https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/ma-smysl-vychovavat-brezove-porosty-2
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Má smysl vychovávat březové porosty?

12.3.2025 05:21 | PRAHA (Ekolist.cz)
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | Pixabay
Nejčastější dřevinou, která přirozeně obsazuje místa vzniklá po narušení smrkových porostů na většině stanovišť střední Evropy, je bříza bělokorá. Spontánně vzniklé porosty se vyznačují značnou variabilitou své porostní struktury, a tedy i produkce. Variabilita je dána jejich původem, stanovištěm, stavem porostu a průběhem počasí především během prvních fází obnovy. Struktura těchto porostů je jedním ze základních východisek jejich hospodářského využití a z toho plynoucí pěstební péče.
 
Bříza je typickou pionýrskou dřevinou s rychlým růstem v mládí, časnou kulminací výškového, tloušťkového i objemového přírůstu a krátkověkostí. Většinou po 50. roku věku břízy se v jejím dřevě začíná objevovat hniloba a v cca 80 letech již tato dřevina obvykle odumírá. Bříza má vysoké nároky na světlo, což se projevuje při vzniku březových porostů, které jsou obvykle stejnorodé a vykazují vysoké samoprořeďování.

Uvedené vlastnosti dělají břízu hospodářsky atraktivní především v určitých situacích a na vhodných stanovištích. Typickým příkladem jsou rozsáhlé kalamitní holiny; produkčně je bříza srovnatelná s ostatními dřevinami, především při kratším obmýtí a na půdách dobře zásobených vodou i živinami.

Na druhou stranu březové porosty propouštějí značné množství světla, což spolu s jejich příznivým vlivem na půdu, případně na mikroklima a vodní režim, dělá z této dřeviny vyhledávaný druh pro tvorbu porostů přípravných.

Kromě struktury porostu je východiskem dalšího směřování spontánně vzniklých porostů požadavek vlastníka, zadání společnosti a socioekonomická situace.

Podobně jako u přirozeně nebo uměle obnovených porostů je i v případě obhospodařování porostů vzniklých spontánně možné volit hospodářský způsob pasečný nebo výběrný. Za nadřazený klasifikační rámec hospodářských způsobů lze považovat intenzitu managementu.

Problematice pěstování spontánně vzniklých březových porostů se ve svém společném výzkumu věnují vědci z VÚLHM, v. v. i., Výzkumné stanice Opočno, a Mendelovy univerzity v Brně.

Ve své poslední studii se na případu konkrétního spontánně vzniklého březového porostu zaměřili na navržení různých pěstebních modelů jeho dalšího směřování, a to na základě intenzity managementu a dle využitých hospodářských způsobů.

Výsledky posléze publikovali v článku Pěstební východiska a modely pro spontánně vzniklý březový porost – objekt Losí, který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu 4/2024.

Článek vznikl při řešení projektů NAZV č. QK22020008 „Komplexní vyhodnocení plnění produkčních a mimoprodukčních funkcí lesa u porostů přípravných dřevin“ a QK21010198 „Adaptace lesního hospodářství pro udržitelné využívání přírodních zdrojů“.

Vědci si pro svůj výzkumu vybrali porost s lokálním názvem Losí nacházející se v PLO 16 – Českomoravská vrchovina. Porost má rozlohu přibližně 3,6 ha. Do výchozího šetření v létě 2022 (věk 22,5 roku) nebyl v porostu proveden žádný pěstební zásah. Majitel zvažuje, jak s ním dále nakládat.

Dosažená výška břízy (21 m) naznačuje, že se jedná bonitně o jedno z nejlepších stanovišť. Celkově je možné stanoviště, která reprezentuje zájmový porost, považovat za vhodná pro (do)pěstování břízy. Ze stavu porostu je patrná vysoká naléhavost provedení výchovného zásahu.

Vědci pro daný porost zpracovali celkem 10 pěstebních modelů, lišících se v intenzitě managementu a ve využitých hospodářských způsobech. SWOT analýza zpracovaná pro tyto modely může sloužit jako východisko při rozhodování vlastníka o dalším směřování tohoto porostu. V závěru vědci provedli souhrnné hodnocení přístupů intenzit hospodaření.

0 – pasivní

Přednosti uplatnění pasivního přístupu jsou především v očekávaném nárůstu biodiverzity. Pro majitele (vlastníka) může být model zajímavý především z entusiasmu anebo při poskytnutí odpovídajících dotací. Vhodný může být tento přístup především pro vlastníky, kteří na lesním porostu a jeho hmotných užitcích nejsou bezprostředně závislí a dále pro velké vlastníky. Kromě zřeknutí se dřevoprodukční funkce je určitým rizikem nebezpečí vyplývající z pádů (vyvracení) odumírajících stromů.

1 – extenzivní

Extenzivní přístup je často spojen s farmářským pojetím lesa a bezprostředním využíváním produkční funkce anebo specifickými požadavky na les (hodnotová produkce). Přístup nabízí širokou škálu využití dřevoprodukční funkce porostu. Limitem jeho uplatnění je úspěšná následná spontánní (přirozená) obnova.

2 – standardní

Pro tuto intenzitu hospodaření se nabízí celá řada dílčích modelů a jejich variant lišících se v hospodářském způsobu a pěstebních postupech. Modely standardní intenzity jsou založeny na plném, byť co do možného hospodářského cíle, diverzifikovaném využívání dřevní produkce a na převážně umělé (byť na vždy celoplošné – viz výběrný model) následné obnově. Využití kombinovaného modelu v rámci této standardní intenzity eliminuje některé nedostatky vyhraněných modelů.

3 – intenzivní

Intenzivní přístup je výhradně zaměřen na dřevoprodukční funkci, na stranu druhou jeho dogmatické uplatnění (odmítnutí porostů přípravných dřevin) může vést k jejímu celkovému znehodnocení. Zásadní je zde umělá obnova s užším spektrem dřevin a s vysokou náročností následné péče.

4 – kombinovaný

Kombinovaný přístup umožňuje vyvažovat přednosti a nedostatky jednotlivých přístupů, a to ve smyslu optimalizace požadavků společnosti či vlastníka. Překotné změny v požadavcích na les však mohou uplatnění tohoto modelu devalvovat.

Článek Pěstební východiska a modely pro spontánně vzniklý březový porost – objekt Losí je volně ke stažení.

Autoři článku: Antonín Martiník, Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, e-mail: antonin.martinik@mendelu.cz; Jiří Souček, VÚLHM, VS Opočno


reklama

 
foto - Řezáč Jan
Jan Řezáč
Autor je pracovníkem Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (18)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Walter Bitterlich

Walter Bitterlich

12.3.2025 06:58
Obávám se, že tento článek mě toho o dané problematice mnoho neprozradil.
Odpovědět

Radek Čuda

13.3.2025 11:25 Reaguje na Walter Bitterlich
Je to poměrně dost odborná problematika a je hlavně potřeba se podívat do autorem uváděných odkazů/zdrojů ... samotná článek je primárně takovým upozorněním na téma a obsahuje cestu k tomu se dozvědět více.

Takže ano, je to na poměry ekolistu trochu specifické, ale jsem rád, že zde takové články jsou. A to píšu jako někdo, kdo toho lesa má jen kousek a lesník taky nejsem. Ale občas je fajn si rozšířit obzory.
Odpovědět
HH

Honza Honza

12.3.2025 07:35
Nechal bych to více na přírodě: spontánní zalesnění a řídká přípravná dřevina. Intenzivně pracovat na tom, aby pak nemusel pracovat vůbec.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

13.3.2025 06:41 Reaguje na Honza Honza
Je řeč o hospodářskym lese, tedy musí dát dřevo. Naši předci udržovali břízu podél cest, v remízech a v lese minimálně, potřebovali stavební dřevo a truhlářské. Z břízy max. nábytek. Ale podél cest braly stromy a z remízů na topení. Tak proč hazardovat s cenym dřevem i do kamen. A za další jeden starší hajný mi řekl, že bříze se říkalo chůva lesa a jedle matka lesa, tu vystřídal smrk. Vždy je s ní nutné dělat. Dnes jsme místní lidi z lesa vyhnali, přišli firmy s cizincema a tak se bikomu dělat nechce.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

12.3.2025 10:17
Pročetl jsem i odkaz na .pdf a ani tam jsem se příliš nového nedozvěděl. S břízou v lese pracuji jako s cestou jak u pasek nebo zanedbaných prořezávek docílit v budoucnu výběrnou strukturu smíšeného lesa ve vyšších středních polohách (600-750m n.m.). Úmyslně část březového náletu ponechávám aby poskytoval ochranu cílovým dřevinám a potlačoval nežádoucí vegetaci (ostružiny, hasivka, třtina). Zkusil jsem kromě klasické prořezávky (redukce počtu jedinců) pomístně i kombinaci s vyvětvením tvarově nejlepších bříz, uvolnění přítomných javorů, dubů, modřínů a části smrků a současně vnášení individuálně ochráněných jedlí a buků do podúrovně proředěných převážně březových mlazin a tyčovin. Pokud je v porostu osika nebo ptačí jeřáb upřednostňuju je i na úkor břízy. Zdá se mi že tyto dřeviny jsou jako přípravný porost v mých podmínkách vhodnější. Zkrátka někde mám skupiny kvalitnějších vyvětvených bříz s podsadbou a jinde břízu ponechávám pouze dokud "neškodí" cílovým dřevinám nebo je "pomáhá" vychovávat. Zdá se mi, že doby kdy musela každá bříza pryč už pominuly ale čistě březový les podle mě taky není to pravé ořechové.
Odpovědět
DA

DAG

12.3.2025 11:18 Reaguje na Dalibor Motl
Jestli máte praktickou zkušenost s jedlí a bukem pod břízou, tak by mě zajímalo, jak Vám to funguje.
A také jakou hustotu při dané velikosti jste zvolil.
Bříza je v nových porostech dost častá a při docela velkém procentickém úhynu sazenic na velkých pasekách by šla použít jako startovací dřevina právě pro jedli, kterou bych chtěl vylepšovat paseky za cca 10 let.
Paseky pokud tedy nejsou hodně zničené, tak nevylepšuji a čekám jak to dopadne s myšlenkou, že větší mezery vylepším právě jedlí nebo douglaskou.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

12.3.2025 14:20 Reaguje na DAG
Nemůžu říct, že v tomhle ohledu mám praktickou zkušenost. Koupil jsem poněkud zanedbaný les. V jedné části (asi hektar) byla přehoustlá mlazina s převahou břízy a modřínu. Původně to asi tak před deseti lety bylo zalesněné smrkem bez následné péče. Občas je v tom i dub, buk, javor, borovice. S výchovou a místními podsadbami jsem začal před rokem a půl. Takže na praktické zkušenosti s JD a BK pod břízou je příliš brzy. Spíš to chce v té bříze udržovat dost volný spon aby šlo dolů alespoň trochu světlo. Na pasekách nebo pod zbytky bukového porostu sázím jedle do mini-oplocenek (kruhy o obvodu 50m). Tam Jd odrůstá dobře. Prostě víc budu vědět tak za 10 let :D
Odpovědět
PD

Petr Dubský

12.3.2025 20:37
O čem ten článek byl. Pokud jde o dosažitelný věk v kondici, záleží na prostředí. Na sídlišti, kde bydlím jsou břízy starší šedesáti let a jsou v kondici. Zkusil jsem zasadit dub letní mezi břízy a moc se mu nedaří. Líp vypadá nějaký strom patřící mezi růžovité, který mezi břízy přinesl nejspíš nějaký pták. Z pěti bříz 15 plus se jedna zlomila asi 2 a čtvrt metru nad zemí. Zajímavé bylo, že mimo poškozené místo zlomu (tedy i nad byla zdravá, takže jsem si původně myslel, že jí někdo pomohl. Ty břízy jsou v Praze, mix místních a z jižních Čech. V době, kdy v rozhlase hlásili, jak hrozí jejich pyl alergikům, tak jehnědy ani ťuk.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.3.2025 07:39
Vychovávat možná ani není třeba, ale zachovávat - aspoň nějaké - určitě ano! Jak se výše píše, bříza je chůva lesa, a to zdaleka nejen pro stromy (cílové dřeviny), ale některé druhy vzácných ptáků (tetřevovití, hýl), kterým poskytuje potravu v podobě pupenů v čase zimní nouze. Prostě to jednoduché mono nahrává škůcům a nemocem, ideální vždy byl a zůstane mix různých druhů, včetně břízy.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

13.3.2025 14:32 Reaguje na Karel Zvářal
Tak o jeřábu se říkalo, že je matka lesa. To s tou břízou jste si zase vymyslel. Bříza opravdu není žádnou hodnou chůvou. Cílové dřeviny rychle předrůstá a jejich růst negatívně ovlivnuje. Okolní stromy ošlehává a hlavně , díky své pružnosti se například při těžkém sněhu ohne a tak ohne i vše co roste pod ní. Bříza se narovná, buk co se díky tlaku té břízy také ohnul už ne. Smrk nebo jedli to poláme. Ano, březový hájek proč ne. Bříza v mezích luk, okrajích lesa či různých slatiništích atd. ano. Bříza v porostech ne. Pouze jako vrůstavý podúrovnový strom.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.3.2025 18:42 Reaguje na Jarek Schindler
Jeřáb?-)) Tak možná "dítě lesa", ten těžko začne kolonizovat spáleniště nebo opuštěnou louku jako Bř, Ha, Bo...
A to viz výše pronesl LESÁK:
"Je řeč o hospodářskym lese, tedy musí dát dřevo. Naši předci udržovali břízu podél cest, v remízech a v lese minimálně, potřebovali stavební dřevo a truhlářské. Z břízy max. nábytek. Ale podél cest braly stromy a z remízů na topení. Tak proč hazardovat s cenym dřevem i do kamen. A za další jeden starší hajný mi řekl, že bříze se říkalo CHŮVA LESA a jedle matka lesa, tu vystřídal smrk..." FP v 6,41
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

14.3.2025 09:49 Reaguje na Karel Zvářal
Tak jeřáb ptačí je přizpůsobivá a zcela nenáročná pionýrská dřevina s důležitými ochrannými a melioračními vlastnostmi. Na rozdíl od břízy nepotlačuje jiné dřeviny, naopak v mládí podporuje jejich růst a kvalitu. Kvalitní tvrdé dřevo má břek.
Bříza co ve svém okolí vše ošlehá je tedy chůva jak hrom.
Každý strom v sobě skrývá několik sortimentů. Takže i nejkvalitnější strom dá nejen trámy , kvalitní řezivo ale dává i vlákninu a palivo.
No a jako ornitolog byste přednosti jeřábu třeba i pro to ptactvo snad mohl znát.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.3.2025 17:52 Reaguje na Jarek Schindler
Netuším, kdo z prapředků se za těmito necitovanými "moudry" skrývá, ale těžce bych s ním nesouhlasil. Nejvíce prospěšný/í lesu je dub a buk. Dub má nejvíce listožravého hmyzu (píďalka, obaleč), které živí spousty druhů pěvců. Žaludy a bukvice milují prasátka i jiná spárkatá, ale i myšice, norníci a plši. Ti jsou zase potravou pro šelmy lasicovité, kočkovité i psovité, pro dravce i sovy. Takže když už hodnotit stromy podle přínosu pro podporu diverzity, tak jednoznačně tyto dva listnáče. Že mají i široce upotřebitelné dřevo asi netřeba rozvádět. Nějaký jeřáb je vedle nich chudý příbuzný.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

15.3.2025 14:36 Reaguje na Karel Zvářal
Doposud byla řeč o pionýrských melioračních dřevinách. ( bříza-jeřáb). Vy jste svojí charakteristickou zvářalovic kličkou začal psát o cílových dřevinách. Nevidíte či neznáte rozdíl mezi meliorační a cílovou dřevinou? Druhým rozdílem je potom les na který se díváte a to hlavně ve vztahu k vegetačnímu stupni. Listí mezi listím není ničím zas tak moc vyjímečné. Pokud byste měl možnost pozorovat les ve vyšších nadmořských výškách tak rozdíl mezi břízou a jeřábem možná pochopíte. Tak samozřejmě, teplejší nížinné biotopy bývají většinou na diverzitu podstatně botatší. No a dub je snad dřevinou právě těchto teplých biotopů. Můžete jásat, podle "ochranářů" by se do roku 2030 mělo"zvýšit zastoupení 1. vegetačního stupně na takřka třetinu území státu. Z 3,46% na 29,44% . Plocha území s podmínkami 2. stupně se zvýší z 12,06/na 17,11% a plocha území s podmínkami 3. stupně vzroste z 18,21% na 27,40%. Rozsah území dnes v ČR nejrozšířenějšího 4. bukového vegetačního stupně klesne v roce 2030 ze současných 43,07% na 20,07%. Plocha území s podmínkami 5. stupně se velmi výrazně sníží z 19,52% na 4,77%. Plocha 6. smrkojedlobukového, 7. smrkového a 8. klečového vegetačního stupně se zmenší ze současných 3,68% území ČR na pouhých 1,22%. To bude najednou biodiverzity. Akorát to asi nebude pravda.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

13.3.2025 08:49
Pokud ale má být vykácený les zarostený přirozeným náletem břízy, potřebujete do jednoho až odhaduji maximálně 5 kilometrů daleko od té plochy dostatečnou rozlohu semenných porostů břízy. Které vyprodukují dostatek semen Pokud je nemáte, tak vám tam břízy v masovém množství nevyrostou, ať děláte co děláte. U nás například svého času za socialismu bylo nižších jednotek bříz, jedna bříza tak co půl kilometru, kilometr. A volné plochy v lese zarůstaly osikami, těch tam bylo v semenném věku mnohonásobně víc.
A dneska je to s obojím mnohonásobně horší. Většina porostů bříz i osik a dalších "neprodukčních" dřevin rostla na dnes soukromých pozemcích. Rozhodující ránu tyto porosty utrpěly hned po Sametu po roce 89 , kdy soukromí majitelé dostali ty lesy zpět a hodně z nich je okamžitě od toho socialistického "nepořádného lesa" vyčistila a nasadila tam kapitalistickou produkční kulturu, tehdy smrkovou monokulturu.
A pokračovalo to i u zbytku, majitelé postupně i zbylé lesy kácejí a sadí tam produkční kultury, dnes už velmi často listnaté.
Břízu dnes už aby pohledal, to bude tak jedna na víc kilometrů čtverečních. Osiky ještě trochu zůstaly, na okrajích silnic a podobných plochách. Mimo městské plochy, tam se břízy v určitém množství udržují. Ale na dostatečnou produkci semen a jejich zanesení z města kilometr a dál na vykácené lesní plochy to není.
Kdyby šlo semeno břízy snadno sklízet ve větším množství, tak by nebyl problém, na příslušnou paseku by se semeno rozhodilo bez problémů třeba dronem a bylo by. Ale ono se sklízet snadno nedá, aspoň já to nevím. Možná ve vzdálenější budoucnosti autonomními drony s rozpoznáváním obrazu zralých jehněd břízy...
Jestli se třeba fokus na pionýrské dřeviny na pasekách nepřesune z břízy na jiné dřeviny, u kterých bude snadné získání semen a stejně snadné "osévání" pasek jako u břízy.
Odpovědět
va

vaber

13.3.2025 09:07
Když vše je o penězích ,jak to ukazuje článek, je to hrůza. Bříza o penězích moc není,kdo má o ni zájem? Březová dřevo klidně hoří , neprská oharky a proto majitelé otevřených krbů s ním mohou topit bez obav.
Kolem vedlejších cest kdysi rostlo dost bříz i docela mohutných ,ale dnes i díky suchu mizí. Bříza je severský strom a má ráda vlhkost.
Velké košaté břízy jsou pěkné stomy ,ale takových už je málo. Dnes rostou jen vytáhlá ,opelichaná košťata.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.3.2025 10:55
V mém okolí nikdo břízu cíleně v lese nepěstuje, protože je jí z náletů dost na všech zanedbaných polích, loukách, skládkách a v okolí pískoven, štěrkoven a dokonce na střechách opuštěných továren. Její užití je hlavně k otopu a pěstovat palivové dříví v hospodářském lese je zoufalost, protože
i tak ho je z prořezávek a po těžbě více, než je poptávka. Včera jsem byl
v okolí Lysé hory v Beskydech a viděl domy a chaty doslova zavalené dřevem k otopu na několik let dopředu a mnohde leží už shnilé kmeny na hromadách bez zájmu chatařů o palivové dřevo. Přitom je nepochopitelné, když u lesa
plného palivového dřeva lidé topí plynem a elektřinou. Chápu, že je to
o výši konta a že se lidé odklánějí od manuální práce. Mluvil jsem tam
s majitelkou lesa a tvrdila, že o palivové dříví už není dva roky zájem, protože po kůrovci bylo místy zdarma za vytěžení a odvoz a lidé mají
zásoby na několik let. Takže cílené pěstování bříz, když není odbyt za
cenu, která pokryje náklady na les, těžbu a dopravu považuji za idiocii.
Odpovědět
DA

DAG

13.3.2025 20:24
Takže tam kde jste teď vy budu za déšť let já😆
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist