Žít tak trochu jako prasátko se občas vyplatí. Nová studie ukazuje souvislost mezi životem ve "špinavém" venkovním prostředí a správným fungováním imunitního systému.

V lesích sice rostou houby, ale zvířatům a stromům nezvykle teplý začátek zimy nesvědčí.

Přispívají postřiky polí, vinic a sadů ke vzniku plísní, které napadají lidský organismus a vzdorují běžným lékům? Nejnovější studie nizozemských vědců dokazuje, že ano. Experti se netají skepsi. Plíseň Aspergilus fumigatus se běžně vyskytuje v půdě a její spóry jsou všude kolem nás. Pokud vdechnou zárodky plísně lidé s oslabeným imunitním systémem, můžou onemocnět chorobou označovanou jako aspergilóza. V té chvíli obvykle lékaři sáhnou po lécích, jejichž molekuly jsou odvozeny od azolových sloučenin. Některé kmeny plísně Aspergilus fumigatus však azolům vzdorují a pak se léčba komplikuje. Někdy nedokážou lékaři pacienta zachránit. Tým mikrobiologů pod vedením Paula Verweije z maastrichtského Universitair Medisch Centrum St Radboud zjistil, že většina rezistentních kmenů plísně vděčí za nebezpečnou odolnost k azolům dvěma mutacím genu cyp51A. Zdá se, že se rezistence nevyvine u plísně až v těle pacienta, ale že lidé vdechují spóry plísně, která už je rezistentní. Verweij viní ze vzniku rezistence postřiky na ochranu úrody z polí, sadů a vinic před plísněmi. Hrozba nebo planý poplach? Nizozemská studie zveřejněná v prestižním lékařském časopise The Lancet Infectious Diseases vyvolala mezi odborníky bouřlivé diskuse. Mikrobiolog Herbert Hof z Heidelberské university přímo obvinil Verwieje z vyvolávání planého poplachu a "honby za senzací strašením veřejnosti ve stylu hororových filmů". Podle Hofa nepředstavují geny pro rezistenci u plísní významnější riziko pro zdraví lidí, protože si plísně, na rozdíl od bakterií, nedokážou gen pro rezistenci vzájemně předávat. Zatím chybí přímý důkaz o tom, že rezistenci původců aspergilózy k azolům mají na svědomí zemědělské postřiky. Pokud by se ale podezření nizozemských vědců potvrdilo, asi bychom přistoupili k zákazu některých postřiků. Následky a přínosy takového kroku se dají jen těžko odhadnout. Za mnohé postřiky neexistuje adekvátní náhrada a napadení úrody plísněmi rodu Aspergilus zvyšuje riziko tvorby plísňových jedů zvaných mykotoxiny. Ty jsou s to vyvolat závažná onemocnění, například rakovinu jater.

Místní akční skupina Mohelnicko spolu se zaměstnanci obce a členy jezdeckého oddílu vysadila podél cest v osadě Háj náhradu za stromy zničené při červencové vichřici. Na serveru Šumperský a jesenický deník. ...zobrazit původní článek

Nedbalost ošetřovatele způsobila úhyn dalšího z darovaných tučňáků. Ze dvanácti darovaných zvířat žijí pouze 4. Na serveru Novinky.cz. ...zobrazit původní článek

Už třetí den se jezdí po nově otevřeném dálničním úseku spojujícím Prahu s Ostravou. Zatímco lidem se tak zjednodušilo a zrychlilo cestování, zvířatům na Novojičínsku se život zkomplikoval. Dálnice totiž vytvořila přehradu mezi Beskydami a Jeseníky a dalšími oblastmi, kde žijí velcí savci jako jeleni a rysi, ale samozřejmě i běžní, menší živočichové.

Série vědeckých studií ukazuje, že současná opatření proti klimatickým změnám by mohla mít pozitivní vliv na zdravotní stav lidstva. Na serveru Aktuálně.cz. ...zobrazit původní článek

Město chce obnovit vyhlídkové trasy z 19. století na stráni nad Rybářskou ulicí. Na serveru Českokrumlovský deník. ...zobrazit původní článek

Na Kladensku jsou desítky hald a odvalů, které zbyly po těžbě uhlí. Ta tam skončila v roce 2002. Některé museli dělníci „zakonzervovat“, protože hrozilo, že se rozhoří, jiné se jejich vlastníci ve spolupráci s ekology snaží rekultivovat. „Mohou být využívány ke sportu, rekreaci, turistice či jako naučná stezka,“ řekl Tomáš Gremlica z Ústavu pro ekopolitiku.

Ve Stráži pod Ralskem na Českolipsku byl otevřen nový komplex na zpracování matečných louhů.