Obrazová publikace potěší každého obdivovatele přitažlivé krajiny a přírody Jizerských hor, ale jistě zaujme i milovníky černobílé, tónované a barevné krajinářské fotografie. Fotograf Zdeněk Lín se řadu let snaží zachytit neopakovatelnou atmosféru hor ve všech ročních obdobích. S dokumentární hodnotou některých snímků kontrastují snové až neskutečné nálady, jak je nenabízí každodenní realita. Obrazovou část doplňují texty Pavla Vinkláta, které zavádějí čtenáře do konkrétních horských i podhorských oblastí. Lyrickým zpracováním a poetickým jazykem vyjadřují příznačné momenty jednotlivých měsíců, ale současně přinášejí i osobní prožitky či konkrétní příběhy. Publikace tak postihuje životní lásku autorů k jizerskohorské krajině, jejich smysl a cit pro vnímání neopakovatelných nálad horské přírody.

Publikace se zabývá základními principy a metodami hydrogeochemie životního prostředí.

Soubor 23 zákonů z oblasti životního prostředí je rozdělen do 12 kapitol s tematikou vodní hospodářství, ochrana ovzduší, přírody a krajiny, ochrana zemědělského půdního fondu a horninového prostředí, odpadové hospodářství a obaly ad.

Geneticky upravené nebo modifikované (GM) potraviny jsou otázkou celosvětového veřejného zájmu. Od poloviny devadesátých let se v médiích, v politice a v etice projevuje genetická krize a s ní velké obavy. Důvod rostoucí paniky je zjevný. Geneticky upravené potraviny vnášejí zmatek do čistoty přírodního uspořádání. Vložit rybí gen do rajčete, to bortí hranice mezi druhy. A je to osudový krok směrem k uplatnění eugenického inženýrství na lidech, které vytvoří hybridní Frankensteinovo monstrum. Donna Harawayová, vedoucí mezinárodní autorita v oblasti vědeckého bádání a autorka radikálního manifestu o „kyborgovi“, rozpitvává genetickou debatu od rajčete Flavr Savr až po rakovinově naprogramovanou laboratorní krysu OnkoMyš. Klade obtížné otázky a vede nás mimo zkostnatělé postoje nadšení či protestů na dvojznačný a znepokojující terén hybridních kyborgů (kybernetických organismů), poskládaných nových bytostí, které ruší někdejší kategorie „lidského“ a „ne-lidského“. George Myerson nás uvádí do dalekosáhlých sporů, od Greenpeace a Monsanta až po genetiku, hyper-kapitalismus, internetové stránky a vyhlídku na androgynického „ŽenoMuže“ jednadvacátého století.

Příběh šesti rostlin (chinovníku, cukrové třtiny, čajovníku, bavlníku, bramboru a kokainovníku) ukazuje, jak významně spoluurčovaly tyto plodiny vývoj v některých částech světa a jak skrze člověka, který je pěstoval, přinášel do nových oblastí a bohatl jejich využíváním, mohly skrytě ovlivňovat nejen zemědělství a průmysl, ale kupříkladu i kolonizaci tropických oblastí, obchod s otroky či mezinárodní vztahy. Přečtěte si recenzi EkoListu.

Publikace je výstupem z mezinárodní mezioborové konference Divočina jako fenomén integrální kultury, která byla doprovodnou akcí k výstavě Divočina - příroda, duše, jazyk v Galerii Klatovy-Klenová (2002). Ekologové a umělci, teoretici umění, geomaté, psychologové, etnologové, léčitelé, vědci a publicité z Čech, Německa, USA a Slovinska v ní diskutují téma "divočiny" ze širších ekologicko-filosofických, spirituálních a kulturních souvislostí v celkem pěti tématických okruzích: imaginace, spiritualita, příroda, kultura, cesty do vzdálených krajů. Publikace obsahuje celkem 169 reprodukcí uměleckých děl, převážně z uvedené výstavy.

Kniha se zabývá společenskými souvislostmi ekologické krize s důrazem na oblast politiky a ekonomiky. Analyzuje patologické rysy konzumní společnosti, která výrazně omezuje naše šance přejít k trvale udržitelným životním způsobům. V závěru se dotýká jednoho z předpokladů tohoto přechodu: mocenské a ekonomické decentralizace.

Tři neortodoxní badatelé v oblasti vody se každý svým způsobem a z trochu jiného hlediska zamýšlejí nad podstatou vody a jejím významem pro život na zemi, včetně některých praktických důsledků pro každodenní život člověka. O podstatě vody v přírodě. Voda - zprostředkovatelka života. Způsoby proudění vody a jak souvisí se životem.

V předkládané knize se autor zabývá problematikou, která v současné době nabývá – díky prudkému rozvoji moderních technologií – stále větší důležitosti. Text je rozdělen do dvou částí: v první se vymezuje bioetika a její východiska a definují se základní pojmy (lidský život, osobnost, zdraví, lékařská péče…). Druhá část je věnována aplikaci bioetických principů na různé situace (např. klonování, potrat, transsexualita apod.). U mnoha případů však neexistuje obecný konsensus a nabízejí se různé alternativy jednání. Při takovém rozhodování záleží na východisku, které zvolíme. Ondokova bioetika je založena na osobnostně orientované filosofii. Autor také uvádí teologická stanoviska, pokud existují. Kniha je určena jak zájemcům o aplikovanou etiku, tak studentům filosofických, teologických nebo lékařských fakult.

Podrobná učebnice evoluční biologie je primárně určená posluchačům magisterských a doktorandských kurzů evoluční biologie, molekulární fylogenetiky a evoluční parazitologie. 26 kapitol je věnováno mikroevolučním dějům (kapitoly Evoluce, Dědičnost, Mutace, Selekce, Drift, Genový tok, Evoluční tahy, Polymorfismus, Evoluce DNA, Evoluce genů, Vznik sexuality, Evoluční důsledky sexuality, Koevoluce, Kulturní evoluce, Pohlavní výběr) a makroevolučním dějům (kapitoly Vznik života, Evoluce ontogeneze, Evoluce chování, Evoluce parazitismu, Druhy, Speciace, Extinkce, Fylogenetika, Molekulární fylogenetika, Taxonomie a Makroevoluce) a dvě kapitoly jsou zaměřeny všeobecně (Kritika a obrana evolučních teorií a Historie evoluční biologie). Učebnice obsahuje přes 300 obrázků a je doplněna rozsáhlým seznamem literatury (1500 citací), který z ní činí výbornou referenční příručku.