Podzimní závěť
Říjen 2012 | Jiřina Hauková
Žloutnoucí listy prosvětleny
sluncem,
opalizující jezírko,
z něhož krůpěj za krůpějí
snáší se list –
ten pozvolný lehoučký pád,
kde pozbývá vědomí list.
Snáší se od živých k mrtvým,
do bezpamětna padá vykoupený list.
Na stromě drobné jizvy,
sem tam pták, který neodletěl.
Má tvář dostává tvar schnoucího listu
Tak lehce bych chtěla přejít
ze života do smrti,
až na mne jako na zvadlý list
dolehne velké zapomnění.
(báseň ze sbírky Světlo v září)
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Další básně
ten suchý mráz se do kostí až dereProsinec 2009 | Stanislav Kostka Neumann
Za hory slunce zapadáListopad 2009 | Josef Václav Sládek
Kaštany spadaly, javory svlékají se bez šatenŘíjen 2009 | Ivan Diviš
Denní cestaZáří 2009 | Karel Toman
| Jízda po deštiSrpen 2009 | František Hrubín
PoledneČervenec 2009 | Vladimír Holan
Prodavačka růžíČerven 2009 | Jindřich Hořejší
Jarní píseňKvěten 2009 | František Gellner
| VelikonoceDuben 2009 | Josef Hora
Daleké svítáníBřezen 2009 | Jiří Orten
PralesÚnor 2009 | Konstantin Biebl
VečerLeden 2009 | Jiří Kolář
|