Václav Skoblík: EU chce do roku 2030 ukončit podporu fosilních paliv. Jsme na to připraveni?

Závislost na plynu, ropě a uhlí není otázkou „ideologie“, ale energetické bezpečnosti. Přechod na nízkoemisní zdroje energie si vyžádá nejen masivní investice do infrastruktury, ale i technologické inovace, které umožní stabilní dodávky elektřiny a tepla za ekonomicky únosných podmínek. Tato logická časová souslednost obou kroků bohužel nenastala. Máme cíle a nemáme technologie, kterými je dosáhnout za ekonomicky akceptovatelných podmínek a dopadů na životní úroveň v Evropě. Faktem tak dál zůstává, že bez zemního plynu se ještě dlouho neobejdeme. Obnovitelné zdroje se musí doplňovat záložními, alespoň do té doby, než se zdokonalí a razantně zlevní technologie akumulace energie a vybuduje silné portfolio jaderných elektráren.
Rizika předčasného ukončení dotací
Jedním z hlavních rizik předčasného ukončení dotací je zrychlený růst cen energií. Výpadek fosilních paliv bez adekvátního nahrazení jinými stabilními zdroji povede k vyšší volatilitě trhu, čehož jsme svědky téměř každý den. Ceny elektřiny ve stovkách eur/MWh během dne nebo několika dní se střídají s cenami zápornými. Evropská energetická krize v roce 2022 ukázala, že při nedostatku alternativních zdrojů může dojít k dramatickému nárůstu cen elektřiny a plynu, což zasáhne nejen domácnosti, ale především průmysl. Během této krize některé členské státy dokonce dotace na fosilní paliva dočasně zvýšily, aby zabránily sociálním nepokojům.
Další hrozbou je možný útlum energeticky náročných odvětví v Evropě. Výroba oceli, cementu, sklářských či chemických produktů je silně závislá na stabilních a dostupných dodávkách energie. Pokud nebude zajištěna cenově dostupná alternativa k fosilním palivům, můžeme se dočkat dalšího přesunu výrobních kapacit mimo Evropu, což by mělo negativní dopady na zaměstnanost i konkurenceschopnost evropského hospodářství.
Jaký by měl být postup?
Namísto striktního termínu pro ukončení dotací bychom se měli soustředit na efektivní přechod k novým technologiím. Evropská komise ve své zprávě apeluje na členské státy, aby více podpořily rozvoj obnovitelných zdrojů a investice do infrastruktury. Důležité jsou masivní investice do výzkumu a vývoje v oblasti ukládání energie, jaderných či vodíkových technologií. Podle dat Evropské komise je přitom paradoxní, že zatímco EU deklatorně směřuje k dekarbonizaci, v roce 2022 došlo ke zvýšení podpory fosilních paliv.
EU také nemůže jednat izolovaně. Dekarbonizace musí být globálním úsilím, jinak se riskuje pouze přesun emisí do jiných částí světa, kde environmentální standardy nejsou tak přísné. Jak jsem již dříve zmiňoval, byznysově se už během pár let přestane vyplácet pálit uhlí, zejména kvůli ceně emisních povolenek a dalším regulačním pravidlům - Nemůžeme přeci sledovat nárůsty objemu vypouštěných skleníkových plynů všude mimo Evropu a myslet si, že naše úspory jsou skutečné úspory. Životní úroveň si chceme udržet a výroba mimo Evropu nejen zvyšuje naši dovozní závislost, ale dokonce zhoršuje životní prostřední i díky dopravě zboží k nám.
Ambiciózní cíl – ale co realita?
Stanovení termínu pro ukončení dotací na fosilní paliva do roku 2030 je z úzkého pohledu dekarbonizace pochopitelným krokem, avšak jeho realizace musí být postavena na realistických předpokladech. Faktem je, že podpora fosilních paliv zatím stále tvoří významnou část celkových energetických dotací, což ukazuje na dlouhou cestu, která před EU ještě stojí. Přechod k udržitelné energetice nelze provést skokově, ale vyžaduje dlouhodobou strategii, která zohlední faktickou i ekonomickou dostupnost alternativních technologií i hospodářskou realitu členských států.
reklama
Dále čtěte |



Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (47)
smějící se bestie
16.3.2025 07:34takže mnoho jejích nesmyslů také zmizí !
Jaroslav Řezáč
16.3.2025 09:09 Reaguje na smějící se bestiePavel Hanzl
17.3.2025 08:38 Reaguje na smějící se bestiePavel Hanzl
17.3.2025 09:09 Reaguje na smějící se bestieRadek Čuda
17.3.2025 12:39 Reaguje na Pavel HanzlNo, zatím to vypadá tak max na Osmanskou II. ;-)
Pavel Hanzl
17.3.2025 15:42 Reaguje na Radek ČudaRichard Vacek
16.3.2025 07:52Pavel Hanzl
17.3.2025 08:42 Reaguje na Richard Vacekvaber
16.3.2025 08:32Proč tyto dotace jsou? Začali jsme kupovat drahá fosilní paliva , od koho asi a aby se lidem zavřela ústa ,tak se dotují ,nebo jak to je?
Já žádné dotace na uhlí nedostal.
Michal Ukropec
16.3.2025 17:47 Reaguje na vabervaber
17.3.2025 09:35 Reaguje na Michal UkropecNení to pošahané?
Komu se tyto peníze dávají. Nebo se tak drží cena energií, aby tento systém byl konkurenceshopný a byl schopen vůbec něco prodat a přežít?
Michal Ukropec
17.3.2025 11:42 Reaguje na vaberViktor Šedivý
16.3.2025 08:46Tohle už je fakt horší než pošahané plány RVHP.
Jaroslav Řezáč
16.3.2025 09:12 Reaguje na Viktor ŠedivýEU a RVHP je v podstatě totéž, ale na jeho konci dopadneme jako Sovětský svaz...
Jaroslav Pokorný
16.3.2025 12:28 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Řezáč
16.3.2025 14:55 Reaguje na Jaroslav PokornýJaroslav Pokorný
17.3.2025 12:28 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Řezáč
16.3.2025 14:57 Reaguje na Jaroslav PokornýJaroslav Pokorný
16.3.2025 19:22 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPavel Hanzl
17.3.2025 08:48 Reaguje na Jaroslav Pokorný"....vzájemně výhodné spolupráce, při níž každý stát hospodařil na svém, po svém a hlavně za své."
Takže my dodávali (neprodávali) třeba na Kubu zemědělské stroje, vybavení celýchb fabrik, zbraně atd. tak výhodně, že nám Kubánci neplatili vůbec nic!!! Jednou za rok poslali loď hnusných pomerančů, která byla cestou napůl rozkradena.
Jaroslav Pokorný
17.3.2025 12:13 Reaguje na Pavel HanzlNapř. ta Kuba. Má ložiska chromové rudy. A tak tam státy RVHP začaly společně budovat důl a zpracovnu rudy na chromový koncentrát. V SSSR, možná jste četl, se zase v Krivom Rogu budoval veliký kombinát na koncentraci železné rudy. SSSR nám náš podíl splácel tím koncentrátem ještě několik let po Velké Sametové. U nás se ani neohřál a celé vlaky plynule jely do Slovinska. Spolu s "mraky" starých vyřazených vagonů, do tamních oceláren. Kdož ví, kdo na tom vydělal, pochybuji, že to byla ČR.
Pavel Hanzl
17.3.2025 15:47 Reaguje na Jaroslav PokornýPíšu to dole, nesmyslnost celého systému byla až zarážející.
Pavel Hanzl
17.3.2025 08:53 Reaguje na Jaroslav PokornýZvláštní je, že ŽÁDNÝ stát z těchto postižených se za 35 po bankrotu ještě nedostal na úroveň normální Evropy, ta devastace byla neskutečně hluboká.
Jaroslav Pokorný
17.3.2025 12:17 Reaguje na Pavel HanzlNedivte se, že jsme se ještě nedostali na úroveň tzv. "normální" Evropy. Psal jsem to v prvním příspěvku - v EU vládne nelítostná konkurence. Nebojte se, ty státy, resp. tamní podniky a politici, dělají vše pro to, abychom se na jejich úroveň nedostali. Přece si nebudou podporovat konkurenty.
Dalibor Motl
17.3.2025 15:27 Reaguje na Jaroslav PokornýPavel Hanzl
17.3.2025 15:56 Reaguje na Jaroslav PokornýV roce 1989 jsme patřili někam na 80. pozici a koruna neměla směnitelnost žádnou, začínala u nás nejhlubšá krize 20. stol. Stačí? Mám to rozvádět?
Miloš Zahradník
16.3.2025 09:13https://photos.app.goo.gl/XSso54QrahZuu2vU6
Vladimir Mertan
16.3.2025 11:56vaber
17.3.2025 09:46 Reaguje na Pavel HanzlVyblekotal jsi jen holou větu ,že kdo nemyslí, jak ty, je to špatně.
Tak už řekni kdo dostává dotace. Kupujeme od největšího přítele fosilní paliva za vysokou cenu a aby stát zavřel hubu lidem ,platí část ceny za předražená paliva? Nebo jak to je ?
Kde ta naše vláda ty peníze bere, kde ušetří ? Na nákupech zbraní ne a proto ji máme všichni rádi.
Jaroslav Pokorný
16.3.2025 12:22Jaké dotace na fosilní paliva? Proč a z čeho se platí??
Je v EU vůbec něco, na co dotace nejsou? Na zemědělství se dává asi 40% unijního rozpočtu. Teď tedy čtu, že se dotují i fosilní paliva. Můžeme si alespoň uprdnout bez dotací a bez kontroly EU?
Pavel Hanzl
17.3.2025 09:00 Reaguje na Jaroslav PokornýPavel Hanzl
17.3.2025 08:37vaber
17.3.2025 09:55 Reaguje na Pavel HanzlProč nebojuješ proti takové zrůdnosti kterou dělají ty fialové figurky ,kdo se na dotacích pakuje?
Pavel Hanzl
17.3.2025 10:08 Reaguje na vaberMilan Vaněček
17.3.2025 10:54 Reaguje na Pavel HanzlObčané znají jen pokuty a přirážky za pálení fosilních paliv (uhlíkové emisní povolenky), spotřební daň na benzin a naftu, to vše občanům zdražuje energie na více než dvojnásobek,
ale neví, jakým způsobem jsou dotovány ty uhelné elektrárny ČEZu a Tykače, jakým způsobem je dotována u nás výroba benzinu nebo pumpaři??
Existuje to, a jaké je to konkrétně (orientační sumy) ve srovnání s dotacemi do jiných zdrojů?
Odpovězte, místo obecných keců konkrétními údaji.
Pavel Hanzl
17.3.2025 15:59 Reaguje na Milan VaněčekRadek Čuda
17.3.2025 12:38 Reaguje na Pavel HanzlCož je jednoznačně důvod proto, se tím článkem vůbec nezabývat a obrazně řečeno jej rovnou hodit do koše.