http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/radim-tolasz-radim-tolasz-povoden-v-krajine-pohledem-klimatologa
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Radim Tolasz: Povodeň v krajině pohledem klimatologa

22.9.2010
Velká voda a sucho patří do střední Evropy. Počasí na území Čech, Moravy a Slezska se vždy vyznačovalo proměnlivostí a projevy jeho nestálosti doprovází člověka na tomto území odnepaměti. Dny sušší a teplejší se střídají s chladnějšími dny dešťovými. Střídání není zcela pravidelné a tak jsou některé roky v průměru teplejší, jiné chladnější, v některých letech prší více a v jiných méně.
 

Redakce Ekolistu.cz oslovila několik odborníků a zástupců zainteresovaných institucí s žádostí o komentář k předloženému tématu. Tentokrát vybrala redakce téma:

"Byla by šetrnější péče o krajinu dostatečným způsobem, jak snížit povodňové nebezpečí, nebo je lepší vsadit na technická řešení? Anebo by se lidé měli z povodňových oblastí úplně vystěhovat? "

Své odpovědi nám poslali:

Zcela náhodně se vyskytují situace, které do „průměrného počasí“ nezapadají – o takovém počasí potom hovoříme jako o počasí extrémním. Vichřice, přívaly sněhu, vícedenní srážky, mnohatýdenní sucha, extrémní mrazy, horké vlny – a jistě bychom našli další extrémní projevy počasí vyskytující se ve střední Evropě. Krajina si s následky těchto extrémů vždy poradila – les vyrostl znovu, řeka se ustálila v novém korytě, jezero vytvořené sesuvem pěkně zarostlo a zapadlo do krajiny, vysušený porost nakonec shořel a stal se přirozeným hnojivem pro další růst. Všechny tyto změny (a mnoho dalších) postupně vytvářely krajinu vhodnou pro člověka, který se v ní usadil.

Od doby, kdy aktivita člověka je více zemědělská a výrobní než lovecká, však člověk mění krajinu, ve které žije a pracuje. Mění ji k obrazu svému tak, aby byl jeho život jednodušší a jeho pěstitelské a výrobní postupy výkonnější. Takto změněná krajina se však špatně vyrovnává s extrémními situacemi, které přináší extrémní počasí.

Vraťme se však v myšlenkách k povodním. Jak člověk reagoval a reaguje na povodeň? Člověk-lovec ponechal krajinu svému osudu a po povodni se přesunul do nových lovišť. Někdy dočasně, někdy však nastálo. Člověk-zemědělec se stal závislý na obdělaných políčkách, polích a lánech a začal se povodním bránit. Vykopal strouhy, rýhy a příkopy tak, aby větší množství vody za povodní co nejrychleji odvedl mimo svá obdělaná pole. Člověk-výrobce se soustředil v nižších polohách a voda rychle odváděná z polí a rovněž tak i voda, která v zastavěných oblastech napršela, mu příliš nevyhovovala. Vymyslel kanalizaci a betonová koryta, která vodu rychle odvedla z měst, člověk-zemědělec hospodařící pod městem u řeky vymyslel protipovodňové hráze. Nedostatek vody a její možné průmyslové využití naučilo člověka-výrobce vodu v krajině zadržet – postavil přehrady, které využívá člověk-zemědělec i člověk-výrobce (výroba elektřiny, závlahy, rekreace i protipovodňová ochrana). A pohled na dnešní krajinu ukazuje, že jak člověk-zemědělec, tak i člověk-výrobce byli ve svém dlouholetém úsilí úspěšní.

A výsledek? Vodu z velkých ploch rychle odvádíme pryč, aby nám neškodila. Za normální situace s průměrným počasím jsou všichni spokojeni. Jak si však člověkem pozměněná krajina poradí s povodní? Povodně u nás známe letní a zimní. Letní povodně v české krajině vnikají po deštích, které trvají delší dobu a zasáhnou zpravidla velké oblasti nebo jsou extrémně intenzívní na malých plochách. Příkladem povodní z déletrvajícího deště na velké ploše jsou „moravské“ z roku 1997 nebo „české“ z roku 2002. Intenzívní déšť na malé ploše způsobil přívalovou povodeň v roce 2009 na Novojičínsku. Kombinací obou typů je povodeň ze srpna letošního roku na Liberecku. Zimní povodně vnikají buď ucpáním říčního koryta ledem nebo po rychlém tání sněhové pokrývky v povodí zpravidla v kombinaci s deštěm. Zimní povodeň způsobilo například jarní tání sněhu na přelomu března a dubna 2006. Krajina i člověk reaguje na různé typy povodně různým způsobem a snížit jejich rizikovost lze pouze kombinací různých opatření. Zimní povodně z tání sněhu a letní z déletrvajících dešťů umíme dobře předpovídat a ztráty na životech považuji v těchto případech za zbytečné. Majetkové škody lze u těchto dvou typů povodní snížit technickými opatřeními, které v horních částech povodí vodu zadrží a zpomalí, v dolních částech je nutno pracovat s řízeným rozlivem v oblastech, kde voda způsobí nejmenší škody. Pouhým navyšováním břehů u říčních koryt (např. pytlováním nebo mobilní stěnou) povodňový problém pouze posíláme do nižších oblastí dále po toku. Pokud zároveň nezajistíme řízený rozliv, tak jen zvyšujeme nebezpečí v nižších oblastech, kde však mají delší čas na přípravu.

Velmi problematické jsou přívalové letní povodně, které neumíme dobře předpovídat, které přicházejí rychle jako blesk (odtud ne zcela vhodné označení blesková povodeň), které vznikají nejen v říčních korytech, ale i plošným odtokem ve svažitých terénech, kde žádný vodní tok není. Zde záleží na každém, kdo se s takovou situací reálně potká, jaké budou škody a případně i oběti na životech. Nelze se spoléhat na rychlou pomoc zvenčí a je nutno myslet na ostatní postižené nebo potenciálně postižené (zde je nejdůležitější hlásná služba, která varuje obyvatele níže po toku, nebo níže po svahu). Rychlý nástup přívalových povodní lze však v každé lokalitě oddálit a výšku povodňové vlny snížit opatřeními v krajině, která označujeme jako přírodě blízká opatření (hrázování, způsob hospodaření na polích a loukách, suché poldry, apod.). Tato opatření však mají kladný účinek i na dříve uvedené typy povodní. Zadržují totiž srážkovou vodu v místě kde spadne, zpomalují odtok do koryt řek a případně i v samotných korytech – dochází tak k transformaci povodňové vlny.

Protipovodňová opatření, která zadržují vodu v krajině mají svůj efekt i v obdobích sucha. Období sucha přichází postupně a nenápadně. Málokdo si toto období spojuje s nevhodným hospodařením s vodou v krajině v dobách, která suchému období předcházejí a většinou jen rezignovaně sledujeme oblohu v očekávání deště. Hydrologické a zemědělské sucho následuje v podmínkách střední Evropy zpravidla po mnoha týdnech sucha meteorologického. Ale naopak meteorologické sucho nemusí vždy vyvolat sucho zemědělské a hydrologické. Vhodným zadržováním vody v krajině můžeme oddálit nástup sucha v krajině i v případě značného nedostatku srážek. Pro všechny typy povodní však musíme umět předpovídat pravděpodobnost (možnost) jejich výskytu, čas jejich nástupu a sílu jejich projevů. Pro přípravu technických opatření v krajině musíme přijmout jako fakt, že povodeň k české krajině patří a patřit bude (v letošním roce jsme už měli tři velké povodňové události). Pro vyklizení sklepů a nižších pater budov v okolí toků, pro rychlý úklid materiálu uskladněného u vody, popřípadě pro naplánování „povodňových“ služeb u hasičů, policistů, vodohospodářů a dalších potřebujeme o možné povodni vědět minimálně s denním předstihem. Pro záchranu života a útěk z postižené oblasti musíme sledovat vodní tok a bezpodmínečně poslechnout výzvy k evakuaci, případně k jinému jednání, které dostaneme od Integrovaného záchranného systému.

Protipovodňová ochrana musí být tvořena komplexem všech možných opatření – péče o krajinu, hospodaření v krajině, vodní hospodářství, technická opatření, integrovaný záchranný systém a předpovědní povodňová služba. Tento protipovodňový komplex opatření snižuje povodňové škody.

Radim Tolasz
Autor je náměstek ředitele ČHMÚ.
tisknout poslat
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist