http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/hlubinne-uloziste-tretina-starostu-ho-odmita-protoze-neduveruje-statu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Hlubinné úložiště: třetina starostů ho odmítá, protože nedůvěřuje státu Aktualizováno

17.8.2016 01:17 | PRAHA (Ekolist.cz)
Jedním z problémů je špatná komunikace mezi státem a obcemi. Na ilustračním snímku je mezisklad vyhořelého jaderného paliva v Elektrárně Temelín
Jedním z problémů je špatná komunikace mezi státem a obcemi. Na ilustračním snímku je mezisklad vyhořelého jaderného paliva v Elektrárně Temelín
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | ČEZ
Hledání lokality pro výstavbu trvalého hlubinného úložiště se ukazuje jako trvalý problém. Důvodem je neutuchající odpor místních komunit, zjistili odborníci z Fakulty sociálních studií. Podle studií Akademie věd je jednou z příčin špatná komunikace mezi státem a obcemi.
 

Odborníci zkoumali, proč mají lidé výhrady k danému projektu, co je motivací pro to úložiště odmítat, nebo naopak přijímat, a zda lze specifika příkladu úložiště zobecnit na další případy plánované výstavby velkých infrastruktur. Podle Jana Osičky Fakulty sociálních studií MU z rozhovorů se starosty obcí, v jejichž okolí se výstavba hlubinného úložiště vyhořelého paliva zvažuje, vyplynulo, že zhruba třetina stavbu považuje za příliš velké riziko, třetina představené technologii důvěřuje a je ochotna úložiště strpět a poslední třetina stavbu odmítá, protože nedůvěřuje státním institucím a tomu, že povolovací proces a výstavba budou zcela v pořádku.

Výzkum ukázal mimo jiné rozpor mezi očekáváním investorů a reakcí místních komunit. „Investoři se například často domnívají, že lidé odmítají stavbu kvůli nedostatku informací a řešením případných sporů je tedy propracovanější informační kampaň. Tento předpoklad však není obecně platný a uvedené řešení je často spíš kontraproduktivní, protože informace ze strany investora lidé nepovažují za důvěryhodné,“ uvedl Osička.

Přečtěte si článek Hledání trvalého úložiště jaderného odpadu provází odpor obcí i neschopnost úřadu

S tím souhlasí i Edvard Sequens, který se za ekologickou organizaci Calla tématu hlubinného úložiště dlouhodobě věnuje a který stát za jeho přístup k dotčené veřejnosti kritizuje. "Správou úložišť tvrdí, že se snaží o transparentnost a otevřenost, ve skutečnosti lidem zamlčují negativa a upravují fakta," tvrdí Sequens. Situaci, v jakém je komunikace ohledně hlubinného úložiště, ilustruje to, že se pomalu rozpadá vládní Pracovní skupina pro dialog. Podle Sequence ji už opustili zástupci tří ze sedmi vytipovaných lokalit. "Jedním z důvodů je, že důležité informace o postupu státu se členové skupiny dozvídají z jiných zdrojů," vysvětluje Sequens.

Jak na informaci o třetině starostů z dotčených obcí, kteří nedůvěřují státu a jeho institucím, reaguje Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO), pod který vyjednávání a hledání lokality spadá? "Nedůvěra ve stát je celospolečenské téma a i nedůvěra ve státní instituce při umisťování hlubinného úložiště je otázkou pro sociology, zabývá se jí mimo jiné Sociologický ústav Akademie věd ČR," říká Nikol Novotná ze SÚRAO a dodává, že poslední zpráva na toto téma je ke stažení na internetu. Jednou z odpovědí, kterou se v těchto výsledcích dočíst, je například to, že respondenti sociologického průzkumu ze čtyř lokalit hovoří o špatné komunikaci ze strany státu. Podle sociologů je zřejmé, že "na komunikaci mezi státem a obcemi je co zlepšovat". Z dalších výsledků je možné vybrat například zjištění, že účast "veřejnosti na rozhodování není hodnocena jako dostačující. Většina obyvatel všech lokalit se domnívá, že se stát zaměřuje na prosazení vlastního plánu řešení."

"Příčinu nedůvěry lze na jedné straně spatřovat v obecně nižší důvěře ve státní instituce v ČR, která někdy může být posilována i nedůvěrou lokálních komunit v centralizované státní orgány," říká Martin Ďurďovič ze Sociologického ústavu Akademie věd. To je podle něho zčásti dědictví minulosti, které znovu ožilo v politické krizi, jež v ČR vrcholila v letech 2011 až 2012. "Důležitější je ale příčina, která souvisí přímo s vývojem jednání kolem úložiště: ta tkví v tom, že stát má mnohem silnější postavení než lokální komunity a tendence jednat z pozice síly, která se tu a tam objeví, pak ničí mnohé úsilí, které je na hledání řešení pro umístění úložiště dlouhodobě vynakládáno především na půdě Pracovní skupiny pro dialog," říká Martin Ďurďovič. Pro hlubší pochopení tématu pak odkazuje na své práce k úložišti.



Co se týče Pracovní skupiny pro dialog o hlubinném úložišti, SÚRAO věří, že bude velmi důležitou součástí rozhodovacího procesu o hlubinném úložišti. "V současné době je před důležitým rozhodnutím, na základě usnesení z minulého jednání se mají všichni členové vyjádřit, jak si představují její budoucí činnost a navrhnout možné změny," říká Nikol Novotná. Za šest let práce a velmi usilovných diskuzí se díky skupině podařilo prosadit novelizaci atomového zákona v souvislosti s příspěvky za geologické průzkumy a předat do legislativního procesu návrh věcného záměru zákona o zapojení obcí. "Je pravda, že zástupci dvou lokalit ze sedmi pracovní skupinu opustili, třetí tento záměr oznámila. Nicméně všem členům končí mandáty v první polovině roku 2017 a do té doby je možnost pro všechny navrhnout variantu či úpravu dalšího období její činnosti," říká Nikol Novotná.

Metodiky máme

Fakulta sociálních studií kromě výzkumu také vytvořila Metodika aktivit geologického průzkumu a výzkumu postojů místních komunit ve vztahu k budování energetické infrastruktury popisující metody spojené s hledáním vhodných lokalit pro výstavbu energetických infrastruktur s několika způsoby výzkumu veřejného mínění. Pracovníci Přírodovědecké fakulty MU do něj pak přispěli popisem metod, které se vážou na geologický průzkum a geologickou činnost.

Nejde o jediný metodický materiál, který se tématu hlubinného úložiště týká. Sociologický ústav Akademie věd ČR letos vydal Metodiku pro komunikaci a účast na rozhodování o hlubinném úložišti vyhořelého jaderného paliva a vysokoaktivních odpadů v ČR.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist