https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/tridite-odpady-a-vite-ze-jsou-na-svete-mnohem-dulezitejsi-veci
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Třídíte odpady? A víte, že jsou na světě mnohem důležitější věci?

13.5.2016 01:25 | PRAHA (Ekolist.cz)
Nečekejte, že vás bude někdo chválit za to, že třídíte odpady. Za to, že umíte pozdravit, vás taky nikdo nechválí.
Nečekejte, že vás bude někdo chválit za to, že třídíte odpady. Za to, že umíte pozdravit, vás taky nikdo nechválí.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Třeba odpady vůbec nevytvářet. Někdo to vezme důkladně a fakt jede. My ostatní, co nedáme doma dělanou zubní pasu, si můžeme do začátku naložit trochu míň. (Ale pokud hledáte něco hardcorovějšího, tak to najdete v druhé půli článku).
 

Dejme si do začátku jednoduchý úkol. Vyhnout se každému zbytečnému odpadu. Extrémní neodpadáři nám už s úšklebkem předhazují, že každý odpad je zbytečný, ale vy mi rozumíte. V rychlosti si nahodíme pár příkladů snadnýho neodpadování.

Nákupní igelitky a sáčky

Mimochodem, víte, že slovo igelit je příkladem apelativizace proprií? No. Na nákup si nemusíte brát zbytečné igelitky a sáčky, ale použít svou nákupní tašku. Ideálně látkovou, která se dá dobře složit do batohu či kabelky, dá se vyprat, když vám do ní vyteče jogurt (jakože vyteče), a unese i hodně těžký nákup. Jasně, pečivo si dejte do sáčku. Ale finta: tenhle sáček můžete použít znovu a znovu, dokud se neprotrhne. Nebo si ušijte plátěný pytlík i na pečivo, ideálně z nějaké průhledné látky, aby prodavačky viděly, kolik máte rohlíků. Jinak vám to budou přepočítávat vysypané na tom pojízdným pásu. No a nebo prostě nakupujte bez obalů úplně. Bez tak je pak jenom vyhodíte.

Kupujte raději volně ložené ovoce a zeleninu a vyhněte se těm průmyslově baleným. Nemá smysl koupit čtyři jablka zatavená na polystyrenovém tácku, když stejně chcete jablek pět.

Vylito. No a co. Důležité je, že tam je karafa na vodu. A to je podstatné.
Vylito. No a co. Důležité je, že tam je karafa na vodu. A to je podstatné.

Vlastní lahev na vodu

Jasně, můžete si každý den koupit novou PETku s vodou, vypít a lupnout do koše (žlutýho kontejneru, ty popleto!). A nebo si ji můžete koupit jednou a pak ji znovu doplnit vodou z kohoutku. PETka vydrží fakt hodně dlouho, než někde praskne. Můžete si taky koupit nějakou trvanlivou lahev, ale bacha, ať se to nezvrtne v nezřízené nakupování lahviček.

Nemusíte ani domů tahat balíky balených vod, vodovod vám přivádí kvalitní vodu, stačí si jen obstarat nějaký pěkný džbánek nebo karafu. Než přecvaknete do nejbližšího e-shopu, přeptejte se známých či v oblíbeném bazaru, jestli nějakou nemají. Nemusíte hned kupovat nové věci. Planeta je plná věcí a určitě se tu někde práší na nějakou karafu pro vás.

Jasně, kokakola z vodovodu neteče. Ale kdo by to pil. Je to plné cukru a hnědé. Jestli toužíte po bublinkách, kupte si v domácích potřebách nebo v bazaru obyčejnou sifonku. Už jsou zase moderní, protože hipsta.

Větší balení je méně odpadu

Není to žádné tajemství, ale v nákupním rauši na to jeden snadno zapomene. Samá akce a sleva a to jeden chtěl koupit jen půlku chleba a najednou je vozík plný jídla. Tak při tom mějte na paměti, že půllitrové balení jogurtu v posledku znamená méně odpadu, než když koupíte čtyři malé jogurty. Dobré na tomhle jevu je, že funguje i u jiných potravin. Vypijete doma za měsíc litr sirupu? Nekupujte to v těch malých lahvičkách.


Tipy a praktická doporučení z praxe, jak se doma vyhnout vzniku odpadů

Ale taky bacha! Nemá smysl kupovat velká balení, pokud je nedokážete včas spotřebovat. Jde nám o to nevyhazovat, vzpomínáte?

Sklenice od marmelád můžete točit furt dokola.
Sklenice od marmelád můžete točit furt dokola.

Znovu a znovu

Nevyhazujte sklenice od marmelád a okurek. Až bude úroda, zavaříte si do nich marmelády a okurky. Nemusíte se za to stydět. Dělat marmelády je teď v kurzu. Když se nepovedou, tak je můžete dát kolegům jako vánoční dárek. A když se povedou, tak je sníte a příští rok zavaříte zas. A tak furt dokola, žádný odpad. Cajk.

Obecně

Obecně nekupujte věci, co nepotřebujete. Jsou z toho jen odpady, které nepotřebujete. Najděte si potraviny, které nejsou zabalené v miliardě obalů. Některé čokolády jsou jen v jednoduchém obalu z polyethylenu. Některé jsou zabalené v alobalu, v papíru a pak ještě v igelitu. Nebrat. Takový ty malý pytlíčky s přesnou dávkou kávy - nebrat. Hromada odpadů. Kapslový kávovary? Zlo. Nebrat.

Věci, které už nepotřebujete, ale jsou stále použitelné, nejsou odpad. Chovejte se jako zvířata. Zvířata neprodukují žádný odpad, ale zdroje surovin pro jiné živočichy. Věci stačí dát do charity, nabídnout v bazaru, za odnos, nebo se jen na sociálních sítích zmínit, že se něčeho zbavujete.

Víte, kolik jedno dítě za den vyprodukuje plen? Hodně.
Víte, kolik jedno dítě za den vyprodukuje plen? Hodně.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Ještě mi nalož!

Cítíte, že byste dokázali víc? Nejste žádný navoněný slečinky, co si neporadí s trochou nesnází? Tak jo. Ale řekli jste si o to sami.

Jestli máte doma mimino nebo batole, pak taky máte plný koš použitých jednorázových plínek. Je to hnus, smrdí to a jako odpad jsou pleny naprosto nepoužitelné. Na skládce se obsah plen rozkládá a produkuje metan, což je skleníkový plyn, globální oteplování a tyhle věci. Nechceme. A ve spalovně to moc nehoří, protože je to plný moči. Naprosto bezodpadová cesta je bezplenková komunikační metoda. Je to hardcore, ale autor tohoto článku zná několik vyvolených matek, jejichž děti byly naprosto vzorné a bezplenkovka s nima byla prima zábavička.

My ostatní musíme přejít na látkový pleny. Je to v pohodě. Naprosto.

Tohle je menstruační kalíšek. Funguje jako kalíšek.
Tohle je menstruační kalíšek. Funguje jako kalíšek.

Dámy, na slovíčko

Z televize víme, že na dámské hygienické potřeby se zásadně lije modrá tekutina. Vložky a tampony jsou věci stylu použij a vyhoď. To nechceme. Chceme něco, co vydrží a dá se používat opakovaně. Vymyslelo se to již v devatenáctém století a dnes je to už dotažený k dokonalosti. Menstruační kalíšek. Hodit se mohou i pratelné látkové vložky, je jich plný Flér. Jestli se vám z toho kroutí palce na nohou, tak tohle téma už dávno není punková záležitost.

Bioodpad z kuchyně a zahrady není odpad

...když máte kompostér. Nebo vermikompostér. Šlupky od banánů, brambor, mrkví, ohryzky, čajový pytlíky, papírový kuchyňský utěrky (který nepoužíváme, protože jsou na jedno použití), mrkvová a ředkvičková nať. To všechno se dá nacpat žížalám. Posekaná tráva, když ji nevyužijete na mulč, patří do kompostéru. Můžete to cpát do objednané popelnice na bioodpad, ale je to nesmysl. Dobře vedený kompostér se vám odmění kvalitním humusem, který si narvete do truhlíku pod pelargonie a všechny sousedky puknou závistí.

Na zachytávání bioodpadu z kuchyně potřebujete jen nějakou misku, kterou koupíte v domácích potřebách. V létě se můžou kolem ochomítat octomilky, ale stačí buď častěji vynášet, nebo použít víko. Takže ano, misku s víkem. Autor článku má doma dvouapůllitrovou misku, ženu a tři děti a dobrý.

Na snímku je Ještěd.
Na snímku je Ještěd.

Chlapi, na slovíčko

Fesťák, jasně, to jsou hromady piv v plastových kelímcích. Buďte drsoni drsný a nechte si pivo nalít do toho prvního kelímku a drsně odmítněte nabízený další nový kelímek. A nebo jezděte jen na fesťáky, kde maj kelímky, které lze použít opakovaně. Nebo si vozte svůj půllitr. To je vůbec nejvíc. A až si v zimě půjdete na náměstí koupit svařák, vysmějte se prodavači, že ještě pořád používá jednorázový kelímky. V Drážďanech mají úplně normálně pořádný vratný hrnky.

Pivo doma. Tak určitě, ale ne z plechu. Bože! Hliník je zlo. Když pivo, tak točené do džbánku, nebo ve vratné lahvi. Vratné láhve jsou esence opakovaně použitelného obalu. To chceme. Ne popelnici plnou plechovek.

Kompostovatelný záchod. To je hardcore.

Výsměch a potupa

Jakmile se vaše děti/rodiče/partneři/kolegové/kamarádi (další doplňte dle potřeby) dozví, že se snažíte o něco tak správného jako je předcházení vzniku odpadů, zcela určitě si na vás smlsnou, čeká vás posměch, ponižování, potupa. Naše spotřební společnost je nastavená na konzum stylem použij a vyhoď. Dělat něco jiného je divné, nenormální a jako takové je většinovou společnosti zostuzované. Jak se s tím vypořádat? Vyplačte se, vysmrkejte se do látkového kapesníku, ale nevzdávejte to kvůli úsměškům.

Budete taky ještě muset překonat reklamou vštěpenou touhou pořizovat si nové a nové věci. Překážkou budou zarostlé vzorce spotřeby a potřeba konzumu. Ta lákavě snadná možnost věc vzít a vyhodit. Nestarat se. Možná to nedáte. Nemáte na to. No, vždycky se můžete konejšit, že alespoň třídíte...


reklama

 
Martin Mach Ondřej

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (31)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MM

Marcela Mukti

13.5.2016 11:25
Líbí se mi hezky nenuceně a vtipně napsaný článek. Už se spoustou věcí řídím, tak se případní následovníci nedejte odradit. Před lety mi prodavačka vynadala, že chci papírový sáček, dnes mne pochválí. Už se nediví, že dvě cibule nejsou v sáčku, že si vyndám sáček na brambory z kabelky a po zaplacení k nim přidám ředkvičky. Jen ten kompostér musím zařídit, to bude něco!
Odpovědět

14.5.2016 09:35
Musím říci, že s marmeládami a okurkami to dělám obráceně. Pokud mi chutnají, dávám je jako dárky, pokud mi nechutnají, sníme je my. Copak můžu dávat něco, co bych ani nejedla? Jinak dobrý.
Odpovědět
LB

Lukas B.

16.5.2016 16:02
no, z tou pivní lahví je to fajn pohádka. skleněná pivní lahev se "otočí" zhruba třikrát. a vozí se prázná (vozí se vzduch) a je nutno ji vymývat atakdále. plechovka a plast nejsou takové zlo, jak by se na první pohled zdálo. no a nerezové sudy - to je taková naše (česká, bavorská a rakouská) roztomilá rarita - všude jinde naprosto okrajový sortiment.
Odpovědět
DV

Daniel Vondrouš

17.5.2016 14:59 Reaguje na Lukas B.
Pivní lahev prodělá něco mezi dvaceti třiceti obrátkami. U jednotlivých obalových materiálů je třeba posuzovat celý životní cyklus (výroba, přeprava, vymývání apod.) formou tzv. LCA studie. Poslední velká studie byla pro MŽP zpracována ca před devíti lety. Nejhorší dopady na ŽP má plechovka, nejlepší vratný obal (pivní lahev). Je to celkem logické, stačí se podívat na vysokou spotřebu energie pro těžbu a přepravu bauxitu, výrobu hliníku ve vysokoteplotních elektrických pecích a téměř nulovou recyklaci plechovek.
Odpovědět
LB

Lukas B.

17.5.2016 15:44 Reaguje na Daniel Vondrouš
měl jsem za to, že průměrný počet obrátek je něco okolo tří až čtyř. neumím to odzdrojovat, možná Vy umíte odzdrojovat těch 30 obrátek?
Odpovědět

17.5.2016 16:00 Reaguje na Lukas B.
Kdysi jsme o tom psali, viz
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/studie-mzp-nejlepsi-je-vratne-sklo-a-napojove-kartony

Samotný odkaz na studii v článku nefunguje, protože MŽP změnilo strukturu webu a nepodařilo se mi ji u nich dohledat. Ale našel jsem ji ve svém archivu.
http://www.uschovna.cz/zasilka/JHEUZ3454T8FD6NH-3WP/
Odpovědět
LB

Lukas B.

17.5.2016 18:14 Reaguje na
díky!
Tak tedy strana 22, skleněný obal pivní 0,5 litru, a počítejme: pro rok 2007 v ČR výroba 0,5l pivních lahví – 1468 mil. Ks. Vydělme to počtem obyvatel včetně starců a nemluvňat, a máme plusminus 150 ks/osoba. Dosaďme spotřebu piva na hlavu včetně starců a nemluvňat, tedy zhruba 150 litrů. Dejmetomustonožka je polovina piva v lahvích, sudy, plast a plech se dělí o druhou polovinu – a ejhle, máme obrátkovost čistou jedničku. Což je blbost, žánop. takže buď je čr výtečným exportérem obalového skla (což nevím, nepopírám), nebo v elaborátu je popletena výroba a použití (což se mi zdá a tedy zdroj je z hlediska obrátkovosti pivních lahví irelevantní).
Strejda a gůgl a teta wiki tvrdí že obrátkovost lahve je okolo čísla 10. možná.
Odpovědět
MH

Martin Hájek

17.5.2016 23:49 Reaguje na Daniel Vondrouš
Pane Vondrouši, kdybyste někdy v životě navštívil pivovar, tak byste viděl, kolik těch lahví nevydrží mytí. Když připočteme kolik se jich různě rozbije jinde a nevrátí k opětovnému použití, tak 30 obrátek je opravdu sci-fi.
Odpovědět
MH

Martin Hájek

16.5.2016 18:10
Už to skoro vzdávám, protože autor článku prostě argumenty na vědomí nebere, ale přeci jen naposledy - prací plínky jsou z hlediska životního prostředí hovadina, kterou si jen dotyční namlouvají, že ho zlepšují.

Jistě, jednorázová plínka nesmí skončit na skládce, tam totiž nepatří. Ve spalovně ovšem hoří docela dobře a to nejen ta dětská. I nasáklá plína totiž nemá horší výhřevnost než čerstvé dřevo, jehož spalování jinak kupodivu ekologickým fanatikům konvenuje.

Když si pak dáme proti sobě spotřebu energie při praní látkových plen a porovnáme s cyklem pleny jednorázové zakončeným energetickým využitím, tak zjistíme, že jsme látkovou plenou v lepším případě přírodě vůbec nepomohli a v horším jsme jí uškodili.

Zelenému fanatismu a zabedněnosti zdar!

Odpovědět

16.5.2016 19:10 Reaguje na Martin Hájek
Dovedl byste uvést nějakou studii, která porovnává spotřebu praní látkových plen s cyklem jednorázové spálené pleny?
Odpovědět
MH

Martin Hájek

16.5.2016 20:32 Reaguje na
Zde prosím, ale je to anglicky: https://www.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/291130/scho0808boir-e-e.pdf

Uvažován byl v tomto případě scénář s anaerobickou digescí použitých plenek. Nicméně to je trochu hloupost, přímé spalování by za předpokladu využití získaného tepla mělo vycházet podstatně lépe.

Ale jinak, pokud něco tak vehementně doporučujete jako skvělé pro životní prostředí, neměl byste Vy mít nějakou studii, kterou nefinancovali výrobci pracích prášků a podporuje Váš názor?
Odpovědět

17.5.2016 10:47 Reaguje na Martin Hájek
Mám. Má tu Vámi odkazovanou studii. Ta je dobrá, stará (byť co vím poslední dostupná), takže nezohledňuje materiálové úspory u jednorázovek, ale ani úspornější spotřebiče u látkovek. Ta studie je mimochodem dobrá v tom, že u látkových plen zvažuje několik spotřebitelských scénářů.

Studie bere za základ 2,5 roku používání plen. Celý životní cyklus studie přepočítává na global warming impact.

Jednorázové pleny mají GWI 550 kg C02ekv. (Spotřebitel může výsledek ovlivnit oběma směry tím, že bude dávat víc/míň plen. Studie tuším uvažuje 4,5 pleny na den, kdo má děti ví, že to může být i míň, i víc - to není věc spotřebitele, ale spíš dítěte. Takže nechme tak.)

Látkové pleny v základním scénáři mají GWI 570 kg CO2ekv. A uživatelé mohou výsledek svým chováním ještě výrazně zhoršit (praním pračky na vysoké teploty, sušením plen výhradně v sušičce), a to skoro jednou tolik.

Zároveň výsledek může být lepší. Stačí nepoužívat sušičku (která pleny ničí) a rázem je GWI látkových plen 479 kg CO2ekv. (V našich podmínkách je možné i v malém bytě vydržet s látkovkama i bez sušičky.) A pokud nesušíte v sušičce a látkové pleny použijete i na druhé dítě, dostanete se na nějakých 350 kg CO2ekv.

Můj příběh se plenami je, že základní výbavu jsem koupil z druhé ruky (1 dítě). Na látkových plenách jsme doma odbavili tři děti. Některé pleny jsme už vyřadili, ale odhadem dvě třetiny jich ještě pošleme dál. A nemyslím si, že bychom v tomto směru byli nějaká výjimka, na Facebooku a internetových bazarech se furt prodávají hromady látkových plen z druhé ruky. Buďme přísní a řekněme, že 5 dětí naše sada plen odbaví. Ze studie není patrné, jakou úsporu přinese využití u více než dvou dětí, ale úspora tam je.

Na základě studie, kterou zde uvádíte jako argument proti látkovým plenám, si myslím, že je možné látkové pleny provozovat tak, aby to celkově bylo šetrnější než jednorázovky.

Mnou psaný článek je o předcházení odpadu. Látkové pleny jsou předcházení odpadu jak víno.

Můžete to vnímat jako zelený fanatismus a zabedněnost.
Odpovědět
LB

Lukas B.

17.5.2016 13:45 Reaguje na
jen tak tematicky skočím z paralelní diskuse: kam myslíte, že se poděje to skupenské teplo ze sušení plenek bez sušičky (čili na sušáku v malém byte, jak píšete). topná sezona trvá plusmínus půl roku. kam myslíte že se poděje ta vlhkost ve vzduchu ohřátém na 22 stupňůp (plusmínus). kam se poděje v zimě ta energie ze sušičky (kondenzační, jiné se moc nepoužívají) a co ušetří?
Odpovědět

17.5.2016 15:23 Reaguje na Lukas B.
Jistě, když v malém bytě sušíte prádlo, že musíte větrat, abyste dostal vlhkost z bytu ven. To ale musíte i kvůli vaření a vydýchání.
Jediné opravdu nepříjemné počasí na sušení prádla je, když je venku vlhko.
Čerstvě vyprané pleny můžete dát předsušit na mráz - jsou teplé a vlhké, při mrazu je venkovní vzduch suchý. A dosušíte uvnitř.
Oproti Británii, pro kterou platí zmiňovaná studie, máme na sušení prádla příhodnější klima.
Odpovědět
MH

Martin Hájek

17.5.2016 23:54 Reaguje na
Jenomže když větráte vydýchaný vzduch, tak jeho energetický obsah je úplně jiný, než když je ten vzduch nasycený vodní párou. To je pane redaktore fyzika základní školy. Proto jsou mimo jiné ty sušičky, protože sušit prádlo doma je ve skutečnosti energeticky náročnější než v té sušičce. Abyste ušetřil přírodu, tak byste musel to prádlo sušit opravdu venku, to má ale řadu jiných ale.
Odpovědět

18.5.2016 10:36 Reaguje na Martin Hájek
Nesmysl. Pokud vezmete v úvahu celý životní cyklus sušičky a dáte proti lehce zvýšené nároky na vytápění při sušení prádla v bytě, tak to nevyjde pro sušičku dobře.
Odpovědět
MH

Martin Hájek

18.5.2016 11:05 Reaguje na
A tuhle hloupost jste někde vyčetl a nebo jste si jí právě vymyslel?
Odpovědět

18.5.2016 11:23 Reaguje na Martin Hájek
Přesvědčíte mě o opaku?
Odpovědět
MH

Martin Hájek

24.5.2016 00:27 Reaguje na
Vy jste novinář, než něco napíšete, měl byste to mít ověřeno. Sorry, to je základ seriózní žurnalistiky. Nemám důvod dělat práci za vás, vy jí za mě také neuděláte.
Odpovědět
MH

Martin Hájek

18.5.2016 00:00 Reaguje na
Pane redaktore, tak když to všechno víte, tak proč to v tom článku nebylo? Proč tam nebyl výčet všech parametrů, které musíte dodržet, abyste z hlediska CO2 porazil alespoň plenu vyhozenou na skládku, se kterou ve skutečnosti pořád operujete. Kdybyste tam napsal, že to je za předpokladu, že ty plíny se budou dědit, že budete prát na 40 °C, vždycky jen plnou pračku, sušit budete venku, nikdy v bytě nebo v sušičce a reálně ušetříte touto pilnou prací tolik emisí, kolik jich vyprodukujete, když si dáte za den dva jogurty a k obědu kus flákoty. Tak bych neměl důvod hovořit o fanatismu - pak by se každý mohl rozhodnout. Jen tak mimochodem, matka, která svoje dítě do roka kojí, tak ušetří odpadu podstatně více a emisí CO2 také. Ale rádobyekologové mají v hlavě vytetované pleny.
Odpovědět

18.5.2016 10:11 Reaguje na Martin Hájek
Protože ten článek není primárně o plenách a už takhle je delší, než jsem chtěl.
Kojení je samozřejmě fajn, i z celé řady neenvironmentálních důvodů.
Odpovědět
MH

Martin Hájek

18.5.2016 11:08 Reaguje na
Tak to si pak holt musíte rozmyslet, o čem chcete psát. Každopádně pokud tím psaním chcete pomoci životnímu prostředí, tak se Vám to nepovedlo. Zkuste si ty tři věty o plenách, kde jste zbožštil jejich praní přečíst znova a zamyslete se, jestli jste předal informaci nezbytnou k tomu, aby opravdu došlo ke zlepšení životního prostředí - viz naše diskuse výše. Pokud ne, tak přece bylo lepší tam ty pleny nedávat, článek by byl hned kratší a o plenách jste mohlo napsat jindy a ne takto hloupou zkratkou.
Odpovědět

18.5.2016 11:27 Reaguje na Martin Hájek
Přečetl. Myslím, že to sedí do stylu celého článku.
Odpovědět
LB

Lukas B.

18.5.2016 12:34 Reaguje na
to je poměrně zásadní otázka, kde se (coby přízemní technik) se svými humanitně vzdělanými kamarády z enviromentálního milieau vášnivě neshodujeme: má smysl v ušlechtilém úmyslu provádět věci kontraproduktivní s marketingovým a lajfstajlovým vyzněním? za mě ne.
Odpovědět
MH

Martin Hájek

24.5.2016 00:32 Reaguje na
:-) Já jsem ale vůbec nerozporoval, že by to nesedělo do stylu celého článku. Smyslem mého sdělení bylo, že v této zkratce je Vaše sdělení k látkovým plenám kontraproduktivní, protože pokud si je někdo pořídí a nedodrží řadu pravidel, tak je efekt pro životní prostředí horší než použití jednorázových plen, k čemuž jsme společně dospěli.
Odpovědět

17.5.2016 12:07
Prima článek, lehké pero. Pro mě nic nového, s výjimkou plenek (nemám děti) dělám všechno. Ale je možné jít ještě dál. Co třeba antikoncepce? Chemie nebo hromada odpadů nejsou nutné (a je to spolehlivé a pohodlné): http://wiki.ekoporadna.cz/index.php?title=Jak_moc_ekologick%C3%A9_jsou_r%C5%AFzn%C3%A9_antikoncep%C4%8Dn%C3%AD_prost%C5%99edky%3F
Odpovědět
DM

Daniela Michalechová

18.5.2016 13:53
Autor se zaměřuje vesměs na plastové věci. Ovšem třeba to, že by se měl šetřit papír již nezmiňuje. My neodebíráme letáky ani reklamu, protože je to stejně lepší prostudovat na netu. Autor dále uvádí bezplenkovku, takže uvádí A, ale ne B a to třeba látkové plenky. Chtěla bych vidět autora, jak chytá srajdu do kyblíčku. :-) Ještě mě napadají ty kelímky na fesťáku. Kdo byl na Masters of Rock, tak ví, že tam jsou většinou kelímky s 50,- Kč zálohou. Kelímky jsou potištěné logem festivalu a trvanlivé - my máme jeden doma už asi 3 roky, takže je to i hezký suvenýr.
Odpovědět

18.5.2016 16:27 Reaguje na Daniela Michalechová
Ano, ten článek není zcela vyčerpávající. Není možné napsat o všem v jednom článku.
Bezplenkovka je jen pro vyvolené. Musíte mít na to chuť vy jako rodič a musíte mít dítě, které na to má chuť. Moje děti takové nebyly. Ale osobně znám dvě matky, které bezplenkovaly ke spokojenosti všech zúčastněných.
O látkových plenách se v textu píše.
Zálohované trvanlivé kelímky jsou fajn. Rozhodně to ale zatím není běžné.
Odpovědět
Le

Lenka

18.5.2016 15:27
dobrý den, byli jste se někdo teď podívat na maraton? toho odpadu potom? po cca 10000 lidí - vesměs spíš chodců, co si cosi dokazujou:-)? z pohledu odpadu: samozřejmě to vytřídí, to je mi jasné...a samozřejmě se běží pro spoustu charit a "dobrých věcí"...ale co takhle natáhnout tenisky a jít si radši zaběhat na chvilku do lesa, jen tak, pro radost:) a druhý den přispět tou částkou, kterou jste utratili za registraci, na nějakou tu charitu?:)
Odpovědět
MH

Martin Hetto

23.5.2016 19:43
A proč hned kompostovat zelený natě? Tedy samozřejmě ne ze supermarketů s chemickým postřikem :-) Dají se využít na chutná pesta (mrkvová, kedlubnová, ředkvičková, z červené řepy, atp.), viz např. http://www.zachranjidlo.cz/
Odpovědět
RH

Robin Hudecek

17.8.2016 17:55
V první řadě myslím, že by stát měl k třídění motivovat i finančně, jako například s plasty v Německu, ale i jiným odpadem. Soukromé společnosti dnes již vykupují například autobaterie za vysoké finanční částky: https://www.adima.cz/Vykup-pouzitych-autobaterii-1/ a stát nikoliv. Někdo třídí rád, někoho je ovšem nutné motivovat finančně, a evidentně se toto vyplatí.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist