Sametové jaro
Březen 2010 | Karel Kryl
Je jaro. Větry vanou
od jihu do cely.
Sbohem – či na shledanou,
obecné veselí?
Jsou stromy plné mízy –
a někdo jiný sklízí
to, co jsme zaseli,
to, co jsme zaseli.
Ačkoli dozvonilo
poslední zvonění –
přec v duši temno zbylo –
a v srdci vězení:
po vinných ani slechu –
a jiným ku prospěchu
jsou naši ranění,
jsou naši ranění.
Je jaro. Ledy plovou
s narkózou do žíly
a s maskou sametovou
jde ústup zdvořilý
a na mohyle něhy
mráz uhrabává sněhy,
jež zimu přežily,
jež zimu přežily.
(z knihy Texty písní)
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Další básně
VánočníProsinec 2002 | Jan Zahradníček
StřevíceListopad 2002 | Jaroslav Seifert
Na posledním listěŘíjen 2002 | Oldřich Mikulášek
Až sedneš za můj stůlZáří 2002 | Otokar Březina
| Krátký popis létaČervenec 2002 | Jan Skácel
ČervenČerven 2002 | Ivan Blatný
Někde v dálceKvěten 2002 | Josef Hora
V parku před polednemDuben 2002 | Jiří Wolker
| Sladko je žítiBřezen 2002 | Otakar Theer
Spánek únorovýÚnor 2002 | Stanislav Kostka Neumann
Šestého lednaLeden 2002 | Vladimír Holan
Báseň skoro jako vánoční pohledniceProsinec 2001 | Václav Hrabě
|
