Syrovátka prý nahradí ropu. Alespoň při výrobě potravinových fólií
Důležitým požadavkem na vlastnosti obalu je, aby udržel potraviny čerstvé po dlouhou dobu. Materiál musí potravinu ochránit před kyslíkem, vlhkem a chemickou či biologickou kontaminací.
Zatím vše nasvědčuje tomu, že běžně používané drahé obaly se složitou chemickou strukturou by tak v budoucnosti mohl nahradit materiál vyrobený z proteinů syrovátky, tekutiny, která zbude po sražení mléka, informuje server EurActiv. Vědec Klaus Noller z Fraunhoferova ústavu pro výrobní techniku a balení (IVV) v německém Freisingu je přesvědčen o tom, že závěr, k němuž on a jeho kolegové v nedávné době došli, se postará „o konec fólií“, které sice čerstvost potravin udrží, ale jsou velmi těžko recyklovatelné a biologicky rozložitelné.
Nollerův tým na výzkumu syrovátky pracuje již tři roky v rámci projektu Wheylayer (Syrovátková vrstva) a doufá, že syrovátkový obal bude již za dva roky běžně dostupným artiklem. Vědci si jsou úspěchem svého objevu natolik jisti, že už požádali o jeho patentování. Syrovátka se sice dále zužitkovává v potravinářském průmyslu, ale podle serveru Euronews se kolem 40 % produkce syrovátky vyhazuje.
Už dnes jsou k dostání plasty, které nevznikly z ropy, ale pocházejí z bramborového či kukuřičného škrobu nebo z celulózy. Vyrábí se z nich jak jednorázové plastové nádobí, čajové sáčky, ale i nejrůznější obaly a jiné předměty. Výhodou tzv. bioplastů je, že výsledný plast bývá zpravidla dobře biologicky rozložitelný a pro výrobu se využívají obnovitelné zdroje. V současnosti je výroba bioplastů ale stále závislá i na energii získané z neobnovitelných zdrojů. Jak ve vlastním auditu zjistil italský výrobce bioplastů Novamont, na získání kilogramu plastu na bázi škrobu je potřeba půl kilogramu ropy a spotřebuje se téměř 80 % energie, která je nutná pro výrobu klasického polyethylenu.
reklama