Muž z Keni má přes 4,2 milionu motýlů, teď pro ně hledá nového majitele
Po 20 letech kariéry agronoma věnoval svůj další čas výzkumu motýlů. V roce 1997 založil Africký výzkumný institut motýlů. Teď, když mu dochází prostor i čas, doufá, že svou sbírku a zápal pro třetí největší řád hmyzu předá dalším generacím.
Na 6000 metrech čtverečných, což odpovídá velikosti fotbalového hřiště, pěstuje velké množství stromů a kvetoucích keřů, které tak tvoří důmyslně propojený lesní ekosystém. Stovky motýlů "tančí" ze stromu na strom, někdy přistanou i na Collinsově ruce.
Jeho sbírka je soukromá, na začátku ji však otevřel pro veřejnost, když tu v letech 1998 až 2003 vedl vzdělávací centrum. Collins vlastní 1,2 milionu motýlů z celé Afriky, které má pečlivě přišpendlené v rámečcích a uložené v řadách na poličkách. Další tři miliony motýlů skladuje v obálkách.
"Motýly je potřeba uchovávat v tmavých prostorách. Způsob uchování také zajišťuje, aby jiný hmyz, paraziti a dravci usušené motýly nesežrali. Jednou za rok také používáme na motýly prostředek na hubení hmyzu, aby jsme je ještě lépe ochránili," řekl sběratel.
Ekolog a hostující profesor na univerzitě Oxford Brookes Julian Bayliss, který se specializuje na Afriku, sbírá pro Collinse motýly už přes 20 let. "Ve sbírce je velká část naprosto nenahraditelná, protože značná část přirozeného prostředí Afriky byla zničena," řekl.
Afrika je zranitelná vůči změnám klimatu, období dlouhotrvajícího sucha a rozsáhlé záplavy ničí lesy a další místa, kde se motýli přirozeně vyskytují.
Bayliss uvažuje o tom, že by Collinsovu sbírku zdigitalizoval, čímž by ji zpřístupnil celému světu. Ať už ji převezme kdokoli, "musí to být instituce, která je dobře založená, dobře financovaná a bezpečná", míní Bayliss.
Entomolog z americké instituce Smithsonian Scott Miller potkal Collinse téměř před 30 lety. Sbírka podle Millera může poskytnout zásadní informace o environmentálních změnách za posledních 60 let. "K těmto exemplářům se můžeme kdykoli vrátit pro nové informace, kdykoli se dozvíme něco nového, seznámíme se s jinou technologií nebo když nás napadnou nové otázky," řekl.
Collins se obává, že zanedlouho už nebude moct ve výzkumu pokračovat. Doufá, že celou sbírku prodá jedinci nebo výzkumné instituci. Do té doby uchovává svůj nejdražší exemplář za 8000 dolarů (193 000 Kč) v tajnosti, jelikož se obává případné krádeže.
Výdaje na vlastní bádání jsou vysoké. Roční rozpočet, který v roce 2009 zveřejnila Lepidopterologická společnost Afriky na svých webových stránkách, byl 200 000 dolarů (4,8 milionu Kč). Collins odhaduje, že cena všech jeho exemplářů a dalšího majetku se pohybuje kolem osmi milionů dolarů (193 milionů Kč).
"Desítky let jsem to měl jako hobby, nemůžu tedy vyčíslit přesnou cenu toho, co jsem až dosud dělal. Teď se soustředím na to, abych zajistil, že sbírka bude v bezpečných rukách, až tady nebudu," uzavřel Collins.
reklama
Dále čtěte |
Ekologové se obávají o osud druhé největší žáby na světě žijící v Chile
Mezi nově objevenými druhy v amazonském pralese je také obojživelná myš
Americká vládní agentura zařadí žirafy poprvé na seznam ohrožených druhůOnline diskuse
Všechny komentáře (1)
Břetislav Machaček
2.1.2025 16:42narazil na "broukaře", který rozebíral trouchnivějící strom a lovil z
něho housenky, kukly i imaga brouků, až do úplného vydrancování tam,
kde všude visí tabule, že oblast požívá ochrany a zvláště jsou pak
chránění páchníci. Na moji připomínku co činí, mi sprostě odpověděl,
že je entomolog a že oni to mohou. Tehdy jsem to dál nezkoumal, neboť
jsem neměl možnost ani nikde zjistit tu oprávněnost takového "lovu".
Před rokem jsem byl ze zvědavosti na entomologické burze a byl jsem
v šoku, kolik chráněného hmyzu je předmětem obchodu a přitom se asi
nejedná o exempláře po pradědovi a nebo z vlastního povoleného chovu.
