Daleké svítání
Březen 2009 | Jiří Orten
Vzdálené světlo. Strach. A cosi zlého nese.
Tělo, má přetvářka, to napovídá rytmy,
jež oddalují pád. Vy zaposloucháte se
a neslyšíte nic. Jen náznak. Úzkost. Přítmí.
Promnu si oči. Bdím. A na kávové lžičce
můj spánek po kapkách čeká, až vezmu jej.
Krátce a blízce je. Nemohu modlitbičce
svěřit, co slyšel jsem, že řekla: poslouchej,
jak se mám rozednit? Myslí si na jitřenku
tělo, má přetvářka, nad kterou smiluje se
nějaká hospůdka, která mne volá zvenku.
Vzdálené světlo. Strach. A cosi zlého nese.
(Jiří Orten: Cesta k mrazu)
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Další básně
Bílý obrazProsinec 2003 | Jiří Orten
SadListopad 2003 | Marina Cvětajevová
Ponurý večerŘíjen 2003 | Antonín Sova
Podzimní denZáří 2003 | Rainer Maria Rilke
| Uprostřed létaSrpen 2003 | Jacques Prévert
VzrušeníČervenec 2003 | Arthur Rimbaud
ČlověkČerven 2003 | Konstantin Biebl
MotýlKvěten 2003 | Petr Bezruč
| Déšť v dubnuDuben 2003 | František Halas
BřezenBřezen 2003 | Karel Toman
Javore můj holý...Únor 2003 | Sergej Jesenin
SníhLeden 2003 | Vladimír Holan
|
