Lesní tendry začínají, soutěží se o miliardy

Lesy ČR začínají s výběrem firem, které budou od roku 2012 hospodařit ve velké části českých a moravských lesů. Celková hodnota služeb by měla dosáhnout 7,6 miliard korun. Na zakázky mají dosáhnout nejen velké a střední podniky, ale i malé firmy. Podle Lesů ČR je systém kontroly natolik silný, že prý nehrozí kácení, které by překročilo schválený objem dřeva. Ochránci přírody i lesní živnostníci ale plán nadále odmítají.

Zakázky na lesní práce se budou v letošním roce zadávat poprvé podle tzv. senátního systému. Podobně jako při volbách do Senátu se zakázky udělují na pět let, budou se ale vypisovat každý rok a to vždy pro pětinu území. A podobně jako při historicky prvních volbách do horní komory se i první tendry zadávají pro období jednoho roku až pěti let. Postupně tak začne fungovat plynulý systém každoročních zakázek na pětině území a firmy získají práci také na pět let. První kolo výběrového řízení skončí v červnu, cenové nabídky budou vybrané firmy podávat do konce srpna a smlouvy by měly být podepsány v říjnu. Nové hospodaření by mělo začít od prvního ledna 2012.Firmy vlastně soutěží o licence na lesní práce. Aby se jim to vyplatilo, musí za sázení stromků zaplatit méně, než kolik získají za prodané dřevo

Do dvou let

Podle odpůrců nového systému, z nichž nejhlasitěji bylo slyšet Hnutí Duha, zakázky povedou k monopolům velkých firem. To se ale podle Lesů ČR (LČR) neukazuje jako pravdivé. „V tendrech pro rok 2011 vyhrály dvě třetiny zakázek střední a malé firmy,“ řekl na tiskové konferenci novinářům generální ředitel LČR Svatopluk Sýkora. Podle něj se tedy na zakázkách podílejí stejně malé i velké firmy. „A vysoutěžili jsme o 30 % vyšší cenu dřeva než za rok 2010,“ dodal Sýkora. „Systém pro malé firmy, které se stávají subdodavateli firem velkých, rozhodně výhodný není,“ řekl Ekolistu.cz Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Podle něj ukazuje životaschopný model zakázek pro malé firmy a živnostníky Národní park Šumava, kde fungují takzvané minitendry, které jsou podle něho daleko více transparentní.

Ani Petr Šubrt ze Sdružení živnostníků v lesním hospodářství si tendry nepochvaluje. „V žádném případě navrhovaný systém pro malé firmy výhodný není, to jsme kritizovali dlouhou a budeme i nadále,“ říká. Podle něj zvolený systém povede k tomu, že lidé začnou dřevařský průmysl opouštět. Velké firmy prý nasadily nereálné ceny a nechce se jim dělat ani to, co musí. Podle Šubrta zvolilo ministerstvo zemědělství strategii co nejvyšších výnosů z lesů. „To je ale trochu hraní s čísly, je otázka, zda by nebylo lepší vydělat méně, ale mít práci pro větší počet lidí,“ myslí si Šubrt. Podle něj naopak velká řada lidí uvažuje, že s prací v lesích skončí. „Podle mě ten systém může fungovat dva roky a pak dojede na nedostatek lidí,“ říká Šubrt.

Zalepení pusy

Nově se tak bude soutěžit o komplexní dodávky péče v lesích, tedy od vysazení sazeničky až po kácení stromů a prodej dřeva. Bude se tak dít na 177 smluvních územních jednotkách, na celkové ploše 1,3 milionu hektarů lesa, které LČR spravují. Ty jsou různě velké od 45 hektarů až po 20 000 hektarů. Smluvní firmy budou dřevo sami prodávat konečným zákazníkům. Cenu dřeva budou určovat na místě revírníci poté, co dřevaři strom pokácí a zbaví větví. Pracovníci LČR podle tabulek určí cenu a za ní ji firma odkoupí. Prodej dalším zákazníkům je už zase na dřevařské firmě. Podle LČR se v poslední době těží každý rok stejný objem dřeva, zhruba sedma až osm milionů kubíků, takže objem práce i zalesnění zůstává stejně velké. LČR také chtějí, aby dřevo mohly koupit i menší zpracovatelské firmy, proto dřevařské firmy musí 20 % vykácených stromů dodat na volný trh. To by mělo znemožnit vznik monopolu, kdy dřevařské firmy dodávají dřevo pouze předem dohodnuté firmě a nikdo třetí se k surovině nedostane.

Vedle zakázek na celou péči o lesní jednotku chtějí ještě LČR nabídnout čtvrtletní aukce na desetinu ročně káceného dřeva. Celkem by mělo jít až o 750 000 metrů krychlových dřeva. Tyto zakázky jsou míněny především pro živnostníky a menší firmy. Tyto malé zakázky, které by měly být vypisovány jednou za čtvrt roku, počítají s dosud nevyzkoušeným systémem – prodejem stojícího dřeva. „To funguje například ve Francii velmi dobře, u nás praxe ukáže. Každopádně objem dřeva, které jde do aukcí, je velmi malý,“ říká Jaromír Bláha.

Aukce se v zásadě týkají stromů, které rostou na území, kam se nedostane těžká technika. Tedy na prudkých stráních, případně na podmáčeném terénu. „Deset procent území? To je prostě směšné, to je jen na zalepení pusy,“ komentuje Petr Šubrt. Podle něj si velké firmy vyberou pozemky, které se jim budou líbit a na malé firmy zbudou jen ty horší. „A tomu ten nový systém nahrává,“ dodává.

Čipované stromy

Klíčem sporu mezi ochránci a státním podnikem byla ekonomická výhodnost a také nebezpečí, že dlouhodobé zakázky povedou ke kácení za hranicemi schváleného objemu. „Představené tendry mě nepřesvědčily. Podstata toho, co co jsme kritizovali, stále zůstává,“ řekl Ekolistu.cz Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Podle něj je prodej dřeva tímto způsobem pro stát i pro přírodu nevýhodný. Lesy České republiky naopak tvrdí, že systém prodeje na místě je výhodný a kácení si ohlídají.

„Jednoznačně zaručujeme, že se schválený objem nepřekročí. A ani doposud tomu jinak nebylo, jde jen o mediální spekulace, že lesníci a jejich partneři jsou nevěrohodní,“ říká Vladimír Krchov, výrobně technický ředitel LČR. Tomu má pomoci systém kontroly počínaje „číselníky“, což je soupis vytěženého dříví, který musí schválit revírník, aby dřevo mohly převzít firmy. „Revírník by měl být schopný identifikovat každý kmen a každý pařez, ze kterého pochází,“ říká Krchov. Podle „pařezových tabulek“ se má dopočítávat, zda vypočítaný objem dřeva souhlasí s tím vykázaným. Dále se počítá s posílením kontrol, jednak zaměstnanci LČR, jednak nezávislými kontrolory. Ti by měli být finančně motivováni k tomu, aby odhalili případné nedostatky.

Kontroly dále počítají s měřením objemu káceného dřeva přímo na harvestorech, leteckým snímkováním lesů, zaměřením lesnické techniky pomocí systému podobného GPS a pilotně dokonce i s čipováním lesů. „Jestli má revírník počítat každý pařez, tak by mohl být u každé těžby. To ale půjde těžko, když na každého revírníka připadá 1500 až 2000 hektarů,“ říká Jaromír Bláha. Proto prý Hnutí Duha prosazuje prodej z takzvaného odvozního místa, kde revírník jednoduše dřevo spočítá a ohodnotí a Lesy ČR jej mohou sami prodat.

Podle Lesů ČR způsob prodeje na místě pokácení funguje od vzniku podniku v roce 1992 a jeho ekonomická výhodnost byla prověřována mnohokrát. Navíc LČR pro prodej zpracovaného dřeva nemají potřebnou infrastrukturu - manipulační sklady, stroje, nákladní vozy a další techniku. Ty stát prodal v kupónové privatizaci právě lesním firmám.

---

reklama

---