Čtveřice členských zemí Evropské unie chce v Severním moři vybudovat další větrné parky, jejichž celkový výkon by do roku 2050 mohl představovat 150 gigawattů. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na dánská média. V případě realizace projektu by se současná kapacita mořských větrných parků v EU zvýšila desetinásobně.

Rychlejší přechod na obnovitelné zdroje energie, zvýšení energetické účinnosti a úspory či společné nákupy plynu od nových dodavatelů. To jsou hlavní součásti zveřejněné strategie, s níž chce Evropská komise v příštích letech ukončit závislost EU na energiích dovážených z Ruska. Komise počítá s tím, že tento přechod bude do roku 2030 vyžadovat investice ve výši téměř 300 miliard eur (7,4 bilionu korun).

Požadavky Evropské komise, jejichž pomocí chce v příštích letech ukončit závislost EU na energiích dovážených z Ruska, jsou podle odborníků reálné. Budou ale potřeba vysoké investice a nadnárodní spolupráce. Vhodná by byla i změna české legislativy, uvedli odborníci oslovení ČTK. Hlavní součásti zveřejněné strategie EK jsou rychlejší přechod na obnovitelné zdroje energie, zvýšení energetické účinnosti a úspory či společné nákupy plynu od nových dodavatelů.

Čtyři důležité indikátory klimatické změny jsou na rekordní úrovni. Informovala o tom dnes ve své zprávě o stavu klimatu v roce 2021 Světová meteorologická organizace (WMO). Rekordy se týkají vzestupu hladiny moří, teploty oceánů, znečištění moří a koncentrace skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře. Ukazuje to na zničující důsledky lidské činnosti na ekosystémy, které mají zajistit přežití lidstva, zdůrazňuje zpráva. Generální tajemník OSN António Guterres dnes v té souvislosti vyzval k většímu využívání obnovitelných zdrojů.

Stav životního prostředí v České republice je pátý nejhorší v Evropské unii, přestože Česko na jeho ochranu vydává z unijních zemí třetí nejvyšší podíl hrubého domácího produktu. Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků čtvrtého pilíře Indexu prosperity Česka. Nejhoršího výsledku ze všech států dosáhlo Česko v podílu půdy postižené suchem. Českým lesům se také nedaří zachytávat emise oxidu uhličitého.