Jana Ulbrychová, Ivo Kropáček, Milan Smrž, Tomáš Tožička, Dita Horová: Po delším váhání jsme se rozhodli rezignovat na všechny funkce ve Straně Zelených a zároveň ukončit své členství v této politické straně

Do Strany zelených jsme vstupovali před třemi lety jako součást obrodného proudu, jehož cílem bylo ze zelených vybudovat politickou alternativu se silným programem zaměřeným na zvýšení kvality demokracie v českých zemích. Od počátku jsme se kvůli zadluženosti SZ potýkali s exekutory, se špat-nou a nefungující organizační strukturou, mizivými volebními preferencemi a chybějícím programovým základem. Za svůj úspěch považujeme přijetí programu Vize ekologické demokracie, vstup SZ do Parlamentu díky křeslu senátora Jaromíra Štětiny, zajímavou kampaň, která na zelené dokázala upozornit před volbami do Evropského parlamentu, zvýšené volební preference i velký příliv nových zájemců o členství ve straně.

Nepodařilo se nám však urovnat vnitrostranické spory, které práci uvnitř zelených paralyzují již druhým rokem. Cestou ke smíru, jak se ukázalo, nebyl ani loňský olomoucký sjezd Strany zelených, který potvrdil v čele SZ předsedu Jana Beránka, a na kterém bylo zvoleno nové vedení zastupující oba hlavní vnitrostranické proudy. Ukázalo se, že vnitrostranické opozici nejde o dohodu a spolupráci, ale o úplné převzetí Strany zelených, a to i za cenu nevybíravého politického boje, který podle našeho názoru nemá u zelených co dělat. Nechceme bojovat stejnými prostředky jako naši straničtí kolegové, kteří si v ničem nezadají s politruky z jiných stran. Tyto metody jsou v přímém protikladu k našemu cíli—změně politické kultury.

Definitivně jsme se však rozhodli odejít z důvodů programových. Strana zelených pod vede-ním účelové koalice Uhla s Bursíkem spolu s funkcionáři z bývalého vedení pro nás již není programově věrohodná a nemůžeme se podílet na prosazování její politiky. Již první diskuse nad programo-vými prioritami budoucího vedení ukazují ústup od principiálního požadavku na vystoupení z jaderného programu, rezignaci na zvyšování kvality demokracie, vyloučení lidskoprávních, sociálních a rozvojových témat, orientaci na zahraniční politiku USA, eliminaci systémové diskuse s občanským a akademickým sektorem, odmítnutí dekriminalizace marihuany. Takto radikální návrat ke starým pořádkům ve Straně zelených je neakceptovatelný.

Programovou nevyhraněnost a ochotu hledat spojence na jakékoli straně politického spektra s jediným cílem: dosáhnout křesla v Parlamentu či dokonce ve vládě, ukázal Martin Bursík i ve svých posledních veřejných vystoupeních. Např. v rozhovoru pro časopis Týden jasně naznačil, že je mu bližší spolupráce s ODS než s jeho dosavadními vnitrostranickými kolegy Janem Beránkem a Jakubem Patočkou. Sám Martin Bursík ale ještě na jaře letošního roku na jednání Republikové rady Strany zelených tvrdil, že: „Je naší historickou zodpovědností zabránit vládě ODS a lidovců“. Jeho slova lze dnes vykládat pouze dvěma způsoby: buď Bursík to, co říká, ochotně přizpůsobuje situaci a výhodám, které v té které chvíli skýtá, a nebo už od začátku pracuje na tom, aby Strana zelených byla možným koaličním partnerem ODS.

To je však nepřijatelné. Strana zelených přestala být kvůli politikaření, nevybíravému boji o funkce a ústupem od programových priorit zárukou čerstvého vzduchu v české politice a stranou, na jejímž budování bychom se chtěli podílet.

V Praze 22. září 2005

Jana Ulbrychová, místopředsedkyně SZ
Ivo Kropáček, šéf kampaně SZ před volbami do EP
Milan Smrž, člen předsednictva SZ v letech 2003–2004
Tomáš Tožička, člen předsednictva SZ v letech 2003–2004, vedoucí programové skupiny SZ
Dita Horová, předsedkyně ÚRK v letech 2003–2004, předsedkyně Městské organizace SZ v Brně 2004–2005

---

reklama

---