Štědrý den 1924
Prosinec 2011 | Karel Toman
Domove, nikdy nemluvíš
tak jako ve dnech, kdy jsme sami.
Tvůj hlas, to smutek je a tíž,
ať pod sluncem, ať pod hvězdami. Mé srdce láskou choré je
i vzteklou nenávistí stůně,
však tebe vždycky pokreje
jen květy, jež jsou třpyt a vůně. Mám tebe z celé duše rád
a bez tebe bych nemoh žíti.
Však tulák je můj kamarád
a chudým patří moje žití. Se všemi vagabundy světa
bych píti chtěl,
se všemi vagabundy světa
bych jíti chtěl,
se všemi vagabundy světa
do nebeského království bych šel. Aix-en-Provence 24. XII. 1924
(báseň ze sbírky Stoletý kalendář)
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Další básně
ListopadListopad 2001 | Jiří Orten
Podzimní listyŘíjen 2001 | Vítězslav Nezval
JeseňZáří 2001 | Sergej Jesenin
Bez tituluSrpen 2001 | Wisława Szymborska
| Vlčí mákČervenec 2001 | Jaroslav Seifert
Člověk v leseČerven 2001 | Todor Čalovski
Je večer světlýKvěten 2001 | Antonín Sova
Na květu chroustDuben 2001 | Konstantin Biebl
| Byla to zima překrásná!Březen 2001 | Jan Neruda
NejprůzračnějšíÚnor 2001 | Marcin Baran
Listy zimolezuLeden 2001 | Kim Čchun-su
Sonet na sklonku stoletíProsinec 2000 | Svatopluk Machar
|
