Drůbeží peří proměňují čeští vědci na hnojivo pro rostliny a prostředek k čištění půdy
Významnou složkou peří je bílkovina keratin, která ho tvoří z 80 až 90 procent, uvedli zástupci projektu. Pomocí hydrolýzy je podle vědců možné proteiny rozštěpit na směs volných aminokyselin a peptidů, které lze využít jako surovinu pro růst rostlin. To může být podle nich výhodné z ekonomického hlediska i z hlediska životního prostředí.
"Jako optimální se jeví metoda takzvaného vaření v papiňáku, kterou jsme v rámci NCK BIOCIRTECH vyvinuli. Použije se míchaná vytápěná uzavřená nádoba umožňující pracovat za vyššího tlaku. Do ní se vloží proprané peří s vodou, a to přibližně čtyři kilogramy peří do třiceti litrů vody. Kromě zvýšeného tlaku mezi 1,5 až 3 atmosférami při teplotě od 115 až 135 stupňů Celsia se pro nastartování reakce přidá do vodné reakční směsi pouze malé množství kyseliny citrónové či i jablečného odpadu pro iniciaci reakce," popsala Olga Šolcová z Ústavu chemických procesů, hlavní řešitelka projektu. Takto se podle ní bílkoviny rozštěpí a vědci získají aminokyseliny v podobě nažloutlého roztoku.
Vědci testovali přírodní stimulant z peří na rychle rostoucích dřevinách, a to topolu určeném pro produkci biomasy. "Stromky vyrostly za vegetační období o pětinu víc než ty neošetřené biostimulantem z peří, a tloušťka kmínků v jednom metru byla o polovinu větší, což potvrzuje významný vliv postřiku na růst rostlin," uvedl Jan Weger z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví.
Některé části z kuřat usmrcených na jatkách nenachází na českém trhu uplatnění. Pařátky je možné vyvážet do Asie, odřezky a další zbytky se zpracovávají do krmiv pro domácí mazlíčky. Peří, které tvoří přibližně osm procent hmotnosti kuřete, představuje těžko upotřebitelný odpad. Podle NCK BIOCIRTECH ho jen v České republice z kuřat vznikne zhruba 100 milionů kilogramů ročně. „V současné době se peří likviduje například anaerobní fermentací na bioplyn ve směsi s ostatními odpady ze zpracovatelských jatečních linek. Část se také spaluje či kompostuje, oba způsoby jsou ale problematické, neboť peří špatně hoří a při kompostování se velice pomalu rozkládá,“ uvedla Olga Šolcová.
V navazujícím projektu vědci testovali, zda je možné využít získanou látku z peří také k odstranění těžkých kovů z půdy. V současné době se využívá kyselina, která škodí životnímu prostředí a jejíž používání má být brzy zakázáno. "Počáteční testy potvrdily, že hydrolyzát z peří je při odstraňování manganu, zinku a železa ze zemin několikanásobně účinnější, a navíc odstraňuje i arzen, což je unikátní. Také jsme zjistili, že má významný vliv na půdní bakterie, jejichž množství se v průběhu pěti dnů navýšilo v centimetru krychlovém o tři řády," řekla Šolcová.
reklama
Je libo vídeňskou kávu bez emisí? Tradiční rakouský podnik praží kávu pomocí vodíku
Technická univerzita Ostrava otevírá obor Zelené materiálové technologie
Ústecká univerzita bude připravovat odborníky na energetickou proměnu průmyslu