Energetický audit domácích spotřebičů

V mé domácnosti je 25 elektrických spotřebičů, které lze zapojit do elektrické sítě. Jestli vás to číslo překvapilo, pak se schválně projděte po svém bytě a patrně budete překvapeni podruhé. Pravda, ne všechny spotřebiče používám - kdy jsem naposledy z kredence vytáhl kuchyňský robot si ani nevzpomínám. Ale některé používám často a život s nimi je velmi pohodlný. Bez mikrovlnné trouby a lednice bych asi nevydržel, bez pračky a teplé vody by se mnou zase nevydrželo moje okolí. Některé z oněch přístrojů přitom spotřebovávají elektřinu, i když je nepoužívám, jiné jen v pravidelných intervalech, ale také po celý den.

Když neběží, ať nežere
Před pár lety jsme si místo staré televize pořídili nový přístroj s dálkovým ovládáním. Brzy jsme si zvykli na mile mžourající červené světélko, které nám dávalo najevo, že televize je kdykoliv připravena nás oblažit svým provozem. Jenže za tuto "službu" zaplatím ročně několik set korun na spotřebované elektřině. Rozhodl jsem se, že to tak nenechám, a začal jsem televizi vypínat i vypínačem na přístroji.

Ilustrační foto: Multimediální knihovna Evropské komise

Kdyby vás zajímalo, kolik stojí tzv. stand by režim vašeho televizního přístroje, pak si najděte údaj o spotřebě v tomto režimu v manuálu k přístroji. Možná jej naleznete i na zadní straně přijímače, někdy tam bývá uveden. Ta moje patřila mezi levné, a tak odebírá 14 wattů. To je 0,014 kW za hodinu, to vynásobíme 24 hodinami a 365 dny a máme 0,014 × 24 × 365 = 122,64 kWh za kalendářní rok. U běžné domácnosti, která na elektřinu netopí, počítejme sazbu za elektřinu okolo 4 Kč/1 kWh. Tedy 122,64 × 4 = 490 Kč, které spotřebuji bez výrazného užitku. Výpočet je do jisté míry zavádějící, protože nezohledňuje dobu, během které je váš přístroj zapnut. ¹⁾

V domácnosti mám takových stálých "žroutů" elektřiny víc, například monitor počítače nebo tiskárnu. Ty se ale dají snadno vypnout. Potíž je s hi-fi věží, která po vypnutí zapomene všechny uložené údaje o čase a stanicích. Té jediné dopřávám stálý odběr proudu.

Lednici do chladu
Lidé si zvykli mít lednici v kuchyni. I já ji tam mám. Jenže kuchyň není právě nejvhodnější místo pro lednici - bývá tam vyšší vzdušná vlhkost a také teplo. Zcela nevhodné je mít lednici v bezprostřední blízkosti nějakého zdroje tepla, třeba topení nebo sporáku. Nejmenší spotřebu má totiž lednice v chladných prostorách - lednice z okolí přijímá míň tepla, a tím se její termostat nespíná tak často, díky nižší teplotě v okolí vzrůstá chladicímu zařízení účinnost. Tím, že se malinko sníží i vzdušná vlhkost, zmenší se i tvorba námrazy na mrazáku, která jinak výrazně ztěžuje vychlazení vnitřku lednice.

Udělejte si audit
Bůh ví, jestli se takhle dá ušetřit tolik, aby se to vyplatilo, říkáte si možná. Změřte si to! Od několika organizací po celé České republice si můžete za zálohu vypůjčit wattmetr, přístroj, kterým lze spotřebu jednotlivých spotřebičů snadno změřit (Rezekvítek vám jej zašle i poštou). Wattmetr se jednoduše napojí jako mezistupeň mezi napájecí šňůru přístroje a zásuvku. Doporučuje se, aby měření bez přerušení trvalo minimálně 24 hodin. Bude-li to déle, pak jenom dobře - čím déle se totiž měření provádí, tím víc se snižuje riziko odchylky od běžného provozu.

Můžete tak třeba provést zajímavý pokus - například si změřit spotřebu lednice před a poté, co ji zbavíte namrznuté vrstvy. Nebo jaký je rozdíl, když perete s vyvářkou a když jen třeba na 40 °C. Mezi pracími prášky existuje dokonce jeden, který nepotřebuje vodu ohřívat vůbec. Vyrábí jej společnost Missiva, která má na výrobek propůjčený certifikát Ekologicky šetrný výrobek (víc viz EkoList č. 6/2003). Pokud byste si nevěděli rady s naměřenými údaji, zeptejte se tam, kde vám wattmetr půjčili, rádi vám poradí. Pomohou vám také vypočítat, zda by se vám náhodou nevyplatilo koupit nový úspornější spotřebič místo toho starého, popřípadě za jak dlouho by se vám investice vrátila.

Wattmetr si může zapůjčit na následujících místech:
Ekologická poradna Veronica, Panská 9, Brno, tel.: 542 422 750. Půjčovné je zdarma, vratná záloha činí 500 Kč, s konzultacemi se můžete obracet na ing. Ludvíka Trnku, 542 422 757.
Energy Centre České Budějovice, náměstí Přemysla Otakara II. 87/25, 370 01 České Budějovice, tel.: 387 312 580.
Středisko ekologické výchovy Rychta Krásensko, Krásensko 76, 683 04 p. Drnovice, tel.: 517 385 429. Možnost zaslat poštou.
Rezekvítek, Kamenná 6, 639 00 Brno, tel.: 543 216 483. Zasílá i poštou jako součást energetického balíčku, zájemce zaplatí 200 Kč/týden a zpáteční poštovné.
Školy si navíc mohou wattmetr půjčit v rámci vzdělávacího projektu Energetické úspory na školách od Střediska ekologické výchovy Rýchory, Kavčí Plácek 121, 500 02 Hradec Králové, tel.: 495 580 319.
Wattmetr lze i koupit, jeho cena se pohybuje mezi 800 a 1500 Kč.

1) Po uveřejnění tohoto článku nás naši dva čtenáři upozornili na nepříliš známý fakt, kterým se poněkud mění vyznění článku. Jde o to, že elektroměry mají svou citlivost a jsou schopné registrovat odběr proudu až od určitého množství. Pokud ve vaší domácnosti odebírá proud například pouze televize v stand by režimu, elektroměr tento odběr vůbec nezaznamená. Lze se o tom snadno přesvědčit pohledem na stojící kotouč elektroměru při velmi malém odběru. Pokud odběr překročí nad hranici citlivosti elektroměru, pak se odběr spotřebičů ve stand by režimu k celkové spotřebě samozřejmě již přičítá.

Tím tedy částečně padá přímá motivace ve vypínání spotřebičů se stand by režimem v podobě ušetřených peněz za nespotřebovanou energii. Bylo by však naivní se domnívat, že odběry pod citlivostí elektroměru nikdo neplatí - jsou zahrnuty do kalkulace konečných cen, takže je nakonec stejně zaplatíme. Pokud tedy nebudete nechávat přístroje ve stand by režimu, neušetříte tolik, kolik předpokládá náš ilustrativní výpočet. Zbývá však stále argument, který má snad také svou váhu, totiž že nebudete spotřebovávat energii zbytečně.
Oběma čtenářům děkujeme za laskavé upozornění. (mm)

Článek je převzat z tištěného EkoListu č. 2/2004, kde vyšel pod názvem Konec darmožroutů.