Daleké svítání
Březen 2009 | Jiří Orten
Vzdálené světlo. Strach. A cosi zlého nese.
Tělo, má přetvářka, to napovídá rytmy,
jež oddalují pád. Vy zaposloucháte se
a neslyšíte nic. Jen náznak. Úzkost. Přítmí.
Promnu si oči. Bdím. A na kávové lžičce
můj spánek po kapkách čeká, až vezmu jej.
Krátce a blízce je. Nemohu modlitbičce
svěřit, co slyšel jsem, že řekla: poslouchej,
jak se mám rozednit? Myslí si na jitřenku
tělo, má přetvářka, nad kterou smiluje se
nějaká hospůdka, která mne volá zvenku.
Vzdálené světlo. Strach. A cosi zlého nese.
(Jiří Orten: Cesta k mrazu)
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Další básně
Zimní večerProsinec 2004 | Vilém Závada
KrajinaListopad 2004 | Frederico García Lorca
Alkoholy životaŘíjen 2004 | Guillaume Apollinaire
Zahaleni v šedé mrakyZáří 2004 | Heinrich Heine
| Kráčející v políchSrpen 2004 | František Hrubín
MračnoČervenec 2004 | Alexandr Sergejevič Puškin
VeverkaČerven 2004 | Ivan Andrejevič Krylov
V leseKvěten 2004 | Rudolf Matys
| V šírom poli dubec stojíDuben 2004 | Karel Hynek Mácha
Čtvrtý pohár Janu SkáceloviBřezen 2004 | Oldřich Mikulášek
ZimaÚnor 2004 | Antun Branko Šimić
Touha zimyLeden 2004 | Viktor Dyk
|
