http://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/pet-rad-jak-spravne-nakrmit-zvirata-v-zime
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Pět rad, jak správně nakrmit zvířata v zimě

14.11.2014 03:11 | PRAHA (Ekolist.cz)
Nejvhodnější potravou do ptačích krmítek jsou podle odborníků jednoznačně semínka slunečnice
Nejvhodnější potravou do ptačích krmítek jsou podle odborníků jednoznačně semínka slunečnice
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Blížící se zima je pro volně žijící zvířata tím nejnáročnějším obdobím. Zvířata musí snášet nízké teploty, vyrovnat se s nedostatkem potravy a zamrzlými loužemi nebo náročným pohybem ve sněhu. My lidé jim můžeme při jejich strastech alespoň trochu pomoci. Začít s přikrmováním můžeme už nyní, aby si zvířata na naše krmítko zvykla a v nejkrutějších mrazech věděla, kam za potravou.
 

Do krmítka slunečnici

Nejvhodnější potravou do ptačích krmítek jsou podle odborníků jednoznačně semínka slunečnice. „S tou nikdy nic nezkazíte a ptáci ji mají nejraději,“ říká Zuzana Pokorná ze Záchranné stanice Lesů hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy. Kromě ní můžete do krmítka nasypat ještě semena máku, řepky, prosa, lnu, pšenice nebo rozdrcené ovesné vločky. Pokud nějaká semena z krmítka vypadnou, vůbec to nevadí. Například pěnkavy, jikavci a chocholouši sbírají semena dokonce raději ze země než z krmítka. To, co návštěvníkům vašeho krmítka chutná nejvíce, poznáte snadno – mizí to nejdříve. „Pokud některá semena v krmítku zůstávají bez povšimnutí a ptáci je tam nechávají, je lepší je do krmítka nedávat,“ doplňuje Jiří Šafránek z Moravského ornitologického spolku.

Strakapoudům a brhlíkům chutnají také drcené vlašské ořechy. Kosi, drozdi, kvíčaly a brkoslavy se zase s chutí pustí do jeřabin nebo jablek. Ty můžete zavěsit na větve před okno nebo kolem krmítka. Stejně jako tukové a lojové koule. Na nich si rádi pochutnají a pohoupají sýkorky, brhlíci a strakapoudi. „Čím pestřejší jídelníček ptákům nabídnete a čím je přírodě bližší okolí vašeho krmítka, tím více druhů na něm a v jeho okolí můžete pozorovat,“ radí Jiří Šafránek.

Žít jenom z pečiva ale není ani pro labutě to pravé
Žít jenom z pečiva ale není ani pro labutě to pravé
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Do krmítek naopak v žádném případě nepatří zbytky jídel z kuchyně a to, co abychom ani my nesnědli – potrava zkažená a plesnivá. Z krmítek je proto podle Jiřího Šafránka nutné odstraňovat pravidelně nesnědené zbytky krmiva, aby se nestaly zdrojem plísní a nemocí.

Nezapomeňme na vodu

Další věc, na kterou bychom neměli zapomenou, je voda. V zimě, zejména v mrazech, mají ptáci problém sehnat i nezamrzlý zdroj pro napití. Na trhu jsou speciální ptačí pítka, svému účelu dobře poslouží ale i mělká mistička. „Nemusíme se bát, že ji budeme muset pětkrát denně měnit,“ uvedla Zuzana Pokorná během svého podzimního povídání na Toulcově dvoře v Praze. Misku stačí plnit nejlépe teplou vodou v pravidelnou dobu, na kterou si ptáci zvyknou přilétat.

Vodní ptáci ocení nejen pečivo

Kromě pěvců a dalších drobných ptáků na krmítkách, lidé často v zimě krmí i vodní ptáky. Nejčastěji přicházejí lidé k řekám a rybníkům s pečivem. To by mělo být starší a v žádném případě by nemělo být plesnivé.

Žít jenom z pečiva ale není ani pro labutě to pravé. Potravu jim můžeme zpestřit i vařenými těstovinami, bramborami nebo rýží, které necháte na břehu. Masožraví racci budou vděční i za odřezky z masa nebo vnitřnosti. Přinesené zbytky z kuchyně by však neměly být slané ani kořeněné.

Veverkám jsou určena krmítka s průhledným odklopovacím víkem. Nikdo jiný se proto do jejich „spíže“ nedostane
Veverkám jsou určena krmítka s průhledným odklopovacím víkem. Nikdo jiný se proto do jejich „spíže“ nedostane
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Ani veverky nespí

Na rozdíl od jiných hlodavců jsou v zimě čilé i veverky. A energie potřebují i v zimě opravdu hodně, první mladé mívají už v březnu.

Veverkám můžete pořídit speciální krmítko ze dřeva a plexiskla s odklopovacím víkem. Bystrá veverka rychle přijde na to, jak se ke schovaným oříškům dostat. Nikdo jiný se však do její „spíže“ nedostane. Nejlepší je dát první oříšky do krmítka ve slupce. Pokud si pro ně veverka začne pravidelně chodit, můžete je dávat do krmítka už vyloupané a ušetřit ji práci, radí Zuzana Pokorná.

Kromě lískových a vlašských oříšků mají veverky rády i semena slunečnice, jablka nebo hrušky.

Zvířata v lese

O srnky, divoká prasata nebo zajíce se starají myslivečtí hospodáři. Pokud jim chcete pomoci, je ideální je zkontaktovat a zjistit, kam a co je nejlepší přinést. Srnky mají nejraději seno a větvičky, kaštany nejvíce chutnají divokým prasatům. Lesní zvířata uvítají ale i jablka, hrušky, mrkev, brambory, řepu i pečivo.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist