.png)
ČIŽP zpřísňuje dohled nad prodejem invazních druhů
Nakládání s vybranými invazními druhy je vymezeno Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014, které kromě vypouštění nepůvodních druhů do volné přírody zakazuje také jejich držení, využívání, dovoz, převoz nebo uvádění na trh. Na unijní seznam je aktuálně zařazeno celkem 88 druhů, kompletní výčet je k dispozici na stránkách Agentury ochrany přírody a krajiny. K poslední aktualizaci seznamu došlo v srpnu 2022, kdy na něm přibylo 22 druhů. Komerční subjekty měly dva roky na to, aby tuto změnu reflektovaly, tato lhůta uplynula v srpnu 2024.
I přes uvedené zákazy se však v nabídkách prodejců nebo na inzertních portálech některé invazní druhy stále objevují. Ze živočichů jde především o nutrii obecnou (Myocastor coypus) nebo mývala severního (Procyon lotor), nelegálně nakládáno bývá i s želvou nádhernou (Trachemys scripta elegans) nebo akvaristicky chovanými nepůvodními druhy raků. Z nich zejména rak mramorovaný (Procambarus fallax f. virginalis) a rak červený (Procambarus clarkii) se vyznačují významným invazním potenciálem v případě úniku do volné přírody. Z rostlinných druhů se lze doposud setkat s nabídkou klejichy hedvábné (Asclepias syriaca) nebo babelky řezanovité (Pistia stratiotes).
„Doporučujeme obchodníkům, aby prověřili svoji nabídku a přijali taková opatření, aby k prodeji a dalšímu nakládání s invazními nepůvodními druhy v rozporu s legislativou nedocházelo. V případě zjištění protiprávního jednání může být dle zákona o ochraně přírody a krajiny ze strany ČIŽP věc řešena jako přestupek. Obchodníkovi pak hrozí peněžitá sankce do výše jednoho nebo dvou milionů korun dle závažnosti přestupku,” upozorňuje Veronika Oušková.
Ke kontrole dovozu nebo prodeje invazních druhů jsou kompetentní také orgány Celní správy ČR, krajská veterinární správa nebo Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, vnitrostátně i Agentura ochrany přírody a krajiny, krajské úřady nebo obecní úřady s rozšířenou působností.
Užitečné odkazy:
Seznam invazních nepůvodních druhů druhů s významným dopadem na EU
Popularizační publikace Botanického ústavu Akademie věd ČR
reklama
Dále čtěte |
Invazní plíseň olšová je nebezpečnější než v minulosti
Po "vetřelcích" v naší přírodě může pátrat i veřejnost. Prostřednictvím webu Invahub.cz
Invazní pajasany žláznaté v CHKO Páláva čeká postupné odstraňováníOnline diskuse
Všechny komentáře (11)
vaber
11.3.2025 09:34Pamatuji obrovské jilmy ,když jsem byl malý. Už nejsou a takové nikde nevidím, nenarostly. Rostla u nás babyka ,veliký strom ,kmen měl průměr 1m. Dnes tam zůstalo jen babykové křoví s proutky o průměru max několik centimetrů. Víc nenarostou.
Jaroslav Pokorný
11.3.2025 12:16 Reaguje na vaberV Německu už dělají z mývalů párky. Vždyť je to všežravec jako černá zvěř. Tak kde je u nás problém? V Chorvatsku vyzývají potápěče, aby intenzívně lovili perutýny. Na talíři prý jsou také výborní.
Máme hafo nezaměstnaných, kterým jsou vypláceny miliardové podpory, aniž by byli povinni přeložit stéblo křížem. Co kdyby třebas pracovali na odstraňování akátů na stráních podél Vltavy a jinde, a vysazovali nové stromky? Proč je u nás stále tolik problémů?
Anyr
11.3.2025 14:23 Reaguje na Jaroslav PokornýRadek
11.3.2025 15:16 Reaguje na Anyrsmějící se bestie
11.3.2025 15:04 Reaguje na Jaroslav Pokornýbuď chránit, nebo likvidovat - největší slovo však mají zelený a ti jsou usazeni všude/státní správa, média, jsou překážkou pro selský rozum.
Chránit se má vše původní, co prospívalo předkům
a likvidovat vše, co je škodí, když je to přemnožené -
jasně se k tomu vyjadřoval Kadlík z Orlíku/panstvo vědělo na co mají hajný, aby měli lesy, přírodu v pořádku !
