http://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/ekologicka-odtucnovaci-kura-jak-se-vyhnout-palmovemu-oleji
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Ekologická odtučňovací kúra: Jak se vyhnout palmovému oleji

27.11.2015 01:56 | PRAHA (Ekolist.cz)
Ještě nedávno se firmy chlubily, že jejich výrobek obsahuje exotický palmový olej. Dnes se situace obrací. Změnilo se povědomí veřejnosti i chování spotřebitelů
Ještě nedávno se firmy chlubily, že jejich výrobek obsahuje exotický palmový olej. Dnes se situace obrací. Změnilo se povědomí veřejnosti i chování spotřebitelů
Dieta se nemusí držet jen kvůli štíhlé linii, člověk se pro ni může rozhodnout i kvůli palmovému oleji, indonéským pralesům a orangutanům. Vyřadit nebo alespoň omezit palmový olej ve své spotřebě znamená dobrovolně vzdát se nejedné své oblíbené sladké i slané pochoutky a pečlivě zkoumat složení každého jednotlivého výrobku v obchodě.
 

V reakci na ekologickou tragédii v Indonésii se stále častěji apeluje na spotřebitele. Aby se zajímal o to, co jí a nezvyšoval poptávku po v současnosti nejlevnějším, nejpoužívanějším a zároveň nejkontroverznějším tuku na trhu – palmovém oleji. Nedávno tak učinil i můj kolega v článku Palmový olej je zlo, které nejde jen tak zakázat. Shořelé a vykácené pralesy už nezachráníme, stále ale můžeme svých každodenním chováním zachránit ty stávající. A to nejen v jihovýchodní Asii, ale i v Africe a Latinské Americe, kam se pěstování palmy olejné rozšiřuje.


Přečtěte si článek Indonésie v plamenech: podle odborníků jde o nejhorší ekologickou katastrofu století

Na dopady pěstování palmy olejné a alternativy k palmovému oleji se snaží v Česku upozorňovat v posledních letech Koalice proti palmovému oleji, sdružující české a slovenské ekologické organizace. Koalice se také snaží spotřebitelům co nejvíce usnadnit orientaci v regálech a na svých webových stránkách nabízí přehled výrobků a firem, které se bez palmového tuku obejdou.


Přečtěte si článek Palmový olej je problém hlavně jako biopalivo, tam má bojkot smysl, říká biolog Novotný

Palmový olej v potravinách:

palmový olej
palmojádrový olej
rostlinný olej (obecné označení - velmi často se pod ním skrývá právě olej palmový)

Podobně si snaží vzájemně pomáhat a radit i samotní spotřebitelé. Na Facebooku funguje například skupina Stop palmovému oleji. Podobné aktivity ušetří spotřebiteli nejednu beznadějně působící situaci, kdy postupně vytahuje z regálu jeden výrobek za druhým, aby ho po přečtení prťavých písmenek o jeho složení opět vrátil zpátky do police.

Nejzapeklitější situace bývá v obchodě v oddělení cukrovinek. Nemáte-li přesné informace o obsahu palmového oleje předem, hrozí, že u sladkých tyčinek a sušenek vystojíte důlek. Exotický palmový olej se stal součástí receptur i mnoha českých tradičních pochoutek jako jsou lázeňské oplatky nebo hořické trubičky.



Zdá se, že jedinou z mála jistot zůstává složení bez palmového oleje u tradičních poctivých tabulkových čokolád. Ale pozor! Nesmí mít náplň. Právě do nich se palmový olej také běžně přidává.

"Nejoptimističtější" odhady se nejspíše nenaplní a produkce palmového oleje se nezpětinásobí, jak se očekávalo. Ale pravděpodobně se oproti dnešku ještě zdvojnásobí.
"Nejoptimističtější" odhady se nejspíše nenaplní a produkce palmového oleje se nezpětinásobí, jak se očekávalo. Ale pravděpodobně se oproti dnešku ještě zdvojnásobí.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Najdete-li tedy jeden výrobek bez palmového oleje, ještě je brzy jásat. Zdaleka to neznamená, že se tento tuk neobjeví ani v jiných výrobcích téže firmy nebo dokonce dalších výrobcích téže řady. Nepříjemným překvapením byla pro mnohé například nedávná kampaň pro BeBe – Dobré ráno.

Podobná situace je u slaných pochoutek. I když se český výrobce brambůrků na obale hrdě chlubí tím, že byly smaženy na slunečnicovém oleji, neznamená to, že bez palmového oleje budou i jeho další výrobky jako slané tyčky nebo arašídy.

Naštěstí se palmový olej nachází ve většině případů v potravinách, o kterých se beztak mluví jako o nezdravých a bez kterých se obejdeme nebo je lze snadno zastoupit. Rostlinné tuky s jeho příměsí je možné při pečení a smažení nahradit domácími rostlinnými oleji nebo máslem. Nejen pro vegany je na trhu také tuk kokosový. Byť se to nemusí na první pohled zdát, pochází z jiné palmy, kokosovníku ořechoplodého, jehož pěstování nezpůsobuje v tropech takovou paseku jako palma olejná.

Na druhou stranu se ale palmový olej přidává i do výrobků, kde by ho člověk ani nehledal – krmiv pro zvířata, náhražek mateřského mléka i biopotravin.

Výhodou u všech potravin, ale je, že v jejich složení je palmový tuk snadno rozpoznatelný. Mnohem složitější je situace u kosmetiky a drogerie
Výhodou u všech potravin, ale je, že v jejich složení je palmový tuk snadno rozpoznatelný. Mnohem složitější je situace u kosmetiky a drogerie
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Výhodou všech potravin ale je, že v jejich složení je palmový tuk snadno rozpoznatelný. Od začátku tohoto roku by ho už výrobci neměli skrývat za obecné označení „rostlinný tuk“ nebo „rostlinný olej“. Na obale by mělo být vždy jasně uvedeno, že se jedná o „palmový“ nebo „palmojádrový“ olej či tuk.

Mnohem složitější je situace s kosmetikou a drogerií. Zákazník aby se stal téměř chemikem, protože složení výrobku bývá uvedeno formou chemických složek (viz rámeček na konci textu). Tyto látky nemusí nutně pocházet z palmového oleje, ale v současnosti je podle odborníků 95% pravděpodobnost, že tomu tak skutečně je. U kosmetických a drogistických výrobků se tak více než jinde hodí přehled firem, v jejichž výrobcích palmový tuk nenajdete.

Nestačí-li vám být jen zodpovědným kupujícím, můžete se ptát a apelovat přímo na výrobce, zda ví o důsledcích produkce palmového oleje. Jak na to opět radí Koalice proti palmovému oleji. Oslovené firmy často uvádějí, že právě jejich palmový olej je certifikovaný. Ani členství v organizaci RSPO (Kulatém stolu pro udržitelný palmový olej) nebo certifikát Green Palm však nezaručuje, že palmový olej opravdu pochází z udržitelných plantáží.

Jediným důvěryhodným označením je pro spotřebitele podle Koalice proti palmovému oleji až samotná certifikace RSPO Certified Sustainable Palm Oil (CSPO), její logo na obalu výrobku a dohledatelnost konkrétních plantáží, ze kterých použitý tuk pochází.

Členství v organizaci RSPO nebo certifikát Green Palm nezaručuje, že palmový olej opravdu pochází z udržitelných plantáží. Jediným důvěryhodným označením je pro spotřebitele až certifikace RSPO Certified Sustainable Palm Oil (CSPO)
Členství v organizaci RSPO nebo certifikát Green Palm nezaručuje, že palmový olej opravdu pochází z udržitelných plantáží. Jediným důvěryhodným označením je pro spotřebitele až certifikace RSPO Certified Sustainable Palm Oil (CSPO)

V současné době se podle koalice ještě zdaleka neprodukuje tolik RSPO certifikovaného palmového oleje, aby mohl jeho obrovskou spotřebu pokrýt. Certifikováno je pouze mezi 10-15 % produkovaného oleje. Zároveň se objevují i velké nedostatky certifikačního systému RSPO. Skutečně spolehlivá certifikace je podle ochránců pralesů snad nadějí do budoucna, zatím je ale nejefektivnější spotřebu palmového oleje prostě omezit.

Zastánci palmového oleje často argumentují tím, že palmový olej je nejefektivnější olej ze všech. Z jednoho hektaru půdy je totiž možné získat 8-9 tun palmového oleje ročně, zatímco produkce řepkového či sojového oleje je 0,5 až 1,5 tun na hektar. To podle nich znamená, že produkce jiného oleje by v tomto případě vyžadovala mnohem větší rozlohu půdy a způsobila větší škody na životní prostředí.

Podle biologa Stanislava Lhoty, který se problematikou produkce palmového oleje zabývá, je tento argument velmi zavádějící a nesprávný. Jeden hektar tropického deštného pralesa nelze podle jeho slov srovnávat s jedním hektarem lesa mírného pásu. A to hned z několika důvodů. „První z nich je hodnota takového území. Tropické deštné pralesy pokrývají menší povrch planety než lesy mírného pásma, ale hostí mnohanásobně vetší počet živočišných a rostlinných druhů. Navíc mají i významnější roli v ekologii celého ekosystému, především v udržování hydrologického režimu. Ztráta jednoho hektaru deštného pralesa je tedy mnohonásobně závažnější oproti ztrátě lesa nebo stepi mírného pásu," říká.

Tropické deštné pralesy nelze srovnávat s lesy mírného pásu. Tropických deštných pralesů je méně, přitom hostí větší počet druhů. A půda pod nimi je pro dlouhodobé zemědělství naprosto nevhodná
Tropické deštné pralesy nelze srovnávat s lesy mírného pásu. Tropických deštných pralesů je méně, přitom hostí větší počet druhů. A půda pod nimi je pro dlouhodobé zemědělství naprosto nevhodná

Druhý a možná závažnější rozdíl pak podle něj souvisí s dlouhodobou perspektivou odlesnění deštného pralesa ve srovnání s lesem mírného pásma. „V mírném pásmu existuje zemědělství víceméně dnešního typu už několik staletí, umožňuje to totiž kvalita půd, za kterou vděčíme mimo jiné procesům, které probíhaly v ledových dobách. V tropických pralesích je to jiné, tam severské větry žádnou spraš nenavály, půdy jsou tam často mnoho milionů let staré, vylouhované intenzivními dešti, často tvořené převážně hrubým křemičitým pískem." Právě na těchto chudých půdách nebo rašeliništích se palma olejná většinou pěstuje, hodnotnější půdy jsou vyhrazovány pro náročnější plodiny.

Během 20 až 60 let se půdy, na kterých býval prales, zemědělstvím zcela vyčerpají. Navíc z nich mizí i podzemní voda. Jedna palma spotřebuje 15 litrů vody denně, připomíná Stanislav Lhota. „Z palmové plantáže se pak stane naprosto neúrodná step bez jakékoliv funkce. A teď si to srovnejte - jeden hektar slunečnice nebo jiné olejniny, který lze v mírném pásmu využívat 200 let, versus 1 hektar intenzivně pěstované olejné palmy, která přináší osminásobný výnos po dobu 1 5 let. Co z toho představuje větší zátěž pro životní prostředí?“ ptá se Stanislav Lhota.

Palmový olej v drogerii a kosmetice:

arachamide mea, capric triglyceride, caprylic triglyceride, caprylyl glycol, cetyl alcohol, elaeis guineensis, emulsifier (emulgátor – některé mohou být odvozeny z palmového oleje), epoxidized palm oil (UV vytvrzované nátěrové hmoty), ethylene glycol monostearate, ethylhexyl palmitate, fatty alcohol sulphates, glyceryl stearate, isopropyl isostearate, isopropyl palmitate, mono-glycerides of fatty acids, myristoyl, octyl palmitate, oleyl betaine, palm kernel oil (palmojádrový olej), palm oil (palmový olej), palm olein, palm stearine, palmitoyl oxostearamide, palmitoyl tetrapeptide-3, peg-100 stearate, peptide complex, saponified elaeis guineensis, sleareth, sls, sodium laurel, sodium laureth sulfate, sodium laureth sulphate, sodium lauroyl lactylate, sodium lauryl, sodium lauryl sulfate, sodium lauryl sulfoacetate, sodium lauryl sulphate, sodium palm kernelate, sodium palmate, sodium stearate, stearamidopropyl dimethylamine, steareth-2, steareth-20, steareth-21, stearic acid

Tyto látky nemusí nutně pocházet z palmového oleje, ale v současnosti je podle odborníků 95% pravděpodobnost, že tomu tak skutečně je.

Zdroj: Greenpeace

Líbí se Vám článek? Přispějte na vznik dalšího

       

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (3)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Filip

Filip

27.11.2015 13:39
Díky za článek. Palmáč mě taky startuje, ale po četbě WWF 2013 Palm Oils Buyers scorecard* docházím k jiným závěrům než vy. S dovolením se podělím:

V krátkosti: Palmáč nezabíjí pralesy sám o sobě, dá se pěstovat i ohleduplně. Spotřebitelé by měli palmový olej raději požadovat certifikovaný RSPO (CSPO) než bojkotovat úplně. Nicméně nekoupit nic, co nepotřebuji je dobrý platný princip každopádně.

Dlouze :-) :
- Asi je dobré se vystříhat nákupu produktu, kde je palmáč zbytečně jaksi navíc. Ostatně jako jakékoliv věci či jídla, které nepotřebujeme. Nějaké ty tuky ale potřebujeme, takže jaké? U palmáče je hrozná současná produkce, ne jeho existence vůbec. Pěstovat se dá i ohleduplněji. Nakonec lépe než alternativy k němu (řepkový, olivový, slunečnicový, kokosový, …), viz dále.

- alternativní oleje (plodiny) mají vyšší nároky nejen na půdu, jak píšete, ale také vodu, hnojiva a pesticidy než má palma olejná, a to mnohonásobně. Očividný problém je kácet pralesy, to beze sporu. Ale co tedy? 1) Pěstovat palmáč mimo pralesy? 2) V pokácených pralesech pěstovat řepku či jiné? 3) Pěstovat palmáč v mírném pásu? Jednička ok, dvojka blbost a trojka jen kdyby tam palma rostla. Všechny náhradní řešení zase končí pěstováním palmy (protože jiné rostliny mají větší ekostopu) jen jinde a jinak. Absolutní odmítání PO tedy může být kontraproduktivní - rostliny pěstované namísto něj zaberou větší plochu a povedou k vyšší produkci agrochemikálií.

- v situaci kdy je produkce RSPO farem vyšší než poptávka po certifikovaném oleji je neefektivní až kontraproduktivní požadovat po řetězcích požadovat nakupovat olej rovnou v nejvyšším čtvrtém stupni certifikátu (Segregated and Identity Preserved CSPO) jak nabádáte. Víc peněz, které z takového certifikátu farmy obdrží stejně použijí na nákladné fyzické skladování a přepravu certifikovaných kokosů zvlášť, aby si spotřebitel mohl na obalu přečíst „dohledatelnost konkrétních plantáží, ze kterých použitý tuk pochází“. Pro rozběh změny úplně postačí začít nejnižším stupněm, finančně tak podpořit udržitelné farmy (které mají dnes problém prodat) a až posléze certifikát zvyšovat. Spousta překupujících a supermarketů to již tak dělá.

- S ohledem na zdraví konzumentů je palmáč nedobrý ve „ztužené“ formě. Takže opět, vystříhat se cukrovinkám. Ve výrobcích a množství, které člověk potřebuje prostě preferovat certifikovaný.
Jestli máte jiné informace (zejména novější scorecard či situaci na trhu s RSPO) či jiný náhled na věc, rád si je přečtu. Díky

btw někdo prý v Česku hodlal udělat aplikaci (pro supermobily), která na palmáč upozorní při načtení čárkového kódu.

*http://wwf.panda.org/what_we_do/footprint/agriculture/palm_oil/solutions/responsible_purchasing/palm_oil_buyers_scorecard_2013/
Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

28.11.2015 10:43 Reaguje na Filip
to s tím čárkovým kodem by bylůo zcela o.k. ovšem tomu kdo si bude chtít koupit nějakou tu cukrovinku nebo poživatinu se taky může stát, že by do košíku nemohl nic vhodit.a ty poživatiny z bioobchodů jsou většinou předražené a to si běžný důchodce nebo otrok který je nucen pracovat za minimální mzdu, dovolit jaksi nemůže !
Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

28.11.2015 10:37
já si myslím, že v praxi je to dost obtížné kontrolovat každou oplatku co si chce kdo koupit zda náhodou neobsahuje palmový olej.jenak člověk by musel s sebou nosit soustavně lupu aby přečetl složení výrobku a taky nikdo nebude u sebe nosit seznam skrytých alternatívních názvů pro palmový olej.nedovedu si představit nějakého důchodce co zkoumá obsah palmového oleje v tatrance v akci za 4.- !to by snad měli zasáhnout politici a vydat nějaký omezující zákon ohledně používání palmového oleje výrobci.
Odpovědět
reklama

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist