Jakub Hruška: Běžného občana to nedojme, ale vláda udělala důležitý krok k obnově naší přírody

Ilustrační snímek.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz

Jo, to byste se divili, jak se názory rozchází. Něco jiného míní lesníci, ochranáři, zemědělci, rybáři, vodáci, vodohospodáři, sadaři, včelaři, turisté, cyklisté, urbanisté, architekti, zahrádkáři, paraglaidisté, myslivci, entomologové, no a samozřejmě mnozí další.

Napsáním na papír, a schválením vládou, máme konečně (protože ČR nikdy dosud Politiku krajiny neměla) vizi kam chceme naši krajinu směřovat. A v nekonečných debatách o zemědělství, lesnictví, vodařině, biodiverzitě a mnoha dalších věcech se máme na co odkázat. A ne si každý jen „myslet to svoje“.

Je to POLITIKA, takže tam nenajdete naprosté konkrétnosti, jako že do roku xy budeme mít xx km revitalizovaných řek, xx ha lesů s přírodě blízkým druhovým složením a věkovou strukturou, a že v tom roce bude yy ha biopásů a ekologického zemědělství. Ale všechno je tam popsáno, řekněme „principiálně“. A je to závazné pro všechna ministerstva a stání orgány.

Vedl jsem odbornou skupinu zemědělská krajina, a byl členem skupiny Lesy. Dva roky dost intenzivní práce a ladění různých názorů. Jako ukázku dávám formulaci, jak Politika krajiny definuje dlouhodobý cíl stavu zemědělské krajiny:

Zemědělská krajina se musí změnit z úzce produkčně zaměřeného prostoru na skutečný agroekosystém, který bude poskytovat daleko více prostoru pro biodiverzitu a život venkovských komunit. To neznamená, že se upozadí její produkční funkce. Produkce musí používat dlouhodobě udržitelné postupy, které omezí erozi a půdu budou udržovat v biologicky i pedologicky dlouhodobě udržitelném stavu, kdy nebude snižována její přirozená úrodnost. Je třeba snížit neúnosnou kontaminaci krajiny minerálními hnojivy a pesticidy, které ovlivňují jak biodiverzitu, tak i ostatní ekosystémy, zejména vodní, a to včetně zdrojů pitných vod. Struktura zemědělské krajiny se musí změnit - místo velkých bloků jedné plodiny je potřeba krajinu rozdělit funkčními prvky jako jsou meze, remízky, stromořadí, aleje, průlehy, polní cesty a skupiny dřevin. V rámci agrotechnických postupů se objeví v dostatečné míře kultury jako jsou biopásy či skutečné úhory. Více druhově bohatých luk bude i v nížinách, a pěstování plodin bude částečně obnoveno i v podhorských, dnes převážně zatravněných oblastech. Systém zemědělských dotací bude fragmentaci a celkovou pestrost krajiny i zemědělských postupů podporovat. Restrukturalizací zemědělské krajiny vznikne pestrá mozaika polí, luk a neprodukčních ploch, které spolu se změnami v agrotechnických postupech, zajistí dlouhodobou odolnost krajiny vůči klimatické změně a poskytnou podmínky pro zastavení poklesu a nastartování obnovy ohrožené biodiverzity. Bude obnovena estetická hodnota krajiny.

Možná se to někomu zdá naivní, ale bez vizí se neobejdeme. A jestli je naplníme, to je jenom na nás. Děkuji všem kolegům za usilovnou práci, a dosluhujícímu ministru životního prostředí Petr Hladík, že to dokázal na poslední chvíli ve vládě prosadit.