http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/dnes-je-svetovy-den-zivotniho-prostredi-2
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Dnes je Světový den životního prostředí

5.6.2017 03:02 | PRAHA (Ekolist.cz)
Podle webu worldmeters je počet světové populace (ke dni 27. březnu 2017) 7,493 miliard. Různé modely počítají s tím, že by světová populace mohla v roce 2050 dosáhnout 9,5 až 10,5 miliardy. / ilustrační foto
Podle webu worldmeters je počet světové populace (ke dni 27. březnu 2017) 7,493 miliard. Různé modely počítají s tím, že by světová populace mohla v roce 2050 dosáhnout 9,5 až 10,5 miliardy. / ilustrační foto
Licence | Volné dílo (public domain)
Jakou cenu má čistý vzduch, čistá voda či čistá půda? Země je jen jedna, je domovem každého živého stvoření a zničení životního prostředí by mělo na vše živé katastrofální dopad. Proto je nezbytné dbát na jeho ochranu.
 

Co je světový den životního prostředí

Světový den životního prostředí se slaví 5. června každoročně od roku 1972, kdy se ve Stockholmu konala konference svolaná Organizací spojených národů (OSN) za účelem nápravy a odvrácení hrozící ekologické krize. Ten den se poprvé na mezinárodní úrovni pojmenovaly hlavní ekologické problémy. Smyslem Dne životního prostředí je rozšířit obecné povědomí o ekologických otázkách a upozornit na zásadní ekologické výzvy současnosti. Svátek má celosvětový rozměr a lidé ho slaví ve více než 100 zemích světa.

Téma Světového dne životního prostředí 2017

Každý rok je věnován určitému tématu. Téma Dne životního prostředí 2017 zní "Spojovat lidi s přírodou". Můžete ho naplnit tím, že vyrazíte ven do přírody pozorovat její nádheru. A třeba si přitom uvědomíte její nezbytnost pro život a rozhodnete se převzít odpovědnost za ochranu Země. Bez přírody bychom neexistovali, je základem pro všechen život. Životní prostředí je vše, co tvoří přirozené podmínky existence organismů.

Chráněné oblasti

Chráněné oblasti – národní parky, přírodní a mořské rezervace – jsou hlavním námětem letošního Světového dne životního prostředí. Chráněná území hrají důležitou roli v udržování zdravého životního prostředí pro lidi i přírodu. Poskytují čistou vodu a vzduch a chrání nás před změnou klimatu a přírodními katastrofami. Podle dat OSN je ve světové databázi chráněných oblastí zaneseno přes 200 tisíc chráněných území na souši a ve vnitrozemských vodách (jezera a řeky). Pokrývají kolem 20 milionů km², tedy 15 procent zemského povrchu. Databáze dále zahrnuje téměř 15 tisíc mořských chráněných oblastí s celkovou rozlohou 18,5 milionů km². Pokrývají přibližně 13 procent teritoriálních vod a pět procent světového oceánu. Podle úmluvy OSN si státy vytyčily cíl do roku 2020 zahrnout do chráněných oblastí 17 procent souše. Do splnění cíle zbývají asi 3 miliony km², připomíná OSN.

V České republice je kolem 2 600 chráněných oblastí (z toho: 4 národní parky, 26 chráněných krajinných oblastí, 108 národních přírodních rezervací, 815 přírodních rezervací, 119 národních přírodních památek a 1528 přírodních památek).

Typická říční krajina podél pannenské řeky v Kanadě.
Typická říční krajina podél pannenské řeky v Kanadě.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Archiv Otakara Štěrby

Kanada – hostující země

Letos je hostující zemí pro oslavy Dne životního prostředí Kanada, která je jednou z největších zemí světa. V Kanadě je podle statistik asi 20 % divoké, nedotčené přírody z celého světa. Většinu státu tvoří ledové pustiny a tundry. Jih státu je rozmanitý a člověkem téměř nedotčený. Kanada velmi důsledně ochraňuje životního prostředí, faunu i flóru. Svým občanům například nabízí po celý rok volný přístup do 46 národních parků. Devět z národních parků bylo zapsáno od roku 1972 na seznam světového dědictví UNESCO.

 

Jak šetřit životní prostředí

Den životního prostředí si může připomenout každý a kdekoliv. Vliv jednoho člověka na životní prostředí se nemusí zdát být tak velký. Vliv celé lidské populace, která se skládá z těchto jedinců, je však nedozírný. Každý z nás by se měl zamyslet a zatěžovat životní prostředí co nejméně. Nepoškozujme a neznečisťujme divokou přírodu, neodhazujme odpadky, omezme množství odpadu, omezme spotřebu přírodních zdrojů, nekácejme lesy, neplýtvejme vodou, neplýtvejme energiemi, neplýtvejme potravinami, neznečišťujme ovzduší, neznečisťujme vodu, neznečišťujme půdu…

Narůstající problémy životního prostředí (například globální oteplování) ukazují lidem, jak moc jsou závislí na přírodních systémech a přírodě takové. Koncept planetárních mezí ukazuje na zásadní problémy ekologické krize. Hlavními pilíři zde jsou používání pitné vody, zastavování půdy, zvyšování kyselosti moří, cyklus fosforu, klimatické změny, cyklus dusíku a ztráta biodiverzity. Více si přečtěte zde: Koncept planetárních mezí: složitý pohled na složitou ekologickou krizi

Co může pro životní prostředí udělat každý

Ekolist.cz nabízí jako inspiraci krátký výčet rad a návodů. Třeba si vyberete.

Přečtěte si články:

Objevte zaniklý způsob nakupování bez zbytečných obalů

Nepotřebné věci nevyhazujte. Darujte je za odvoz

Vermikompostování: Když se o bioodpad starají vaše žížaly

Úspory vody v koupelně - jak je to se sprchováním a plnou vanou vody?

Sedm nejčastějších omylů při třídění odpadu

Třídíte odpady? A víte, že jsou na světě mnohem důležitější věci?

Energetické společnosti radí, jak spotřebovávat méně energie

Myjete nádobí ručně? Tak to dělejte správně!

Odvrácená strana plenek

Mistr světa za volantem aneb Jak jsem se učil jezdit šetrně

Jednorázové menstruační vložky tvoří nerozložitelný odpad. Zbavte se jich

Tipy a praktická doporučení z praxe, jak se doma vyhnout vzniku odpadů

Třídíte odpady? A víte, že jsou na světě mnohem důležitější věci?

Energetický audit domácích spotřebičů

Dešťovou vodou můžete zalévat zahradu, ale i prát prádlo a splachovat záchod

Jak moc škodí vylévání mýdlové či saponátové vody do trávy?

 

EU a ochrana životního prostředí


• Účinné využívání zdrojů: Na konci roku 2011 odsouhlasily vlády členských zemí EU Plán pro Evropu účinně využívající zdroje. To znamená produkovat více hodnoty za použití menšího množství surovin, které by se měly používat udržitelným způsobem během celého životního cyklu.

• Biologická rozmanitost: Velkým přínosem pro dosažení ekologických cílů EU by mohla být dobře fungující síť typu Natura 2000. Na začátku roku 2011 přijala EU strategii týkající se biodiverzity. Hlavním cílem je zastavit do roku 2020 ubývání biologické rozmanitosti a degradaci ekosystémových služeb v EU.

• Chemické látky: EU má světově nejpropracovanější legislativu upravující chemické látky. Nazývá se REACH neboli registrace, hodnocení, povolování a omezování chemických látek. Veškeré chemické látky, které se v EU vyrobí či jsou na území Unie dovezeny, musí být zaregistrovány u Evropské agentury pro chemické látky. Do roku 2018 musí tuto povinnost splnit všechny chemické látky používané v EU.

• Odpad: Komise vybízí k recyklaci odpadu, tak aby se z něj zpětně získávaly hodnotné zdroje. K tomuto slouží např. systémy poplatků za vznik či použití skládek nebo systém zpoplatnění odvozu odpadu podle jeho objemu. V současné době již v EU existují právní předpisy týkající se konkrétních druhů odpadu, např. vyřazeného elektrického a elektronického zařízení, obalů, baterií a akumulátorů, nebo starých vozidel.
Znečištění ovzduší patří k největším problémům životního prostředí v Evropě.
Znečištění ovzduší patří k největším problémům životního prostředí v Evropě.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

• Ovzduší: Za posledních 20 let se EU podařilo snížit hladinu několika typů látek znečišťujících ovzduší. Například emise olova klesly přibližně o 90 %. Znečištění ovzduší patří k největším problémům životního prostředí v Evropě. V roce 2013 Komise představila soubor opatření s názvem Čisté ovzduší, jímž aktualizovala stávající legislativu. Cílem je zlepšit kvalitu ovzduší snížením objemu škodlivých emisí, které produkují průmyslové podniky, doprava, zemědělství a energetika, a omezit jejich dopad na lidské zdraví a životní prostředí.

• Voda: V posledních desetiletích zavedla EU rozsáhlá opatření na zajištění vysoké kvality vody. První hlavní právní norma EU (rámcová směrnice o vodě) stanoví, že veškeré vodní toky, jezera, pobřežní a podzemní vody musí do roku 2015 splňovat přísné požadavky na kvalitu vody. Druhým významným právním předpisem EU je rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí. Podle uvedené směrnice musí členské státy EU zavést do roku 2015 opatření, jimiž se zajistí, že odpad, který skončí v moři, popř. je z moře vyplaven na pobřeží, nebude poškozovat mořské ani pobřežní životní prostředí. Do roku 2020 se má dosáhnout úplného ozdravení mořských vod. Jako třetí bod Evropská komise vydala návrh na zajištění ochrany evropských vodních zdrojů i po roce 2020, bude sloužit jako nástroj k zefektivnění hospodaření s vodními zdroji. Ve čtvrtém bodě Evropská komise vydává každoročně zprávu o kvalitě vody ke koupání, která poskytuje aktuální přehled stavu vody na více než 22 000 místech ke koupání ve 28 členských státech EU, Albánii a Švýcarsku. Ze zpráv vyplývá, že se celková kvalita vody ke koupání v EU od roku 1990 zlepšila. Tehdy normám neodpovídalo 9,2 % přímořských letovisek a 11,9 % míst ke koupání ve vnitrozemí. Do roku 2013 tyto hodnoty klesly na 1,9 % a 2,4 %.

• Hluk: Nadměrný hluk může způsobit různé zdravotní problémy. Evropská unie reguluje míru hluku u několika zdrojů, včetně motorových vozidel, vlaků a motorových či elektrických zařízení provozovaných venku. V roce 2002 byla přijata směrnice EU o hluku ve venkovním prostředí, podle níž mají členské státy povinnost sestavovat mapy hladiny hluku ve městech a velkoměstech a u hlavních dopravních cest, železnic a civilních letišť.

• Lesy: V současné době dochází v celém světě k rozsáhlému kácení lesů. EU vyzvala celosvětovou komunitu, aby do roku 2020 snížila globální odlesňování o polovinu a do roku 2030 ho zcela zastavila.

• Půda: Otázky ochrany půdy nejsou upraveny žádnou specifickou právní normou EU. Mnohé problémy, které mají na půdu vliv, jsou řešeny v opatřeních týkajících se ochrany vodních zdrojů, průmyslového znečištění, chemických látek, pesticidů či ochrany přírody. V roce 2012 vydala Evropská komise pokyny, v nichž upozorňuje na nebezpečí plynoucí ze zakrývání půdy nepropustným materiálem, jako je např. beton. Dále navrhuje udržitelnější alternativy.

• Výhled do budoucna: Zajistit udržitelnost našeho životního prostředí a zachovat přírodní zdroje na pevnině i v moři pro další generace patří ke klíčovým politickým cílům, které si vyžadují činnost na všech úrovních.
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Blanka Štiková
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Blíž přírodě
Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist