V září 2017 se vědcům naskytl neobvyklý obraz. Na pobřeží Wranglerova ostrově v Arktidě napočítali více jak 180 medvědů, kteří se tu krmili na jediné mrtvé velrybě. Hlavní složkou jídelníčků ledních mědvědů ale mají být tuleni...

U pražského Národního muzea bude v rámci revitalizace prostoru vysazeno sedm nových stromů. A protože je to místo extrémně vytížené, budou stromy vysazeny do tzv. prokořenitelných boxů. Představte si obří přepravku na zeleninu zakopanou v zemi, tak zhruba takového něco. Boxy mají stromům zajistit volný prostor pro jejich kořeny. Ale mají i jinou důležitou přidanou hodnotu. Na rozdíl od obyčejného volného prostoru pro kořeny jsou vidět i pohledem městských plánovačů a inženýrů. Ti si je prostě zakreslí do map a výkresů a pak už vědí, že odtud potud je prostor pro kořeny stromů.

Nizozemský odvolací soud v Haagu dnes potvrdil verdikt z roku 2015, který ukládá vládě, aby do konce roku 2020 snížila emise skleníkových plynů přinejmenším o čtvrtinu ve srovnání s rokem 1990. Informovala o tom agentura AP. Vláda má podle soudu povinnost chránit zemi a její občany před hrozícím nebezpečím včetně důsledků klimatických změn.

Zadržet vodu v krajině, chránit a rozšiřovat zeleň, vyčistit vzduch, redukovat odpady a zajistit energetickou soběstačnost obcí musejí politici zvolení v komunálních volbách. V dnešní tiskové zprávě to uvedly Hnutí Duha a asociace ekologických organizací Zelený kruh.

Vědecká zpráva, kterou včera zveřejnil Mezivládní panel OSN pro změny klimatu (IPCC) na závěr zasedání v jihokorejském Inčchonu, potvrzuje nutnost zaměřit se na obnovitelné zdroje energie. Tvrdí to tuzemští experti. Ne všichni se ale domnívají, že je možné udržet zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně v porovnání s teplotou v předindustriálním období, což je cílem pařížské klimatické dohody z roku 2015.

Cíle pařížské klimatické dohody z roku 2015 lze nyní naplnit již jen pomocí rychlých a dalekosáhlých změn ve všech oblastech společnosti. Uvádí to zpráva, kterou včera na závěr zasedání v jihokorejském Inčchonu zveřejnil Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu (IPCC). Pařížská dohoda uzavřená v roce 2015 si za cíl klade udržet zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Vědci ve zprávě upozorňují na to, že už oteplení o 1,5 stupně by mělo závažné následky, oteplení o dva stupně by ale mohlo být v mnoha oblastech katastrofální. Evropská komise v reakci na zprávu uvedla, že bude s oteplováním bojovat a očekává to i od ostatních.

Trubte na poplach! Tak je možné charakterizovat závěry zprávy o světovém klimatu zveřejněné dnes v Jižní Koreji. A to přesto, že zpráva světových odborníků na klima nepřinesla žádné překvapující novinky.

Poslance Evropského parlamentu na středečním plenárním zasedání ve Štrasburku čeká ostře sledované hlasování o limitech emisí oxidu uhličitého u nových automobilů. Evropská komise navrhuje, aby od roku 2030 nově vyrobené automobily vypouštěly o 30 procent méně oxidu uhličitého, než je norma stanovená pro rok 2021, a europarlamentní výbor pro životní prostředí chce limit dokonce 45 procent. Výrazného snižování emisí se ale obávají výrobci aut, podle nichž to povede k zániku pracovních míst, ke snížení konkurenceschopnosti a k podvázání ekonomického růstu.

Nejlepší filmy o ekologii se budou v Brně od příštího týdne ucházet o ocenění na mezinárodním festivalu Ekofilm. Tvůrci z celého světa přihlásili více než 2200 filmů, z nichž výběrová komise vybrala soutěžních pětadvacet. Ministerstvo životního prostředí (MŽP), které akci zaštiťuje, vybralo letos jako téma festivalu voda v krajině a její nedostatek, řekl na tiskové konferenci náměstek ministra Vladislav Smrž. Loni hlavní cenu získal německý film s názvem Megeti - ztracená vlčice.