http://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/seda-energie-v-pasivnich-domech
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Šedá energie v pasivních domech

1.6.2012 03:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Stále více domů se staví v tzv. pasivním standardu, tedy s parametry, které zaručují nízkou spotřebu energie na vytápění a komfortní vnitřní prostředí. Odborníci i stavebníci mohou dnes už snadno získat většinu odpovědí na otázky typu „jak pasivní dům postavit“. Nabízí se ale i další otázky. Jednou z nich je energetická náročnost výstavby, respektive vliv vlastní stavby na životní prostředí. Toho si je vědoma i část investorů a projektantů. Proto se u pasivních domů setkáme se solárními systémy pro ohřev vody, s využíváním dešťové vody, s kořenovými čističkami a jinými ekologicky přínosnými řešeními, ačkoli nejsou „povinné“ pro dosažení pasivního standardu.
 

Tabulka 1: Svázaná energie a emise vybraných stavebních konstrukcí.
Tabulka 1: Svázaná energie a emise vybraných stavebních konstrukcí.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Karel Srdečný / EkoWATT
EkoWATT nedávno dokončil studii, která se zabývá energetickou a ekologickou náročností vlastní výstavby a provozu pasivního domu. Použité materiály při svém vzniku zatěžují životní prostředí, hovoří se o zabudované nebo šedé energii. U starší konvenční výstavby spotřeboval dům během až 80 let svého života řádově více energie, než bylo potřeba na jeho vznik. U pasivních domů, kde je spotřeba na vytápění až 10x menší, je objem šedé energie významnější. Totéž platí o emisích, jak z vlastního provozu, tak emisí svázaných s výstavbou.

Porovnali jsme několik vybraných konstrukcí, běžně používaných v pasivních i „běžných“ domech. Jde o konstrukce obvodových stěn. Těmto konstrukcím stavebníci obvykle věnují největší pozornost, přičemž přehlíží, že plocha střechy, stropu a podlahové konstrukce je v rodinném domě zhruba stejně velká jako plocha obvodových stěn.

Obrázek 1: Svázaná a provozní energie pro vybrané konstrukce.
Obrázek 1: Svázaná a provozní energie pro vybrané konstrukce.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Karel Srdečný / EkoWATT

Ze srovnání vyplývá, že většina konstrukcí běžně používaných při pasivní výstavbě má zhruba stejný obsah zabudované energie. Výjimkou jsou konstrukce na bázi dřeva, které je jako surovina jednak méně náročné na spotřebu energie při výrobě a současně - jakožto přírodní materiál - má nízkou produkci CO2 při výrobě.

V porovnání s ne-pasivní výstavbou hraje větší roli energie a emise svázané s tepelnou izolací. Pokud porovnáme parametry různých izolací při tloušťce vrstvy s ekvivalentním tepelně-izolačním účinkem, ukazuje se že polystyren (EPS) je asi 4x energeticky náročnější než izolace ze skelných vláken a asi 8x náročnější než izolace z celulosových vláken.

Provozní energie

Hodnoty svázané energie byly porovnány s množstvím tepla, které „uteče“ skrze stěnu. Ukazuje se, že během 30 let života domu (přibližně do první větší rekonstrukce) je energie na vytápění srovnatelná se zabudovanou energií. Naproti tomu u konstrukce, která pouze splňuje požadavek normy, je spotřeba provozní energie cca 3x vyšší. Přitom většina porovnávaných konstrukcí pasivního domu má zabudovanou energii nižší než srovnávací ne-pasivní stěna.

Spotřeba tepla odpovídá průměrným klimatickým podmínkám ČR. Skutečná spotřeba domu vždy závisí kromě aktuální venkovní teploty také na uživatelském chování.

Tabulka 2: Energetická návratnost zateplení EPS.
Tabulka 2: Energetická návratnost zateplení EPS.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Karel Srdečný / EkoWATT
Obrázek 2: Svázaná a provozní energie pro zateplení 200 mm EPS.
Obrázek 2: Svázaná a provozní energie pro zateplení 200 mm EPS.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Karel Srdečný / EkoWATT

Energetická návratnost tepelné izolace

Lze se setkat s otázkou, zda má silnější vrstva tepelná izolace v konstrukci pasivního domu opodstatnění z hlediska použitých energií. Porovnali jsme proto dvě konstrukce, které se liší pouze tloušťkou tepelné izolace. První z nich vyhovuje požadavku normy, druhá odpovídá parametrům pasivního domu. Nosná konstrukce se uvažuje z plynosilikátových tvárnic. Jde o energeticky náročný materiál, což však v tomto případě nehraje roli, protože se uvažuje pouze energie „navíc“ obsažená v tepelné izolaci. Jako izolant se uvažuje polystyren, což jednak dobře odpovídá stavební praxi a jednak jde o energeticky nejnáročnější izolant.

Ukazuje se, že energie spotřebovaná na výrobu polystyrenu se během 11 let vrátí na úsporách na vytápění. U energeticky méně náročných izolací, jako je např. izolace z ovčí vlny, je energetická návratnost ještě kratší.

Svázané emise a emise z vytápění

Pro vybrané konstrukce byly dále stanoveny svázané emise CO2 a emise vzniklé při vytápění během 30 roků. Jsou srovnány emise z vytápění elektřinou a zemním plynem. Podle metodiky SBTool CZ jsou emise CO2 ekv z elektřiny asi 3x vyšší než ze zemního plynu. Při elektrickém vytápění jsou provozní emise za 30 let vždy vyšší, než emise vzniklé při výrobě materiálu.

Je vidět, že volba paliva pro dům je z hlediska emisí významnější, než volba stavební konstrukce.

Obrázek 3: Svázané a provozní emise.
Obrázek 3: Svázané a provozní emise.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Karel Srdečný / EkoWATT

Na to, čím topíte, záleží

Energie spotřebovaná „navíc“ při stavbě pasivního domu se vždy vrátí v podobě nižší spotřeby tepla na vytápění. Platí to i o tak energeticky náročné izolaci, jako je polystyren.

Z hlediska emisí CO2 se výrazně projevuje vliv použitých materiálů. Dřevostavby mají podle očekávání výrazně nižší emise CO2 než ostatní domy. Stejný vliv má ale i způsob vytápění. Zjednodušeně řečeno: ne-pasivní dům vytápěný zemním plynem bude produkovat zhruba stejné emise CO2 jako pasivní dům vytápěný elektřinou.

Celá studie, s hodnocením konkrétních domů a s obsáhlou přílohou konkrétních stavebních konstrukcí, je ke stažení z webu EkoWATTu. Přehled hodnocených domů a stručné shrnutí výsledků je zde a zde

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist