Martin Hrubeš: Šumava – poslední návrat 2011
9.8.2011
Ten bílý hadr pověšený na domě v Modravě s výzvou k odchodu Hnutí duha ze Šumavy, protože „chceme Šumavu zelenou“, má stejnou logiku jako heslo: Zrušte mobilní operátory, my chceme telefonovat!
Byl jsem na Šumavě poslední týden v červenci - je to horší než si možná myslíte. Nejde jen o Ptačí potok a tzv. bezzásahové zóny, na které se zaměřují média. V NP Šumava se kácí lesy úplně všude. Ať zvolíte pro svůj výlet jakoukoliv trasu, vždy narazíte na pily, obří traktory, hluboká vyježděná koryta ve zničených lesních cestách, nebo náklaďáky odvážející z lesa dřevo - zdravé kmeny! Sjeli se tam dřevorubci najatí ve všech částech ČR, protože místní lidé na tolik práce zdaleka nestačí. Viděl jsem v lese pod Poledníkem i soukromé auto s německou PZ - najatý dřevorubec, nebo pozorovatel??
Chtělo by to vzít malé letadlo a nafotit Šumavu ze vzduchu, aby bylo vidět ohromující rozsah nových pasek. Podél cest někdy zůstává úzká kulisa stromů, tak paseka není vždycky vidět. Námitky, že paseky jsou přece také pěkné, zní spíše zoufale. A co zásada tzv. nepasečného hospodaření? Praxe na Šumavě je výsměchem této zásadě. Uprostřed paseky zůstává stát jeden nemocný smrk. Listnaté stromy, které jsou v kácených monokulturách zcela ojedinělé a spíše neduživé, zůstávají stát. Obecně vzato se jedná o holoseče se zanedbatelnými výjimkami.
Chtělo by to dotázat se, kolik m3 dřeva bude letos na Šumavě vytěženo. Hádám, že to bude nejvíce v novodobé historii. Lví podíl dřeva pokácí stroje a odvezou auta LESS (pod tímto logem se skrývá více majetkově a personálně propojených firem).
S tím souvisí otázka, kolik kmenů skutečně zůstává ležet na místě odkorněných, jak velí princip „boje proti kůrovci“ v 1. zónách. Viděl jsem paseky, kde sice leželo rozhozených pár světlých klád, ale podél cesty byly naskládány hromady drtivé většiny klád připravených k odvozu.
Chtělo by to zjistit na úřadech práce, jak (a zda vůbec) se zvýšila díky této velké dřevařské žni zaměstnanost v šumavských obcích. Tíživá sociální situace je totiž jedním z hlavních argumentů zástupců šumavských obcí proti Správě NP, přesněji proti předchozím vedením Správy NP. Byl jsem vděčný za to, že na demonstraci proti kácení na Šumavě před MŽP 5.8.2011 dorazili a promluvili i ti, kteří zatím nebyli moc slyšet: představitelé obcí, které mají stejné výhrady vůči současnému vedení NP jako ostatní demonstrující.
Pro Šumavu hezké dny na dlouho skončily, národní park již dnes prakticky neexistuje, protože hlavní zásada pro jeho existenci - ochrana přírodních ekosystémů a minimální zasahování do jejich vývoje - je rozježděná těžkými pneumatikami a rozřezaná stovkami motorových pil. Nemá smysl bavit se o zákonu pro NP Šumava, na místě je naopak NP Šumava zrušit, protože je to stejně jenom blamáž.
Na závěr ještě zásadní otázku: Je možné obrovskou kubaturu vytěženého, odvezeného a prodaného dřeva během letošní sezóny na Šumavě odůvodnit nezbytným potlačováním kůrovcové kalamity?
Bez ohledu na odpověď, zůstanou na Šumavě veliké jizvy. A to ještě nevíme, jaké „asanační zásahy“ se chystají na příští roky. Plánuje se totiž dlouhodobě. Poznal jsem to na cestě z Prášil k Prášilskému jezeru. Minulý rok byla pro turisty uzavřená, protože se opravovala. Letos je opět uzavřená, protože po opravě slouží ke svozu dřeva z lesa. Je to také jeden z mnoha příkladů toho, kvůli komu přednostně se cesty na Šumavě udržují a opravují. Kvůli obdivovatelům přírody to není.
A proto jsme si řekli, že na Šumavu už nepojedeme. Nechceme trávit dovolenou v řevu motorových pil, ve společnosti skřípajících harvestorů, brodit se bahnem na zničených cestách a kochat se výhledy na zbědované paseky.
reklama
Chtělo by to vzít malé letadlo a nafotit Šumavu ze vzduchu, aby bylo vidět ohromující rozsah nových pasek. Podél cest někdy zůstává úzká kulisa stromů, tak paseka není vždycky vidět. Námitky, že paseky jsou přece také pěkné, zní spíše zoufale. A co zásada tzv. nepasečného hospodaření? Praxe na Šumavě je výsměchem této zásadě. Uprostřed paseky zůstává stát jeden nemocný smrk. Listnaté stromy, které jsou v kácených monokulturách zcela ojedinělé a spíše neduživé, zůstávají stát. Obecně vzato se jedná o holoseče se zanedbatelnými výjimkami.
Chtělo by to dotázat se, kolik m3 dřeva bude letos na Šumavě vytěženo. Hádám, že to bude nejvíce v novodobé historii. Lví podíl dřeva pokácí stroje a odvezou auta LESS (pod tímto logem se skrývá více majetkově a personálně propojených firem).
S tím souvisí otázka, kolik kmenů skutečně zůstává ležet na místě odkorněných, jak velí princip „boje proti kůrovci“ v 1. zónách. Viděl jsem paseky, kde sice leželo rozhozených pár světlých klád, ale podél cesty byly naskládány hromady drtivé většiny klád připravených k odvozu.
Chtělo by to zjistit na úřadech práce, jak (a zda vůbec) se zvýšila díky této velké dřevařské žni zaměstnanost v šumavských obcích. Tíživá sociální situace je totiž jedním z hlavních argumentů zástupců šumavských obcí proti Správě NP, přesněji proti předchozím vedením Správy NP. Byl jsem vděčný za to, že na demonstraci proti kácení na Šumavě před MŽP 5.8.2011 dorazili a promluvili i ti, kteří zatím nebyli moc slyšet: představitelé obcí, které mají stejné výhrady vůči současnému vedení NP jako ostatní demonstrující.
Pro Šumavu hezké dny na dlouho skončily, národní park již dnes prakticky neexistuje, protože hlavní zásada pro jeho existenci - ochrana přírodních ekosystémů a minimální zasahování do jejich vývoje - je rozježděná těžkými pneumatikami a rozřezaná stovkami motorových pil. Nemá smysl bavit se o zákonu pro NP Šumava, na místě je naopak NP Šumava zrušit, protože je to stejně jenom blamáž.
Na závěr ještě zásadní otázku: Je možné obrovskou kubaturu vytěženého, odvezeného a prodaného dřeva během letošní sezóny na Šumavě odůvodnit nezbytným potlačováním kůrovcové kalamity?
Bez ohledu na odpověď, zůstanou na Šumavě veliké jizvy. A to ještě nevíme, jaké „asanační zásahy“ se chystají na příští roky. Plánuje se totiž dlouhodobě. Poznal jsem to na cestě z Prášil k Prášilskému jezeru. Minulý rok byla pro turisty uzavřená, protože se opravovala. Letos je opět uzavřená, protože po opravě slouží ke svozu dřeva z lesa. Je to také jeden z mnoha příkladů toho, kvůli komu přednostně se cesty na Šumavě udržují a opravují. Kvůli obdivovatelům přírody to není.
A proto jsme si řekli, že na Šumavu už nepojedeme. Nechceme trávit dovolenou v řevu motorových pil, ve společnosti skřípajících harvestorů, brodit se bahnem na zničených cestách a kochat se výhledy na zbědované paseky.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
