Vědci v Doupovských horách odchytili historicky prvního samce kočky divoké. Jeho další pohyb bude sledovat telemetrický obojek
Přítomnost kriticky ohrožené kočky divoké ve vojenském újezdu Hradiště potvrzuje, že vojenské újezdy, podobně jako velkoplošná chráněná území, patří z hlediska ochrany přírody k nejzachovalejší územím. S využitím speciálního režimu hospodaření se v nich udržují cenné biotopy, které mohou poskytnout útočiště mnohým kriticky ohroženým druhům. Mezi ně patří i kočka divoká.
Monitoring výskytu těchto téměř nepolapitelných kočkovitých šelem, které se navíc vzhledem podobají domácím mourkům, je velice obtížný. Navíc se oba druhy, kočka divoká i kočka domácí, mohou vzájemně křížit, což ještě více stěžuje jejich druhovou identifikaci. „Podrobný monitoring pomocí fotopastí a chlupových pastí, které slouží ke sběru genetického materiálu (chlupů obsahujících DNA), je jedinou možností, jak odhalit podíl hybridních jedinců a také zjistit početnost kočky divoké u nás,“ říká Jarmila Krojerová.
V terénu mají vědci aktuálně zhruba 140 fotopastí a chlupových pastí. Pomocí nich se snaží zmapovat výskyt kočky divoké a získat potřebný genetický materiál. Výzkum podporuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR jako aplikační garant projektu, Vojenské lesy a statky, divize Karlovy Vary a Boletice, či Správa NP a CHKO Šumava – tedy organizace, které spravují některá území, kde monitoring v současnosti probíhá.
Při monitoringu tak vzácného druhu, jakým je kočka divoká, jsou velmi důležité i informace od veřejnosti, která mohou upozornit např. na nové oblasti výskytu, jako tomu bylo v roce 2021 na Dobříšsku.
Jaký je rozdíl mezi kočkou divokou a kočkou domácí ?
Jak rozlišit kočku divokou a mourovanou kočku domácí? Kočka divoká je světlejší, výrazné mourování na bocích chybí. Ocas má obvykle huňatější a kratší než polovinu délky těla, tupě zakončený s jednotlivými černými kroužky. Uprostřed hřbetu se táhne tenký, ale výrazný černý pruh, který končí u kořene ocasu a dál na ocas už nepokračuje. Za hlavou jsou viditelné čtyři černé pruhy a na ramenou obvykle dva krátké proužky.
Chcete nám pomoci? Viděli jste v přírodě kočku divokou a podařilo se vám ji vyfotit? Našli jste sraženou kočku se znaky kočky divoké? Můžete se přímo ozvat na e-mail krojerova@ivb.cz nebo rysaostrovid@seznam.cz.
Kočka divoká (Felis silvestris) je skrytě žijící druh, který může snadno unikat pozornosti člověka. Na území České republiky se vyskytuje ve dvou oblastech, v západních a jihozápadních Čechách a na moravsko-slovenském pomezí. Výskyt a stav populace kočky divoké v první ze zmíněných oblastí zmapuje projekt Technologické agentury ČR financovaný z programu Prostředí pro život, který od dubna loňského roku řeší Ústav biologie obratlovců AV ČR (ÚBO AV ČR). Jednou z aktivit projektu je právě GPS telemetrie.
„GPS telemetrie je moderní metoda monitoringu různých druhům obratlovců. Umožňuje detailně mapovat jejich časoprostorovou aktivitu. U koček divokých nám získaná data pomohou lépe porozumět jejich chování a tomu, jaké mají požadavky na prostředí, které obývají,“ říká zooložka Jarmila Krojerová z ÚBO AV ČR, jež je hlavní řešitelkou zmíněného projektu TA ČR.
Jako pilotní území vybrali odborníci vojenský újezd Hradiště v Doupovských horách, kde v posledních letech zdokumentovali nejpočetnější subpopulaci koček divokých u nás. „Monitoringu koček divokých na Doupově se ve spolupráci s Újezdním úřadem VÚ Hradiště a Vojenskými lesy a statky ČR, a. s., věnuji už od roku 2019, kdy moje fotopast zde zachytila první kočku divokou. Na základě dosavadních dat z fotopastí a analýzy DNA se domníváme, že tato populace může mít ke dvěma desítkám jedinců, možná i více,“ říká Jiří Sochor ze spolku Rys Ostrovid, který s vědci z ÚBO AV ČR dlouhodobě spolupracuje a pomáhá jim i nyní při odchytu a monitoringu koček divokých. Díky jeho práci v předchozích letech byla v oblasti vytipována vhodná místa na instalaci odchytových zařízení.
S využitím textu tiskové zprávy Ústavu biologie obratlovců AV ČR.
reklama