https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/nyt-zivot-nejstarsiho-keporkaka-zustava-zahadou
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Život nejstaršího keporkaka zůstává záhadou

15.9.2024 02:10 (ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Ocasní ploutev keporkaka je stejně jedinečná jako otisk lidského prstu. Hrbolky, které se nacházejí na okraji ocasu, se u každého jednotlivce liší; černobílý vzor na spodní straně ploutve zůstává po celý život velryby stejný. Když letos v červenci Adam A. Pack, odborník na mořské savce na Havajské univerzitě ve městě Hilo, fotografoval velryby na Aljašce, okamžitě mezi nimi poznal svého starého známého. Napsal o tom list The New York Times.
 
Důraz je zde především na slově starý. Ocasní ploutev - převážně černá se stopami bílých skvrn na okrajích - patří totiž keporkakovi, který se jmenuje Old Timer (Starouš). Ten byl poprvé spatřen v roce 1972, a dnes by mu tedy mělo být nejméně 53 let. "To z něj činí nejstaršího keporkaka na světě," říká Pack, jenž na univerzitě působí jako spoluzakladatel a ředitel Ústavu pro delfíny (TDI).

Populace keporkaků, kdysi významně ohrožena komerčním lovem velryb, se v posledních letech obnovuje. Stále však musí čelit možným srážkám s loděmi, zamotání se do rybářského náčiní a měnícímu se klimatu. A Pack si dělal o Old Timera starosti. Naposledy ho totiž viděl v roce 2015, uprostřed rekordní a roky trvající vlny veder. Mnoho mořských ptáků a savců, včetně keporkaků, uhynulo.

Po devíti letech se Pack ale na vlastní oči přesvědčil, že Old Timer přežil. "Byl to dojemný okamžik," usmívá se.

Dříve bylo sledování míst výskytu keporkaků náročné. Vědci se při porovnávání starých fotek hrbolků s novými spoléhali jen na své oči. Nyní vše urychlila umělá inteligence (AI). Pack doufá, že mu to pomůže zjistit, proč některé velryby dokážou přežít i v náročných podmínkách.

Značná část světové populace keporkaků přebývá v Tichém oceánu. Old Timer patří k té části populace, která v zimě loví ve vodách okolo Havaje a v létě v oblasti jihovýchodní Aljašky. Živí se rybami a krillem. Právě tato populace se stala předmětem výzkumu, který funguje už od roku 1976. Tehdy Louis Herman, Packův bývalý učitel, začal fotografovat velryby a jejich jedinečné hrbolky.

V každoročních průzkumech shromažďuje Herman ohromnou databázi fotografií ocasních ploutví, pomocí které vědci mapují život jednotlivých velryb. Nasbíraná fotodokumentace přinesla i nové poznatky o migraci a chování keporkaků. Nyní ji má modernizovat i on-line platforma Happywhale, která čítá přes milion fotografií pořízených vědci i laickou veřejností z celého světa.

Algoritmus vytvořený umělou inteligencí automaticky rozezná, o jakou velrybu na vybrané fotografii se jedná, čímž pomáhá vědcům i jiným, kteří hledají předešlé záznamy o daném kytovci.

Vědci už rozeznávací metodu z Happywhale letos použili na sledování populace velryb v Tichém oceánu. Ta v roce 2012 dosahovala počtu až 33.500 jedinců. Pak ale významně poklesla. Úbytek souvisí se stejnou vlnou veder, za které v roce 2015 Pack viděl Old Timera naposledy.

"Je tu hodně věcí vyplývajících z této události, které chceme zjistit, ale jedno je jisté. Teplejší vody znamenají méně dostupné potravy," popisuje Ted Cheeseman, spoluzakladatel Happywhale.

Proč tedy Old Timer přežil, zatímco řada jeho druhů nepřežila? "Je možné, že Old Timer je na světě už tak dlouho, že se dokáže adaptovat na kolísání potravy," míní Pack. Nadále ale zůstává záhadou, zda je Old Timer výjimkou, nebo běžným zástupcem svého druhu.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.9.2024 19:49
Hlubinní žraloci se též dožívají vysokého věku, údajně několika (400?) let. O nich nevíme vůbec nic, na hladině se nikdy neukáží. Starouš zná místa s potravou, takže už nemusí hledat, ale plave na jistotu. Zkušenost je škola života, kterou nejde ničím nahradit, ani AI.
Odpovědět
HH

Honza Honza

16.9.2024 07:59
Proč se my dožíváme 100 let? Protože právě jsme se vymanili z přírody, obalili jsme se ochranou oblečení, domů, zajistili jsme si potravu, stabilní teplé prostředí.
To nám zajistila věda, technologický pokrok, průmysl, zemědělství, který nyní intenzivně ničí přírodu.
Zajistilo nám to zdravotnictví, jednak jako prevence- odhalování počátečných stádií = ještě léčitelných forem rakoviny, léčení cukrovky, vysokého tlaku atd. Nových léků, operač. postupů apod. Osvěty = zvyšování kulturnosti člověka, vzděláváním, boj proti škodlivinám kouření, alkohol. To vše zajišťuje technolog. pokrok, oddalování se od přírody. V budoucnu bude umělá = robotická civilizace, která již přírodu nebude vůbec potřebovat a svůj vývoj a regulaci svých nedostatků a chyb bude mít plně pod kontrolu.
Zvířata toto nemají, ještě jsou vystavena zhoršujícímu se prostředí - oteplování, odpady, ničením celé přírody. Jsou závislé jen na své biolog. adaptaci, imunitě atd.
Jaký je závěr? Přírodovědci by si vše toto měli uvědommovat. Nelze zabrzdit technolog. pokrok. Přírodě je právě proto třeba uměle pomáhat, nemyslet si že vše zvládne sama - např bezzásahové NP. Na prvním místě je třeba vracet přírodu k přírodě, ne si myslet, že to zvládneme jen technologicky (snížením CO2), zároveň ale je nutné i toto (i technologické) odpřírodňování - spíše napřírodňování - např. zachycování vody nad kapacity současné přírody.
Odpovědět
Anyr

Anyr

16.9.2024 19:44 Reaguje na Honza Honza
Jsi úplně vedle. :) To, že se dříve "lidé dožívali průměrně čtyřicítky" je mýtus. Pročti nějaké práce. Sedmdesátka úplný normál.

Naopak, obrovskou ostudou dnešní doby je, v jak tristním stavu dnešní lidé vstupují do etapy stáří, právě navzdory "pokroku".

Trochu fikce, co jsi napsal. :)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.9.2024 19:59 Reaguje na Anyr
Honza to napsal velmi výstižně, dětská mortalita a celková životní úroveň byla horší, než v dnešní Angole, ****!

https://www.dotyk.cz/magazin/smrt-deti-stredovek-30000207.html
Odpovědět

Viktor Šedivý

16.9.2024 20:41 Reaguje na Karel Zvářal
Dotyk? :-(
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.9.2024 20:43 Reaguje na Viktor Šedivý
Máte jiný, odlišný zdroj faktů?-)
Odpovědět
HH

Honza Honza

17.9.2024 10:25 Reaguje na Anyr
Kdepak pane, úmrtnost ve středověku byla ve 30 letech.
Takovýto naivní názor je i glorifikace přírody- vymanit se z ní byl pro člověka ohromný pokrok. Žít jako indián v krásné přírodě je ohromně náročné a nebezpečné.
Za pravěku: sežrali vás predátoři, umřel jste na nemoci.
Ve středověku: zabil vás nějaký potulný zloděj (např. J. Žižka) (lesy byly extrémně nebezpečné)
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist