http://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/ustjurt-domov-sajgy-tatarske-a-zdroj-zemniho-plynu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Usťjurt - domov sajgy tatarské. A zdroj zemního plynu

11.4.2017 11:09 | PRAHA (Ekolist.cz)
Jedním z posledních domovů pro sajgu tatarskou, kriticky ohroženou antilopu, zůstává národní biosférická rezervace Usťjurt v západní části Kazachstánu. Ilustrační snímek.
Jedním z posledních domovů pro sajgu tatarskou, kriticky ohroženou antilopu, zůstává národní biosférická rezervace Usťjurt v západní části Kazachstánu. Ilustrační snímek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Jedním z posledních domovů pro sajgu tatarskou, kriticky ohroženou antilopu, zůstává národní biosférická rezervace Usťjurt v západní části Kazachstánu. Zdali bude jejím domovem i nadále je však otázkou, protože bohaté zásoby zemního plynu v nedalekém nalezišti Chansu znamenají pro těžaře jasný cíl.
 

Sajga tatarská je kriticky ohroženým druhem antilopy a vedle Mongolska, Ruska, Číny a Uzbekistánu je Kazachstán jejím důležitým domovem. V posledních letech v Kazachstánu ubylo velké množství jedinců tohoto druhu. Hlavním důvodem je touha pytláků po rozích antilopy a dalším, stejně významným je skutečnost, že na jaře roku 2015 nastal rozsáhlý úhyn sajgy. Byl pravděpodobně způsoben střevní bakterií Pasteurella a Clostridia. Před začátkem onoho masového vymírání v roce 2015 byl počet antilop odhadován na 250 tisíc, ale jak uvádí agentura Reuters, pandemii podlehlo přes 120 tisíc jedinců.



Průzkumný vrt zásob zemního plynu.
Průzkumný vrt zásob zemního plynu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Majda Slámová

Jedinečnost Usťjurtu

Domovem antilopy je národní biosférická rezervace Usťjurt, která se rozkládá v prostoru u hranic Kazachstánu s Uzbekistánem a Turkmenistánem, jenž je dominantou řídce obydlené Mangystauské oblasti.

Národní biosférickou rezervaci Usťjurt založila Rada ministrů kazašské SSR v roce 1984 s cílem zachovat na ploše 223 tisíc hektarů stepi, polopouště, vzácnou fauny a flóru a v neposlední řadě historické památky. Na polopoušti teplota kolísá mezi 60 °C a -40 °C, přesto je rezervace domovem pro živočichy zapsané v Červené knize Kazachstánu.

Mezi obyvatele Usťjurtu patří například medojed, karakal, vlci či dravci jako je orel královský nebo sup hnědý. Bohatá fauna a flóra není jediným důvodem k ochraně rezervace. Za zmínku určitě stojí bohaté paleontologické naleziště s unikátními zkamenělými stopami zvířat. Usťjurt má šanci být nominován pod památku UNESCO za předpokladu rozšíření rezervace. Zvětšením rezervace by bylo možné zajistit komplexnější ochranu všech hlavních ekosystémů spadajících pod Mangystauskou oblast.

Těžba proti UNESCU

Rizikem narušení scenérie jsou plány na těžbu v nalezišti Chansu, které se nachází v těsné blízkosti jižní hranice rezervace. Lidé by se tak v Usťjurtu kromě pohledu na Tři bohatýry „kochali“ vrty na zemní plyn. Úvahy o možné těžbě nedaleko Usťjurtu jsou staré již desítky let, ale až v roce 2016 se debata výrazně posunula a zintenzívnily se s geologické průzkumy. Těžbě nahrává i skutečnost, že většina pozemků nad ložisky nespadá přímo pod přírodní rezervaci, a ta nemá dostatečně vymezené ochranné pásmo.

Rohy sajgy jako trofej sloužící k výzdobě domu.
Rohy sajgy jako trofej sloužící k výzdobě domu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Majda Slámová

Za touto hrozbou stojí státní společnost KazMunayGas, která argumentuje, jak už to v podobných případech v souvislosti s těžbou uhlí známe z českého prostředí, že těžba plynu zajistí energetickou soběstačnost a velké množství pracovních míst.

Těžba plynu by s sebou nesla hlavně spoustu negativních dopadů. Prvním by bylo znemožnění zápisu rezervace pod UNESCO. (V Mangystauské oblasti není pod správou UNESCO žádná památka). Zapsání by znamenalo pro region kromě posílení ochrany a získání mezinárodní prestiže pravděpodobně i rozvoj turismu a příliv peněz do regionu. Tato jedinečná oblast zůstává velmi málo navštěvovaná, ale zájemci kvůli Usťjurtu váží často dalekou cestu. Jak uvedl jeden z ochránců Usťjurtu: „loni jsme tu měli velké množství turistů. Někteří byli dokonce až z Japonska.“

Pokud by oblast byla zapsána pod UNESCO, byla by popularizována na internetových stránkách, což by nalákalo do oblasti mnohé turisty z různých koutů světa, a rozmach turistiky by pomohl vyřešit pracovní místa, jejichž vzrůstem v případě těžby KazMunayGas argumentuje. Nutností by bylo dodržování přísných norem, aby chráněná oblast nebyla nekorigovanou turistikou poškozena. V současnosti jsou pravidla velmi přísná, a to v tom, že rezervaci je možné navštívit jenom s povolením a za doprovodu ochránců Usťjurtu. Povolení k návštěvě je třeba si vyřídit ve městě Žanaozen, které je vzdálené 150 km od rezervace, a kde sídlí ředitelství přírodní rezervace.

Ochránce Usťjurtu kontroluje návnadu pro potřeby fotopasti.
Ochránce Usťjurtu kontroluje návnadu pro potřeby fotopasti.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Majda Slámová

Dalším negativním dopadem plánované činnosti KazMunayGasu by bylo ohrožení fauny. Těžba plynu v bezprostřední blízkosti rezervace, konkrétně v proláklině Karyn Žaryk, by měla na populaci antilop neblahé dopady. Tato oblast je oblíbeným zimovištěm stád sajg, kterým svědčí opuštěné dlouhé stepní ekosystémy. Navíc oblast postrádá jakoukoliv infrastrukturu, a to vše by těžba v oblasti změnila. Vpád dělníků, otřesy půdy, stavba silnic, znečištění oblasti a mnoho dalšího, co k těžbě plynu patří, by znemožnilo sajgám v oblasti zimovat. Po rozsáhlém úhynu antilopy sajgy v roce 2015 by narušení jejího domova mohlo mít pro její populaci fatální důsledky.

V neposlední řadě by došlo k devastaci krajinného rázu a ztrátě celistvosti této unikátní krajiny, která je svojí jedinečností jedním z hlavních kritérií pro zápis pod UNESCO.

Kazachstánští aktivisté proti těžbě zemního plynu u Usťjurtu argumentují tím, že v oblasti jsou jiná naleziště, která by byla pro těžbu výhodnější a méně problematická než těžba z naleziště Chansu. Jsou to konkrétně naleziště Aksu-Kenderli, Pionýrské a Samtyr.

Odhady množství zemního plynu v nalezišti Chansu jsou kolem 25-125 milionů kubických metrů. V ostatních uvedených nalezištích jsou odhadované hodnoty vyšší. Těžba v těchto dalších nalezištích by neznamenala takový drastický dopad do životního prostředí, do života regionu a do plánů na zapsání pod správu UNESCA.

„Do průzkumu kolem Chansu už bylo vloženo hodně peněz, o které teď těžaři nechtějí přijít a průzkum dalších nalezišť by znamenal nové investice,“ říká aktivistka Anna Andrejčuk.

Kdo zachrání Usťjurt?

V tuto chvíli nic nenasvědčuje tomu, že možnost těžby u Usťjurtu v lidech zvedne odpor a půjdou protestovat, projeví občanský nesouhlas, nebo vytvoří jakoukoli jinou aktivitu ve snaze ochránit rezervaci tak, aby byly plány na těžbu zastaveny.

Důvodů je několik. Samotná občanská společnost není v zemích bývalého SSSR příliš rozvinutá a Kazachstán není výjimkou. Kirill Osin potvrzuje, že občanská společnost v Kazachstánu je slabá a ne příliš aktivní. V Mangystauské oblasti je několik ekologických organizací, ale ještě donedávna se Usťjurtem žádná z nich nezabývala, přestože jde o jednu z nejvýznamnějších kauz.

Barevná skladba Usťjurtu je fascinující.
Barevná skladba Usťjurtu je fascinující.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Majda Slámová

Po legislativní stránce je v kazašské ústavě zakotvena v článku 32 svoboda shromažďování a v článku 31 se stát zavazuje chránit životní prostředí. Svoboda shromažďování je podmíněna vydáním souhlasu místně příslušného státního úřadu, který je však prakticky nemožné získat pro jakékoliv protestní akce a zároveň strach z násilného potlačení v případě demonstrace v lidech nevzbuzuje odvahu a touhu Usťjurt chránit (obyvatelé oblasti mají v živé paměti protesty z roku 2011, kdy se ve městech Šetpe a Žanaozenu rozhodli protestovat v prvním případě nezaměstnaní a ve druhém naftaři a protesty byly násilně potlačeny). Navíc vztah místních k Usťjurtu není tak silný už jen z toho důvodu, že drtivá většina obyvatel Mangystauské oblasti nikdy v Usťjurtu nebyla. Toto nevědomí se snaží prolomit Česká ekologická organizace Arnika.

Arnika v rámci projektu rozvojové spolupráce navázala v Mangystauské oblasti kontakt s organizací Eco Mangystau a snaží se do problematiky zainteresovat místní.

Společně tyto organizace pořádaly během roku několik seminářů a výstav v hlavním městě Mangystauské oblasti- Aktau. Snaží se seznamovat občany s tématem ochrany Usťjurtu. Následně napsali otevřený dopis s peticí, pod kterou sbírají podpisy, adresovaný prezidentu Nursultanu Nazarbajevovi, ministrovi energetiky a ministrovi zemědělství. Tímto otevřeným dopisem žádají od prezidenta kompromis v podobě moratoria na vývoj naleziště Chansu a namísto toho upřednostnit jiná naleziště. Mimo to chtějí, aby prezident podpořil rozšíření Usťjurtu a podporoval snahy o přiřazení statusu UNESCO. To si ostatně Kirill Osin, ředitel kazachstánské nevládní organizace Eco Mangystau, představuje jako první etapu účasti veřejnosti na záchraně rezervace. K tomu se Kirill vyjadřuje: „neočekávám, že bude aktivní přímá účast lidí, ale musíme lidem poskytnout více informací, aby věděli, jak důležité je zachovat rezervaci Usťjurt a živočichy, kteří se v ní nacházejí.“

Postavit se KazMunayGasu je podle Kirilla těžké, ale ne nemožné. Tento boj se ale neobejde bez podpory široké veřejnosti. Kirill uvádí, že: „v tak důležité věci jakou je ochrana Usťjurtu, je nutné se o veřejnost opřít. Naše organizace bude i nadále pokračovat v informování občanů o významu zachování rezervace Usťjurt. Je nutné zastavit průzkum a nedovolit těžbu plynu. Střednědobé plány na patnáct až dvacet let na těžbu plynu nemohou stát na vahách proti zachování unikátní biodiverzity Usťjurtu.“

Je velmi důležité, aby se zabránilo těžbě zemního plynu a sajga tatarská spolu s dalšími živočichy neztratila jeden z posledních domovů. Vymírání, které tuto antilopu zasáhlo z jara roku 2015 znamenalo drastické snížení už tak kriticky nízkého počtu. To minimum, které můžeme udělat pro sajgu právě teď je podepsat petici na podporu její záchrany: www.sajga.cz.



Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Majda Slámová
Autorka je studentkou Masarykovy univerzity v Brně.
tisknout poslat

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama

Blíž přírodě
reklama

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist