Má smysl vychovávat březové porosty?

Uvedené vlastnosti dělají břízu hospodářsky atraktivní především v určitých situacích a na vhodných stanovištích. Typickým příkladem jsou rozsáhlé kalamitní holiny; produkčně je bříza srovnatelná s ostatními dřevinami, především při kratším obmýtí a na půdách dobře zásobených vodou i živinami.
Na druhou stranu březové porosty propouštějí značné množství světla, což spolu s jejich příznivým vlivem na půdu, případně na mikroklima a vodní režim, dělá z této dřeviny vyhledávaný druh pro tvorbu porostů přípravných.
Kromě struktury porostu je východiskem dalšího směřování spontánně vzniklých porostů požadavek vlastníka, zadání společnosti a socioekonomická situace.
Podobně jako u přirozeně nebo uměle obnovených porostů je i v případě obhospodařování porostů vzniklých spontánně možné volit hospodářský způsob pasečný nebo výběrný. Za nadřazený klasifikační rámec hospodářských způsobů lze považovat intenzitu managementu.
Problematice pěstování spontánně vzniklých březových porostů se ve svém společném výzkumu věnují vědci z VÚLHM, v. v. i., Výzkumné stanice Opočno, a Mendelovy univerzity v Brně.
Ve své poslední studii se na případu konkrétního spontánně vzniklého březového porostu zaměřili na navržení různých pěstebních modelů jeho dalšího směřování, a to na základě intenzity managementu a dle využitých hospodářských způsobů.
Výsledky posléze publikovali v článku Pěstební východiska a modely pro spontánně vzniklý březový porost – objekt Losí, který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu 4/2024.
Článek vznikl při řešení projektů NAZV č. QK22020008 „Komplexní vyhodnocení plnění produkčních a mimoprodukčních funkcí lesa u porostů přípravných dřevin“ a QK21010198 „Adaptace lesního hospodářství pro udržitelné využívání přírodních zdrojů“.
Vědci si pro svůj výzkumu vybrali porost s lokálním názvem Losí nacházející se v PLO 16 – Českomoravská vrchovina. Porost má rozlohu přibližně 3,6 ha. Do výchozího šetření v létě 2022 (věk 22,5 roku) nebyl v porostu proveden žádný pěstební zásah. Majitel zvažuje, jak s ním dále nakládat.
Dosažená výška břízy (21 m) naznačuje, že se jedná bonitně o jedno z nejlepších stanovišť. Celkově je možné stanoviště, která reprezentuje zájmový porost, považovat za vhodná pro (do)pěstování břízy. Ze stavu porostu je patrná vysoká naléhavost provedení výchovného zásahu.
Vědci pro daný porost zpracovali celkem 10 pěstebních modelů, lišících se v intenzitě managementu a ve využitých hospodářských způsobech. SWOT analýza zpracovaná pro tyto modely může sloužit jako východisko při rozhodování vlastníka o dalším směřování tohoto porostu. V závěru vědci provedli souhrnné hodnocení přístupů intenzit hospodaření.
0 – pasivní
Přednosti uplatnění pasivního přístupu jsou především v očekávaném nárůstu biodiverzity. Pro majitele (vlastníka) může být model zajímavý především z entusiasmu anebo při poskytnutí odpovídajících dotací. Vhodný může být tento přístup především pro vlastníky, kteří na lesním porostu a jeho hmotných užitcích nejsou bezprostředně závislí a dále pro velké vlastníky. Kromě zřeknutí se dřevoprodukční funkce je určitým rizikem nebezpečí vyplývající z pádů (vyvracení) odumírajících stromů.1 – extenzivní
Extenzivní přístup je často spojen s farmářským pojetím lesa a bezprostředním využíváním produkční funkce anebo specifickými požadavky na les (hodnotová produkce). Přístup nabízí širokou škálu využití dřevoprodukční funkce porostu. Limitem jeho uplatnění je úspěšná následná spontánní (přirozená) obnova.2 – standardní
Pro tuto intenzitu hospodaření se nabízí celá řada dílčích modelů a jejich variant lišících se v hospodářském způsobu a pěstebních postupech. Modely standardní intenzity jsou založeny na plném, byť co do možného hospodářského cíle, diverzifikovaném využívání dřevní produkce a na převážně umělé (byť na vždy celoplošné – viz výběrný model) následné obnově. Využití kombinovaného modelu v rámci této standardní intenzity eliminuje některé nedostatky vyhraněných modelů.3 – intenzivní
Intenzivní přístup je výhradně zaměřen na dřevoprodukční funkci, na stranu druhou jeho dogmatické uplatnění (odmítnutí porostů přípravných dřevin) může vést k jejímu celkovému znehodnocení. Zásadní je zde umělá obnova s užším spektrem dřevin a s vysokou náročností následné péče.4 – kombinovaný
Kombinovaný přístup umožňuje vyvažovat přednosti a nedostatky jednotlivých přístupů, a to ve smyslu optimalizace požadavků společnosti či vlastníka. Překotné změny v požadavcích na les však mohou uplatnění tohoto modelu devalvovat.Článek Pěstební východiska a modely pro spontánně vzniklý březový porost – objekt Losí je volně ke stažení.
Autoři článku: Antonín Martiník, Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, e-mail: antonin.martinik@mendelu.cz; Jiří Souček, VÚLHM, VS Opočno
reklama
Dále čtěte |


Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (18)

Walter Bitterlich
12.3.2025 06:58Radek Čuda
13.3.2025 11:25 Reaguje na Walter BitterlichTakže ano, je to na poměry ekolistu trochu specifické, ale jsem rád, že zde takové články jsou. A to píšu jako někdo, kdo toho lesa má jen kousek a lesník taky nejsem. Ale občas je fajn si rozšířit obzory.
Honza Honza
12.3.2025 07:35FRANTIŠEK PTÁČNÍK
13.3.2025 06:41 Reaguje na Honza HonzaDalibor Motl
12.3.2025 10:17DAG
12.3.2025 11:18 Reaguje na Dalibor MotlA také jakou hustotu při dané velikosti jste zvolil.
Bříza je v nových porostech dost častá a při docela velkém procentickém úhynu sazenic na velkých pasekách by šla použít jako startovací dřevina právě pro jedli, kterou bych chtěl vylepšovat paseky za cca 10 let.
Paseky pokud tedy nejsou hodně zničené, tak nevylepšuji a čekám jak to dopadne s myšlenkou, že větší mezery vylepším právě jedlí nebo douglaskou.
Dalibor Motl
12.3.2025 14:20 Reaguje na DAGPetr Dubský
12.3.2025 20:37
Karel Zvářal
13.3.2025 07:39Jarek Schindler
13.3.2025 14:32 Reaguje na Karel Zvářal
Karel Zvářal
13.3.2025 18:42 Reaguje na Jarek SchindlerA to viz výše pronesl LESÁK:
"Je řeč o hospodářskym lese, tedy musí dát dřevo. Naši předci udržovali břízu podél cest, v remízech a v lese minimálně, potřebovali stavební dřevo a truhlářské. Z břízy max. nábytek. Ale podél cest braly stromy a z remízů na topení. Tak proč hazardovat s cenym dřevem i do kamen. A za další jeden starší hajný mi řekl, že bříze se říkalo CHŮVA LESA a jedle matka lesa, tu vystřídal smrk..." FP v 6,41
Jarek Schindler
14.3.2025 09:49 Reaguje na Karel ZvářalBříza co ve svém okolí vše ošlehá je tedy chůva jak hrom.
Každý strom v sobě skrývá několik sortimentů. Takže i nejkvalitnější strom dá nejen trámy , kvalitní řezivo ale dává i vlákninu a palivo.
No a jako ornitolog byste přednosti jeřábu třeba i pro to ptactvo snad mohl znát.

Karel Zvářal
14.3.2025 17:52 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
15.3.2025 14:36 Reaguje na Karel ZvářalRadim Polášek
13.3.2025 08:49A dneska je to s obojím mnohonásobně horší. Většina porostů bříz i osik a dalších "neprodukčních" dřevin rostla na dnes soukromých pozemcích. Rozhodující ránu tyto porosty utrpěly hned po Sametu po roce 89 , kdy soukromí majitelé dostali ty lesy zpět a hodně z nich je okamžitě od toho socialistického "nepořádného lesa" vyčistila a nasadila tam kapitalistickou produkční kulturu, tehdy smrkovou monokulturu.
A pokračovalo to i u zbytku, majitelé postupně i zbylé lesy kácejí a sadí tam produkční kultury, dnes už velmi často listnaté.
Břízu dnes už aby pohledal, to bude tak jedna na víc kilometrů čtverečních. Osiky ještě trochu zůstaly, na okrajích silnic a podobných plochách. Mimo městské plochy, tam se břízy v určitém množství udržují. Ale na dostatečnou produkci semen a jejich zanesení z města kilometr a dál na vykácené lesní plochy to není.
Kdyby šlo semeno břízy snadno sklízet ve větším množství, tak by nebyl problém, na příslušnou paseku by se semeno rozhodilo bez problémů třeba dronem a bylo by. Ale ono se sklízet snadno nedá, aspoň já to nevím. Možná ve vzdálenější budoucnosti autonomními drony s rozpoznáváním obrazu zralých jehněd břízy...
Jestli se třeba fokus na pionýrské dřeviny na pasekách nepřesune z břízy na jiné dřeviny, u kterých bude snadné získání semen a stejně snadné "osévání" pasek jako u břízy.
vaber
13.3.2025 09:07Kolem vedlejších cest kdysi rostlo dost bříz i docela mohutných ,ale dnes i díky suchu mizí. Bříza je severský strom a má ráda vlhkost.
Velké košaté břízy jsou pěkné stomy ,ale takových už je málo. Dnes rostou jen vytáhlá ,opelichaná košťata.
Břetislav Machaček
13.3.2025 10:55i tak ho je z prořezávek a po těžbě více, než je poptávka. Včera jsem byl
v okolí Lysé hory v Beskydech a viděl domy a chaty doslova zavalené dřevem k otopu na několik let dopředu a mnohde leží už shnilé kmeny na hromadách bez zájmu chatařů o palivové dřevo. Přitom je nepochopitelné, když u lesa
plného palivového dřeva lidé topí plynem a elektřinou. Chápu, že je to
o výši konta a že se lidé odklánějí od manuální práce. Mluvil jsem tam
s majitelkou lesa a tvrdila, že o palivové dříví už není dva roky zájem, protože po kůrovci bylo místy zdarma za vytěžení a odvoz a lidé mají
zásoby na několik let. Takže cílené pěstování bříz, když není odbyt za
cenu, která pokryje náklady na les, těžbu a dopravu považuji za idiocii.