Má smysl vychovávat březové porosty?

Nejčastější dřevinou, která přirozeně obsazuje místa vzniklá po narušení smrkových porostů na většině stanovišť střední Evropy, je bříza bělokorá. Spontánně vzniklé porosty se vyznačují značnou variabilitou své porostní struktury, a tedy i produkce. Variabilita je dána jejich původem, stanovištěm, stavem porostu a průběhem počasí především během prvních fází obnovy. Struktura těchto porostů je jedním ze základních východisek jejich hospodářského využití a z toho plynoucí pěstební péče. Bříza je typickou pionýrskou dřevinou s rychlým růstem v mládí, časnou kulminací výškového, tloušťkového i objemového přírůstu a krátkověkostí. Většinou po 50. roku věku břízy se v jejím dřevě začíná objevovat hniloba a v cca 80 letech již tato dřevina obvykle odumírá. Bříza má vysoké nároky na světlo, což se projevuje při vzniku březových porostů, které jsou obvykle stejnorodé a vykazují vysoké samoprořeďování.

Uvedené vlastnosti dělají břízu hospodářsky atraktivní především v určitých situacích a na vhodných stanovištích. Typickým příkladem jsou rozsáhlé kalamitní holiny; produkčně je bříza srovnatelná s ostatními dřevinami, především při kratším obmýtí a na půdách dobře zásobených vodou i živinami.

Na druhou stranu březové porosty propouštějí značné množství světla, což spolu s jejich příznivým vlivem na půdu, případně na mikroklima a vodní režim, dělá z této dřeviny vyhledávaný druh pro tvorbu porostů přípravných.

Kromě struktury porostu je východiskem dalšího směřování spontánně vzniklých porostů požadavek vlastníka, zadání společnosti a socioekonomická situace.

Podobně jako u přirozeně nebo uměle obnovených porostů je i v případě obhospodařování porostů vzniklých spontánně možné volit hospodářský způsob pasečný nebo výběrný. Za nadřazený klasifikační rámec hospodářských způsobů lze považovat intenzitu managementu.

Problematice pěstování spontánně vzniklých březových porostů se ve svém společném výzkumu věnují vědci z VÚLHM, v. v. i., Výzkumné stanice Opočno, a Mendelovy univerzity v Brně.

Ve své poslední studii se na případu konkrétního spontánně vzniklého březového porostu zaměřili na navržení různých pěstebních modelů jeho dalšího směřování, a to na základě intenzity managementu a dle využitých hospodářských způsobů.

Výsledky posléze publikovali v článku Pěstební východiska a modely pro spontánně vzniklý březový porost – objekt Losí, který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu 4/2024.

Článek vznikl při řešení projektů NAZV č. QK22020008 „Komplexní vyhodnocení plnění produkčních a mimoprodukčních funkcí lesa u porostů přípravných dřevin“ a QK21010198 „Adaptace lesního hospodářství pro udržitelné využívání přírodních zdrojů“.

Vědci si pro svůj výzkumu vybrali porost s lokálním názvem Losí nacházející se v PLO 16 – Českomoravská vrchovina. Porost má rozlohu přibližně 3,6 ha. Do výchozího šetření v létě 2022 (věk 22,5 roku) nebyl v porostu proveden žádný pěstební zásah. Majitel zvažuje, jak s ním dále nakládat.

Dosažená výška břízy (21 m) naznačuje, že se jedná bonitně o jedno z nejlepších stanovišť. Celkově je možné stanoviště, která reprezentuje zájmový porost, považovat za vhodná pro (do)pěstování břízy. Ze stavu porostu je patrná vysoká naléhavost provedení výchovného zásahu.

Vědci pro daný porost zpracovali celkem 10 pěstebních modelů, lišících se v intenzitě managementu a ve využitých hospodářských způsobech. SWOT analýza zpracovaná pro tyto modely může sloužit jako východisko při rozhodování vlastníka o dalším směřování tohoto porostu. V závěru vědci provedli souhrnné hodnocení přístupů intenzit hospodaření.

0 – pasivní

Přednosti uplatnění pasivního přístupu jsou především v očekávaném nárůstu biodiverzity. Pro majitele (vlastníka) může být model zajímavý především z entusiasmu anebo při poskytnutí odpovídajících dotací. Vhodný může být tento přístup především pro vlastníky, kteří na lesním porostu a jeho hmotných užitcích nejsou bezprostředně závislí a dále pro velké vlastníky. Kromě zřeknutí se dřevoprodukční funkce je určitým rizikem nebezpečí vyplývající z pádů (vyvracení) odumírajících stromů.

1 – extenzivní

Extenzivní přístup je často spojen s farmářským pojetím lesa a bezprostředním využíváním produkční funkce anebo specifickými požadavky na les (hodnotová produkce). Přístup nabízí širokou škálu využití dřevoprodukční funkce porostu. Limitem jeho uplatnění je úspěšná následná spontánní (přirozená) obnova.

2 – standardní

Pro tuto intenzitu hospodaření se nabízí celá řada dílčích modelů a jejich variant lišících se v hospodářském způsobu a pěstebních postupech. Modely standardní intenzity jsou založeny na plném, byť co do možného hospodářského cíle, diverzifikovaném využívání dřevní produkce a na převážně umělé (byť na vždy celoplošné – viz výběrný model) následné obnově. Využití kombinovaného modelu v rámci této standardní intenzity eliminuje některé nedostatky vyhraněných modelů.

3 – intenzivní

Intenzivní přístup je výhradně zaměřen na dřevoprodukční funkci, na stranu druhou jeho dogmatické uplatnění (odmítnutí porostů přípravných dřevin) může vést k jejímu celkovému znehodnocení. Zásadní je zde umělá obnova s užším spektrem dřevin a s vysokou náročností následné péče.

4 – kombinovaný

Kombinovaný přístup umožňuje vyvažovat přednosti a nedostatky jednotlivých přístupů, a to ve smyslu optimalizace požadavků společnosti či vlastníka. Překotné změny v požadavcích na les však mohou uplatnění tohoto modelu devalvovat.

Článek Pěstební východiska a modely pro spontánně vzniklý březový porost – objekt Losí je volně ke stažení.

Autoři článku: Antonín Martiník, Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, e-mail: antonin.martinik@mendelu.cz; Jiří Souček, VÚLHM, VS Opočno

---

reklama

---