http://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/nigerijsti-vedci-prisli-na-to-jak-elegantne-zatocit-s-invazni-rostlinou-a-tunami-slepiciho-trusu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Nigerijští vědci přišli na to, jak elegantně zatočit s invazní rostlinou a tunami slepičího trusu

18.5.2017 10:30 | PRAHA (Ekolist.cz)
S chovem drůbeže je spojena produkce velkého množství odpadu v podobě agresivního trusu. Ilustrační snímek.
S chovem drůbeže je spojena produkce velkého množství odpadu v podobě agresivního trusu. Ilustrační snímek.
Drůbež se počítá mezi nejlevnější a nejdostupnější zdroje masa na světě. Jeho spotřeba strmě narůstá hlavně v rozvojových zemích, ale ani zbytek světa v jeho konzumaci nezaostává. Chov drůbeže lze pojmout různým způsobem a zvláště přístup průmyslové produkce je odpovědný za vznik velkého množství odpadů. Tým univerzity v nigerijském Landmarku možná zná řešení. Informuje o tom server American Chemistry Society.
 

Kuřata i slepice jsou favorizovaným zdrojem živočišných bílkovin, ale jejich chov je rovněž spojen se znečištěním vodních zdrojů a půdy. Trus drůbeže je totiž po chemické stránce velmi agresivní. Jednou z dosud propagovaných strategií nakládání se slepičím trusem byla výroba přírodních hnojiv, byť i tento model má své limity. Drůbež v průmyslových chovech totiž nevylučuje jen přetrávené zbytky potravy, ale také zbytkové živiny, růstové hormony, antibiotické látky a těžké kovy. Výsledným hnojivem, obohaceným o tyto substance nejrůznějšího původu, by si pak zemědělci moc neposloužili.

Nad negativními dopady slepičího trusu na životní prostředí a jeho možným využitím se zamysleli Samuel O. Dahunsi a Solomon U. Oranusi, kteří načrtli novou strategii řešení. Rozhodli se odpad využít a vytvořit z něj snadno dostupné nenáročné biopalivo. K samotnému účinnému procesu výroby paliva ale potřebovali ještě objemovou rostlinnou složku, protože jen pouhý trus není dostatečným substrátem pro vznik bioplynu.

A tehdy se naplno projevila jejich invence: jedním tahem vyřeší dva regionální problémy. Složkou fermentace se stane invazní květina Tithonia diversifolia, zvaná mexická slunečnice, která působí africkým zemědělcům i tamní přírodě nemalé škody. Situace, při které je obtížný odpad a přebujelá nepůvodní rostlina likvidována a nahrazována obnovitelnou formou energeticky hodnotného paliva, se záhy ukázala být jako ideální.

Dahunsi a Oranusi pečlivě propracovali celý proces sběru a „úpravy“ drůbežího trusu, který je následně vpraven do směsi plevele obohaceného o bakterie. Anaerobní proces se postará o zbytek. Zajímavá je i výnosnost celého procesu. Prakticky každých osm kilogramů směsi trusu a slunečnic vyprodukuje kolem tří kilogramů bioplynu. Dost na to, aby celé zařízení dokázalo pohánět generátor. I tento proces pochopitelně zanechává odpad. Ten už ale není po chemické stránce závadný jako syrový trus a může být jako hnojivo využit.



Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Radomír Dohnal
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist