Třídíte odpady? A víte, že jsou na světě mnohem důležitější věci?
Dejme si do začátku jednoduchý úkol. Vyhnout se každému zbytečnému odpadu. Extrémní neodpadáři nám už s úšklebkem předhazují, že každý odpad je zbytečný, ale vy mi rozumíte. V rychlosti si nahodíme pár příkladů snadnýho neodpadování.
Nákupní igelitky a sáčky
Mimochodem, víte, že slovo igelit je příkladem apelativizace proprií? No. Na nákup si nemusíte brát zbytečné igelitky a sáčky, ale použít svou nákupní tašku. Ideálně látkovou, která se dá dobře složit do batohu či kabelky, dá se vyprat, když vám do ní vyteče jogurt (jakože vyteče), a unese i hodně těžký nákup. Jasně, pečivo si dejte do sáčku. Ale finta: tenhle sáček můžete použít znovu a znovu, dokud se neprotrhne. Nebo si ušijte plátěný pytlík i na pečivo, ideálně z nějaké průhledné látky, aby prodavačky viděly, kolik máte rohlíků. Jinak vám to budou přepočítávat vysypané na tom pojízdným pásu. No a nebo prostě nakupujte bez obalů úplně. Bez tak je pak jenom vyhodíte.
Kupujte raději volně ložené ovoce a zeleninu a vyhněte se těm průmyslově baleným. Nemá smysl koupit čtyři jablka zatavená na polystyrenovém tácku, když stejně chcete jablek pět.
Vlastní lahev na vodu
Jasně, můžete si každý den koupit novou PETku s vodou, vypít a lupnout do koše (žlutýho kontejneru, ty popleto!). A nebo si ji můžete koupit jednou a pak ji znovu doplnit vodou z kohoutku. PETka vydrží fakt hodně dlouho, než někde praskne. Můžete si taky koupit nějakou trvanlivou lahev, ale bacha, ať se to nezvrtne v nezřízené nakupování lahviček.
Nemusíte ani domů tahat balíky balených vod, vodovod vám přivádí kvalitní vodu, stačí si jen obstarat nějaký pěkný džbánek nebo karafu. Než přecvaknete do nejbližšího e-shopu, přeptejte se známých či v oblíbeném bazaru, jestli nějakou nemají. Nemusíte hned kupovat nové věci. Planeta je plná věcí a určitě se tu někde práší na nějakou karafu pro vás.
Jasně, kokakola z vodovodu neteče. Ale kdo by to pil. Je to plné cukru a hnědé. Jestli toužíte po bublinkách, kupte si v domácích potřebách nebo v bazaru obyčejnou sifonku. Už jsou zase moderní, protože hipsta.
Větší balení je méně odpadu
Není to žádné tajemství, ale v nákupním rauši na to jeden snadno zapomene. Samá akce a sleva a to jeden chtěl koupit jen půlku chleba a najednou je vozík plný jídla. Tak při tom mějte na paměti, že půllitrové balení jogurtu v posledku znamená méně odpadu, než když koupíte čtyři malé jogurty. Dobré na tomhle jevu je, že funguje i u jiných potravin. Vypijete doma za měsíc litr sirupu? Nekupujte to v těch malých lahvičkách.
Tipy a praktická doporučení z praxe, jak se doma vyhnout vzniku odpadů
Ale taky bacha! Nemá smysl kupovat velká balení, pokud je nedokážete včas spotřebovat. Jde nám o to nevyhazovat, vzpomínáte?
Znovu a znovu
Nevyhazujte sklenice od marmelád a okurek. Až bude úroda, zavaříte si do nich marmelády a okurky. Nemusíte se za to stydět. Dělat marmelády je teď v kurzu. Když se nepovedou, tak je můžete dát kolegům jako vánoční dárek. A když se povedou, tak je sníte a příští rok zavaříte zas. A tak furt dokola, žádný odpad. Cajk.
Obecně
Obecně nekupujte věci, co nepotřebujete. Jsou z toho jen odpady, které nepotřebujete. Najděte si potraviny, které nejsou zabalené v miliardě obalů. Některé čokolády jsou jen v jednoduchém obalu z polyethylenu. Některé jsou zabalené v alobalu, v papíru a pak ještě v igelitu. Nebrat. Takový ty malý pytlíčky s přesnou dávkou kávy - nebrat. Hromada odpadů. Kapslový kávovary? Zlo. Nebrat.
Věci, které už nepotřebujete, ale jsou stále použitelné, nejsou odpad. Chovejte se jako zvířata. Zvířata neprodukují žádný odpad, ale zdroje surovin pro jiné živočichy. Věci stačí dát do charity, nabídnout v bazaru, za odnos, nebo se jen na sociálních sítích zmínit, že se něčeho zbavujete.
Ještě mi nalož!
Cítíte, že byste dokázali víc? Nejste žádný navoněný slečinky, co si neporadí s trochou nesnází? Tak jo. Ale řekli jste si o to sami.
Jestli máte doma mimino nebo batole, pak taky máte plný koš použitých jednorázových plínek. Je to hnus, smrdí to a jako odpad jsou pleny naprosto nepoužitelné. Na skládce se obsah plen rozkládá a produkuje metan, což je skleníkový plyn, globální oteplování a tyhle věci. Nechceme. A ve spalovně to moc nehoří, protože je to plný moči. Naprosto bezodpadová cesta je bezplenková komunikační metoda. Je to hardcore, ale autor tohoto článku zná několik vyvolených matek, jejichž děti byly naprosto vzorné a bezplenkovka s nima byla prima zábavička.
My ostatní musíme přejít na látkový pleny. Je to v pohodě. Naprosto.
Dámy, na slovíčko
Z televize víme, že na dámské hygienické potřeby se zásadně lije modrá tekutina. Vložky a tampony jsou věci stylu použij a vyhoď. To nechceme. Chceme něco, co vydrží a dá se používat opakovaně. Vymyslelo se to již v devatenáctém století a dnes je to už dotažený k dokonalosti. Menstruační kalíšek. Hodit se mohou i pratelné látkové vložky, je jich plný Flér. Jestli se vám z toho kroutí palce na nohou, tak tohle téma už dávno není punková záležitost.
Bioodpad z kuchyně a zahrady není odpad
...když máte kompostér. Nebo vermikompostér. Šlupky od banánů, brambor, mrkví, ohryzky, čajový pytlíky, papírový kuchyňský utěrky (který nepoužíváme, protože jsou na jedno použití), mrkvová a ředkvičková nať. To všechno se dá nacpat žížalám. Posekaná tráva, když ji nevyužijete na mulč, patří do kompostéru. Můžete to cpát do objednané popelnice na bioodpad, ale je to nesmysl. Dobře vedený kompostér se vám odmění kvalitním humusem, který si narvete do truhlíku pod pelargonie a všechny sousedky puknou závistí.
Na zachytávání bioodpadu z kuchyně potřebujete jen nějakou misku, kterou koupíte v domácích potřebách. V létě se můžou kolem ochomítat octomilky, ale stačí buď častěji vynášet, nebo použít víko. Takže ano, misku s víkem. Autor článku má doma dvouapůllitrovou misku, ženu a tři děti a dobrý.
Chlapi, na slovíčko
Fesťák, jasně, to jsou hromady piv v plastových kelímcích. Buďte drsoni drsný a nechte si pivo nalít do toho prvního kelímku a drsně odmítněte nabízený další nový kelímek. A nebo jezděte jen na fesťáky, kde maj kelímky, které lze použít opakovaně. Nebo si vozte svůj půllitr. To je vůbec nejvíc. A až si v zimě půjdete na náměstí koupit svařák, vysmějte se prodavači, že ještě pořád používá jednorázový kelímky. V Drážďanech mají úplně normálně pořádný vratný hrnky.
Pivo doma. Tak určitě, ale ne z plechu. Bože! Hliník je zlo. Když pivo, tak točené do džbánku, nebo ve vratné lahvi. Vratné láhve jsou esence opakovaně použitelného obalu. To chceme. Ne popelnici plnou plechovek.
Kompostovatelný záchod. To je hardcore.
Výsměch a potupa
Jakmile se vaše děti/rodiče/partneři/kolegové/kamarádi (další doplňte dle potřeby) dozví, že se snažíte o něco tak správného jako je předcházení vzniku odpadů, zcela určitě si na vás smlsnou, čeká vás posměch, ponižování, potupa. Naše spotřební společnost je nastavená na konzum stylem použij a vyhoď. Dělat něco jiného je divné, nenormální a jako takové je většinovou společnosti zostuzované. Jak se s tím vypořádat? Vyplačte se, vysmrkejte se do látkového kapesníku, ale nevzdávejte to kvůli úsměškům.
Budete taky ještě muset překonat reklamou vštěpenou touhou pořizovat si nové a nové věci. Překážkou budou zarostlé vzorce spotřeby a potřeba konzumu. Ta lákavě snadná možnost věc vzít a vyhodit. Nestarat se. Možná to nedáte. Nemáte na to. No, vždycky se můžete konejšit, že alespoň třídíte...
reklama
Online diskuse
Všechny komentáře (31)
Marcela Mukti
13.5.2016 11:25Lukas B.
16.5.2016 16:02Daniel Vondrouš
17.5.2016 14:59 Reaguje na Lukas B.Lukas B.
17.5.2016 15:44 Reaguje na Daniel VondroušMartin Mach Ondřej
17.5.2016 16:00 Reaguje na Lukas B.https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/studie-mzp-nejlepsi-je-vratne-sklo-a-napojove-kartony
Samotný odkaz na studii v článku nefunguje, protože MŽP změnilo strukturu webu a nepodařilo se mi ji u nich dohledat. Ale našel jsem ji ve svém archivu.
http://www.uschovna.cz/zasilka/JHEUZ3454T8FD6NH-3WP/
Lukas B.
17.5.2016 18:14 Reaguje na Martin Mach OndřejTak tedy strana 22, skleněný obal pivní 0,5 litru, a počítejme: pro rok 2007 v ČR výroba 0,5l pivních lahví – 1468 mil. Ks. Vydělme to počtem obyvatel včetně starců a nemluvňat, a máme plusminus 150 ks/osoba. Dosaďme spotřebu piva na hlavu včetně starců a nemluvňat, tedy zhruba 150 litrů. Dejmetomustonožka je polovina piva v lahvích, sudy, plast a plech se dělí o druhou polovinu – a ejhle, máme obrátkovost čistou jedničku. Což je blbost, žánop. takže buď je čr výtečným exportérem obalového skla (což nevím, nepopírám), nebo v elaborátu je popletena výroba a použití (což se mi zdá a tedy zdroj je z hlediska obrátkovosti pivních lahví irelevantní).
Strejda a gůgl a teta wiki tvrdí že obrátkovost lahve je okolo čísla 10. možná.
Martin Hájek
17.5.2016 23:49 Reaguje na Daniel VondroušMartin Hájek
16.5.2016 18:10Jistě, jednorázová plínka nesmí skončit na skládce, tam totiž nepatří. Ve spalovně ovšem hoří docela dobře a to nejen ta dětská. I nasáklá plína totiž nemá horší výhřevnost než čerstvé dřevo, jehož spalování jinak kupodivu ekologickým fanatikům konvenuje.
Když si pak dáme proti sobě spotřebu energie při praní látkových plen a porovnáme s cyklem pleny jednorázové zakončeným energetickým využitím, tak zjistíme, že jsme látkovou plenou v lepším případě přírodě vůbec nepomohli a v horším jsme jí uškodili.
Zelenému fanatismu a zabedněnosti zdar!
Martin Mach Ondřej
16.5.2016 19:10 Reaguje na Martin HájekMartin Hájek
16.5.2016 20:32 Reaguje na Martin Mach OndřejUvažován byl v tomto případě scénář s anaerobickou digescí použitých plenek. Nicméně to je trochu hloupost, přímé spalování by za předpokladu využití získaného tepla mělo vycházet podstatně lépe.
Ale jinak, pokud něco tak vehementně doporučujete jako skvělé pro životní prostředí, neměl byste Vy mít nějakou studii, kterou nefinancovali výrobci pracích prášků a podporuje Váš názor?
Martin Mach Ondřej
17.5.2016 10:47 Reaguje na Martin HájekStudie bere za základ 2,5 roku používání plen. Celý životní cyklus studie přepočítává na global warming impact.
Jednorázové pleny mají GWI 550 kg C02ekv. (Spotřebitel může výsledek ovlivnit oběma směry tím, že bude dávat víc/míň plen. Studie tuším uvažuje 4,5 pleny na den, kdo má děti ví, že to může být i míň, i víc - to není věc spotřebitele, ale spíš dítěte. Takže nechme tak.)
Látkové pleny v základním scénáři mají GWI 570 kg CO2ekv. A uživatelé mohou výsledek svým chováním ještě výrazně zhoršit (praním pračky na vysoké teploty, sušením plen výhradně v sušičce), a to skoro jednou tolik.
Zároveň výsledek může být lepší. Stačí nepoužívat sušičku (která pleny ničí) a rázem je GWI látkových plen 479 kg CO2ekv. (V našich podmínkách je možné i v malém bytě vydržet s látkovkama i bez sušičky.) A pokud nesušíte v sušičce a látkové pleny použijete i na druhé dítě, dostanete se na nějakých 350 kg CO2ekv.
Můj příběh se plenami je, že základní výbavu jsem koupil z druhé ruky (1 dítě). Na látkových plenách jsme doma odbavili tři děti. Některé pleny jsme už vyřadili, ale odhadem dvě třetiny jich ještě pošleme dál. A nemyslím si, že bychom v tomto směru byli nějaká výjimka, na Facebooku a internetových bazarech se furt prodávají hromady látkových plen z druhé ruky. Buďme přísní a řekněme, že 5 dětí naše sada plen odbaví. Ze studie není patrné, jakou úsporu přinese využití u více než dvou dětí, ale úspora tam je.
Na základě studie, kterou zde uvádíte jako argument proti látkovým plenám, si myslím, že je možné látkové pleny provozovat tak, aby to celkově bylo šetrnější než jednorázovky.
Mnou psaný článek je o předcházení odpadu. Látkové pleny jsou předcházení odpadu jak víno.
Můžete to vnímat jako zelený fanatismus a zabedněnost.
Lukas B.
17.5.2016 13:45 Reaguje na Martin Mach OndřejMartin Mach Ondřej
17.5.2016 15:23 Reaguje na Lukas B.Jediné opravdu nepříjemné počasí na sušení prádla je, když je venku vlhko.
Čerstvě vyprané pleny můžete dát předsušit na mráz - jsou teplé a vlhké, při mrazu je venkovní vzduch suchý. A dosušíte uvnitř.
Oproti Británii, pro kterou platí zmiňovaná studie, máme na sušení prádla příhodnější klima.
Martin Hájek
17.5.2016 23:54 Reaguje na Martin Mach OndřejMartin Mach Ondřej
18.5.2016 10:36 Reaguje na Martin HájekMartin Hájek
18.5.2016 11:05 Reaguje na Martin Mach OndřejMartin Hájek
24.5.2016 00:27 Reaguje na Martin Mach OndřejMartin Hájek
18.5.2016 00:00 Reaguje na Martin Mach OndřejMartin Mach Ondřej
18.5.2016 10:11 Reaguje na Martin HájekKojení je samozřejmě fajn, i z celé řady neenvironmentálních důvodů.
Martin Hájek
18.5.2016 11:08 Reaguje na Martin Mach OndřejMartin Mach Ondřej
18.5.2016 11:27 Reaguje na Martin HájekLukas B.
18.5.2016 12:34 Reaguje na Martin Mach OndřejMartin Hájek
24.5.2016 00:32 Reaguje na Martin Mach OndřejDaniela Michalechová
18.5.2016 13:53Martin Mach Ondřej
18.5.2016 16:27 Reaguje na Daniela MichalechováBezplenkovka je jen pro vyvolené. Musíte mít na to chuť vy jako rodič a musíte mít dítě, které na to má chuť. Moje děti takové nebyly. Ale osobně znám dvě matky, které bezplenkovaly ke spokojenosti všech zúčastněných.
O látkových plenách se v textu píše.
Zálohované trvanlivé kelímky jsou fajn. Rozhodně to ale zatím není běžné.