http://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/michaela-fialova-nejlepsi-zpusob-jak-ochranit-divoka-africka-zvirata-je-komercni-lov
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Michaela Fialová: Nejlepší způsob, jak ochránit divoká africká zvířata, je komerční lov

25.5.2015 02:00 | LITOMĚŘICE (Ekolist.cz)
Michaela Fialová, mladá lovkyně a lovecká průvodkyně.
Michaela Fialová, mladá lovkyně a lovecká průvodkyně.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Archiv Michaely Fialové
Zatím přes sedmdesát tisíc lidí ve světě už podepsalo jednu ze tří petic, které hlásají „Zakažte jí jezdit do Afriky!“. O kom je řeč? Osobou, která vzbuzuje silné emoce nejen u ochránců zvířat je Michaela Fialová (*1987), mladá lovkyně a lovecká průvodkyně původem z Litoměřic. Dokonale nalíčená kráska, která se na fotkách široce usmívá nad čerstvě skolenou zvěří, dráždí a provokuje.
 

Proč to dělá? „Chci propagovat lov a dostat ho do širšího povědomí veřejnosti. Lidi si myslí, že maso snad roste v mrazácích supermarketů. Svou prací pomáhám ochraně přírody víc, než pseudo-ochránci přírody za monitory počítačů. Ti by si v první řadě měli hlavně doplnit vzdělání…“. Jsme svědky ochranářského paradoxu? Skutečně pomáhá regulovaný lov charismatické africké fauny k vlastní ochraně vymírajících druhů?

Chci si vystřelit na krále zvířat, lva. Kolik si mám našetřit?

To záleží, o jakého lva půjde. Pokud je to nějaká „rychlo-akce“, stojí to víc. Levnější to může být, když se jedná o problematické zvíře, třeba nebezpečného lva-lidožrouta. Ceny lvů začínají někde kolem 12 000 eur za slabší kusy. Trofejní topky jdou hodně nahoru…

Přečtěte si komentář k tématu od odbornice Pavly Říhové Jak je to s trofejovým lovem a ochranou afrických zvířat doopravdy.

Proč jsou ta problematická levnější?

Protože si ze zákona nesmíte odvézt trofej. A proto, že by ten odstřel stejně musel provést nějaký ranger. Pro spoustu klientů je to výhoda, neloví pro trofeje. Jde jim jen o vlastní lovecký zážitek. Prostě mu zavoláme: „Máme problematickou lvici, ale musí se to vyřešit během dvou dnů.“. A pokud souhlasí, tak kupuju letenku a letíme.



A ty rychlo-akce?

Je to často o zámožných pracháčích, kteří chtějí lva, ideálně hned a ještě z toho mít dokonalou velkou trofej. To přijde tak na 50 000 eur. Na nás potom je, abychom obvolali všechna safari a zjistili, jestli někde přesně něco takového mají a jestli na to mají permit (povolení k odstřelu). Jinak se v JAR se divocí lvi normálně neloví.

Divocí lvi se v JAR neloví?

Volně žijící lev bude mít svoji smečku, samice a mláďata. Kdybychom ho ulovili, tak první co se stane, že jeho smečka připadne dalšímu lvu, který vybije všechna mláďata, co nejsou jeho. To by byly hrozný a zbytečný škody.

Turisté a lovci jsou podle Michaely Fialové pro místní zvěř přínos. Na rozdíl od pytláků
Turisté a lovci jsou podle Michaely Fialové pro místní zvěř přínos. Na rozdíl od pytláků

Takže odkud teda ty lvy berete?

Jsou to lvi odchovaní na velkých farmách. To je teď v JAR ohromný byznys. Mají přírodní výběh tisíce hektarů velký, žijí plným životem, jak by to mělo být. Akorát tam nemají samice. Tihle lvi se pak chovají trochu jinak, tvoří smečky a loví spolu. Ale protože nemají samice, tak se neperou o místo ve smečce. Jsou to prostě „wild“ zvířata, separovaná na farmě od okolí.

Jsou tedy odchováni jen k jedinému účelu?

Jsou to zvířata odchovaná pro lovce. S tímhle provozním modelem souhlasím právě proto, že kdyby tahle varianta padla, tak by rapidně stouplo pytláctví a lov lvů v divočině, se všemi těmi důsledky pro smečky a mláďata.

Doložíte to nějakým příkladem?

Například v Keni se zakázal poplatkový lov a obratem se masivně zvýšilo pytláctví. Během několika let tam vystříleli na 70 % volně žijících zvířat. Šlo to tam úplně do kopru. V JAR to ale všechno funguje na jiné bázi.

Jak to tam vypadá?

Ono je dost těžké si to představit, ale JAR je v současnosti jeden velký plot. Když to srovnáme s Namibií nebo Botswanou, kde existuje nějaká „volná“ divoká příroda, tak v JAR je to pojetí pozemkového vlastnictví úplně jinde. Každý kousek země někomu patří. Buď je to státní pozemek, nebo je to farma. A jedna farma prostě navazuje plotem na další farmu.

To je dost děsivá představa, ne?

Nepřijde vám to. Těch farem je tam na tisíce, ale nejsou to žádné zahrádky. Ty nejmenší mají okolo 10 000 hektarů. Na nich ta pravá „wildlife“ žije dohromady se zvířaty, které si na tu farmu vysadí majitel. Jsou to prostě zařízení specializovaná čistě na chov zvířat. A ta produkce způsobuje, že se počty těch ve zbytku Afriky ohrožených zvířat po letech skutečně navyšují. Ostatně, ani Krugerův park není nic jiného než farma.

Nejvyhlášenější jihoafrický park, který navštíví v sezoně 3000 lidí denně, je farma?

Obrovská, ale pořád farma. Nějaká zvířata tam už žila, ale pak třeba majitelé přijdou na to, jaké druhy tam ještě mohly žít a tak si je tam dovysadí. Podobně, jako my tu chceme vysazovat zubry, kteří se tu taky dřív vyskytovali. Díky tomuhle byznysu začala celá Jihoafrická republika sloužit jako obrovská živá banka pro ostatní země. Z Keni nebo Tanzanie sem jezdí na aukce zvířat, která pak helikoptérou převáží k sobě.

Proč to tak nedělají i ty ostatní jihoafrické farmy? Proč radši chovají zvířata k lovu?

Někdo šetří celý život, aby si pak dopřál dobrodružství a ulovil třeba zebru.
Někdo šetří celý život, aby si pak dopřál dobrodružství a ulovil třeba zebru.
Foto | Di Gazdar / Flickr

Krugerův park si může vydělat peníze prodejem vstupenek, poplatky za fotografie, pronájmem džípů, ubytováním. Těží z toho, jak je ohromný, nabídku druhů má obrovskou a lidi si za tím skutečně přijedou. Já se tam byla podívat a stojí to za to. Ale farmy, které mají jen těch 10 000 hektarů a třeba jen dvacet druhů… tam nikdo vyfotit si zvířátka nepřijede. Tam přijede doopravdy jen ten lovec, který přiveze peníze.

Vraťme se zpátky k lovu. Co za ten milion korun za lva dostanu?

Konkrétně ten lov lva je udělaný tak, že je komplet včetně letenky a ubytování, se stravou a doprovodem. Je to lepší, než se postupně hádat s agenturou, agentem a safari. A je vyřešený i přístup k outfitterovi. To je ta osoba, která od státu dostává ty licence. V JAR to funguje tak, že si místní lidi loví za místní odlovní ceny. Prakticky zadarmo, ostatně, je to jejich zvěř. Ale když jste turista, jsou nějaké státem dané ceny, které se musí držet, aby se neničila konkurence.

Jak se člověk stane outfitterem?

Jako outfitter musíte státu dokázat, že máte kapacity pro ubytování turistů, zaplatíte za licenci okolo půl milionu a můžete legálně nabízet zvířata. Na tom vydávání permitů zase spolupracuje životní prostředí, CITES a další instituce. Takže když přijdete s tím, že byste si chtěl zastřelit slona, tak se to bude zařizovat skoro rok, než se vydá permit, protože všech těch permitů se vydává omezené množství.

Nemůže se tedy stát, že by takový licencovaný lov vedl k vyhubení zvířat?

Nemůže, protože permitů bude pořád stejně, poroste jen jejich cena. A tím vlastně lépe pro ty zvířata.

Může mi někdo garantovat, že se za své peníze trefím, že si odvezu svou trofej?

Ne. Zaplatil jste si permit, a když se netrefíte, tak čau. Ušetříte ale peníze, které byste musel zaplatit podle toho, jak hodnotné zvíře jste ulovil nebo jen zranil. Moje práce je, aby to všechno proběhlo tak jak má, ale někdy se prostě nezadaří. Ono je to celé ještě trochu složitější v tom, že tam máte „plains game“, běžná zvířata, kterých je tam prostě ranec, zebry a podobně. A pak ještě „big five“, velká africká pětka (pozn. red.: jde o zvířata, které je pro pěšího lovce náročné ulovit: slona, lva, nosorožce, buvola a levharta) a další druhy provázané s CITES. A za ty zaplatíte permit, a je úplně jedno, jestli jste se trefil nebo ne. Peníze vám nikdo vracet nebude.

A to se vážně stane, že se lidi netrefí?

Nejenže netrefí, oni se často ani nedostanou k výstřelu. Zrovna před měsícem jsem měla klienta, který si přijel vystřelit na dvě buvolice a buvola, a přitom jsme býka za deset dní ani jednou neviděli.

Doufám, že jednou budu profesionální lovkyně s licencí. Michaela Fialová.
Doufám, že jednou budu profesionální lovkyně s licencí. Michaela Fialová.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Archiv Michaely Fialové

To musel být pěkně naštvanej, ne?

No, takovej je lov. To k tomu patří. Přijede znovu, to se nedá urychlit. Jasně, může jít někam do dobytkárny a tam si ho střelit, ale to není lov. A kdo je stejně jako já lovec tělem i duší, tak neváhá a ten čas do toho dá. Strašně ale záleží na lovci. Jsou lidi, kteří na zvíře vystřelí z auta a a neřeší to, jsou takový, kteří by tohle nikdy neudělali.

Co vlastně typově jezdí na safari za lidi?

Je to různorodé. Hodně jsou třeba myslivci, kteří si půl života šetří, aby si mohli vyzkoušet něco jiného, zažít dobrodružství. Těm člověk hrozně rád pomůže a jsou moc fajn. A pochopitelně, sejdete se i s lidmi… přijel mi tam jeden Američan, na sobě ty nejdražší hadry, nejdražší pušky, neuměl z nich ani střílet. Lidi, kteří nemají tolik peněz, si s klidem užijí lov na impalu nebo nějaké menší zvíře, a jsou lidi, kteří zastřelí lva a mají z toho „radost“ pět minut… Rozumnou řeč ale musíte najít se všemi. Jistě, když tam přijede nějaké s prominutím hovado, které chce třeba střílet malou ráží velké zvíře nebo „Já bych chtěl střelit žirafu do hlavy“, tak to už jsme na hraně zákona. A když to s nimi nejde po dobrém, tak musíte po zlém. Jsou prostě lovci, kterým je to všechno jedno, ti chtějí jen trofej, aby měli prestiž. A jsou lidi, kteří jdou za zážitkem a řeknou: „Já si to chci užít, já nepotřebuju žádnou popravu.“ Všechno to jsou klienti a já musím pracovat se všemi.

Objednat si k odstřelu můžu prakticky cokoliv, samice i mláďata?

Ano. Dá se říct, že chudší lovec, který má zájem o zážitek z lovu v Africe, se objedná na tzv. cull hunt. To je lov za účelem snižování velikosti populace, v praxi odlov samic a mláďat. Typicky v nějaké rezervaci, kde jsou přemnožené zebry nebo pakoni a majitel se jich musí zbavit, protože by vypásli všechnu trávu a do roka by vyhynuly všechny. Ten majitel si může zaplatit místní lovce, anebo si naopak nechá zaplatit od evropského lovce, kterému tu levnější variantu zprostředkuje. Je to oboustranně výhodné.

Můžu tedy střílet i na ohrožené a chráněné zvíře?

Můžete. Když je na něj vydaný permit. Třeba teď byla velká kauza v Americe, kdy vydražili za velké peníze, asi 300 000 dolarů, starého nosorožce k odlovu. Na lov ale musel přijet s bodyguardem, protože mu doma ochránci přírody vyhrožovali smrtí.

Lov nosorožce je asi nejdražší, to už jsou nějaký miliony. Záleží od trofeje. Měří se roh a podle toho se to vypočítá. Nosorožec zase tráví celý život v nějaké game reserve (pozn.red. území vyhrazené ochraně divokých zvířat), kde se narodil. A když už je jasné, že je starý a končí, tak ho nabídnou k odstřelu.

Kdo rozhoduje o tom, jaké zvíře bude odstřeleno?

Profesionální lovec. To budu doufám jednou i já. Je to člověk s licencí, který má přehled a ví, které zvíře je staré, které se může odstřelit. Je to stejné jako u myslivců v Česku. Člověk musí chodit do kurzu, který má jako praktickou součást rozpoznávání zvířat. Jenže zatímco v našich lesích je těch zvířat dejme tomu do deseti, v JAR je jich v základu 64. Těch deset druhů tady v Čechách zabere asi rok, tak si představte, jak dlouho si musí člověk nakoukávat zvířata v Jihoafrické republice, zvlášť když tam nežije pořád a musí za nimi jezdit.

Může se stát, že na hledané zvíře vůbec nenarazíte.
Může se stát, že na hledané zvíře vůbec nenarazíte.

Lov pro trofeje míří typicky na ty dobré kusy. Neohrožuje se tím genofond populace?

Je to pravda, ale napůl. Je potřeba si uvědomit, že ten konkrétní jedinec už své geny předal, že už se dostává do fáze, kdy už by šel dolů. A v té fázi se odloví. To se netýká jen Afriky, ale i Čech. Tady se taky probírá zvěř, která je a není geneticky silná. V Americe se střílí všechno, a to je důvod, proč tam trvá lovecký kurz týden, a u nás rok. U nás musí myslivec poznat, že jelen má silné paroží, je geneticky silný a bude své geny předávat dál. Takového já střelit nesmím, místo něj můžu zastřelit průměrného jelena. Když už je za zenitem, tak už by ani tak silné paroží nenasadil. Úplně stejně je to i se zvěří v Africe.

Kolik peněz z prodeje permitů jde do ochrany přírody?

Je to trochu sporné. Podíl z prodeje permitů si bere zpátky stát, který by měl zpětně investovat do ochrany přírody. Spousta lidí na to začne řvát, že skoro 60 % z té ceny zůstane majiteli té farmy. Ale to mi nepřijde nepatřičné. Proč by mu ty peníze neměly zůstat? Vždyť je to člověk, který dělá prospěšnou činnost, kdyby on nebyl, tak nebude ani ta farma. Takhle se majitel podělí se zaměstnanci, polovinu z toho sebere stát a zaplatí se i protipytlácká daň.

Takže větší část peněz zůstane u majitelů farem?

Určitě tomu majiteli spousta peněz zůstane, ale nevidím důvod, proč mu to nepřát. Ještě jsem neviděla majitele, který by ty peníze dál znova nevrážel do rozvoje farmy. To, co dostanou, vrazí zpátky do zvířat. Tam se nestane, že by někdo za dva tři miliony prodal nosorožce k odlovu, koupil si za to Ferrari a bylo by mu to ukradené. To spíš si za ty peníze pořídí další dva tři nosorožce. To je nemoc peněz. Když někde investujete a vrátí se vám dvakrát tolik, tak je investujete znovu. A díky lovu se tam ta zvěř drží, protože má svou cenu. Pokud by ji neměla, tak se na to místní vykašlou.

Je ten model v pořádku?

Jistě, že ten model musí mít mouchy. Už proto, že korupce je tam šílená. Ale to je stejné všude na světě. Když budete mít peníze, můžete všechno. Ale v rámci všech špatných variant je tohle dobré řešení, už proto, že to viditelně funguje. Zadarmo to nikdo dělat nebude. Lov dává zvířatům v JAR tržní hodnotu. Jasně ten původní motiv je, aby bylo dost zvířat pro lovce i farmáře, ale ve výsledku na tom netratí nikdo.


foto - Dohnal RadomírRadomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (3)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

26.5.2015 09:38
plně s tou cérkou souhlasím !!! ten humbuk kolem ní vyvolali jen pošahaní aktivisté !!!
Odpovědět
ZB

Zdeněk Beran

13.6.2015 00:20
"Nejlepší způsob, jak zachránit africká zvířata, je komerční lov".
Čímsi mi tato věta připomíná myslivce v našem městě. Ještě před 40 lety, při podzimním lovu, padlo vždy mnoho ran a přeživších i ulovených králíků bývalo bezpočet. Stavy králíků myslivci každoročně "regulovali", vystřelených ran neubývalo, avšak ulovených králíků bylo čím dále méně. Až jednou přišel čas, kdy myslivci zjistili, že už ty králíky "zregulovali" nadobro a od té doby se marně pokouší o obnovu jejich populace v přírodě. Střílení po všem živém je vášní myslivců a tak občas vidím, jak si myslivec vystřelí do hejna drobných ptáčků, dokonce nad cizí zahradou. Již mnohokrát byl některý z myslivců přistižen, jak pro vlastní spotřebu střílí zvěř v době jejího hájení. Je zřejmé, že noční lovy srnčí zvěře na pasekách, přesvětlených reflektory několika automobilů, oslňujících pasoucí se zvěř, je též organizováno osobami věci i lesa velmi znalými, to jest myslivci. Jo, jo, peníze jsou peníze a po divočině je v restauracích velká poptávka.

A to lovení madam Fialové, za účelem „ochrany“ africké zvěře, není to v mnohém podobné? Příroda si dokáže vše velmi dobře zregulovat sama a není potřeba jí v ničem opravovat. Pokud člověk bude zákony přírody příliš narušovat, pak se nejspíše brzy dočká toho, že naprosto po zásluze příroda zreguluje jeho! I když o mnoho spravedlivější by bylo, kdyby si své účty vyřídla pouze s lidmi typu Michaela Fialová.
Odpovědět
AN

ANIMAL NOT HUMAN

21.9.2016 22:14
Proč si ta statečná lovkyně nedá férový souboj se lvem holýma rukama. Někdo by jí mměl ty pazoury uříznout, aby memohla střílet.
Odpovědět
reklama

Blíž přírodě
reklama

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist