Analýza větrné energetiky v ČR: vítr může být šestkrát levnější než jádro

Větrná energetika by mohla výhledově vyrábět třetinu elektřiny potřebné v České republice. Přibližně tolik jako dva nové jaderné bloky, akorát za šestkrát nižší dotace. Větrná energetika by zároveň mohla dát 17 až 23 tisíc pracovních míst. Vyplývá to z analýzy, kterou vypracovala Komora Obnovitelných zdrojů energie a na jejímž vzniku se podílel bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík a Hnutí DUHA. Podmínkou podle autorů je, že se vítr coby nejlevnější obnovitelný zdroj energie přestane přehlížet.

Podle analýzy je reálné v českém prostředí získat z větru 18 TWh elektrické energie ročně. To je víc, než je dnes spotřeba všech českých domácností. Autoři studie vypočítávají, kolik by podpora energie větru stála. Po dobu dvaceti let by bylo potřeba do podpory výkupu energie z větru vkládat 14 miliard ročně. Pro srovnání udávají, kolik by stálo, kdyby se místo větrných elektráren dotovaly dva nové jaderné bloky o stejném výkonu. Podle nich by šlo o 84 miliard korun ročně, vyplácených po dobu 35 let. „Celkové dotace do větru by tak přišly na 0,3 bilionu korun, celkové dotace do jádra by byly bezmála 3 biliony,“ říká Martin Mikeska, energetický expert Hnutí Duha.

Mikeska udává, že cena 1 kWh z větru od konce osmdesátých let klesla na méně než desetinu. „Dotace do větru jsou v analýze počítány na dobu dvaceti let. Je předpoklad, že pak už díky technologickému vývoji nebude větrná energie dotace potřebovat,“ říká Mikeska s tím, že jaderná energetika se bez dotací zřejmě neobejde nikdy.

Autoři upozorňují, že rozvoj větrné energetiky by vytvořil 17 až 23 tisíc pracovních míst. „Už dnes je na toto energetické odvětví navázáno 2 tisíce pracovních míst,“ říká Martin Mikeska. Stožáry pro větrné elektrárny se vyrábějí v Chrudimi, převodovky v Plzni nebo Žďáru.

Hlavní autor studie a předseda Komory Obnovitelných zdrojů energie Štěpán Mikeska se podivuje nad tím, že ministerstvo průmyslu a obchodu stále větrnou energetiku přehlíží, přestože to je podle kalkulací nejlevnější obnovitelný zdroj energie. Svou studii zveřejňuje záměrně den před zahájením poslanecké schůze, na které se bude hlasovat o novele energetického zákona, včetně zákona o podporovaných zdrojích energie. Novela podle něj zřejmě zruší překážky, které komplikovaly domácnostem a obcím budovat malé fotovoltaické zdroje či bioplynové stanice, ale energii z větru opomíjí.

Pro Českou republiku je zpracována větrná mapa. Podle ní jsou dobré větrné podmínky, tj. 6 a více m/s ve výšce 100 m v několika oblastech, zejména v Krušných horách a v kraji Vysočina. „To je zároveň kraj, který má asi největší odpor k větrným elektrárnám,“ říká Štěpán Chalupa. Podle něj to ale není neřešitelný problém. „Dnes jsou již větrné elektrárny dál a dokáží efektivně využívat i vítr o síle 5 m/s. A takové podmínky panují na podstatné části území,“ říká Chalupa.

Druhou možností je zlomit odpor lidí k větrným elektrárnám tím, že se lidem umožní sáhnout si na výnosy z větrných elektráren. V Bavorsku a Sasku, které mají podobné větrné podmínky jako ČR, je větrná energetika zavedený a kladně přijímaný zdroj energie. Mimo jiné je to tím, že zde velké množství elektráren patří družstvům či obcím a výnosy z nich jdou přímo jim. Podle Chalupy by i toto mohla být cesta, jak změnit negativní vnímání větrných elektráren.

V současné době je instalovaný výkon větrných elektráren 283 MW. Potenciál je podle Chalupy dvacetkrát větší: 5800 MW. A je teoreticky možné, aby energie z větru pokryla jednu třetinu české spotřeby.

---

reklama

---