Daleké svítání
Březen 2009 | Jiří Orten
Vzdálené světlo. Strach. A cosi zlého nese.
Tělo, má přetvářka, to napovídá rytmy,
jež oddalují pád. Vy zaposloucháte se
a neslyšíte nic. Jen náznak. Úzkost. Přítmí.
Promnu si oči. Bdím. A na kávové lžičce
můj spánek po kapkách čeká, až vezmu jej.
Krátce a blízce je. Nemohu modlitbičce
svěřit, co slyšel jsem, že řekla: poslouchej,
jak se mám rozednit? Myslí si na jitřenku
tělo, má přetvářka, nad kterou smiluje se
nějaká hospůdka, která mne volá zvenku.
Vzdálené světlo. Strach. A cosi zlého nese.
(Jiří Orten: Cesta k mrazu)
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Další básně
Prosinec 1944Prosinec 2005 | Josef Čapek
Podzimní píseňListopad 2005 | Paul Verlaine
Pustá pole, háje holé…Říjen 2005 | Sergej Jesenin
Chlapec se dívá k podzimnímu nebiZáří 2005 | Ivan Blatný
| SrpenSrpen 2005 | Jaroslav Seifert
Mraky, jež krásným dnemČervenec 2005 | Jean Moréas
ČervenČerven 2005 | Josef Palivec
Jaro si znovu našlo cestu k stařičké větvi slivoněKvěten 2005 | Mehwa
| Děvčátko na řeceDuben 2005 | František Halas
TrnkaBřezen 2005 | Zbigniew Herbert
ÚnorÚnor 2005 | Karel Toman
Zimní večerLeden 2005 | Jan Skácel
|
