http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/analyza-vetrne-energetiky-v-cr-vitr-muze-byt-sestkrat-levnejsi-nez-jadro
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Analýza větrné energetiky v ČR: vítr může být šestkrát levnější než jádro

31.3.2015 15:15 | PRAHA (Ekolist.cz)
Podle analýzy je reálné v českém prostředí získat z větru 18 TWh elektrické energie ročně. Na ilustračním smínku větrná elektrárna v Jindřochovicích pod Smrkem.
Podle analýzy je reálné v českém prostředí získat z větru 18 TWh elektrické energie ročně. Na ilustračním smínku větrná elektrárna v Jindřochovicích pod Smrkem.
Foto | Martin Mach / Ekolist.cz
Větrná energetika by mohla výhledově vyrábět třetinu elektřiny potřebné v České republice. Přibližně tolik jako dva nové jaderné bloky, akorát za šestkrát nižší dotace. Větrná energetika by zároveň mohla dát 17 až 23 tisíc pracovních míst. Vyplývá to z analýzy, kterou vypracovala Komora Obnovitelných zdrojů energie a na jejímž vzniku se podílel bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík a Hnutí DUHA. Podmínkou podle autorů je, že se vítr coby nejlevnější obnovitelný zdroj energie přestane přehlížet.
 

Podle analýzy je reálné v českém prostředí získat z větru 18 TWh elektrické energie ročně. To je víc, než je dnes spotřeba všech českých domácností. Autoři studie vypočítávají, kolik by podpora energie větru stála. Po dobu dvaceti let by bylo potřeba do podpory výkupu energie z větru vkládat 14 miliard ročně. Pro srovnání udávají, kolik by stálo, kdyby se místo větrných elektráren dotovaly dva nové jaderné bloky o stejném výkonu. Podle nich by šlo o 84 miliard korun ročně, vyplácených po dobu 35 let. „Celkové dotace do větru by tak přišly na 0,3 bilionu korun, celkové dotace do jádra by byly bezmála 3 biliony,“ říká Martin Mikeska, energetický expert Hnutí Duha.

Mikeska udává, že cena 1 kWh z větru od konce osmdesátých let klesla na méně než desetinu. „Dotace do větru jsou v analýze počítány na dobu dvaceti let. Je předpoklad, že pak už díky technologickému vývoji nebude větrná energie dotace potřebovat,“ říká Mikeska s tím, že jaderná energetika se bez dotací zřejmě neobejde nikdy.



Autoři upozorňují, že rozvoj větrné energetiky by vytvořil 17 až 23 tisíc pracovních míst. „Už dnes je na toto energetické odvětví navázáno 2 tisíce pracovních míst,“ říká Martin Mikeska. Stožáry pro větrné elektrárny se vyrábějí v Chrudimi, převodovky v Plzni nebo Žďáru.

„Dotace do větru jsou v analýze počítány na dobu dvaceti let. Je předpoklad, že pak už díky technologickému vývoji nebude větrná energie dotace potřebovat,“ říká Martin Mikeska (vlevo).
„Dotace do větru jsou v analýze počítány na dobu dvaceti let. Je předpoklad, že pak už díky technologickému vývoji nebude větrná energie dotace potřebovat,“ říká Martin Mikeska (vlevo).
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Hlavní autor studie a předseda Komory Obnovitelných zdrojů energie Štěpán Mikeska se podivuje nad tím, že ministerstvo průmyslu a obchodu stále větrnou energetiku přehlíží, přestože to je podle kalkulací nejlevnější obnovitelný zdroj energie. Svou studii zveřejňuje záměrně den před zahájením poslanecké schůze, na které se bude hlasovat o novele energetického zákona, včetně zákona o podporovaných zdrojích energie. Novela podle něj zřejmě zruší překážky, které komplikovaly domácnostem a obcím budovat malé fotovoltaické zdroje či bioplynové stanice, ale energii z větru opomíjí.

Pro Českou republiku je zpracována větrná mapa. Podle ní jsou dobré větrné podmínky, tj. 6 a více m/s ve výšce 100 m v několika oblastech, zejména v Krušných horách a v kraji Vysočina. „To je zároveň kraj, který má asi největší odpor k větrným elektrárnám,“ říká Štěpán Chalupa. Podle něj to ale není neřešitelný problém. „Dnes jsou již větrné elektrárny dál a dokáží efektivně využívat i vítr o síle 5 m/s. A takové podmínky panují na podstatné části území,“ říká Chalupa.

Větrná mapa ČR. Nejpříhodnější podmínky jsou na Vysočině a v Krušných horách, podle Chalupy je dnes však už možné využívat energii větru i tam, kde fouká jen 5 m/s
Větrná mapa ČR. Nejpříhodnější podmínky jsou na Vysočině a v Krušných horách, podle Chalupy je dnes však už možné využívat energii větru i tam, kde fouká jen 5 m/s

Druhou možností je zlomit odpor lidí k větrným elektrárnám tím, že se lidem umožní sáhnout si na výnosy z větrných elektráren. V Bavorsku a Sasku, které mají podobné větrné podmínky jako ČR, je větrná energetika zavedený a kladně přijímaný zdroj energie. Mimo jiné je to tím, že zde velké množství elektráren patří družstvům či obcím a výnosy z nich jdou přímo jim. Podle Chalupy by i toto mohla být cesta, jak změnit negativní vnímání větrných elektráren.

V současné době je instalovaný výkon větrných elektráren 283 MW. Potenciál je podle Chalupy dvacetkrát větší: 5800 MW. A je teoreticky možné, aby energie z větru pokryla jednu třetinu české spotřeby.

mmo
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (3)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

KP

Karel Padevet

31.3.2015 16:18
Bursik a Duha... vic neni treba dodavat
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

1.4.2015 15:10
Zajímavé počty. Dostavba Temelína by měla stát 200-300 miliard, Bursík s Mikeskou napočítali dotaci na 3 biliony. Fotovoltaika nás příjde na 3/4 bilionu a přestavuje asi 1/6 dostavovaného Temelína. Nemohl by, prosím, Ekolist vždy provést aspoň jednoduchou kontrolu, než něco pustí do tisku?
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

2.4.2015 10:05
Paráda sociální inženýři se dali i do velkého lhaní, polopravdy je málo, snad se brzy zkompromitují. Asi by nebylo od věci jim za dotace vybudovat samostatnou energetickou síť, aby ji mohli napájet jen z OZO, pak by všichni příznivci OZO mohli posoudit co podporují, jiný způsob než vyzkoušení na vlastní kůži, jim nemůže otevřít oči. To, že OZO parazituje na něčem co bylo v minulosti vybudováno, to zastánci OZO přehlížejí jako širé rodné lány, že parazitování jim není cizí to nám již několikrát předvedli.
Odpovědět
reklama



Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist