Daleké svítání
Březen 2009 | Jiří Orten
Vzdálené světlo. Strach. A cosi zlého nese.
Tělo, má přetvářka, to napovídá rytmy,
jež oddalují pád. Vy zaposloucháte se
a neslyšíte nic. Jen náznak. Úzkost. Přítmí.
Promnu si oči. Bdím. A na kávové lžičce
můj spánek po kapkách čeká, až vezmu jej.
Krátce a blízce je. Nemohu modlitbičce
svěřit, co slyšel jsem, že řekla: poslouchej,
jak se mám rozednit? Myslí si na jitřenku
tělo, má přetvářka, nad kterou smiluje se
nějaká hospůdka, která mne volá zvenku.
Vzdálené světlo. Strach. A cosi zlého nese.
(Jiří Orten: Cesta k mrazu)
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Další básně
Vánoční hospodaProsinec 2006 | Adam Michna z Otradovic
DopisyListopad 2006 | Karel Kryl
PodzimuŘíjen 2006 | Jan Zahradníček
Sonet napsaný na Westminsterském mostě dne 3. září 1802Září 2006 | William Wordsworth
| Před letním deštěmSrpen 2006 | Rainer Maria Rilke
Zlé počasíČervenec 2006 | Jiří Orten
Horské maceškyČerven 2006 | Stanislav Kostka Neumann
Nesbírá v háje stínuKvěten 2006 | Karel Hynek Mácha
| Neznámý dopisDuben 2006 | Tadeusz Różewicz
Otevřel jsem oknoBřezen 2006 | Václav Havel
V zimě, skoro tři hodiny před svítánímÚnor 2006 | Dariusz Sośnicki
Co je to okamžikLeden 2006 | Emil Juliš
|
