WildLeaks: Důvěrné úniky informací odhalují pašeráky zvířat a nelegální dřevorubce
Stránky WildLeaks byly spuštěny v únoru 2014, a první horký tip dorazil do zpovědnice do čtyřiadvaceti hodin. Do konce srpna se počet oznámení zvýšil na 45. Možná se to na první pohled nezdá jako příliš zásadní číslo, ale z dodaných pětačtyřiceti udání se celkem 28 ukázalo být důležitým podnětem pro nápravná opatření. Informace od whistleblowerů pomohly například rozkrýt sumaterskou síť ilegálních střelců tygrů, poukázaly na praxi údajně neexistujících dřevorubeckých táborů v Mexiku a Rusku a adresně zasáhly konkrétní zásilkovou společnost z USA, která dokázala propašovat živá zvířata přes hranice i navzdory přísným kontrolním opatřením.
„Jedním z těch pro nás zásadních případů cíleného interního průsaku informací byla zpráva, která zacílila na velmi mocného muže v Keni, napojeného na vládní kruhy,“ zmiňuje Andrea Costaová, bývalá bezpečnostní konzultantka a dlouholetá ochranářka přírody. „Tato osoba je totiž přímo zapojená do obchodu se slonovinou na nejvyšší úrovni.“ WildLeaks získané informace nejprve analyzuje, a posléze je předává spolehlivým a prověřeným organizacím, které v té které oblasti proti pytlákům a pašerákům zasahují. Na prvním místě ale zůstává bezpečnost a utajení oznamovatele: právě v této oblasti se v mnohém tvůrci webu inspiroval od svých spoluzakladatelů z Elephant Action League (EAL), která pase po překupnících slonoviny.
První oblastí zájmu zakladatelů WildLeaks jsou informace o nepovoleném kácení stromů, jehož cílem je sice selektivní výběr dřeva exotických druhů stromů, ale plošně jej odnáší veškerá na místě přítomná fauna i flóra. Druhou je pak zacílení na boj s pašeráckými sítěmi, přes které se od pytláků a sběračů ke spotřebitelům dostávají jak živá zvířata, tak i kožešiny šelem, slonovina či rohovina nosorožců. Podle WildLeaks jsou tyto pašerácké sítě široce rozvětvené a mohou se zdát neporazitelné, přesto nejsou neviditelné. Oznámení či předání hodnověrných informací umožní analytikům nevládních organizací rozkrýt pašerácko-obchodnická spolčení a snáze popohnat konkrétní viníky spravedlnosti.
„Na rozdíl od jiných ochranářských skupin, operujících v terénu, naším primárním cílem nejsou malé ryby, ale především ti, kteří je řídí a stojí v řetězci nad nimi,“ říká Costaová. „Pozadí zločinů pytláků a pašeráků zůstává často nerozkryto, právě proto, že lidé o nich dosud nemluvili. Praxe whistle-blowingu ale může sehrát rozhodující roli, jak ve vytvoření obecného povědomí, tak v dosažení spravedlnosti.“
reklama
V JAR veterináři opět uřezávají nosorožcům rohy, aby je zachránili před pytláky
Francouzská policie rozbila síť obchodníků s chráněnými druhy
Thajští celníci našli v zavazadlech pandu červenou, hady i varany