Jak utopit Nové Heřminovy - ministerstva se dohodla na výstavbě nové přehrady

Ministerstva zemědělství (MZe) a životního prostředí (MŽP) se dohodla, jak moc zatopí obec Nové Heřminovy. Oba úřady už při tom přestaly posuzovat možnosti protipovodňové ochrany, při nichž by zůstala zachována celá vesnice. Rozhodly se k tomu na základě jednostranně zpracované studie, kterou si nechaly zhotovit na konci roku 2006. Nejen z ní vyplývá, že o sociální dopady jednotlivých variant se staraly minimálně a názory lidí, jimž svými rozhodnutími nejspíš zničí domov, je dosud prakticky nezajímaly.

"Vůbec nevím, jak bych měl asi tak našim lidem vysvětlit, proč mají být jejich životy obětovány třeba Kauflandu v Krnově, který teď tamější radní umístili do záplavové zóny." Starosta Nových Heřminov Radovan Jílka má na bedrech osud celé obce.
Foto: Jan Stejskal/Ekolist.cz

Ministerstvo zemědělství prosazuje vybudování nádrže Nové Heřminovy na řece Opavě už dlouhé roky, svoji aktivitu ještě zesílilo po katastrofálních povodních v roce 1997. Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje se pro výstavbu vodní nádrže rozhodlo v červnu 2003 a následně se obrátilo na vládu, aby její postavení prosazovala. V květnu 2006 vláda Jiřího Paroubka vzala na vědomí pokračování přípravných prací pro výstavbu vodní nádrže. MZe tenkrát znovu tlačilo na vybudování velké přehrady, MŽP s tím ale nesouhlasilo. Resort životního prostředí totiž dlouhodobě stál spíš o variantu, která by obec zachránila. Vláda nakonec oběma ministerstvům uložila, aby na přípravě řešení dál spolupracovala a svůj návrh předložila do konce října 2006.

Volby v polovině roku 2006 ovšem politickou scénou trochu zamíchaly a další dohodu mezi ministerstvy v prosinci stejného roku podepisovali ministryně zemědělství Milena Vicenová a za MŽP Petr J. Kalaš. Za své resorty v ní odsouhlasili vypracování posudku, který měl zhodnotit možnosti ochrany před povodněmi v povodí horní Opavy. Jeho cílem mělo být porovnání veškerých studií, které byly do té doby o tématu vypracovány. Zároveň v něm měly být jednotlivé varianty (případně jejich vzájemné kombinace) vyhodnoceny. Společným zhotovitelem tohoto posudku se stalo pět odborníků z Českého vysokého učení technického (ČVUT) Praha a Vysokého učení technického (VUT) v Brně, mezi nimiž je na prvním místě (nejsou řazeni abecedně) uveden profesor Vojtěch Broža.

Vodohospodáři a krajinní inženýři ze zmíněných institucí posudek ještě v prosinci 2006 opravdu zpracovali. Sami si v něm sestavili kritéria a podle nich pak hodnotili osm variant, jak dál postupovat: buď nedělat nic, nebo postavit velkou nádrž Nové Heřminovy, nebo vytvořit soustavu menších nádrží mimo zástavbu, nebo vybudovat suché nádrže, nebo zkapacitnit koryta v sídlech, nebo zkombinovat menší nádrž Nové Heřminovy s dalšími nádržemi, nebo zkombinovat nádrž Nové Heřminovy se zkapacitněním koryta v Krnově, nebo zkombinovat nádrž Nové Heřminovy se suchými nádržemi. Po shrnutí všech hodnocených kritérií pak došli k závěru, že nejvýhodnější je postavit velkou nádrž Nové Heřminovy (v posudku je uváděna její cena cca tři milardy Kč), která by zatopila skoro celou vesnici. Jako druhé nejvýhodnější vyšlo nic proti povodním nedělat a jako třetí nejvýhodnější se autorům ukázalo zmenšit objem nádrže Nové Heřminovy a přidat k ní ještě jednu menší nádrž odpovídajícího objemu (např. v Branticích). Ostatní varianty, například zkapacitnění toků v obcích, ani nedoporučují k dalšímu rozpracování. "Jde o velmi násilné řešení, které by zasáhlo život města i širšího okolí na dlouhou dobu, přičemž spolehlivost opatření je v mnoha směrech problematická," stojí v posudku. "Na tak fundovaný tým je hodnocení naší varianty plné pouhých domněnek," namítá ale na práci zpracovatelů posudku Václav Čermák, který je hlavním autorem šetrnější studie o zkapacitnění koryta v Krnově, díky čemuž by se nemusela stavět nádrž v Heřminovech (jeho podrobněji rozepsané výhrady najdete v článku "Přehrada v Nových Heřminovech - Rozum zůstává stát" tady).

	Původně meandrující potok Popel mezi Obornou a Novými Heřminovy vodohospodáři před lety napřímili, takže voda z něj dnes ohrožuje obec mnohem rychleji a divočeji než dřív.
	Foto: Jan Stejskal/Ekolist.cz

"Výsledek hodnocení je třeba chápat jako odborné doporučení," stojí na svém autoři posudku z ČVUT a VUT. Skutečnost je však taková, že na posudku žádní odborníci kromě vodohospodářů a krajinných inženýrů nepracovali. Ekonomickou stránku výstavby jednotlivých variant ve studii hodnotí vodohospodáři. Stejné je to s dopady na životní prostředí - i ty hodnotí vodohospodáři. Společně s krajinnými inženýry dokonce hodnotí i sociální a psychologické důsledky přesídlení obyvatel.

Proč se vypracování posudku, který hodnotil i sociální, ekologické a ekonomické dopady protipovodňové ochrany, nezúčastnil například nějaký sociolog, ekolog apod., je ovšem těžké zjistit. Jeden z autorů studie, Vojtěch Broža, Ekolistu i za ostatní zpracovatele napsal, že zadání, podmínky, termíny atd. týkající se studie připravila společná pracovní skupina MZe a MŽP: "Vaši otázku proto nikdo ze zpracovatelů posudku nemůže kvalifikovaně odpovědět." Michal Pravec z odboru ochrany vod MŽP Ekolistu řekl, že v posudku se jeho resort zajímal hlavně o hydrologické posouzení. Sociální a ekologické ukazatele podle něj byly ve studii zpracovány špatně, a proto z nich MŽP při dalších jednáních nevycházelo. Za MZe Ekolistu napsal Ondřej Veselý z odboru komunikace. Namísto odpovědi uvedl, že "materiál vypracovaný ČVUT a VUT je výsledkem cca stovky dílčích studií, které v sobě zahrnují právě i studie ekonomické, sociální a ekologické. Materiál předložený ČVUT a VUT je tedy komplexní a zohledňuje všechny aspekty problému." To ale nijak nevysvětluje, proč by měli například studie ekonomické, sociální a ekologické hodnotit pouze vodohospodáři a krajinní inženýři.

Při podrobnějším pohledu do posudku navíc čtenář zjistí, že k tomuto hodnocení inženýři ani neměli odpovídající podklady. Například sociální dopady jsou podrobněji rozpracovány jen pro variantu velké vodní nádrže. Kvalita závěrů je ale podle autorů posudku nízká a spíš vymezuje náměty pro další průzkumy. Podobně výchozí ekologická studie existuje jen pro velkou vodní nádrž, což ani podle autorů posudku nestačí pro hodnocení. "Vzhledem k tomu, že nebyly stejným způsobem hodnoceny další alternativy protipovodňových opatření v povodí horní Opavy, není možno provést objektivní srovnání jednotlivých alternativ," říkají zpracovatelé v posudku. Navzdory tomu ale jak sociální, tak ekologické dopady zpracovatelé v posudku hodnotili a jednotlivé varianty srovnávali - bez toho, že by k tomu byli přizváni odborníci z těchto oblastí. Na základě takto zpracovaných ukazatelů nakonec byly některé varianty protipovodňové ochrany z dalšího posuzování vyloučeny.

V Nových Heřminovech byl autor tohoto článku v květnu loňského roku. Stavební uzávěra kvůli přehradě tady trvá už desítky let, kdysi se s nádrží ale počítalo spíš jako se zásobárnou pitné vody. Po povodni v roce 1997, která zničila několik domů i v Heřminovech, tlak na výstavbu přehrady vzrostl - tentokrát má sloužit jako ochrana proti zátopám. I to se však může změnit a vodohospodáři už začínají varovat před nevyzpytatelnými důsledky klimatických změn, například mimořádným suchem. Lékem má být samozřejmě zase přehrada.

Obec se každopádně z povodní dokázala otřepat a dnes se utěšeně rozvíjí. Žije tady asi 250 obyvatel a funguje pár firem. O zmíněném posudku v Heřminovech lidé mnoho nevěděli, ke studiím nebo k rozhodování o osudu obce je žádné úřady nezvou. Heřminovský starosta, jinak středoškolský učitel biologie Radovan Jílka, je z toho rozčarovaný: "Má-li to někdo rozumně řešit, musí s námi přece jednat." "Nezvou nás na jednání, nezvou nás k žádným přípravám studií, k ničemu. Přitom dělají studie, ve kterých je špatně třeba i počet domů. Rozhodují v Praze - o nás bez nás," dodává Ivo Dokoupil z Hnutí Duha Jeseníky, který žije v blízké vesnici Radim.

"S námi nikdo nemluví a nic pořádného nevíme," pokračuje starosta. "Nikdo nám neřekl, jaké varianty by to mohly být, o kolik lidí by se jednalo, zda by se dalo někam jít … Vůbec nic, s námi se prostě nikdo nebaví." S jeho tvrzením ovšem částečně kontrastují věty ve výše zmíněném posudku ČVUT a VUT. V roce 2001 totiž vznikla studie, která měla zkoumat sociální souvislosti výstavby nádrže. Podle posudku ale zastupitelstvo obce požadovalo, aby nebyli oslovováni obyvatelé obce a nebyly zjišťovány jejich názory nebo nároky. "To bylo trochu jinak," vysvětluje Radovan Jílka. "Tehdejší starosta nechtěl, aby byly lidem v obci slibovány nějaké konkrétní nabídky na odkup nemovitostí apod. - a někdo si to nesprávně vyložil, že nemají být zjišťovány jejich názory vůbec."

Současný starosta Jílka chápe, že se heřminovské údolí vodohospodářům tak líbí. "Uznávám, že geomorfologické podmínky pro výstavbu přehrady jsou tady velmi příznivé. Jenomže půdní profil ukazuje, že tady byly povodně mnohem větší, než je nějaká stoletá voda. Co budeme dělat, až tak velká povodeň přijde? To nikdo slyšet nechce. Dřív měli lidé k vodě větší respekt a zdráhali se stavět v nivě. Generace našich otců si ale postavila domy i v záplavovém území a my si dneska myslíme, že technickými opatřeními všechno vyřešíme. To však není pravda - přehradou jenom vyrobíme další problém." Sám má k plánům vodohospodářů na výstavbu nádrže krajní nedůvěru. Jako jeden z mnoha důvodů uvádí úpravu potoka Popel mezi Obornou a Heřminovy. Malý tok, který se dřív klikatil krajinou, byl narovnán, takže dnes přivádí vodu do Heřminov mnohem rychleji a divočeji než dřív. Nešlo přitom o žádné "socialistické" meliorace, všechno se stalo po listopadu 1989. "Spolykalo to strašně peněz a ještě to ohrožuje vesnici. Nehledě na raky nebo ledňáčky, kteří při tom zmizeli," říká starosta a přidává výčet všemožných tendenčních údajů ve studiích, nesmyslně vykácených břehových porostů a dalších ústrků. "Když vidím, jak to kolem Heřminov vodohospodáři zničili, tak jim prostě nevěřím."

Spodní část obce, která by měla být podle návrhu ministerstev zemědělství a životního prostředí zatopena
Foto: Jan Stejskal/Ekolist.cz

Po doporučení posudku ČVUT a VUT nechalo během roku 2007 MZe rozpracovat konkrétnější návrh na výstavbu menší nádrže v Nových Heřminovech. MŽP zase nechalo zhotovit podrobný přehled protipovodňových úprav, které je možné uskutečnit v krajině. Vznikl tak rozsáhlý a propracovaný plán prací - je v něm například navrženo, jaké půdy by se měly zatravnit, jaké kde pěstovat plodiny, kde vytvořit nebo obnovit protierozní meze, průlehy a hrázky, kde vybudovat suché poldry na zadržení vody, jaké toky revitalizovat nebo jak hospodařit šetrněji k lesní půdě.

Na začátku letošního roku pak mezi sebou resorty dojednávaly konečnou podobu návrhu, kterou měly do konce března předložit Topolánkovu kabinetu. V době přípravy tohoto článku všechno nasvědčovalo tomu, že ministerstva vládě navrhnou při protipovodňové ochraně na horní Opavě uskutečnit rozsáhlé úpravy v povodí toku, postavit několik menších suchých poldrů a spodní část Nových Heřminov zatopit nádrží, která by měla pojmout přibližně 16 milionů m³ vody. Celé by to mělo stát okolo sedmi milard korun. S variantou zkapacitnění koryt už prý nepočítají. "Cílem celého projektu má být adekvátní ochrana jak dané oblasti, tak i míst níže na toku řeky. Průběhy povodní ukazují, že pouhé zkapacitnění koryt není vždy správnou cestou," napsal Ekolistu Ondřej Veselý z MZe.

Ve výše zmíněném posudku ČVUT a VUT stojí, že nádrž Nové Heřminovy je z hlediska ochrany před povodněmi a řízení odtoků nezastupitelná. Rovněž Michal Pravec z MŽP říká, že se sice jako resort snažili zachovat z vesnice co nejvíc, jinak to ale udělat nešlo: "Největší úspěch je, že se dva resorty, které zastávají dva rozdílné přístupy, dokázaly dohodnout na kompromisu a společném postupu." Úplně jiný názor má vodohospodář Václav Čermák, který stále navrhuje zkapacitnit koryta v obcích: "Znalost kauzy Nové Heřminovy mě utvrzuje v podezření, že pomocí formalizovaných modelů je snadno možné dospět k závěrům, nad nimiž lidský rozum zůstává stát."

A obyvatelé Heřminov? "Vůbec nevím, jak bych měl asi tak našim lidem vysvětlit, proč mají být jejich životy obětovány třeba Kauflandu v Krnově, který teď tamější radní umístili do míst, kde měli v roce 1997 spoustu vody," říká v druhé polovině března do telefonu starosta Radovan Jílka. V tu dobu o tom, co s jeho obcí bude, stále nic oficiálního nevěděl. "Mandát z voleb mě zavazuje, abych chránil celou obec. Doufám, že nám svůj návrh ministři přijedou představit osobně, aby konečně zjistili, o čem a o kom rozhodují."

Pozn. aut.: Obec má na ceduli u silnice uveden název Nové Heřmínovy, na svých vlastních stránkách ovšem důsledně uvádí Nové Heřminovy a pod tímto jménem je vedena i např. na serveru volby.cz.

Tématu se týká rovněž názor vodohospodáře Václava Čermáka Přehrada v Nových Heřminovech - Rozum zůstává stát, který najdete tady.

Tento článek je převzat z tištěného Ekolistu 04/2008.

---

reklama

---