http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/klimaticke-zmeny-a-sireni-tropickych-chorob-klicova-je-spravna-teplota
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Klimatické změny a šíření tropických chorob: klíčová je správná teplota

16.5.2017 10:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Ekvádorští pracovníci vyplynovávají příbytek, aby jej zbavili komárů, kteří přenášejí virus zika.
Ekvádorští pracovníci vyplynovávají příbytek, aby jej zbavili komárů, kteří přenášejí virus zika.
Foto | Dany Krom / Stanfordská univerzita
Rozmanití zástupci bodavého hmyzu - na rozdíl od lidí - nevnímají globální oteplování jako problém. Komáři a moskyti totiž z delší teplé sezóny a rozšíření klimaticky vhodného areálu těží. Porozumět tomu, jak se v důsledku toho promění mapa výskytu nebezpečných onemocnění přenášených hmyzem, se nyní snaží tým vědců ze Stanfordské univerzity.
 

Epidemiologové ze Stanfordské univerzity se problematice hmyzem přenášených chorob věnují už dlouhou dobu. Částečně i proto, že dosavadní hranice šíření „tropických“ nemocí, dříve kopírující jižní hranici USA, už dávno padla. Na území Států teď můžete v příhodné sezóně po bodnutí hmyzem relativně snadno přijít i k exotickým nemocem, kvůli kterým byste dříve museli cestovat blíže k rovníku, ať už v Americe, Asii nebo Africe. Průměrná vyšší teplota, časnější začátek letní sezóny, příhodné přírodní podmínky, efekt tepelných ostrovů měst a také lidmi umožněný transport přenašečů (komárů a moskytů) na velké vzdálenosti. To vše nyní může zprostředkovat nákazu malárií, nebo krvácivými virovými horečkami dengue, chikungunya nebo virem Zika, třeba až ve Washingtonu.

„Klima se mění, a spolu s ním se prostě proměňuje i mapa výskytu nebezpečných hmyzem přenášených onemocnění,“ říká Erin Mordecai, vedoucí výzkumu. „Otázkou ale zůstává, jaký bude další vývoj a jak se tato mapa bude měnit v návaznosti na další zvyšování průměrné teploty.“ Ne vždy se totiž prosté zvýšení teploty nebo posun areálu rozšíření komárů a moskytů severněji promítne v konečném důsledku do většího úhrnu lidských infekcí či úmrtí. Jako příklad uvádí Mordecai horečku dengue, které je v posledních letech věnována značná pozornost. Choroba totiž v důsledku změn klimatu značně rozšiřuje svůj areál, ale nárůst počtu infekcí tomuto plošnému posunu přímo neodpovídá. K propuknutí infekce je totiž zapotřebí jen „ta správná teplota“.



Přečtěte si článek Virus zika, komáři, klimatická změna a snadné cestování tvoří dohromady nepříjemný problém

„Vnější teplota řídí faktory, které souvisí s infekčností choroby,“ říká Mordecai. „Rozhoduje o tom, jak moc bude virus přenosný a nakažlivý, jak dlouho se bude muset v těle moskyta nebo komára vyvíjet a dokonce ovlivňuje i to, jak dlouhý kontakt bude mezi hmyzem a lidmi.“ Teplota také současně ovlivňuje rychlost vývoje komářích larev (a tím i faktické množství komárů), nebo to, jak moc jsou moskyti bodaví. „Tyto popisné charakteristiky sice souvisí s teplotou, ale nikoliv lineárně,“ dodává Mordecai. „Rostou k určitému bodu, dané teplotě, a pak strmě klesají.“ Jak během své badatelské práce zjistila, pro většinu bodavým hmyzem přenosných chorob je „ideální teplotou“ 29 °C. Tehdy hrají všechny podmínky v prospěch šíření infekcí.

Když je ale chladněji nebo tepleji, proces šíření chorob se výrazně zpomaluje. „Pokud tedy budeme předpokládat, že 29 °C je optimem pro šíření chorob, a klimatický model nám napovídá, že v daném místě budou teploty dosahovat 35 °C, ve skutečnosti tam bude nákaza ustupovat,“ říká Mordecai. „Globální klimatické změny a růst teplot tak vlastně v některých tradičních lokalitách výskytu onemocnění způsobí pokles infekcí.“ Stanfordský tým se proto pokouší sestavit robustní model, na jehož základě by bylo možné kombinovat jak klimatické předpovědi pro světové regiony, tak předpovědi pro šíření infekcí. „Na základě predikce šíření vektorů chorob pak můžeme vyhodnotit, v jakých oblastech bude zapotřebí preventivně zasáhnout.“

Tento způsob plánování je prý důležitý zvláště v zemích s nižší socio-ekonomickou úrovní. Ty totiž mimo jiné charakterizuje velká koncentrace chudého obyvatelstva na předměstích, a to za podmínek, které jsou pro šíření chorob ideální. „Moskyti a komáři přenášející viry dengue, chikungunya nebo Zika se tu líhnou ve všem, od vodní nádrže po náprstek vody, a masa lidí se tu vyskytuje v jejich těsném okolí.“ Modely, které Mordecai a její kolegové připravují, pak částečně dokáží předpovědět „kdy a kde bude další nová Zika“ a připravit se na ni.

 
Radomír Dohnal
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist