Britský zoolog ve své knize, ve které kombinuje nejnovější poznatky biologie, fyziologie, ekologie a paleontologie, odpovídá na otázky vývoje jednotlivých živočišných druhů.

Autor popisuje mnoho druhů žraloků včetně těch, kteří představují pro člověka skutečnou hrozbu. Uvádí, co víme a nevíme o chování žraloků, jaké máme šance uchránit se před jejich napadením či jak reagovat, pokud k napadení dojde. Autor vychází z vlastních zážitků a omylů.

Publikace obsahuje komentář k zákonu č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů. K zakoupení asi v internetové prodejně nakladatelství.

Práce stručně analyzuje existující globální problémy, charakterizuje udržitelný rozvoj jako základní globální výzvu současnosti a slibnou koncepci řešení globálních problémů, zabývá se náměty a návrhy na "globální řízení".

Autor zkoumá krizové jevy současné společnosti a jejich historické a kulturní kořeny. Na základě analýzy klíčových historických událostí nachází hlubinné ideové a hodnotové stereotypy, které se projevily jak v krutostech evropského kolonialismu, tak při zrodu nacistického a komunistického totalitního systému, jehož české verzi je věnována zvláštní pozornost. V knize jsou zkoumány jak příčiny jeho přijetí většinou českých intelektuálů, tak jeho podstata a příčiny pádu. V této souvislosti je vedena polemika s pojetím totalitní společnosti u H. Arendtové, stejně jako s její kritikou u F. Lyotarda. Nynější kapitalistický systém a jej provázející konzumní kultura je v knize představen jako logické pokračování vývoje komunistického systému se zachováním klíčových hodnotových stereotypů a charakteru mocenské struktury. Podrobnější zkoumání názorů současných odpůrců konzumní společnosti na příkladu její kritiky z ekologických pozic, ukazuje, že ani oni neopouštějí základní totalizující východiska evropské kultury, a jsou tedy radikální jen zdánlivě. Toto pojetí pak autorovi umožňuje, aby se v následující částí ztotožnil s těmi mysliteli (Toffler, Tofflerová, R. Dahl a další), kteří východisko ze současné krize spatřují v radikální demokratizaci stávajícího ekonomického a politického systému. Tím má na mysli především metody přímé demokracie a zaměstnanecké vlastnictví podniků.

Přečtěte si recenzi EkoListu.

Jedno z nejdůležitějších děl sociálně-ekologického myšlení devadesátých let. Autor v něm poukazuje na souvislost likvidace přírodních národů (soustředí se zejména na současné osudy původních národů Severní Ameriky a Aljašky) s masivním rozvojem moderních technologií a se stále vzrůstajícím vlivem korporací. Zdařile a pronikavě polemizuje s tezí, podle níž jsou technologie samy o sobě neutrální, a záleží jen na tom, kdo a jak je využívá.

Ve fiktivním rozhovoru předkládá autor svůj pohled na Indii, indický národ a jeho cestu k nezávislosti, na svět, náboženství a moderní civilizaci. Kniha zaujme jasností Gándhího rané vize, o jejíž uskutečnění později v Indii usiloval, a zejména hloubkou a ostrostí jeho kritiky moderní společnosti.

Známá socioložka od úspěšné knihy Pestří a zelení, vydané před deseti lety, pokročila výrazně kupředu. Shrnuto do jedné věty, lze říci: Něco je lepší nežli nic. Fundamentální „zelené“ postoje nejsou autorce, pro jejich neproduktivitu, blízké. Kniha je mimořádně inspirativní nejen pro ekology, ale pro každého z nás. Přečtěte si recenzi EkoListu.

Publikace provádí národními parky a chráněnýmí přírodními oblastmi České republiky. U každé loklaity je uvedena přesná zeměpisná poloha, důvod ochrany, přístupové možnosti a další užitečné informace.

Autor poukazuje na význam přírodních daností, na vznik a proměny sítě pradávných stezek. Publikace upírá pozornost především k stezkám pravěkým, a tudíž historicky nedoložitelným. Množství shromážděného materiálu spolu s netradičními postupy pak vedou autora k často velmi originálním a odvážným dedukcím.