http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/labute-na-bolevaku-v-plzni
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Karel Makoň: Labutě na Boleváku v Plzni

9.2.2015
Krmení labutí na Boleváku je nežádoucí i z našeho ochranářského hlediska a hlavně zdravotního stavu ptáků samotných
Krmení labutí na Boleváku je nežádoucí i z našeho ochranářského hlediska a hlavně zdravotního stavu ptáků samotných
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | DESOP - Záchranná stanice živočichů Plzeň
Jedni je krmí, druzí na ně nadávají, každopádně labutě na Velkém Boleveckém rybníku jsou opět žhavým tématem veřejnosti a dělí Plzeňany na dvě skupiny.
 


A jak je to ve skutečnosti?

Výrazným zlepšením kvality vody na Velkém Boleveckém rybníku, obnovou vodní vegetace a tím pádem neuvěřitelným množstvím snadno dostupné přirozené potravy a hlavně díky výborné průhlednosti vody se Velký Bolevecký rybník po několika letech opět stal pro většinu druhů u nás zimujících vodních ptáků velice atraktivní vodní plochou.

Pozornější návštěvníci této rekreační oblasti mohou na vodní hladině, pokud není zamrzlá, v těchto dnech vidět například minimálně 100 lysek černých, kormorány velké, morčáky velké, vzácně pak i hoholy severní, potápky malé a samozřejmě i labutě velké. Labutí je zde od 30 do 60 exemplářů, přičemž zhruba jedna polovina ptáků je z bezprostředního okolí našeho města a ta druhá ze severu a severských hnízdišť.

Ty naše jsou poměrně krotké a hlavně okroužkované. To znamená, že díky pravidelnému odečítání ornitologických kroužků jsme schopni přes Kroužkovací stanici Národního muzea Praha dohledat, odkud jsou, kde byly okroužkovány, kolik je jim let a hlavně kde zimují a hnízdí.

Ta druhá polovina, převážně severských ptáků, je výrazně plašší a drží se dál od břehu i lidí. Vyznačují se také hlavně tím, že na housku téměř nereagují a nemají ornitologické kroužky. Pro nás je to velká škoda, jelikož dohledat jejich původ, případně zemi, ze které k nám na zimoviště dorazily, v tomto případě nedokážeme.

Tuto teorii potvrzuje i odečet labutě velké s německým ornitologickým kroužkem. Podle všeho to opravdu nasvědčuje tomu, že sem k nám na Bolevák létají zimovat ptáci z Německa. Zachycení labutí s německými kroužky u nás pak zejména v zimě není žádnou vzácností.

Shrnu-li však konkrétní data, která jsme díky ornitologickým kroužkům získali, tak na Velkém Boleveckém rybníku momentálně zimují a střídavě se vyskytují následující labutě:

mládě z roku 2012 z ř. Berounky okroužkované Černošice (Praha – západ)
samec hnízdící v Brodu u Stříbra, rybník Borovanský (kroužkováno v 2009)
samice hnízdící na rybníku Lopata v Borku u Rokycan (kroužkováno v 2009)
mládě z rybníka od Vejprnic (kroužkované v roce 2009)
rodina z rybníku Košinář a Nováček (2014)
mládě od Kaceřova z Berounky (2012)
dospělý samec s německým kroužkem
a dále pak ptáci ze sv. Kateřiny a Babylonu na Domažlicku, Sytna, Úněšova, Bažantnice, Tachovska i Rokycanska.

A jak je to s krmením labutí v zimě na zamrzajících vodních plochách a Bolevecké soustavě všeobecně?

Není to dobře nejen pro kvalitu vody, ale i ptáky samotné. Mimo jiné pečivo ptákům z výživového hlediska moc nedá a hlavně kvůli němu pak zůstávají na ledě i v době, kdy by měli přirozeně přelétnout na nezamrzající a pro ně bezpečnější řeky.

Taková labuť na ledě či malém nezamrzlém „oku“ uprostřed rybníka je nejen snadnou a lákavou kořistí pro predátory, ale i kolikrát značně pečivem překrmený pták, který nemá sílu přeletět a je následně uloven liškou či volně pobíhajícím psem.

Takže nekrmte prosím labutě na Boleváku i přesto, že zákazové cedule, vyhrožující 50tisícovou pokutou v případě, že ptáky krmit budete, jsou pouhopouhým psychologickým bubákem, vymyšleným provozovatelem občerstvení a komerčních služeb na Boleváku.

Každopádně však krmení labutí na Boleváku je nežádoucí i z našeho ochranářského hlediska a hlavně zdravotního stavu ptáků samotných.

Jinak v těchto dnech, kdy je Bolevák pokryt ledem, se snažíme odchytat a okroužkovat co největší množství labutí na této ploše se vyskytujících. Má to svůj důvod, a cílem je zjistit, odkud se na Bolevák ptáci stahují, kde následně hnízdí a jak moc je šance jejich výskyt na Boleváku ovlivnit. Jedná se o vědecky zaměřený projekt, který na speciální povolení Kroužkovací stanice Národního muzea Praha bude realizován do doby, dokud se nám nepodaří okroužkovat a tím pádem zaevidovat co nejvíce labutí, zdržujících se na této lokalitě. Výsledná data pak poslouží nejen nám, ale hlavně i vědcům z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kteří zase řeší výskyt cerkárií a jiných parazitů na Velkém Boleveckém rybníku.

Karel Makoň
Autor pracuje pro DESOP - Záchrannou stanici živočichů Plzeň
tisknout poslat
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist