Daleké svítání
Březen 2009 | Jiří Orten
Vzdálené světlo. Strach. A cosi zlého nese.
Tělo, má přetvářka, to napovídá rytmy,
jež oddalují pád. Vy zaposloucháte se
a neslyšíte nic. Jen náznak. Úzkost. Přítmí.
Promnu si oči. Bdím. A na kávové lžičce
můj spánek po kapkách čeká, až vezmu jej.
Krátce a blízce je. Nemohu modlitbičce
svěřit, co slyšel jsem, že řekla: poslouchej,
jak se mám rozednit? Myslí si na jitřenku
tělo, má přetvářka, nad kterou smiluje se
nějaká hospůdka, která mne volá zvenku.
Vzdálené světlo. Strach. A cosi zlého nese.
(Jiří Orten: Cesta k mrazu)
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Další básně
ListopadListopad 2001 | Jiří Orten
Podzimní listyŘíjen 2001 | Vítězslav Nezval
JeseňZáří 2001 | Sergej Jesenin
Bez tituluSrpen 2001 | Wisława Szymborska
| Vlčí mákČervenec 2001 | Jaroslav Seifert
Člověk v leseČerven 2001 | Todor Čalovski
Je večer světlýKvěten 2001 | Antonín Sova
Na květu chroustDuben 2001 | Konstantin Biebl
| Byla to zima překrásná!Březen 2001 | Jan Neruda
NejprůzračnějšíÚnor 2001 | Marcin Baran
Listy zimolezuLeden 2001 | Kim Čchun-su
Sonet na sklonku stoletíProsinec 2000 | Svatopluk Machar
|
