http://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/divoke-potoky-a-krasna-jezera-sumavy-jak-je-neznate-z-ptaci-perspektivy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Divoké potoky a krásná jezera Šumavy, jak je neznáte - z ptačí perspektivy Foto

5.1.2015 02:00 | PRAHA (Naše příroda)
Za obcí Lenora vytváří Teplá Vltava meandry s mnoha rozsáhlými mokřady, rašeliništi a tůněmi souhrnně zvané Vltavský Luh.
Za obcí Lenora vytváří Teplá Vltava meandry s mnoha rozsáhlými mokřady, rašeliništi a tůněmi souhrnně zvané Vltavský Luh.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jaroslav Vogeltanz / Naše příroda
Prohlédněte si unikátní letecké snímky šumavských potoků, slatí a jezer.
 

Prášilské jezero je ledovcového původu, stejně jako Černé jezero, Čertovo jezero, Plešné jezero a jezero Laka. Leží ve výšce 1 079 m na severním svahu vrchu Poledník, má rozlohu 3,7 ha a hloubku téměř 15 m. Hráz tvoří devítimetrový val žulových balvanů. Voda z jezera je odváděna Jezerním potokem do Křemelné. Před rokem 1989 nebyl vstup k Prášilskému jezeru povolen, nyní patři do I. zóny Národního parku Šumava.

Teplá Vltava je pokračováním Černého potoka a svůj název nese od obce Borová Lada až po soutok se Studenou Vltavou. Za obcí Lenora vytváří Teplá Vltava meandry s mnoha rozsáhlými mokřady, rašeliništi a tůněmi souhrnně zvané Vltavský Luh. Unikátní říční úsek hostí mnoho vzácných druhů rostlin a živočichů: borovici blatku, prstnatec Traunsteinerův, kosatec sibiřský, perlorodku říční, orla mořského. Území je od roku 1989 chráněno jako přírodní památka, která není veřejnosti přístupná. Vodáci mohou úsek splouvat pouze při předepsaném minimálním stavu vody.

Přírodní rezervace Rokytská slať s rozlohou 104 ha se nachází ve výšce 1 100 m n. m. Je to komplex vrchovištních rašelinišť v I. zóně NP Šumava chráněny již od roku 1933. Středem rezervace protéká Rokytský potok s břehovými porosty smilky tuhé, bezkolence modrého a třtiny chloupkaté. Dominantou oblasti je tzv. Mrtvý les tvořený odumřelými a vybělenými kmeny smrků a rovněž zakrslé mrazové formy stromů – smrků, borovic a bříz. Na území slati najdeme 69 rašelinných jezírek. Území se v minulosti vyhnulo těžbě a poznamenala je pouze linie ostnatých drátů v době železné opony, která je patrná dodnes.

Letecké snímky divokých šumavských potoků a krásných jezer

předchozí    další
Pod Březníkem přechází Luzernský potok v Modravský potok a o několik kilometrů dál již nese jméno Vydra a později Otava. Údolí Luzernského potoka vyplňuje až několik metrů silná vrstva rašeliny vytvořená z odumřelých zbytků rašeliníků, suchopýrů a ostřic.
Pod Březníkem přechází Luzernský potok v Modravský potok a o několik kilometrů dál již nese jméno Vydra a později Otava. Údolí Luzernského potoka vyplňuje až několik metrů silná vrstva rašeliny vytvořená z odumřelých zbytků rašeliníků, suchopýrů a ostřic.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jaroslav Vogeltanz / Naše příroda
Pod Březníkem přechází Luzernský potok v Modravský potok a o několik kilometrů dál již nese jméno Vydra a později Otava. Údolí Luzernského potoka vyplňuje až několik metrů silná vrstva rašeliny vytvořená z odumřelých zbytků rašeliníků, suchopýrů a ostřic.
Přírodní rezervace Rokytská slať s rozlohou 104 ha se nachází ve výšce 1 100 m n. m. Je to komplex vrchovištních rašelinišť v I. zóně NP Šumava chráněny již od roku 1933.
Roklanský potok pramení ve výšce 1 264 nedaleko hranice s Německem. Protéká veřejnosti nepřístupnou Roklanskou slati s extrémně mrazivým klimatem.
Středem Rokytské slati protéká Rokytský potok s břehovými porosty smilky tuhé, bezkolence modrého a třtiny chloupkaté. Dominantou oblasti je tzv. Mrtvý les tvořený odumřelými a vybělenými kmeny smrků a rovněž zakrslé mrazové formy stromů – smrků, borovic a bříz.
Chalupská slať je rašeliniště přechodného typu mezi údolním a horským vrchovištěm s rozlohou 137 ha. Nachází se nedaleko obce Borová Lada v nadmořské výšce 910–950 m.
Černé jezero o rozloze 18,47 ha je největším šumavským ledovcovým jezerem. Nachází se na svahu Jezerní hory ve výšce 1 008 m a dosahuje hloubky 40 m. Spolu s nedalekým Čertovým jezerem je chráněno od roku 1933 jako přírodní rezervace.

Pod Březníkem přechází Luzernský potok v Modravský potok a o několik kilometrů dál již nese jméno Vydra a později Otava. Údolí Luzernského potoka vyplňuje až několik metrů silná vrstva rašeliny vytvořená z odumřelých zbytků rašeliníků, suchopýrů a ostřic. Díky drsným klimatickým podmínkám zdejší příroda připomíná severskou tundru. Rašeliniště hostí vzácné druhy vážek a motýlů a oblast je rovněž domovem našeho největšího kurovitého ptáka, tetřeva hlušce, kvůli jehož ochraně byla oblast turistům nepřístupná. Letos Správa Národního parku Šumava uvažuje o jejím opětovném otevření pro veřejnost.

Roklanský potok pramení ve výšce 1 264 nedaleko hranice s Německem. Je dlouhý 14 km a odvádí vodu z území o rozloze 48 km2. Je jedním ze tří přítoků, z nichž vzniká řeka Vydra. Protéká veřejnosti nepřístupnou Roklanskou slati s extrémně mrazivým klimatem. V minulosti zde stávaly objekty pohraniční vojenské roty „Roklan“, z kterých zbyly jen základy, sousední bývalá chata Klubu československých turistů z roku 1936 stojí dodnes a používá ji lesní správa.

„Na prstech u ruky sčetl bys jednotlivá suchá místa zde. Bohatství vod, mlh a par tu nepřebraně, v tomto království lesů a slatí, mokřisk a tůní, bahnisk a rašelinišť. Plochy jezer znamenitě přispívají k udržení vlhkého klimatu, spolu s nesčetnými praménky, potůčky, jichž býti má v šumavské oblasti kolem šesti set.“
(Josef Váchal, Šumava umírající a romantická)

Černé jezero o rozloze 18,47 ha je největším šumavským ledovcovým jezerem. Nachází se na svahu Jezerní hory ve výšce 1 008 m a dosahuje hloubky 40 m. Spolu s nedalekým Čertovým jezerem je chráněno od roku 1933 jako přírodní rezervace. Dostupné je pěšky po žluté značce. Černé jezero je domovem vzácné vodní výtrusné rostliny šídlatky jezerní a zevaru úzkolistého. Skalnaté dno jezera pokrývá několikametrová vrstva kalu vytvořená z usazeného pylu okolních stromů. Černé jezero je napájeno podzemními prameny a vodu z něj odvádí Černý potok do Úhlavy. Pod Černým jezerem stojí bývalá přečerpávací elektrárna z roku 1930, která je v současnosti chráněna jako technická památka.

Chalupská slať je rašeliniště přechodného typu mezi údolním a horským vrchovištěm s rozlohou 137 ha. Nachází se nedaleko obce Borová Lada v nadmořské výšce 910–950 m. Oblast byla v minulosti narušena těžbou rašeliny, která se rozmohla od roku 1895 a v omezené míře trvala až do roku 1946. V jižní části slati se dochovalo rašelinné jezírko o rozloze 1,3 ha s plovoucími ostrůvky. Ze vzácných rostlin zde najdeme např. rosnatku okrouhlolistou, blatnici bahenní či ostřici chudou. V minulosti se uvažovalo i o odvodnění Chalupského jezírka, ale díky hospodářské krizi v roce 1929 se záměru sešlo.

Pavla Mládková
tisknout poslat
Tento článek je převzat z časopisu Naše příroda. Jeho další šíření je možné pouze se souhlasem vydavatele časopisu.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist