Jakub Hruška: Nad ochranou přírody zamlženo
13.11.2025 | Jakub Hruška |
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jakub Hruška
Jenže žádný z nich ještě před vstupem do úřadu rovnou nevyhrál „Zelenou perlu roku“ za nejhloupější ekologický výrok. Pravda, někteří ministři jí získali až v úřadě… No ale dopředu žádný.
Adept Macinka ji dostal letos za výrok: „Odideologizovat Ministerstvo životního prostředí by pro nás určitě bylo zajímavým projektem. Kdyby jej získali Motoristé sobě, asi by chvíli tekla zelená krev, ale pak by skončila doba všemožných blokád a obstrukcí, nejenom při stavbách silnic a dálnic.“
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jakub Hruška
Ten sám o sobě ilustruje, jak málo o tom rezortu vědí. Ministerstvo totiž žádné blokády a obstrukce neorganizuje. Ani ty blokádníky a obstruenty neplatí. Ti to totiž (podle mých letitých zkušeností) dělají prakticky zdarma, maximálně s podporou sbírek a darů, a na místech, která skutečně ochránit potřebují. Nevšiml jsem si, že by třeba někdo blokoval výstavbu D1 do Ostravy, obchvaty Pardubic či Vysokého Mýta, abych byl trochu aktuální. A na MŽP jim možná někdy fandí, protože dělají nepříjemné věci za ně. Ale to je tak všechno.
Co je ale ještě horší, je volební program a pak i návrh vládního prohlášení, kde je v kapitole životní prostředí prakticky opsán program Motoristů, a to i věcnými chybami – například o erozi: „Namísto byrokratických tabulek budeme vycházet z moderních poznatků půdní biologie, humifikace a hydrologie.“ Humifikace… by mě zajímalo o jaké moderní poznatky humifikace (což je přírodní proces rozkladu organické hmoty v půdách a rašeliništích) se budou opírat.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jakub Hruška
No, konec sarkasmu, jsou tam horší věci. Protože celý program je vlastně vymezením vůči tomu, jak se ochrana přírody dělala dosud. A současně tam není žádný návod, jak to dělat lépe.
Jen malý příklad – praví se v programu, v části o lesích: „Omezíme princip tzv. bezzásahovosti tam, kde ohrožuje funkčnost ekosystému, ekonomickou udržitelnost nebo ochranu života a majetku, aniž by tím byla dotčena ochrana nejcennějších a nejpřísněji chráněných území.“
Může mi nějaký MOTORISTA SOBĚ vysvětlit, jak bezzásahovost ohrožuje funkčnost ekosystému? Lesního ekosystému, který byl, pokud to vezmeme alespoň v dnešním interglaciálu, ca 10 000 let úplně bezzásahový? Proč melou o ekonomické udržitelnosti bezzásahovosti, která má nulové náklady? Pravda, nemá žádné velké zisky, tedy dokud nebudeme umět spočítat třeba finanční hodnotu biodiverzity. Jak ohrožuje Boubínský prales život a majetek? A, abych jim trochu napověděl, bezzásahovost NENÍ metoda hospodářského využití lesa. To si ani ten nejzavilejší ochranář opravdu nemyslí.
Tak to by pro ilustraci stačilo, a pokochejte se fotkami, jak bezzásahovost v přírodních zónách NP Šumava úžasně prospěla místní přírodě, a stačilo mizerných 30 let….
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jakub Hruška
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Další články autora |
Jakub Hruška: Jak dobře pronajímat pole?
Jakub Hruška: Běžného občana to nedojme, ale vláda udělala důležitý krok k obnově naší přírody
Jakub Hruška: "Ukončení" vegetace na strništíchOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (192)
HH
Honza Honza
13.11.2025 07:11p. Hruška- přírodovědec: jak může bezzásahovost škodit? Jak je to možné? Vždyť příroda v NP je tak krásná! Odlesnění zadržuje vodu více než vzrostlý les! Kůrovec je tvůrce lesa. I požár je blaho- z lesa jako kukuřičné pole rychle vytvoří les alespoň vzdáleně podobnému norm. přírodě = nepravidelnému. Bohužel bez přípravných dřevin stále monokulturního.
Podobné (extrémní, škodlivé) názory mají i klimaskeptici: že se vlastně nic neděje, vše je normální cyklus v přírodě, naopak, CO2 rostlinám prospívá, přijde doba ledová.
Potřebujeme takovéto názory, přírodovědvce? Ne! Potřebujeme někoho, kdo se umí skutečnosti postavit, kdo něco užitečného dokáže udělat, posunout přírodu dál k adaptaci, k funkci, zabránit vysychání, kolapsu. Potřebujeme funkční lesy adaptované na sucho a teplo, smíšené, zachycující vodu, zemědělství se zlepšenou funkcí půdy, boj proti erozi.
Na to jsou třeba peníze, ne z dotací, z rozpočtu, ale ze své vlastní hospodářské činnosti, na to správci NP žijící ve svých snech o své tundře, která není, (a s dobu jí bude stále méně a méně, proto potřebujeme její záchranu a tím i naše přírodovědce) prostě nemají- nejsou hospodáři.
Proto je třeba aby přišel někdo, kdo to pomůže opravit, i když neví co je humifikace.
Odpovědět
Podobné (extrémní, škodlivé) názory mají i klimaskeptici: že se vlastně nic neděje, vše je normální cyklus v přírodě, naopak, CO2 rostlinám prospívá, přijde doba ledová.
Potřebujeme takovéto názory, přírodovědvce? Ne! Potřebujeme někoho, kdo se umí skutečnosti postavit, kdo něco užitečného dokáže udělat, posunout přírodu dál k adaptaci, k funkci, zabránit vysychání, kolapsu. Potřebujeme funkční lesy adaptované na sucho a teplo, smíšené, zachycující vodu, zemědělství se zlepšenou funkcí půdy, boj proti erozi.
Na to jsou třeba peníze, ne z dotací, z rozpočtu, ale ze své vlastní hospodářské činnosti, na to správci NP žijící ve svých snech o své tundře, která není, (a s dobu jí bude stále méně a méně, proto potřebujeme její záchranu a tím i naše přírodovědce) prostě nemají- nejsou hospodáři.
Proto je třeba aby přišel někdo, kdo to pomůže opravit, i když neví co je humifikace.
JŘ
Jaroslav Řezáč
13.11.2025 08:40 Reaguje na Honza Honzabezzásahových ploch v ČR je 655 hektarů a ještě jsou různě rozeseta...děláme z komára velblouda.
Bezzásahovost je i případ, když se tak někdo rozhodne, že chce podpořit přirozené procesy a to je dobře, protože hospodářsky intenzivně obhospodařované lesy jsou jen pouští bez života. Biologického a mikrobiologického.
moje definice klimatické změny je, že se klimatická změna děje miliony let a je cyklická. V každém okamžiku se projeví a projeví se podle toho, na co jsou zrovna podmínky připravené. Kdyby CO2 byl jediný problém Země, tak si můžeme gratulovat, ale není tomu tak.
Znečištění anorganickými sloučeninami a látkami je obrovské což je ještě větší problém než to, jestli někdo jezdí nafťákem nebo elektrem.
Se dokáží o sodovkáči vybavovat freneticky, jak kdyby nic jiného neexistovalo.
Stabilizovat lesy druhové rozmanitosti je nutné, stejně tak nechat přírodě nějaké místo, kde může být bez omezení. Zkrátka vždy existují nějaká rizika ale ty jsou úplně stejná nehledě na to, jestli les je bezzásahový nebo hospodářský. Bezzásahový les a druhově pestrý má daleko blíže k malému vodnímu cyklu, což udržuje vlhkost určitě lépe, než smrkové monokultury, tedy ve vlhku se určitě méně daří Lýkovci smrkovému. Je zkrátka biologicky více stabilní.
Odpovědět
Bezzásahovost je i případ, když se tak někdo rozhodne, že chce podpořit přirozené procesy a to je dobře, protože hospodářsky intenzivně obhospodařované lesy jsou jen pouští bez života. Biologického a mikrobiologického.
moje definice klimatické změny je, že se klimatická změna děje miliony let a je cyklická. V každém okamžiku se projeví a projeví se podle toho, na co jsou zrovna podmínky připravené. Kdyby CO2 byl jediný problém Země, tak si můžeme gratulovat, ale není tomu tak.
Znečištění anorganickými sloučeninami a látkami je obrovské což je ještě větší problém než to, jestli někdo jezdí nafťákem nebo elektrem.
Se dokáží o sodovkáči vybavovat freneticky, jak kdyby nic jiného neexistovalo.
Stabilizovat lesy druhové rozmanitosti je nutné, stejně tak nechat přírodě nějaké místo, kde může být bez omezení. Zkrátka vždy existují nějaká rizika ale ty jsou úplně stejná nehledě na to, jestli les je bezzásahový nebo hospodářský. Bezzásahový les a druhově pestrý má daleko blíže k malému vodnímu cyklu, což udržuje vlhkost určitě lépe, než smrkové monokultury, tedy ve vlhku se určitě méně daří Lýkovci smrkovému. Je zkrátka biologicky více stabilní.
HH
Honza Honza
13.11.2025 09:27 Reaguje na Jaroslav Řezáč- bezzásahovost = myšleno globálně (nikoli tedy okrajově) = jednoznačně chyba (člověk tak přírodu změnil, mění a bude měnit, že sama se z toho nedostane. Naopak okrajově = v určitých jen okrajových oblastech, stejně tak i zákaz vstupu = přínos
- tvrdit, že změny našeho klimatu jsou norm. cyklické = že není třeba nic dělat = jednoznačně chyba
stejně tak nutno omezovat znečištění, ne říkat že je to norma (dřív v minulosti také byla výrazná sopečná činnost, to neznamená, že dnešní plasty jsou super)
Bezzásahový les v našich podmínkám= námi změněný= bez možnosti přirozeného vývoje, nemůže nikdy být pestrý = proto také bezzásahovost (pokud není zcela okrajová) je vždy chyba. Bezásahový les může být jen v rozsáhlé , člověkem neměněné, stabilní oblasti- sibiřské, kanadské lesy, Amazonie - tam jedině může být normální samostatný, pestrý.
Ale i mongolské stepi kolabují, i některé oblasti původně stabilní, zcela bez vlivu člověka kolabují - přítomnost člověka (globálně) je nutná.
Odpovědět
- tvrdit, že změny našeho klimatu jsou norm. cyklické = že není třeba nic dělat = jednoznačně chyba
stejně tak nutno omezovat znečištění, ne říkat že je to norma (dřív v minulosti také byla výrazná sopečná činnost, to neznamená, že dnešní plasty jsou super)
Bezzásahový les v našich podmínkám= námi změněný= bez možnosti přirozeného vývoje, nemůže nikdy být pestrý = proto také bezzásahovost (pokud není zcela okrajová) je vždy chyba. Bezásahový les může být jen v rozsáhlé , člověkem neměněné, stabilní oblasti- sibiřské, kanadské lesy, Amazonie - tam jedině může být normální samostatný, pestrý.
Ale i mongolské stepi kolabují, i některé oblasti původně stabilní, zcela bez vlivu člověka kolabují - přítomnost člověka (globálně) je nutná.
JS
Jiří Svoboda
13.11.2025 11:20 Reaguje na Jaroslav ŘezáčAha. Soucasne globalni oteplovani o 1 °C za 50 let je opravdu cast prirozeneho cyklickeho procesu? Nechcete se opravit?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
13.11.2025 12:47 Reaguje na Jiří Svoboda1°C za 50 let má vypovídat něco o globálním oteplování? To snad ne. Navíc v současném interglaciálu již bylo podstatně tepleji. Nebo snad ne?
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
13.11.2025 18:43 Reaguje na Jarek SchindlerA co tedy vypovida o globalnim oteplovani? To ze bylo kdysi v interglacialu u vas na zahrade par desetileti tepleji nez dnes?
Zkuste si prosim neplest oblastni teploty ovlivnene zmenou ridiciho proudeni a globalni teplotu.
Odpovědět
Zkuste si prosim neplest oblastni teploty ovlivnene zmenou ridiciho proudeni a globalni teplotu.
JS
Jarek Schindler
14.11.2025 10:01 Reaguje na Jiří SvobodaTak v době kdy bylo v tomto interglaciálu tepleji to nebylo s určitostí u nás na zahrádce a nešlo o pár desetiletí.
Nejteplejší měl být eemský interglaciál, který probíhal přibližně před 126000 až 115000 lety. V tomto období měla být průměrná globální teplota o 3 až 5°C vyšší než dnes a hladina světového oceánu byla zhruba o 6-8 metrů výše. No a v současném středním holocénu ( atlantiku )byla teplota o +- 1až 1,5 °C vyšší než dnes. Takže to určitě nebylo na nějaké zahrádce a nešlo o pár desetiletí.
Odpovědět
Nejteplejší měl být eemský interglaciál, který probíhal přibližně před 126000 až 115000 lety. V tomto období měla být průměrná globální teplota o 3 až 5°C vyšší než dnes a hladina světového oceánu byla zhruba o 6-8 metrů výše. No a v současném středním holocénu ( atlantiku )byla teplota o +- 1až 1,5 °C vyšší než dnes. Takže to určitě nebylo na nějaké zahrádce a nešlo o pár desetiletí.
JS
Jarek Schindler
13.11.2025 12:42 Reaguje na Jaroslav ŘezáčZase kecáte naprosté nesmysly. Kde jste prosím přišel na to vaše směšné číslo 655 ha bezzásahových ploch v ČR? Jen NPR v ČR mají výměru 29532 ha a například v NP Šumava je těch prvních tedy bezzásahových zón asi 30 % z celkové výměry parku.
No a vaše deginice klimatických změn...??? Nebuďte směšný s miliony let. Například ve čtvrtohorách je přibližná délka meziledových období asi 10 tisíc let.
Ve výsledku také žádné lesy druhové rozmanitosti nestabilizujete. Není to tedy nutnost, je to blbost .Atd.
Odpovědět
No a vaše deginice klimatických změn...??? Nebuďte směšný s miliony let. Například ve čtvrtohorách je přibližná délka meziledových období asi 10 tisíc let.
Ve výsledku také žádné lesy druhové rozmanitosti nestabilizujete. Není to tedy nutnost, je to blbost .Atd.
va
vaber
13.11.2025 17:33 Reaguje na Jarek SchindlerTak i kdyby bylo, podle vás, u nás bez zásahu 100km2 ,je to stále směšné číslo ve srovnání s celkovou plochou lesů v ČR a lesy v ČR těch 100km2 nemůže zásadně ovlivnit.
Je zřejmé ,dle lesů na planetě kde se nazasahuje a je jich stále dost,že v lesích kde neřádí člověk, je rozmanitost rostlin i zvěře mnohem větší než v udržovaných lesích, zkuste to vyvrátit.
Také to cyklické střídání ,dob ledových je trochu na vodě. Precesní pohyb osy rotace Země je prý 22 tisíc let a změna dráhy na excentrickou ,která by mohla mít rozhodující vliv na doby ledové, je prý 100tisíc let.
Odpovědět
Je zřejmé ,dle lesů na planetě kde se nazasahuje a je jich stále dost,že v lesích kde neřádí člověk, je rozmanitost rostlin i zvěře mnohem větší než v udržovaných lesích, zkuste to vyvrátit.
Také to cyklické střídání ,dob ledových je trochu na vodě. Precesní pohyb osy rotace Země je prý 22 tisíc let a změna dráhy na excentrickou ,která by mohla mít rozhodující vliv na doby ledové, je prý 100tisíc let.
JS
Jarek Schindler
14.11.2025 10:19 Reaguje na vaberReaguji na to co jsem si přečetl. Jestli souhlasíte s tvrzením pana Řezáče o 655 ha bezzásahových plochách v ČR nebo s jeho definicí klimatické změny tak dejte vědět. No a já samozřejmě nesouhlasím s vašim tvrzením, že v lesích kde neřádí člověk, je rozmanitost rostlin i zvěře mnohem větší . Je to samozřejmě nesmysl. Nebo snad chcete tvrdit. že největší púvodní bezzásahové severské lesy ( Tajga Sibiře, Kanada) jsou druhově botatší než naše lesy mírného pásma? Stále dost bezzásahových lesů je tam kde současně žije minimum lidí a lesy jsou navíc z různých důvodů těžko dostupné. Kde jsou bezzásahové lesy a lidnatost přitom vysoce překračuje 100 lidí na km2? No a doby ledové 100 tisíc let a meziledové 10 tisíc let. Co se vám na to nezdá? Nejsem cimprlich a o nějaký ten rok se s vámi hádat nebudu.
Odpovědět
va
vaber
18.11.2025 09:22 Reaguje na Jarek SchindlerCo psal p. Řezáč o bezzásahu a o klima ,to nekomentuji.
Ano tvrdím ,že původní lesy Kanady a Sibiře jsou bohatší druhovou skladbou, velikostí a stářím stromů, životem různých druhů živočichů od těch které pro svoji velikost my vůbec nevnímáme až po veliká zvířata, ve srovnání s našimi hospodářkými uklizenými nebo neuklizenými lesy, ve kterých neustále řádí technika a lidé.
,, Kde jsou bezzásahové lesy a lidnatost přitom vysoce překračuje 100 lidí ,, nevím co jste tím chtě říct,že tam kde žije moc lidí, nemůže být ani kousíček bezzásahového lesa?
Nepochybuji, že může být, jen lidé to nechtějí dovolit.
Odpovědět
Ano tvrdím ,že původní lesy Kanady a Sibiře jsou bohatší druhovou skladbou, velikostí a stářím stromů, životem různých druhů živočichů od těch které pro svoji velikost my vůbec nevnímáme až po veliká zvířata, ve srovnání s našimi hospodářkými uklizenými nebo neuklizenými lesy, ve kterých neustále řádí technika a lidé.
,, Kde jsou bezzásahové lesy a lidnatost přitom vysoce překračuje 100 lidí ,, nevím co jste tím chtě říct,že tam kde žije moc lidí, nemůže být ani kousíček bezzásahového lesa?
Nepochybuji, že může být, jen lidé to nechtějí dovolit.
JS
Jarek Schindler
18.11.2025 14:43 Reaguje na vaberUž jenom to, že ty lesy Sibiře atd. jsou většinou na sever od nás říká jediné, nemáte pravdu a naše podstatně pestřejší krajina je co se týká druhové skladby bohatší. Máte smůlu i v tom, že by ty stromy tam měli být větší a starší něž u nás. To tedy opět NE. S tím kousíčkem bezzásahového lesa si asi děláte srandu a jinak jsem tím nechtěl říci nic. Byla to otázka. Jinak ale snad musí být jasné , že čím více lidí tím větší tlak na přírodu.
Odpovědět
va
vaber
19.11.2025 09:07 Reaguje na Jarek SchindlerV názoru na lesy původní a lesy hospodářské se neshodneme. Asi by nějací botanici a zoologové, co počítají rostliny ,zvířata, broučky atd. v takových lesích mohli vypustit nějaká čísla.
Čím více lidí tím větší tlak na přírodu ,to je jasné ,ale právě proto by bylo dobré mít místa kde tlak lidí je anulován.
Odpovědět
Čím více lidí tím větší tlak na přírodu ,to je jasné ,ale právě proto by bylo dobré mít místa kde tlak lidí je anulován.
JS
Jarek Schindler
19.11.2025 10:22 Reaguje na vaberTakže chcete vyhnat lidi z krajiny kde žili a žijí? K tomu abyste posoudil kde je největší biodiverzita nepotřebujete asi vědce. Prostě a jasně čím blíže k rovníku tím lépe. No a samozřejmě od moře do oblak. Pokud chcete najít země s největší biodiverzitou hledejte podle tohoto schématu. No a samozřejmě připočítejte rozlohu. No a rozdíl mezi hospodářským a původním lese? Kde se najednou berou všichni ti vzácní brouci co byli najednou " znovuobjevení" na Šumavě?.
Odpovědět
va
vaber
19.11.2025 17:26 Reaguje na Jarek SchindlerJaké vyhánění lidí, o bezzásahu se mluví na velice omezeném prostoru.
Ano tropické pralesy mají nejvyšší biodiverzitu, protože tam nezasahují lidé ,když začnou zasahovat už jde dolů. A stejně to platí i v mírném pásmu. Pokud půjdete stále na sever ,samozřejmě bude života stále ubývat a zbude jen sníh a led. To nepopírám, nebo jsem to někde napsal?
Odpovědět
Ano tropické pralesy mají nejvyšší biodiverzitu, protože tam nezasahují lidé ,když začnou zasahovat už jde dolů. A stejně to platí i v mírném pásmu. Pokud půjdete stále na sever ,samozřejmě bude života stále ubývat a zbude jen sníh a led. To nepopírám, nebo jsem to někde napsal?
JS
Jarek Schindler
19.11.2025 17:39 Reaguje na vaberNapsal jste že tajga má větší biodiverzitu než naše krajina. Myslím si, že to není pravda.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
13.11.2025 12:27 Reaguje na Honza Honza"Potřebujeme takovéto názory, přírodovědvce? Ne!" Samozřejme nepotřebujeme vzdělané odborníky vůbec nikde!! Auto může spravovat zeleňák, který neví ani to, jak se otvárá haubna a předem prohlásí, že to spraví úderemk kladiva a že z auta poteče motoristická krev.
Začínáte nějak šimůnkovatět, ten je úplně out.
Jen pozn: pionýrské dřeviny se objeví vždycky a všude, člověka na nic nepotřebují.
Odpovědět
Začínáte nějak šimůnkovatět, ten je úplně out.
Jen pozn: pionýrské dřeviny se objeví vždycky a všude, člověka na nic nepotřebují.
HH
Honza Honza
13.11.2025 13:47 Reaguje na Pavel Hanzlnepíšu, pane, o osobě ministra, to je jiné téma, psal jsem reakci na zasahovat - nezasahovat
Samozřejmě, že ministr by měl být také odborník, jenže když odborník vám řekne, že povolenky jsou super a neodborník je odmítne, přikloním se k neodborníkovi
Vaše verze ANO = vše blbě, koalice = vše dobře není podpora koalice, naopak její potupa- z chyb se máme poučit, ne tvrdit, že chyba je dobře.
Jinak máte pravdu: z polit. důvodů dosazovat neodborníky, odmítat Green Deal, rušit NP, rušit EU asi není nejsprávnější názor.
Odpovědět
Samozřejmě, že ministr by měl být také odborník, jenže když odborník vám řekne, že povolenky jsou super a neodborník je odmítne, přikloním se k neodborníkovi
Vaše verze ANO = vše blbě, koalice = vše dobře není podpora koalice, naopak její potupa- z chyb se máme poučit, ne tvrdit, že chyba je dobře.
Jinak máte pravdu: z polit. důvodů dosazovat neodborníky, odmítat Green Deal, rušit NP, rušit EU asi není nejsprávnější názor.
PH
Pavel Hanzl
13.11.2025 16:52 Reaguje na Honza HonzaA normální člověk řekne, že povolenky jsou jen nafouknutá bublina o ničem a v principu jsou správné, bo zvýhodňují čisté energie, tak řeknete co?
Odpovědět
HH
Honza Honza
13.11.2025 17:54 Reaguje na Pavel Hanzlkéž by byly, jinak máte pravdu, v principu jsou dobré, vždyť jsme si o tom psali: mírná nezničující podpora je správná, vždyť i Fialova koalice to tvrdí, nejen tvrdí, ale koná, zastropování sjednala.
Havlíček tvrdí, že to nejde, proč by to nešlo?- řekneme: povolenky do 45 eu ano, nad 45 prostě ne, tak jak chcete p. Havlíčku sám hned bez zastropování! Takhle ANO na nás pošle jen pokuty, spory s EU.
Odpovědět
Havlíček tvrdí, že to nejde, proč by to nešlo?- řekneme: povolenky do 45 eu ano, nad 45 prostě ne, tak jak chcete p. Havlíčku sám hned bez zastropování! Takhle ANO na nás pošle jen pokuty, spory s EU.
PH
Pavel Hanzl
14.11.2025 09:34 Reaguje na Honza HonzaDrmola šlape brázdu prokremelské demagogie, ale já si myslím, že to potichu zavedou a kdyby se na to přišlo, shodí to na Fialu.
Horší by bylo, kdyby začali dezoláti zle vydírat, že pošlou bábu bručet. To by asi bylo už ohne sranda, takový Rajchl by se v tom přímo vyžíval.
Odpovědět
Horší by bylo, kdyby začali dezoláti zle vydírat, že pošlou bábu bručet. To by asi bylo už ohne sranda, takový Rajchl by se v tom přímo vyžíval.
AL
Alena Lyskova
13.11.2025 09:35Vážený pane Hruško, buď jste tak naivní nebo jste do toho tunelu zapletený.
Co pak nevidíte tu korupci v takzvané ochraně přírody. Chce se mi ze všech těch aktivistických magorů zvracet. Ten kdo v přírodě sbírá odpadky po pytlích platí pokuty.
A ten kdo si zakládá firmy (Ekojoby) vydělává na na palení schnilé trávy.
Běžte už hlupáci do háje, už i ten Macinka má větší předpoklady pro práci ministra ŽP než Vy.
Odpovědět
Co pak nevidíte tu korupci v takzvané ochraně přírody. Chce se mi ze všech těch aktivistických magorů zvracet. Ten kdo v přírodě sbírá odpadky po pytlích platí pokuty.
A ten kdo si zakládá firmy (Ekojoby) vydělává na na palení schnilé trávy.
Běžte už hlupáci do háje, už i ten Macinka má větší předpoklady pro práci ministra ŽP než Vy.
MU
Michal Uhrovič
13.11.2025 15:37 Reaguje na Alena LyskovaTa korupce není způsobena ochránci přírody, ale čecháčky, co okradou i vlastní mámu, když na to přijde. Okrádat stát je národní sport mnoha čecháčků a Vy jste to hodila na ochránce přírody. Takové paušalizování je cesta do pekla a vede to k tomu, že budeme mít Macinku na MŽP.
Chránit přírodu je momentálně IN, protože mladé generace na to slyší. A co je IN, tam se dobře krade.
Jako skaut chodím sbírat odpadky do lesů minimálně jednou ročně a pokutu jsem nedostal ani já ani má organizace.
Váš komentář je plný nenávisti a mnoho slušných lidí uráží.
Odpovědět
Chránit přírodu je momentálně IN, protože mladé generace na to slyší. A co je IN, tam se dobře krade.
Jako skaut chodím sbírat odpadky do lesů minimálně jednou ročně a pokutu jsem nedostal ani já ani má organizace.
Váš komentář je plný nenávisti a mnoho slušných lidí uráží.
Karel Zvářal
13.11.2025 16:48 Reaguje na Michal UhrovičAsi jste příliš mlád, a nepamatujete nástup právníka do fce ministra mžp. Proč tehdy nebyly zástupy protestujících?-) Uvedl se tunelem na p.čističce (místo 3mld 6), ale došel mu na to pan M., čímž kauza D. začala...
S paní Lyskovou v podstatě souhlasím, i s Vámi, ekologismus je dnes príma job. Sledujte více dění a časem pochopíte... Vše je to o lidech a jejich charakterech.
Odpovědět
S paní Lyskovou v podstatě souhlasím, i s Vámi, ekologismus je dnes príma job. Sledujte více dění a časem pochopíte... Vše je to o lidech a jejich charakterech.
PH
Pavel Hanzl
14.11.2025 09:37 Reaguje na Alena LyskovaSamozřejmě plácáte nesmysly, korupce je u nás přítomna všude a já fakt nevím, proč by měla být v ekologii horší.
Odpovědět
HH
Honza Honza
13.11.2025 09:53Proč nemůže být globálně! bezzásahový les pestrý, přírodní, funkční (nejde tolik o pestrost, jako o funkci):
- existuje boj o přežití, jednotl. druhy vytlačují druhy méně adaptované na příslušné podmínky a prostředí. Rozsáhlý les se brání tak, že v extrémních podmínkách (požár, kůrovec) se jiné druhy uplatní, dostanou šanci, přežijí i v téměř monokultuře = tuto šanci v NP nemají
- existuje sukcese, kdy stromy, keře zarostou i louky = příroda zchudne, zuniformuje se
- existuje zabahnění jezera, rybníku a ten zmizí, v rozsáhlé oblasti je to úplně jedno. Zkáza Černého jezera na Šumavě je ale katastrofa (protože žádné druhé není, nemá možnost vzniku)
Proto NP bez inteligentní podpory člověka nemůže být ani pestrý ani funkční, postupně se stane nepřirozenou monokulturní nefunkční oblastí, kterou zničí - výrazně poškodí každá katastrofa
Odpovědět
- existuje boj o přežití, jednotl. druhy vytlačují druhy méně adaptované na příslušné podmínky a prostředí. Rozsáhlý les se brání tak, že v extrémních podmínkách (požár, kůrovec) se jiné druhy uplatní, dostanou šanci, přežijí i v téměř monokultuře = tuto šanci v NP nemají
- existuje sukcese, kdy stromy, keře zarostou i louky = příroda zchudne, zuniformuje se
- existuje zabahnění jezera, rybníku a ten zmizí, v rozsáhlé oblasti je to úplně jedno. Zkáza Černého jezera na Šumavě je ale katastrofa (protože žádné druhé není, nemá možnost vzniku)
Proto NP bez inteligentní podpory člověka nemůže být ani pestrý ani funkční, postupně se stane nepřirozenou monokulturní nefunkční oblastí, kterou zničí - výrazně poškodí každá katastrofa
BM
Břetislav Machaček
13.11.2025 09:54Pan Hruška se obává vysychání příjmů do pseudovědy prosazující nicnedělání,
ale nicnedělání přece nepotřebuje žádné investice! Pozorovat samovolný vývin v přírodě mohou "vědci" pozorovat stejně jako laici ve volném čase a mají být placeni POUZE za hledání adaptace v nových podmínkách přírodních změn. Mají třeba hledat odolnější dřeviny a nelpět pouze na původnosti.
Mají hledat způsoby záchrany kořisti predátorů a ne ty predátory množit
do stavu likvidace její kořisti a blábolit o samoregulaci(bezzásah zvaný
lidově nicnedělání). "Vědci a ochranáři prosazující nicnedělání" se bojí,
že nová vláda nebude podporovat nicnedělání a bude podporovat pouze ty,
kteří se snaží něco zlepšit, zachránit atd. Placené čumily sledující
jak se les po kalamitě a požáru sám obnovuje opravdu nepotřebujeme. To
vidí lidé ve volném čase a vidí, že bezpracně se kýžený cíl dostaví až
za stovky let, ale s lidskou pomocí by mohlo být hotovo za padesát let.
Tam je třeba směřovat ty prostředky od čumilů hrajících si na vědce.
Odpovědět
ale nicnedělání přece nepotřebuje žádné investice! Pozorovat samovolný vývin v přírodě mohou "vědci" pozorovat stejně jako laici ve volném čase a mají být placeni POUZE za hledání adaptace v nových podmínkách přírodních změn. Mají třeba hledat odolnější dřeviny a nelpět pouze na původnosti.
Mají hledat způsoby záchrany kořisti predátorů a ne ty predátory množit
do stavu likvidace její kořisti a blábolit o samoregulaci(bezzásah zvaný
lidově nicnedělání). "Vědci a ochranáři prosazující nicnedělání" se bojí,
že nová vláda nebude podporovat nicnedělání a bude podporovat pouze ty,
kteří se snaží něco zlepšit, zachránit atd. Placené čumily sledující
jak se les po kalamitě a požáru sám obnovuje opravdu nepotřebujeme. To
vidí lidé ve volném čase a vidí, že bezpracně se kýžený cíl dostaví až
za stovky let, ale s lidskou pomocí by mohlo být hotovo za padesát let.
Tam je třeba směřovat ty prostředky od čumilů hrajících si na vědce.
Karel Zvářal
13.11.2025 10:02Nad přírodou zataženo. Tak bych nazval svůj příspěvek po 35 letech aktivistické ochrany. Co takhle se vrátit ke "starým pořádkům", pane Hruško?! Tehdy jsem potkával vrabčáky, chocholouše či koroptve na každém kroku. Dnes mi na okně hnízdí poštolka, která se o první dva jmenované spolehlivě postará.
Ne, není tomu tak - je to "změnou klimatu"! Opravdu??!-)) Ano, změnou klimatu, ALE ve společnosti!! O kterou jste se postarali Vy a Vám podobní TEORETICI!
Zapamamtujte si, že každý extrém škodí. Jak snaha vystřílet (ohrožené druhy), tak absolutní ochrana hojných druhů. Ony totiž ty myšilovné druhy se v letech bez myší musí něčím živit. Takže žádná rovnováha, ale genocida. Bohužel...
Odpovědět
Ne, není tomu tak - je to "změnou klimatu"! Opravdu??!-)) Ano, změnou klimatu, ALE ve společnosti!! O kterou jste se postarali Vy a Vám podobní TEORETICI!
Zapamamtujte si, že každý extrém škodí. Jak snaha vystřílet (ohrožené druhy), tak absolutní ochrana hojných druhů. Ony totiž ty myšilovné druhy se v letech bez myší musí něčím živit. Takže žádná rovnováha, ale genocida. Bohužel...
JS
Jarek Schindler
13.11.2025 13:12 Reaguje na Karel ZvářalPořád dokola stejné nesmysly o dravcích co hubí na potkání vše na co přijdou. Co tak říci, že stavy dravců dosáhly minima začátkem 70. let 20. století kdy se podle odhadů jejich početnost v západní a střední Evropě včetně území dnešní ČR snížila (za období let 1870–1970) o plných 90 % (Brown 1976). Dosáhly tedy minima v době kdy měly podle vás začít likvidovat vše živé. V našich podmínkách i ty roky bez myší, bez těch myší tak nějak nejsou. Takže, pouze nesmyslné žvátláte o tom jak se poštolka o něco postará, protože pokud by to mělo platit, tak se ta poštolka již dávno postarala. No a ona se zatím nepostarala, protože vámi zmiňované druhy se pořád dají v ČR potkat.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
13.11.2025 14:25 Reaguje na Jarek SchindlerTaky mě přijde divné, že máme přemnožené dravce a hraboše zároveň. Ale jsem laik
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
15.11.2025 12:18 Reaguje na Michal UhrovičNo a to, že by se měli dravci v době kdy jich bylo asi nejméně podílet, či podle některých dokonce způsobit obrovský propad početnosti do té doby hojných druhů vám divné nepřijde?
Odpovědět
Karel Zvářal
13.11.2025 19:14 Reaguje na Jarek SchindlerOn ten konec výrovky nespadl z čistého nebe, ale přišel na nátlak e.aktivistů. Začaly velkochovy, dvorečků s kuřaty se mohli zbavit, brokovnice pověsit na hřebík. To je období té vaší "vědecké změny klimatu", kdy nápadný a pozemní chocholouš to odetral mezi prvními.
Spolu s majetkem chránili předkové (mimoděk) i drobňásky, ale aktivisté zařídili druhý extrém, což je stejná chyba, jako zběsilé hubení. A pokud v tomto směru nenastane změna myšlení, tedy snaha o kompromis, zůstanou některé druhy již jen ve vitrínách muzeí či učených knihách. Ta změna musí být plošná, jednotlivé projektíky poslouží jako příklad, že změnou klimatu to fakt nebylo. Koroptev či chocholouš sníh opravdu nemusí...
Odpovědět
Spolu s majetkem chránili předkové (mimoděk) i drobňásky, ale aktivisté zařídili druhý extrém, což je stejná chyba, jako zběsilé hubení. A pokud v tomto směru nenastane změna myšlení, tedy snaha o kompromis, zůstanou některé druhy již jen ve vitrínách muzeí či učených knihách. Ta změna musí být plošná, jednotlivé projektíky poslouží jako příklad, že změnou klimatu to fakt nebylo. Koroptev či chocholouš sníh opravdu nemusí...
JS
Jarek Schindler
14.11.2025 08:44 Reaguje na Karel ZvářalProboha co to zase melete za nesmysly? Nebyli ti vaši e.aktivisté náhodou stejní jako e,aktivisté co třicet let předtím začali chránit medvěda na Slovensku? To období " vědecké změny klimatu " není můj výmysl ale jako důvod úbytku chocholouše je zmínil pan Praus. Jo, ten s kterým jste měl, alespoň jste se tím kasal, o problému a jeho článcích v Živě promluvit. Asi jste s ním ještě nemluvil, že? Takže znovu. Úbytek chocholoušů začal u nás dávno před tím než byla zakázána výrovka. No a nezačal pouze u nás ale v celé Evopě na sever od Alp kde chocholouš vlastně vymizel. To asi s naším zákazem výrovky nemělo co dělat, že ? No a ubytek koropte..... Najde se ještě nějaký jiný trouba co by úbytek koroptve, který začal v šedesátých letech přechodem na velkoplošné intenzivní zemědělské hospodaření s použítím do té doby minimálně používané chemie, což dohromady způsobilo i dramatický úbytek hmyzu, spojil s koncem výrovek či všeobecně s predací?
Odpovědět
Karel Zvářal
14.11.2025 12:01 Reaguje na Jarek SchindlerPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
JS
Jarek Schindler
14.11.2025 21:28 Reaguje na Karel ZvářalAno, váš " výkon" mě opět pobavil a rozesmál. Pokud si dobře pamatuji tak byl jste to vy kdo machroval, že promluví s panem Prausem.
Odpovědět
Karel Zvářal
15.11.2025 06:08 Reaguje na Jarek SchindlerPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
JS
Jarek Schindler
15.11.2025 12:35 Reaguje na Karel ZvářalTak toto mě pobavilo ještě více. Já si pamatuji že jste psal o tom , že budete s panem Prausem mluvit. Samozřejmě ten váš dovětek k této " informaci" více méně nějaký rozhovor předem vylučuje, že?
Jen naprostý trotl vašeho ražení si může myslet , že se s ním bude bavit člověk o kterém trotl ( Zvářal) tvrdí, že u něj tedy v žádném případě neuspěje a že to snad mohl již pochopit.
Ozve se někdo kdo by po tomto chtěl ještě s panem Zvářalem mluvit. Řekl bych, že pan Praus to asi nebude.
V každém případě pobavit umíte a já mohu s klidem konstatovat, že také si za vším výše uvedeným stojím.
Odpovědět
Jen naprostý trotl vašeho ražení si může myslet , že se s ním bude bavit člověk o kterém trotl ( Zvářal) tvrdí, že u něj tedy v žádném případě neuspěje a že to snad mohl již pochopit.
Ozve se někdo kdo by po tomto chtěl ještě s panem Zvářalem mluvit. Řekl bych, že pan Praus to asi nebude.
V každém případě pobavit umíte a já mohu s klidem konstatovat, že také si za vším výše uvedeným stojím.
JO
Jarka O.
15.11.2025 17:15 Reaguje na Jarek SchindlerNejste 100 let za opicemi? Teď škodí drobné zvěři něco jiného než před 50 lety. Naopak jim škodí úbytek oraných polí a množství chráněných predátorů. Za státní prachy se bude dělat výzkum toho, co by jim prospělo, byl tu o tom článek. Už jsou předjímány nějaké škodlivé vlivy a možná se ty předpoklady ještě pozmění. A pak by měl stát taky požadovat výstup z výzkumu, jinak by měli výzkumníci ty prostředky vrátit, a vy si budete moci přečíst od výzkumníků, na co přišli a jak drobné zvěři pomoct, když to nechcete slyšet od p. Zvářala. Ale hlavně že jste si kopnul.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
16.11.2025 08:28 Reaguje na Jarka O.Vy asi nebudete tou nejbystřejší ve svém okolí. On celý ten problém není o tom co škodí dnes ale o tom co před +- padesáti lety přivodilo bezprecedentní propad četnosti některých druhů. No a můžete si být jistá, že predátoři to nebyli. Takže o čem jste to vlastně psala? Ano, na blbosti od pana Zvářala opravdu zvědavý nejsem. No a jestli jste to nepochopila tak nekopu, jen uvádím ty jeho blbosti na pravou míru.
Odpovědět
Karel Zvářal
16.11.2025 08:41 Reaguje na Jarka O.Paní Jarko, na tu nulu nemá cenu reagovat, ten je naprosto mimo realitu. Ornitology udávaná predace na hnízdech (před ca 30-ti lety) byla okolo 70%. Připočtěte si k tomu predaci na krmících ptácích krahujec aj. a dojdete k alarmujícímu číslu. Ne náhodou to není predační lechtání, ale p.TLAK. Pokud není budka pro sýčka zabezpečená oplechováním či na hladké stěně, kuna ji vyplení, často i se samicí. Podrobněji o problematice níže.
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2017/Leden-2017/Zachranime-sycka
Další rok byl vyhlášen Ptákem roku. Zajisté náhoda:-)
Odpovědět
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2017/Leden-2017/Zachranime-sycka
Další rok byl vyhlášen Ptákem roku. Zajisté náhoda:-)
JS
Jarek Schindler
16.11.2025 10:34 Reaguje na Karel ZvářalPromiňte pane Zvářale ale zatím jste mluvil o dravcích a predaci všeobecně jako o důvodech propastného úbytku chocholouše, koroptve, syčka a dalčích. Ten úbytek ale nenastal před 30 lety jak se tady nyní snažíte trapně vysvětlovat. Zase jste začal kličkovat a vymýšlet nesmysly?
Tak tedy ještě jednou to co tu celou dobu tvrdím já. Predace jako taková nebyla prvotním impulsem k početním propadům populací živočichů jako je koroptev , chocholouš, sýček a další. Predace nabyla důvodem mizení populací v padesátých, šedesátých či sedmdesátých letech. Primárně šlo o zcela jiné důvody a predace je pouze váš výmysl. Něco jiného je potom vliv predace na zbytkové populace v poslední době, navíc při nesmyslné ochraně většiny predátorů. To již může být pro některé druhy fatální. Ale znovu, řeč byla o důvodech drastického poklesu stavů některých živočichů v padesátých, šedesátých a sedmdesátých letech min. století. Zde je predace jako důvod naprostým nesmyslem. A to například již z důvodu rychlosti poklesu populace či objektívního posouzení počtu predátorů kterých bylo v té době tak málo že nemohli mít nějaký zásadní vliv.
Chcete snad tvrdit, že ve čtyřicátých, padesátých letech někdo někde instaloval budky pro sýčky či je tenkrát dokonce plechoval? No a syček zatím pořád přežíval a to i bez budek. Nenabourává to trochu tu vaši teori? No a samozřejmě že náhoda nebo snad chcete tvrdit, že se syček stal ptákem roku díky vašemu článku? Jinak ptákem roku byl již čáp černý, káně i poštolka a 2x čáp bílý. tady ti predátoři co podle vás mohou za " genocidu" chocholouše, koroptve či syčka v padesátých až sedmdesátých letech.
Odpovědět
Tak tedy ještě jednou to co tu celou dobu tvrdím já. Predace jako taková nebyla prvotním impulsem k početním propadům populací živočichů jako je koroptev , chocholouš, sýček a další. Predace nabyla důvodem mizení populací v padesátých, šedesátých či sedmdesátých letech. Primárně šlo o zcela jiné důvody a predace je pouze váš výmysl. Něco jiného je potom vliv predace na zbytkové populace v poslední době, navíc při nesmyslné ochraně většiny predátorů. To již může být pro některé druhy fatální. Ale znovu, řeč byla o důvodech drastického poklesu stavů některých živočichů v padesátých, šedesátých a sedmdesátých letech min. století. Zde je predace jako důvod naprostým nesmyslem. A to například již z důvodu rychlosti poklesu populace či objektívního posouzení počtu predátorů kterých bylo v té době tak málo že nemohli mít nějaký zásadní vliv.
Chcete snad tvrdit, že ve čtyřicátých, padesátých letech někdo někde instaloval budky pro sýčky či je tenkrát dokonce plechoval? No a syček zatím pořád přežíval a to i bez budek. Nenabourává to trochu tu vaši teori? No a samozřejmě že náhoda nebo snad chcete tvrdit, že se syček stal ptákem roku díky vašemu článku? Jinak ptákem roku byl již čáp černý, káně i poštolka a 2x čáp bílý. tady ti predátoři co podle vás mohou za " genocidu" chocholouše, koroptve či syčka v padesátých až sedmdesátých letech.
JO
Jarka O.
16.11.2025 18:44 Reaguje na Karel Zvářal1* P. Zvářale, nepochybně, ty 4 milióny Kč si zasloužíte Vy, a popsal jste všechno!! "Ekologové vytrvale hájí školometskou frázi, že predátor kořist vyhubit nemůže. Jak dnes již víme, byla tato fikce vyvrácena na desítkách příkladů s invazivními druhy.
Jsem proto přesvědčen, že nadešla doba seriózně uvažovat i o racionální regulaci dosud chráněných hojných původních predátorů, kteří stojí za vymizením dříve běžných druhů ptáků."
Souhlasím, v době, kdy je menší potravní nabídka, průmyslové zemědělství, jsou predátoři poslední hřebík do rakve drobné zvěře. Ten úbytek drobotiny nastal ještě dříve, snad o 20 let, v západní Evropě, kde na polích neuvidíte ptáčky ani zajíce. Zato lišek, divočáků, vran a dravců je vidět taky dost. Ale na západě se drobná divoká zvěř dá v sezóně běžně koupit - křepelka, koroptev, holub, bažant, kachna, husa. (Dokonce, nechci kecat, ale mám dojem, že mi bylo u jedné nabídky zvěřiny kdysi řečeno, že to byl tetřivek. Ale možná jsem přece jen špatně rozuměla.) V přírodě krom hus a kachen je nevidíte, takže pocházejí z obor a chovů ...někde kdovíkde. To je taky možnost, jak drobnou zachránit.
K p. Schindlerovi bych asi jen s klasikem dodala: " O tom tady už drahnou chvíli mluvíme, Mlho." No nic...
Odpovědět
Jsem proto přesvědčen, že nadešla doba seriózně uvažovat i o racionální regulaci dosud chráněných hojných původních predátorů, kteří stojí za vymizením dříve běžných druhů ptáků."
Souhlasím, v době, kdy je menší potravní nabídka, průmyslové zemědělství, jsou predátoři poslední hřebík do rakve drobné zvěře. Ten úbytek drobotiny nastal ještě dříve, snad o 20 let, v západní Evropě, kde na polích neuvidíte ptáčky ani zajíce. Zato lišek, divočáků, vran a dravců je vidět taky dost. Ale na západě se drobná divoká zvěř dá v sezóně běžně koupit - křepelka, koroptev, holub, bažant, kachna, husa. (Dokonce, nechci kecat, ale mám dojem, že mi bylo u jedné nabídky zvěřiny kdysi řečeno, že to byl tetřivek. Ale možná jsem přece jen špatně rozuměla.) V přírodě krom hus a kachen je nevidíte, takže pocházejí z obor a chovů ...někde kdovíkde. To je taky možnost, jak drobnou zachránit.
K p. Schindlerovi bych asi jen s klasikem dodala: " O tom tady už drahnou chvíli mluvíme, Mlho." No nic...
Karel Zvářal
16.11.2025 19:14 Reaguje na Jarka O.Děkuji, mně jedno takové uznání vyváží mnoho zlých výpadů, ať už z nepochopení podstaty problému nebo záměrných, škodolibých. Měl jsem velké štěstí, že matka si všimla mého zájmu a od mala zásobovala vhodnou literaturou. V městské knihovně jsem byl jako doma, a když jsem ve dvanácti začal chodit do m. kroužku, valil pan lektor Ševeček oči, odkud to všechno znám - a vůbec mu nevadilo, že ho v některých věcech opravuji. Tehdy byla úplně jiná myslivost, takovou spoušť (zejména s černou), co dnes vidím, to by dříve netolerovali. Proto jsem spíše pesimista, že se stav naší přírody může výrazněji zlepšit, neb od nejžravějšího by se mělo začít... Tehdy přísloví "Všeho s mírou" ctili a řídili se jím.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
16.11.2025 19:41 Reaguje na Jarka O.Aha, tak vy tady o " něčem" už drahnou chvíli mluvíte.? Můžete to tedy klidně vzít za Zvářala a konečně vyjmenovat ty druhy které stojí díky predaci za vymizením dříve běžných druhů. Tedy za vymizením syčka, chocholouše a koroptve. Současně můžete vyjmenovat druhy invazních predátorů a přiřadit k nim druhy které měli vyhubit. Pokud nesouhlasíte s frázi, že predátor kořist vyhubit nemůže a tvrdíte, že dnes již víte že tato fikce byla vyvrácena na desítkách příkladů s invazivními druhy, tak vám jistě nebude dělat problém pár těch příkladů uvést. Opravdu chcete tvrdit, že ten úbytek té vaší drobotiny co nastal v západní Evropě o něco dřív, tam nastal také z důvodu predace? Koukám , že budete také odborníkem na myslivost. V každém případě i zde máte smůlu. Zrovna ta západní Evropa na tom co se týká zvěře není všude špatně a to ani v případě té drobné. Ale to zas nebude korespondovat s vašim tvrzením o mracích lišek, divočáků, vran a dravců. Když jsem psal o tom, že nebudete z nejbystřejších, vyjádřil jsem se špatně. Tady nejde o bystrost ale o hloupost a v hlouposti konkurenci válcujete.
Odpovědět
JO
Karel Zvářal
16.11.2025 20:18 Reaguje na Jarka O.Nic si z toho nedělejte, jak pravil klasik Forest G.: Pro hlupáka každý hloupý. Pokud někdo neumí číst, či nechápe psané slovo, tomu není pomoci. Nicméně v dohledné době něco koncentrovaného v tom duchu sesmolím:-)
Odpovědět
JO
Jarka O.
16.11.2025 21:53 Reaguje na Karel ZvářalJe to marný... Těším se, ale radši prosím nepište o mývalech - invazních predátorech např. ptáčků, aby neskutečný p. Schindler neměl špatné zažívání.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
17.11.2025 11:03 Reaguje na Jarka O.Vy asi nevíte odkdy se u nás vyskytuje mýval a že tedy nemohl mít na úbytek druhů o kterých je řeč zádný vliv. Které druhy ten invazní mýval tedy u nás zatím vyhubil? Ano, je to s vámi marné, vědomosti žádné a rozum na výletě.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
17.11.2025 10:56 Reaguje na Karel ZvářalPlatí i jiná moudra. Například Vrána k vráně sedá, hlupák hlupáka hledá. Takže můžete být spokojeni, jako výstavní hlupáci jste se našli. Než zas něco zesmolíte můžete odpovědět na položené otázky.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.11.2025 12:07 Reaguje na Jarek SchindlerOd nuly, co dobře skrývá svou idiocii (nebo ji jen předstírá?-), se nenechám úkolovat. Nebudu psát nic, bylo toho za dvacet let setrvalých půtek se schízou dost a dost. Teď jste na řadě vy, tak se předvěďte, nulo! Za všechny předešlé statě na téma predace jedna, kterou jste jaksi opomněl zkritizovat:-))
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-premnozeny-puvodni-predator-muze-skodit-stejne-drtive-jako-nepuvodni-invazni
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-premnozeny-puvodni-predator-muze-skodit-stejne-drtive-jako-nepuvodni-invazni
JS
Jarek Schindler
19.11.2025 10:27 Reaguje na Karel ZvářalAbych nezapomněl. Nula jako Zvářal mě přece nebude úkolovat co mám či nemám kritizovat a k čemu se můžu či nemůžu vyjadřovat.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
17.11.2025 10:50 Reaguje na Jarka O.Otázky jsem položil. Můžete na ně odpovědět? Týkají se pouze a pouze jen vašich tvrzení.
Odpovědět
Karel Zvářal
19.11.2025 11:21 Reaguje na Jarka O.S tím Mlhou jste to dobře vystihla, a to byl vedle něj ještě génius-) Jeho blábolení mi připomíná starý vtip z vojenského prostředí:
Celá rota šlape špatně, jen já držím správný krok.
Toho chudáka asi nezajímá, že to vyšlo ve specializovaném odborném periodiku, a že všichni byli spokojeni... Dovede se točit na přeřeknutí, jako by mezi tundrou a tajgou byla ostrá čára. Na otázky a poznámky neodpovídá a dál si mele svou. Vše bylo popsáno, a on s jeho údajnou "velkou knihovnou" ví stále *****.
Odpovědět
Celá rota šlape špatně, jen já držím správný krok.
Toho chudáka asi nezajímá, že to vyšlo ve specializovaném odborném periodiku, a že všichni byli spokojeni... Dovede se točit na přeřeknutí, jako by mezi tundrou a tajgou byla ostrá čára. Na otázky a poznámky neodpovídá a dál si mele svou. Vše bylo popsáno, a on s jeho údajnou "velkou knihovnou" ví stále *****.
JS
Jarek Schindler
19.11.2025 12:50 Reaguje na Karel ZvářalUž jste vážně trapný. To specializované periodikum již otisklo víc nesmyslů. Aha , přeřeknutí? To snad není možné, že Vy pan vědec Zvářal se mohl přeřeknout. No a přeřekl jste se znovu protože jsem nikde netvrdil, že mezi tajgou a tundrou je nějaká ostrá čára. Ten předěl , jak jsem uvedl , se nazývá lesotundra, pavědče.
Odpovědět
Karel Zvářal
19.11.2025 13:19 Reaguje na Jarek SchindlerAha, takže Schindler, co ví "všechno nejlíp", akorát nemá koule něco podnětného sepsat. Nebo je to jinak?-) Mamuty, pratury, tarpana, medvědy jeskynní, lvy, ... moa nevyhubil predátor/člověk? - a přesto nevyhynul... U jiných druhů jsou aktéři jiní... popsáno jinde.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
20.11.2025 12:23 Reaguje na Karel ZvářalKonečně tu máme mamuta a jeskyního lva a člověka jako predátora. Problém bude asi v tom, že nějakých posledních 6-8 tisíc let nemůžeme považovat člověka za predátora ve smyslu toho slova. Ona ho totiž již ta "predace" neživí. Když už jste zmínil toho moa tak jestli to nevíte, uvedl jste nádherný příklad toho, jak nedostatek korišti vyhubil predátora.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
13.11.2025 11:01častým názorem ve společnosti je ten, že za špatnou přírodou stojí přírodovědci a ochránci. Díky tomuto chybnému názoru budeme mít ropáka na ministerstvu životního prostředí.
Děkuji všem ovčanům, kteří tento názor šíří v mainstreamové společnosti
Odpovědět
Děkuji všem ovčanům, kteří tento názor šíří v mainstreamové společnosti
Jakub Graňák
13.11.2025 13:24 Reaguje na Michal UhrovičStejně úsměvná je i hysterie kolem bezzásahových zón. Nejsem zrovna příznivcem bezzásahu, poněvadž si klidně dovedu představit cílené vysévání perspektivních dřevin... Ovšem tvrdit, že režim aplikovaný kdovíjestli na 1 % výměry státu je příčinou zhoršujícího se stavu tuzemské přírody, je vskutku hodný obdivu:-)
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
13.11.2025 14:23 Reaguje na Jakub Graňáksouhlasím, hysterie a nabubřelé ega, to tu kvete hodně
Odpovědět
Karel Zvářal
13.11.2025 14:52 Reaguje na Michal UhrovičVše, co dnes v přírodě (i té bezzásahové) máme, tu bylo před příchodem bezzásahovců. Když jsem se opakovaně ptal, jaký přírůstek druhů očekávají v NP Křivoklátsko, vždy se to setkalo s mlčením. Celé mi to přijde jako žabomyší válka, a ano, ta ega jsou na obou stranách:-) Každé místo bylo pod péčí člověka, a jak je dokázáno, diverzita je na takových územích vyšší, viz např bělokarpatské louky. Dřevo hnije i v hospodářských lesích, žijí tam i tetřevi, orli, vlci, rasi a jiné celebrity naší fauny.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
13.11.2025 15:27 Reaguje na Karel ZvářalMě diskuze o zásahovosti a bezzásahovosti je ukradená. Moje komenty jsou o něčem jiném.
Lidí, co správně pečují o krajinu a přírodu ubývá a většina bere přírodu jako tělocvičnu a místo pro zlepšení zdraví. Proto budeme mít ministra životního prostředí člověka, který chodí do přírody pouze čůrat a to jen když není jiná možnost
Odpovědět
Lidí, co správně pečují o krajinu a přírodu ubývá a většina bere přírodu jako tělocvičnu a místo pro zlepšení zdraví. Proto budeme mít ministra životního prostředí člověka, který chodí do přírody pouze čůrat a to jen když není jiná možnost
JS
Jarek Schindler
13.11.2025 15:48 Reaguje na Michal UhrovičZapomněl jste dodat, že ti co by měli o tu krajinu pečovat jsou z té péče vytlačováni a rozhodují ti co vlastně o nic nikdy nepečovali.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
13.11.2025 15:58 Reaguje na Jarek SchindlerOchrana přírody je IN a čecháčci, co chtějí vydělat se derou do pozic.
Bohužel tu máme dost velkou mezeru, kdy se o přírodu moc nepečovalo (1948- 1990) nebo se spíše pečovalo jen na lokální úrovní a ne celostátně.
Zapálení a aktivní pečovatelé po roce 1990 už pomalu končí a šíbři se derou na jejich pozice.
Nějak se ztrácí ta schopnost lidí, rozlišit schopné a šíbry. Do popředí se derou charizmatičtí hlupáci, co umí mluvit, ale ne konat. Lidé vybírají své zástupce státu podle mediálních reality show a je jim jedno, co lidé mají za sebou a co pro lidi udělali.
Ta válka proti ekologistům (pojem jsem získal v diskuzích na ekolistě) je uměle vyvolána těmi, co chtějí na ochraně přírody a péče o krajnu jen vydělat nebo naopak je pro ně krajina domova pouze zdroj svých financí.
Odpovědět
Bohužel tu máme dost velkou mezeru, kdy se o přírodu moc nepečovalo (1948- 1990) nebo se spíše pečovalo jen na lokální úrovní a ne celostátně.
Zapálení a aktivní pečovatelé po roce 1990 už pomalu končí a šíbři se derou na jejich pozice.
Nějak se ztrácí ta schopnost lidí, rozlišit schopné a šíbry. Do popředí se derou charizmatičtí hlupáci, co umí mluvit, ale ne konat. Lidé vybírají své zástupce státu podle mediálních reality show a je jim jedno, co lidé mají za sebou a co pro lidi udělali.
Ta válka proti ekologistům (pojem jsem získal v diskuzích na ekolistě) je uměle vyvolána těmi, co chtějí na ochraně přírody a péče o krajnu jen vydělat nebo naopak je pro ně krajina domova pouze zdroj svých financí.
JS
Jarek Schindler
13.11.2025 17:43 Reaguje na Michal UhrovičNení to náhodou celé obráceně? Nevedou ti ekologisté náhodou válku proti všem kdo v přírodě žijí a pracují? Jediní kdo na ochraně přírody vydělávají jsou přece právě ti dnešní ochranáři čehokoliv, tedy ekologisté. Všíchni ostatní bu´d musí prodat svůj produkt nebo odvést práci pro zaměstnavatelé který opět musí tu práci zhodnotit. Co ale prodávají ti ekologisté? Jak či čím zhodnocují tu dnešní ochranu přírody? Nezdá se vám , že těch dnešních ekošmejdů se tu vyskytlo a vyskytuje dost a dost?
Odpovědět
Jakub Graňák
14.11.2025 09:48 Reaguje na Jarek SchindlerNejsem si zcela jistý, jestli platí Vaše tvrzení: " Jediní kdo na ochraně přírody vydělávají jsou přece právě ti dnešní ochranáři čehokoliv, tedy ekologisté." - řekl bych, že nejvíce na všech těch bioplynkách, meřo... a různých jiných rádoby ekologických čuňačinách bohatne jeden nejmenovaný nedávný vítěz voleb. Již jsem upozorňoval dříve - nehleďte, co dotyční říkají, nýbrž co dělají... blíže viz např. Matouš 7:16-20
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
14.11.2025 10:33 Reaguje na Jakub GraňákMáte pravdu. Jeho ale ekologie a ochrana přírody neživí. Co vím nikdy se za nějakého ochránce přírody nevydával, není to ekolog ale byznysmen s byznysem v zemedělství a chemickém průmyslu, co se pouze přizpůsobyl nesmyslným ekopožadavkům.
Snad jen, že má rád motýle. Kdo je ale rád nemá, že?
No a Matouš , To je i o radě "Střezte se lživých proroků, kteří k vám přicházejí v rouchu ovčím, ale uvnitř jsou draví vlci. Na dnešní eko a různé chcimíry to tedy naprosto sedí.
Odpovědět
Snad jen, že má rád motýle. Kdo je ale rád nemá, že?
No a Matouš , To je i o radě "Střezte se lživých proroků, kteří k vám přicházejí v rouchu ovčím, ale uvnitř jsou draví vlci. Na dnešní eko a různé chcimíry to tedy naprosto sedí.
Jakub Graňák
14.11.2025 14:12 Reaguje na Jarek SchindlerTo dost zjednodušujete, od samotného počátku výše zmíněného aktivně loboval, ovlivňoval, dokonce si pásl celou partaj (ČSSD), když pak přišla k moci ODS a poslala ho do řiti, tak mu nezbylo než si založit vlastní partaj, aby si svůj státem dotovaný business ohlídal a také po léta aktivně bránil zrušení těch nejnehoráznějších prasečin (MEŘO).
Jsem rád, že jste zmínil lživé proroky - on je totiž přesně jedním z nich. Proto bez keců podepsal grýndýl - už se viděl jak tahá lidem z kapes prachy za bioplynky a MEŘO a zároveň pizdí na EU.
Odpovědět
Jsem rád, že jste zmínil lživé proroky - on je totiž přesně jedním z nich. Proto bez keců podepsal grýndýl - už se viděl jak tahá lidem z kapes prachy za bioplynky a MEŘO a zároveň pizdí na EU.
JS
Jarek Schindler
14.11.2025 21:23 Reaguje na Jakub GraňákAsi tak, myslite si, že by to bez zelených a podobné svoloče v začátcích sám zvládl. Co tedy vůbec prosazovali ti různí eko v devadesátých letech minulého století a na začátku toho století když ne ekopaliva? Nemohu za to, že si ho ta " chytřejší" část národa zvolila. Ale jsem zastance demokracie a tak vím , že do příštíxch voleb to bohužel jiné nebude. Ovšem jako optimista věřím že se znemožní dříve.
Odpovědět
Jakub Graňák
16.11.2025 08:56 Reaguje na Jarek SchindlerTlak veřejnosti na zlepšení stavu živ. prostředí tady je už po dekády - a je legitimní. A přiznejme si, že přinesl i pozitivní věci. Sdělení, že celá řada ekoaktivistů i celých jejich hnutí posloužila jako užiteční idioti, je také legitimní. Obé však nijak nezbavuje hlavního podílu viny příslušníky "velkého kapitálu" (např výrobci větrných turbín, nebo bioplynek), kteří se rozhodli reagovat na legitimní požadavek veřejnosti po lepším životním prostředí a prolobovali si své "ekologické technologie" za souhlasného kývání užitečných idiotů z řad ekoaktivistů. Myslíte snad, že by pár desítek tisíc uřvanců skutečně dokázalo prosadit greendeal?
K druhé polovině příspěvku - já Vám to nevyčítám:-) v tomhle jsme zajedno, jen k poslední větě mám obavu: on je dost splachovací, takže nevím jestli znemožnění se bude stačit. Ve státním se vždycky najde dost pašaliků pro nespokojence "z řad rodící se koalice":-)
Odpovědět
K druhé polovině příspěvku - já Vám to nevyčítám:-) v tomhle jsme zajedno, jen k poslední větě mám obavu: on je dost splachovací, takže nevím jestli znemožnění se bude stačit. Ve státním se vždycky najde dost pašaliků pro nespokojence "z řad rodící se koalice":-)
ak
antonín krahula
17.11.2025 09:16 Reaguje na Jarek SchindlerJarečku, motýle jsou výraz slovenský, nauč se uvozovky a neoháněj se knihou pohádek, dle Alberta primitivních legend.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
17.11.2025 14:07 Reaguje na antonín krahulaAle Toníčku, nemohu za to, že jsi asi hodně, slušně řečeno, zpomalený . Motýle , pokud to tedy nevíš ,má přece rád náš staronový a všemi milovaný budoucí( možná) ministerský předseda. A kniha pohádek? Můžeš být Toníčku konkrétnější? Ten tvůj výkřik do tmy totiž nedává nějak smysl. A konkrétní buď i v případě těch uvozovek. Jo a k tématu diskuze bys tam Toníčku náhodou nic neměl? Děkuji.
Odpovědět
JO
Jarka O.
17.11.2025 17:11 Reaguje na Jarek SchindlerTak nevím, jste zpomalený, neomalený, omezený, pod vlivem nebo to fakt hrajete? Pán psal totiž zcela jasně, k věci a konkrétně.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
18.11.2025 15:03 Reaguje na Jarka O.Ale ale nepovídejte? Stále častěji a výrazněji upozorňujete na fakt, že váš mozek nebude asi tím orgánem kterým myslíte. Pán Toníček, tedy jestli jste si nevšimla, vytrhl pouze pár vět z kontextu, kdy jsem reagoval na pana Graňáka a jeho slova o tom, že "nejvíce na všech těch bioplynkách, meřo... a různých jiných rádoby ekologických čuňačinách bohatne jeden nejmenovaný nedávný vítěz voleb". No a ten vítěz snad něco o tom, že má rád motýle pronesl. Nic víc, nic míň. Všichni snad víme o koho jde a že je to Slovák, tedy až na pana Toníka a vás. Takže myslím , že tu svoji omezenost předvádíte dostatečně.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
14.11.2025 08:49 Reaguje na Michal UhrovičAbych nezapomněl. Chcete snad tvrdit že před rokem 1948 byla ta ochrana přírody nějaká jiná , intenzívnější než v té vaší mezeře?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
13.11.2025 15:45 Reaguje na Karel ZvářalAno, výborně. Píši to proto abyste něřekl, že na vás reaguji pouze nesouhlasně. Toto vám klidně podepíši.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
14.11.2025 11:14 Reaguje na Michal UhrovičAle no tak. Co třeba pan vědec Hruška který jak sám píše si: Nevšiml jsem si, že by třeba někdo blokoval výstavbu D1 do Ostravy, obchvaty Pardubic či Vysokého Mýta, aby byl trochu aktuální". Ještě někdo kromě pane Hrušky si nevšiml činnosti pana Patrika a Dětí země? Ono těch blokací obchvatů dostaveb atd. bylo za posledních 25 let snad málo, No hlavně že si pan Hruška nevšiml.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
13.11.2025 11:27Je pekne za svou pravdou stat. Lepsi je ale o sve pravde kriticky a vecne diskutovat. Jinymi slovy, kdyz napisu clanek, nezustanu zalezly ve sve kancelari a pustim se do diskuse pod clankem. Zamozrejme na ciste urazlive prispevky nereagovat.
Odpovědět
JŠ
MU
Michal Uhrovič
13.11.2025 14:24 Reaguje na Jan ŠimůnekPředkové se snažili, ale vy jste tu nechali vládnout komunisty a SSSR a tu krajinu zničili. A ještě máte tu drzost do toho blbě pindat.
Odpovědět
JS
Josef Střítecký
13.11.2025 22:21 Reaguje na Michal UhrovičNevím jak jste starý, ale Vaše argumenty mi připadají nedospělé. Co máte za sebou? S čím jste se v životě už stačil poprat? Že raději nemlčíte.
Odpovědět
HH
Honza Honza
13.11.2025 14:50Problém zasahovat- nezasahovat je nejlépe zřetelný při řešení problému sukcese v přírodě.
Je sukcese správná? Máme proti ní zasahovat? Nechat přírodu ať se sama rozvíjí z toho, co má k dispozici? Na rozdíl od p. Vinklera jsem názoru že spíše ano. Sukcese je boj proti oteplování, podpora zadržování vody, zastiňování = to co právě teď potřebujeme nejvíce. Keře a stromy jsou
přínosem, roste si to, co v dané chvíli na místě nejlépe roste z toho, co je k dispozici.
No jo, zní to krásně, ale co když zaroste úplně všechno, schází diverzita, nastoupí uniformita, nastoupí i invazivní rostliny, i rostliny, které nemají šanci v budoucnu prospívat, když vůbec příroda nemá podmínky se rozvíjet, vytlačuje původní druhy: trnité keře, které nezlikvidují
ani býložravci, nevhodné monokultury (viz středomořské oblasti). Také nemáme zasahovat?
Určitě ano! Proto řízený, odborný, opatrný zásah i v NP je ze stejného důvodu nutný.
Zásah by měl vést ke zlepšené funkci přírody, ne proti jejímu vývoji, nikoli z lesa dělat step a naopak, ale (částečným) lesem podporovat funkci stepi. Nerozšiřovat step na úkor lesa kvůli diverzitě, jinak nám step vyschne. Naopak právě rozšiřovat močáloviště, řeky vést k meandrům, starat se o pestrost lesa - co třeba po kůrovci letadlem rozhazovat semínka původních přípravných dřevin.
Že na to NP nemá peníze? Tak holt není jiná volba než opatrné hospodářství (např. zpeněžení dřeva ve vhodných podmínkách)
Že se to dělá? Že jinak to nejde? = potvrzení správnosti mé teorie, odhalení pokrytectví správců NP
Odpovědět
Je sukcese správná? Máme proti ní zasahovat? Nechat přírodu ať se sama rozvíjí z toho, co má k dispozici? Na rozdíl od p. Vinklera jsem názoru že spíše ano. Sukcese je boj proti oteplování, podpora zadržování vody, zastiňování = to co právě teď potřebujeme nejvíce. Keře a stromy jsou
přínosem, roste si to, co v dané chvíli na místě nejlépe roste z toho, co je k dispozici.
No jo, zní to krásně, ale co když zaroste úplně všechno, schází diverzita, nastoupí uniformita, nastoupí i invazivní rostliny, i rostliny, které nemají šanci v budoucnu prospívat, když vůbec příroda nemá podmínky se rozvíjet, vytlačuje původní druhy: trnité keře, které nezlikvidují
ani býložravci, nevhodné monokultury (viz středomořské oblasti). Také nemáme zasahovat?
Určitě ano! Proto řízený, odborný, opatrný zásah i v NP je ze stejného důvodu nutný.
Zásah by měl vést ke zlepšené funkci přírody, ne proti jejímu vývoji, nikoli z lesa dělat step a naopak, ale (částečným) lesem podporovat funkci stepi. Nerozšiřovat step na úkor lesa kvůli diverzitě, jinak nám step vyschne. Naopak právě rozšiřovat močáloviště, řeky vést k meandrům, starat se o pestrost lesa - co třeba po kůrovci letadlem rozhazovat semínka původních přípravných dřevin.
Že na to NP nemá peníze? Tak holt není jiná volba než opatrné hospodářství (např. zpeněžení dřeva ve vhodných podmínkách)
Že se to dělá? Že jinak to nejde? = potvrzení správnosti mé teorie, odhalení pokrytectví správců NP
Pe
Peter
13.11.2025 14:53"Ti to totiž (podle mých letitých zkušeností) dělají prakticky zdarma..."
Slovenský minister ŽP to "prakticky zdarma" aj vyčíslil:
https://www.topky.sk/cl/10/9250173/Taraba-si-podal-Greenpeace--Z-ochrany-prirody-si-spravili-biznis--nevedia-sa-uplatnit-
Odpovědět
Slovenský minister ŽP to "prakticky zdarma" aj vyčíslil:
https://www.topky.sk/cl/10/9250173/Taraba-si-podal-Greenpeace--Z-ochrany-prirody-si-spravili-biznis--nevedia-sa-uplatnit-
JŠ
Jan Šimůnek
13.11.2025 15:21to Michal Uhrovič 13.11.2025 14:24
Paradoxně toho komunisté nezničili zdaleka tolik, co ekologové. Uvědomte si, že imise na Krušné hory, Krkonoše i Jizerky z největší části pocházely z emisí tehdejší NDR, nikoli našich.
Uplynulo jen pár let a ekologové zničily velké plochy lesů a praslesů na Šumavě (vč. těch nejcennějších), zavinili ničivý požár Českého Švýcarska a další menší škody, nahnali sem nebezpečné vraždící šelmy a nadělali další zvěrstva.
A ve vytěžených lomech na hnědé uhlí komunisté plánovali rozsáhlé rekultivace, nikoli další ničení krajiny "bezzásahovou sukcesí".
Odpovědět
Paradoxně toho komunisté nezničili zdaleka tolik, co ekologové. Uvědomte si, že imise na Krušné hory, Krkonoše i Jizerky z největší části pocházely z emisí tehdejší NDR, nikoli našich.
Uplynulo jen pár let a ekologové zničily velké plochy lesů a praslesů na Šumavě (vč. těch nejcennějších), zavinili ničivý požár Českého Švýcarska a další menší škody, nahnali sem nebezpečné vraždící šelmy a nadělali další zvěrstva.
A ve vytěžených lomech na hnědé uhlí komunisté plánovali rozsáhlé rekultivace, nikoli další ničení krajiny "bezzásahovou sukcesí".
MU
Michal Uhrovič
13.11.2025 15:24 Reaguje na Jan Šimůnektomu opravdu věříte?
Jde pěkný příklad člověka, který prožil velkou část života pod SSSR propagandou.
Dopustil jste rok 1948 a vpát cizích vojsk 1968 a jste na to hrdý. Je to smutné, ale je to realita a tak to je.
Odpovědět
Jde pěkný příklad člověka, který prožil velkou část života pod SSSR propagandou.
Dopustil jste rok 1948 a vpát cizích vojsk 1968 a jste na to hrdý. Je to smutné, ale je to realita a tak to je.
MU
Michal Uhrovič
13.11.2025 15:38 Reaguje na Michal Uhrovičza ty pravopisné chyby se omlouvám
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
14.11.2025 12:05 Reaguje na Michal UhrovičNo tak pokud nekdo v roce 2025 napise oponentovi
"Dopustil jste rok 1948 a vpát cizích vojsk 1968"
tak uz asi neni treba nic dodavat ani omlouvat se za pravopisne chyby
Odpovědět
"Dopustil jste rok 1948 a vpát cizích vojsk 1968"
tak uz asi neni treba nic dodavat ani omlouvat se za pravopisne chyby
JS
Josef Střítecký
13.11.2025 15:21Tentokrát s doc. Hruškou souhlasím. Jmenování Petra Macinky na ministra životního prostředí je neskutečná zhovadilost. Na vývoj přírody je potřeba nahlížet s respektem, ale to přece neznamená, že dáme fanatikům prostor pro obdobné zhovadilosti páchané na druhém konci vzájemné "přetahované", že nám budou diktovat normy vymykající se zdravému rozumu. Girolamo Savonarola, byl italský náboženský a politický reformátor, fanatický kazatel, dominikánský řeholník, který v letech 1494–1498 mocensky ovládl Florencii a přeměnil tuto republiku na přísně teokratický stát. Zašel se svými pravdami a ve "svatém boji" tak daleko, že se nakonec stal nepřijatelným, byl mučen, lámán v kole, a popraven. Takový osud nikomu nepřeji. Ale ozdravení "odborného" prostředí na MŽP fandím.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
13.11.2025 15:39 Reaguje na Josef StříteckýMacinka (Klausova pacinka) se jeví podobně jako R. F. Kennedy Jr., který v pozici ministra zdravotnictví popírá účinky vakcín a veřejně hlasitě volá po tom, abychom přestali poslouchat experty. Ti dva si mohou podat ruce!
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
13.11.2025 18:50 Reaguje na Majka KletečkováVite, kdyz se ty koleje tak hluboce vyjedou, ze uz poskozuji podvozek, muze byt prinosne/ozdravne zmenit cestu.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
13.11.2025 15:22to Honza Honza 13.11.2025 14:50
Jenže největším nepřítelem oněch citlivých zásahů, které zmiňujete, jsou právě ekologové.
Odpovědět
Jenže největším nepřítelem oněch citlivých zásahů, které zmiňujete, jsou právě ekologové.
MK
Majka Kletečková
13.11.2025 15:33Motoristé spoléhají na to, že je tu plno lidí, kteří nechtějí přijmout změny, a pokud se musí v něčem omezit, tak jsou zásadně proti. Čeká nás nástup buranů do vedení státu a další vzrůst populismu. Je mi z tohoto stavu smutno.
Odpovědět
PH
JŠ
Jan Šimůnek
13.11.2025 17:31to Majka Kletečková
13.11.2025 15:39 On neodpírá vakcíny. On odpírá vakcíny nevyzkoušené, které zabíjejí lidi.
13.11.2025 15:33 Proč by lidé měli přijímat naprosto nesmyslné a bezdůvodné změny k horšímu?
"Když vám vláda zhoršuje životní úroveň, vykopněte ji." (R. Reagan)
Opravdu neexistuje jediný důvod, proč bychom se měli "uskrovňovat" kvůli nějakým bezcenným žvástům o klimatu apod.
Když se podíváte na tu monstrakci v Belému, tak tam se slítli bezcenní šejdíři soukromými tryskáči s uhlíkovou stopou ČR za několik měsíců, ne-li vyšší. Za dva roky mají letět do Etiopie, tam je ostatně prý taky hezky. Až budou pořádat videokonference, můžeme se začít bavit o tom, že by to, co hlásají, mysleli opravdu vážně. Zatím jen předvádějí své hochštaplerství.
Odpovědět
13.11.2025 15:39 On neodpírá vakcíny. On odpírá vakcíny nevyzkoušené, které zabíjejí lidi.
13.11.2025 15:33 Proč by lidé měli přijímat naprosto nesmyslné a bezdůvodné změny k horšímu?
"Když vám vláda zhoršuje životní úroveň, vykopněte ji." (R. Reagan)
Opravdu neexistuje jediný důvod, proč bychom se měli "uskrovňovat" kvůli nějakým bezcenným žvástům o klimatu apod.
Když se podíváte na tu monstrakci v Belému, tak tam se slítli bezcenní šejdíři soukromými tryskáči s uhlíkovou stopou ČR za několik měsíců, ne-li vyšší. Za dva roky mají letět do Etiopie, tam je ostatně prý taky hezky. Až budou pořádat videokonference, můžeme se začít bavit o tom, že by to, co hlásají, mysleli opravdu vážně. Zatím jen předvádějí své hochštaplerství.
JO
Jarka O.
13.11.2025 21:27Vědecká státem dotovaná ochrana přírody, nad kterou se snad smráká: Nosit dříví do lesa, zákaz odklízení pořezaných a mrtvých stromů, klidně i v blizkosti cest. Prosazovat bezzásah úplně všude s tvrzením, že lesy vysoké stromové patro nepotřebují, a mrtvý les nemá negativní vliv na hydrologický režim. Klestí hoří hůř než hrabanka, tj.uklizený les hoří mnohem lépe než zaneřáděný hvozd, kritika požárních opatření, bo bezzásah je nepotřebuje. K těmto objevům se stavěli skepticky i zahraniční kolegové, ale bylo to marný...
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
14.11.2025 09:36 Reaguje na Jarka O.To, co jste popsala vidí i voliči, kteří jako laici chodí přírodou
a vidí, kam ty ekologistické vědecké názory vedou a pak raději volí
pravý opak a nebo ty, kteří uvažují střízlivě a aplikují v praxi
zkušenosti předků, kteří nechtěli množit škůdce jako nyní vědátoři
tvrdící, že jsou brouci lékaři lesa, který mají sežrat a proměnit
na pseudoprales i díky nicnedělání(bezzásah). Za bezzásah se dá
považovat u zvířat samoregulace a u lesů samovýsev a ponechání
samovolnému vývoji, kde se prosadí nejsilnější a nejodolnější.
To ale obratem popírají likvidací nepůvodních zvířat a rostlin,
protože v praxi vidí, kdo by nakonec zvítězil, ale totéž se tu
děje i u původních zvířat a rostlin. Ve smrkovém náletu taky
nepřežijí jiné druhy stromů a v březovém rovněž, protože jsou
i pro zbytek zvěře chutnější než smrky a břízy. Bloudí proto
náletem a ty osamělé chutnější stromy konzumují. Navíc tu jde
i o rychlost růstu, kdy zastíní jiné druhy a nedají jim možnost
se prosadit. Příroda je dílem náhod a vyjímečně zákonitostí, jak
se laikům snaží namluvit ekologisté. Například samoregulace
probíhala cyklicky od maxima k minimu a naopak, což bylo možné
pouze v divočině a nikoliv v kulturní krajině, kde existují pro
některé druhy podmínky k životu lepší a pro jiné horší. Kořist
se nemůže třeba namnožit nejen kvůli predaci, ale životním
podmínkám se širšími souvislostmi. Přílišná sterilita krajiny
je spíše na škodu, ale v kulturní krajině je lidmi preferována.
Pamatuji dobu, kdy na vesnici míval skoro každý hnojiště u chléva
s kravkou, čuníkem, kozou a ovcemi, či králíky a slepicemi. Dnes
vás za takové hnojiště budou sousedé žalovat kvůli zápachu a hmyzu, který ale krmil v chlévě hnízdící vlaštovky a pod střechou jiřičky.
V hnoji byli různí brouci a ty mimo slepic lovili drobní ptáci
a hnůj v půdě živil jiné brouky a žížaly. Ta umělá hnojiva sice
nesmrdí, ale taky nenakrmí ten scházející hmyz pro scházející
kořist predátorů, kteří se ale umí přeorientovat na kořist jinou.
Z typicky lesních ptáků jako sojky se stali ptáci měst, kde
drancují hnízda kosům, drozdům atd. Z typicky polních havranů se
za pouhou lidskou generaci stali ptáci měst, když na poli schází
žížaly a oni nalezli zdroj potravy na smetištích a pod okny lidí,
kteří je, kavky a potkany přikrmují pečivem. Prostě někteří se
přizpůsobili, ale hmyzožraví ptáci bez hmyzu vymřou a totéž ti
semenožraví bez semen. Někteří se přizpůsobují novým druhům
potravy jako třeba vrabci a sýkorky, kteří se u mne nyní cpou
semeny thůjí, když už vrabce nikdo nekrmí spolu se slepicemi na
dvoře a sýkorkam ubyl hmyz z ovocných stromů. Je zajímavé, že
v kulturní krajině se některým druhům daří více, než v NP, kde
mají teoreticky vše jako v divočině, ale bohužel včetně predace,
která v kulturní krajině taková zatím není, ale už narůstá. Ve
městech se zabydlují kuny, lišky, poštolky, sokoli, krahujci,
sojky, straky, kavky a havrani. Už ani tam ta drobotina nemá
klid a nemá se odkud šířit do okolí. Je načase vytvářet pro tu
drobotinu ostrovy bez predace, aby se mohla odtamtud šířit jinam.
Pokud ji necháme sežrat i v těch ostrůvcích, tak prostě nebude!
Odpovědět
a vidí, kam ty ekologistické vědecké názory vedou a pak raději volí
pravý opak a nebo ty, kteří uvažují střízlivě a aplikují v praxi
zkušenosti předků, kteří nechtěli množit škůdce jako nyní vědátoři
tvrdící, že jsou brouci lékaři lesa, který mají sežrat a proměnit
na pseudoprales i díky nicnedělání(bezzásah). Za bezzásah se dá
považovat u zvířat samoregulace a u lesů samovýsev a ponechání
samovolnému vývoji, kde se prosadí nejsilnější a nejodolnější.
To ale obratem popírají likvidací nepůvodních zvířat a rostlin,
protože v praxi vidí, kdo by nakonec zvítězil, ale totéž se tu
děje i u původních zvířat a rostlin. Ve smrkovém náletu taky
nepřežijí jiné druhy stromů a v březovém rovněž, protože jsou
i pro zbytek zvěře chutnější než smrky a břízy. Bloudí proto
náletem a ty osamělé chutnější stromy konzumují. Navíc tu jde
i o rychlost růstu, kdy zastíní jiné druhy a nedají jim možnost
se prosadit. Příroda je dílem náhod a vyjímečně zákonitostí, jak
se laikům snaží namluvit ekologisté. Například samoregulace
probíhala cyklicky od maxima k minimu a naopak, což bylo možné
pouze v divočině a nikoliv v kulturní krajině, kde existují pro
některé druhy podmínky k životu lepší a pro jiné horší. Kořist
se nemůže třeba namnožit nejen kvůli predaci, ale životním
podmínkám se širšími souvislostmi. Přílišná sterilita krajiny
je spíše na škodu, ale v kulturní krajině je lidmi preferována.
Pamatuji dobu, kdy na vesnici míval skoro každý hnojiště u chléva
s kravkou, čuníkem, kozou a ovcemi, či králíky a slepicemi. Dnes
vás za takové hnojiště budou sousedé žalovat kvůli zápachu a hmyzu, který ale krmil v chlévě hnízdící vlaštovky a pod střechou jiřičky.
V hnoji byli různí brouci a ty mimo slepic lovili drobní ptáci
a hnůj v půdě živil jiné brouky a žížaly. Ta umělá hnojiva sice
nesmrdí, ale taky nenakrmí ten scházející hmyz pro scházející
kořist predátorů, kteří se ale umí přeorientovat na kořist jinou.
Z typicky lesních ptáků jako sojky se stali ptáci měst, kde
drancují hnízda kosům, drozdům atd. Z typicky polních havranů se
za pouhou lidskou generaci stali ptáci měst, když na poli schází
žížaly a oni nalezli zdroj potravy na smetištích a pod okny lidí,
kteří je, kavky a potkany přikrmují pečivem. Prostě někteří se
přizpůsobili, ale hmyzožraví ptáci bez hmyzu vymřou a totéž ti
semenožraví bez semen. Někteří se přizpůsobují novým druhům
potravy jako třeba vrabci a sýkorky, kteří se u mne nyní cpou
semeny thůjí, když už vrabce nikdo nekrmí spolu se slepicemi na
dvoře a sýkorkam ubyl hmyz z ovocných stromů. Je zajímavé, že
v kulturní krajině se některým druhům daří více, než v NP, kde
mají teoreticky vše jako v divočině, ale bohužel včetně predace,
která v kulturní krajině taková zatím není, ale už narůstá. Ve
městech se zabydlují kuny, lišky, poštolky, sokoli, krahujci,
sojky, straky, kavky a havrani. Už ani tam ta drobotina nemá
klid a nemá se odkud šířit do okolí. Je načase vytvářet pro tu
drobotinu ostrovy bez predace, aby se mohla odtamtud šířit jinam.
Pokud ji necháme sežrat i v těch ostrůvcích, tak prostě nebude!
JO
Jarka O.
15.11.2025 17:25 Reaguje na Břetislav MachačekZapomnela jsem na další objev - zákaz orání polí, z čehož se určitě radují myši. Souhlasím s Vámi- ty tzv. bezzásahy v CHÚ (privátní území ochránců) jsou často ochranářské, někdy hloupé nebo i brutální, zásahy. Co třeba vytrhávání smrčků v Krkonoších, aby "zachovali tundru". Přitom před pár staletími tam byl les. To zemědělství by se dalo částečně upravit, aby měla drobotina šanci,můj názor je, že bez živočišné výroby to nepůjde.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
16.11.2025 09:00 Reaguje na Jarka O.Nejsem zemědělec ale co vím tak zatím k žádnému plošnému zákazu orání snad nedošlo. Jestli se tedy nemýlím neexistuje plošný zákaz orání polí.
Zvažovalo se omezení hluboké zimní orby kvůli emisím skleníkových plynů uvolňovaných z orané půdy.
Před pár staletími bylo podstatně chladněji a navíc probíhala v tom alpínském pásmu Krkonoš pastva domácího zvířectva. To jsou dva důvody kvůli kterým se dá s určitostí tvrdit, že před pár staletími tam v místech dnešních smrkových nezapojených porostů kolem horní hranice lesa žádný les nebyl a horní hranice lesa ( vegetační hranice) byla tedy podstatně níž než dnes.
Odpovědět
Zvažovalo se omezení hluboké zimní orby kvůli emisím skleníkových plynů uvolňovaných z orané půdy.
Před pár staletími bylo podstatně chladněji a navíc probíhala v tom alpínském pásmu Krkonoš pastva domácího zvířectva. To jsou dva důvody kvůli kterým se dá s určitostí tvrdit, že před pár staletími tam v místech dnešních smrkových nezapojených porostů kolem horní hranice lesa žádný les nebyl a horní hranice lesa ( vegetační hranice) byla tedy podstatně níž než dnes.
JO
Jarka O.
16.11.2025 18:50 Reaguje na Jarek SchindlerPsala jsem o ekoobjevu, ne o legislativě. V Krkonoších se boudařilo a les se intenzivně využíval, někdy i zcela zničil. Na čem se domácí zvířectvo páslo, pokud by tam byla tundra. Hranice lesa se posouvala, nicméně v současnosti by smrk při opravdovém bezzásahu na temenech hor rostl.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
16.11.2025 21:43 Reaguje na Jarka O.Opravdu? Tak to asi vysvětlíte proč by se ze zákazu orání polí měli radovat myši, pokud by to měl být pouze nějaký ekoobjev? Ano, v Krkonoších se boudařilo a bylo tam v minulosti, tak jako všude u nás podstatně studeněji. Takže les tam výš než je v současnosti nebyl a vy si pouze vymýšlíte. Tak vy nevíte na čem by se v té" naší tundře" pásl dobytek? V tundře, zde je řeč o té alpínslé tundře snad nerostou husté alpínské trávníky. Nerostou tam byliny , trsnaté trávy, borůvky či zakrslé dřeviny a keře? On tam snad není dostatek pastvy? Jste hloupější než jsem si myslel. Ne v současné době by tam smrk prostě a jasně nerostl a nedá se ani předpokládat, že by ty krkonošské alpínské trávníky v příštích 50 či dokonce 100 letech smrkem zarostly. Momentálně se ta hranice lesa posunuje vzhůru asi o půl metru za rok.
Odpovědět
JO
Jarka O.
16.11.2025 21:57 Reaguje na Jarek SchindlerMyši ... měly, vraťte se do školy. Pokud jste nikdy neslyšel o tom, že aktivisti vytrhávali smrčky z výsadeb, tak nediskutujte.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
17.11.2025 11:25 Reaguje na Jarka O.S mluvnicí máte pravdu. Všem co nikdy neudělali chybu se omlouvám a zrovna se omluvím i za další chyby a překlepy. S tím ostatním se běžte vycpat . Řeč snad byla o " vytrhávání smrčků v Krkonoších z důvodů zchování tamější " tundry". Vy jste snad někdy slyšela o tom, že by se v těch nadmořských výškách v Krkonoších někdy prováděla výsadba smrku? Mektáte zase a pouze jen nehorázné nesmysly. Kličkujete již pomalu stejně dobře jako Zvářal. Akorát v hlavičce toho moc nemáte.
Odpovědět
JO
Jarka O.
17.11.2025 17:06 Reaguje na Jarek SchindlerPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
JS
Jarek Schindler
18.11.2025 16:12 Reaguje na Jarka O. Tak to určitě můžete z článku citovat a podpořit tím vaše tvrzení, že : " Co třeba vytrhávání smrčků v Krkonoších, aby "zachovali tundru". Přitom před pár staletími tam byl les".
Jsem zvědavý co najdete a co nebude korespondovat s tím co jsem napsal já. Tedy, že:" se dá s určitostí tvrdit, že před pár staletími tam v místech dnešních smrkových nezapojených porostů kolem horní hranice lesa žádný les nebyl a horní hranice lesa ( vegetační hranice) byla tedy podstatně níž než dnes. Těším se.
S tím vzděláním jste mě opravdu pobavila a články s fůrou nesmyslů mě baví také.
Aha, tak vy jste netvrdila, že před 50 lety drobnou vyhubili predátoř ale máte na tohle stejný názor jako p. Zvářal, který tvrdí, že za poklesem stavů stojí právě ti pradátoři? Nebo, že už by to netvrdil? Takže jste to Vy a zase jenom Vy co nejenže asi neumíte číst ale vymýšlte si nesmysly na základě několika antastmagorii, které navíc absolutně nechápete.
Celkem mě zajímá co si vymyslíte nyní.
Abych nezapomněl. Jaké grafy chcete k mému tvrzení, že :" Najde se ještě nějaký jiný trouba co by úbytek koroptve, který začal v šedesátých letech přechodem na velkoplošné intenzivní zemědělské hospodaření s použítím do té doby minimálně používané chemie, což dohromady způsobilo i dramatický úbytek hmyzu, spojil s koncem výrovek či všeobecně s predací"?
Odpovědět
Jsem zvědavý co najdete a co nebude korespondovat s tím co jsem napsal já. Tedy, že:" se dá s určitostí tvrdit, že před pár staletími tam v místech dnešních smrkových nezapojených porostů kolem horní hranice lesa žádný les nebyl a horní hranice lesa ( vegetační hranice) byla tedy podstatně níž než dnes. Těším se.
S tím vzděláním jste mě opravdu pobavila a články s fůrou nesmyslů mě baví také.
Aha, tak vy jste netvrdila, že před 50 lety drobnou vyhubili predátoř ale máte na tohle stejný názor jako p. Zvářal, který tvrdí, že za poklesem stavů stojí právě ti pradátoři? Nebo, že už by to netvrdil? Takže jste to Vy a zase jenom Vy co nejenže asi neumíte číst ale vymýšlte si nesmysly na základě několika antastmagorii, které navíc absolutně nechápete.
Celkem mě zajímá co si vymyslíte nyní.
Abych nezapomněl. Jaké grafy chcete k mému tvrzení, že :" Najde se ještě nějaký jiný trouba co by úbytek koroptve, který začal v šedesátých letech přechodem na velkoplošné intenzivní zemědělské hospodaření s použítím do té doby minimálně používané chemie, což dohromady způsobilo i dramatický úbytek hmyzu, spojil s koncem výrovek či všeobecně s predací"?
JO
Jarka O.
18.11.2025 17:39 Reaguje na Jarek SchindlerOd konce: Vy jste vůbec nepochopil, že predace je jedním z faktorů a narůstající predace je novým faktorem, o čemž jsme se celou dobu bavili, zplácal jste roky a důvody do jednoho guláše a pak se divíte, že jste za ... Na váš hulvátský výkřik o troubovi jsem já nereagovala. Jo, a přečetla jsem si váš příspěvek v diskuzi ve starém článku p. Zvářala, který sem vlepil, kde jste proti predaci jako faktoru neprotestoval, naopak..
Les: vy S Určitostí znáte historii, složení a hranice lesa, které nezná ani člověk, který to v archivech studuje? Tak to klobouček a couvám, nemám další argumenty!:)) Ten přírodní les pred staletími byl rozvolněný, s tím souhlasím, a i v tundře rostou stromy a proto je zkrátka sprostota o krnapu vytrhávat smrky tam, kde je tzv. tundra. Navíc v tzv.bezzásahu a pokud to není historií doložené, a v budoucnosti chtějí oteplení či co.
Ten článek o zničených lesích vás nezaujal, je to taky fejk?
Odpovědět
Les: vy S Určitostí znáte historii, složení a hranice lesa, které nezná ani člověk, který to v archivech studuje? Tak to klobouček a couvám, nemám další argumenty!:)) Ten přírodní les pred staletími byl rozvolněný, s tím souhlasím, a i v tundře rostou stromy a proto je zkrátka sprostota o krnapu vytrhávat smrky tam, kde je tzv. tundra. Navíc v tzv.bezzásahu a pokud to není historií doložené, a v budoucnosti chtějí oteplení či co.
Ten článek o zničených lesích vás nezaujal, je to taky fejk?
Karel Zvářal
18.11.2025 18:39 Reaguje na Jarka O.Nepřekvapuje...
Zatravněné je, koroptve a sýčci chybí, zajíců minimum…
Toto je podnadpis z jednoho z článků o vlivu predace. Ten megatrouba asi/určitě neumí číst, nebo nechápe psané slovo. NIKDY jsem velkoplošné hospodaření nevelebil (doloženo iks články), ale jde o to, že ohrožené druhy (koroptev, sýček, chocholouš...) nejsou tam, KDE BY BÝT MĚLY, tj v IDEÁLNÍ, HARMONICKÉ KRAJINĚ. Zato predátor (značka, silueta) na každém kroku...
Omlouvám se, že to lepím pod Váš příspěvek, ale nula si to stejně přečte:-) A děkuji za podporu, to se zde hned tak nepotká-/
Odpovědět
Zatravněné je, koroptve a sýčci chybí, zajíců minimum…
Toto je podnadpis z jednoho z článků o vlivu predace. Ten megatrouba asi/určitě neumí číst, nebo nechápe psané slovo. NIKDY jsem velkoplošné hospodaření nevelebil (doloženo iks články), ale jde o to, že ohrožené druhy (koroptev, sýček, chocholouš...) nejsou tam, KDE BY BÝT MĚLY, tj v IDEÁLNÍ, HARMONICKÉ KRAJINĚ. Zato predátor (značka, silueta) na každém kroku...
Omlouvám se, že to lepím pod Váš příspěvek, ale nula si to stejně přečte:-) A děkuji za podporu, to se zde hned tak nepotká-/
JO
Jarka O.
18.11.2025 22:42 Reaguje na Karel ZvářalMožná to on míní, že ignorujete Vy nebo já průmyslové zemědělství. Pokud se půjde ješte dál do minula, tak si myslím, že drobné pomohlo vystřílení vlků na panstvích na zacátku 19.století, vysazování pro kratochvilný lov panstva, války nebo problémy hospodaření po nich. V 60.letech se vraceli lidé do krajiny, vznikala i jednotvárná krajina. Teď už tak jednotvárná není, ale rušivých faktorů je mnoho, predátoři jsou jasní. A když populace predátorů vyplení třeba ptačí hnízda v jedné složce krajiny, změní to i tvář celého okolí.
Tuž mně se líbí, co píšete.
Odpovědět
Tuž mně se líbí, co píšete.
Karel Zvářal
19.11.2025 06:33 Reaguje na Jarka O.Těch souhlasných komentů tu bývá od 3-5 čtenářů, nesouhlasných od 10-12. Mně nevadí bojovat proti přesile, která se ohání jen frázemi, ale s příklady to maj poněkud slabší...
Ten "dnešní" spor popírá snahu předků, kteří při snaze ochránit majetek chránili i okolí svých usedlostí a políček. Já se pojmu škodná nevyhýbám, pokud je zažitý i "užitečný/á". Prostě nejhorší jsou obraty o 180°, ten kompromis by zde řešení problému velmi prospěl, neb selektivní lov zvýhodňuje (a zmnožuje) chráněné predátory. Pokud není stanovena nějaká hranice, jsme svědky dnešní genocidy zranitelných druhů. A S. hláška, že kuna neškodí, protože žere švestky, mě velmi pobavila.
Odpovědět
Ten "dnešní" spor popírá snahu předků, kteří při snaze ochránit majetek chránili i okolí svých usedlostí a políček. Já se pojmu škodná nevyhýbám, pokud je zažitý i "užitečný/á". Prostě nejhorší jsou obraty o 180°, ten kompromis by zde řešení problému velmi prospěl, neb selektivní lov zvýhodňuje (a zmnožuje) chráněné predátory. Pokud není stanovena nějaká hranice, jsme svědky dnešní genocidy zranitelných druhů. A S. hláška, že kuna neškodí, protože žere švestky, mě velmi pobavila.
JS
Jarek Schindler
19.11.2025 09:14 Reaguje na Karel ZvářalTraduje se, že v každé společnosti je asi třetina mentálně méně vybavených lidí. To by tak i s ohledem na ty počty, co uvádíte odpovídalo. No a je zajímavé, že přesto že ti naši předci chránili.....tak přes relatívně tehdejší malou četnost predátorů, neuchránili. Takže musí být jasné, že primárně to o predaci nebylo. Já se pojmu škodná vyhýbám a raději používám pojem zvěř dravá. No a další nesmysl z pera vědátorova. "neb selektivní lov zvýhodňuje (a zmnožuje) chráněné predátory". Nerozumím tomuto nesmyslu. Selektívní lov čeho má zvýhodňovat predátory???? Nevíte snad co je selektívní lov? Hranice je jasně daná zákonem s výčtem zvěře a snahou tento výčet v novele ještě zúžit. Tedy snahou ochranářů ( ornitologů) dostat pod svá křídla co nejvíc druhů dravé zvěře. Nevšiml jsem si že by proti tomu Zvářal protestoval.
Odpovědět
JO
Jarka O.
19.11.2025 19:34 Reaguje na Karel ZvářalNojono, moc lidí se tu nebaví, to je život.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
19.11.2025 08:33 Reaguje na Jarka O.Vlk toho s drobnou zvěří neměl zas tolik společného. No a že u nás tehdy a tehdy by l uloven poslední vlk neznamená že padesát let před tím u nás nebylo těch vlků minimum. No a jestli myslíte, že" v 60.letech se vraceli lidé do krajiny" tak opak je pravdou. A dnes je ve své podstatě mnohde jednotvárnější než před 50 lety. Vy jste někdy viděla nebo zažila, že by u nás predátoři a to i dnes:" vyplenili třeba ptačí hnízda v jedné složce krajiny", No zatím se jim to přes všemožnou snahu ochranářů nepovedlo.
Odpovědět
JO
Jarka O.
19.11.2025 19:33 Reaguje na Jarek SchindlerTo je váš názor na vlka a krajinu. No asi zažila, když nevídám druhy, které dřív byly běžné.
Jednu zajímavou věc jste napsal- možná že nikdy na našem území nebylo tolik vlků jak dnes.
Odpovědět
Jednu zajímavou věc jste napsal- možná že nikdy na našem území nebylo tolik vlků jak dnes.
JS
Jarek Schindler
19.11.2025 08:22 Reaguje na Karel ZvářalTo víte že si to přečtu. Proč bych neměl?Zatravněné být může akorát to není pouze o tom zatravnění, že?. A zase kličkujete protože nyní je již řeč o těch zbytkových populacích. Aha, tak v současnosti druhy jako koroptev , syček či chocholouš nejsou tam kde mají být? Ono to možná bude pořád hlavně tím, že té vaší "IDEÁLNÍ, HARMONICKÉ KRAJINY" je u nás mninimum. No a přesto někde jsou a stavy se dokonce zvyšují a to i přes ty predátory na každém kroku. .
Odpovědět
Karel Zvářal
19.11.2025 09:08 Reaguje na Jarek SchindlerMotáte se v problému, jak mucha v lampě. Nikde nekličkuju, jen vy už nevíte, co by...
Jaká "zbytková populace", když "PREDÁTOR SI KOŘIST NEVYHUBÍ, protože co by žral potom?"
Ta ideální krajina u nás je, psal jsem o ní opakovaně, ale dnes již bez dříve hojných druhů, "znalče".
Odpovědět
Jaká "zbytková populace", když "PREDÁTOR SI KOŘIST NEVYHUBÍ, protože co by žral potom?"
Ta ideální krajina u nás je, psal jsem o ní opakovaně, ale dnes již bez dříve hojných druhů, "znalče".
JS
Jarek Schindler
19.11.2025 09:37 Reaguje na Karel Zvářal V ničem se nemotám. Vy snad nevíte co je zbytková populace a že to nemá nic společného s predací. Takže, jako zbytkovou populací označujeme přežívající populaci která je zbytkem dřívější, větší populace jejiž úbytek nastal obvykle v důsledku ztráty přirozeného prostředí nebo jiných ekologických změn. Můžete u nás uvést nějaké druhy které by se do stavu zbytkové populace dostaly z důvodu predace? Můžete uvést nějaký druh který u nás vyhubil predátor? No a to že vy něco pokládáte za ideální krajinu či, že jste o ideální krajině psal ještě neznamená, že to idealní opravdu je. No a u nás jaksi doslovně neplatí poučky o tom , že by predátor neměl co žrát. Divím se že to nevíte znalče.
Odpovědět
Karel Zvářal
19.11.2025 10:23 Reaguje na Jarek SchindlerPsal jsem o tom opakovaně, zaloučené- není tam téměř zajíc, dříve se lovilo ca 200, dnes nic... O vyhubení druhů predátory jsem též psal opakovaně, u výše zmíněného článeku jste se nezmohl ani na žblebt. Tímto s vámi končím, buďto jste rozumu mdlého, nebo jen trolíte, třetí možnost není, bohužel.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
19.11.2025 08:01 Reaguje na Jarka O.Mě je celkem jedno kdo co v archívech studuje. Chcete snad tvrdit, že ten anonym, kterým se zase ne zrovna chytře oháníte, podpoří váše nesmysly o tom, že by " v současnosti smrk při opravdovém bezzásahu na temenech Krkonoš rostl? Napíši to znovu. Ne nerostl. U vás nejde o argumenty, vy nemáte potřebné znalosti a jen se chytáte nesmyslů. A zase, rozvolněný les? Já nepsal o rozvolněném lese jako takovém ale o rozvolněném lese na vegetační hranici lesa a subalpínskho a alpínského vegetačního pásma. Ten les nebyl rozvolněný pouze tenkrát, ten je rozvolněný i dnes a bude rozvolněný a to bez zásahu i " zítra" A zase, není tundra jako tundra. Tady je řeč o alpínské tundře. Ano, těch ploch s alpínskou tundrou je u nás minimum a pokud vím nejedná se o bezzásahové uzemí ve smyslu vaší prezentace bezzásahu. Na vás to bude asi hodně složité ale je na to dokonce vypracovaná metodika " Doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Krkonoše". Co má být historii doložené? No a jak má článek o zničených lesích podpořit vaši teorii o zalesněných temenech hor? Najednou mluvíte o tundře a přitom ještě nedávno jste napsala toto:" Na čem se domácí zvířectvo páslo, pokud by tam byla tundra". Už tedy alespoń víte na čem se v alpínské tundře pase to domácí zvířectvo? Nemáte potřebné vědomosti a jen žvatláte nesmysly. Co se týká predace tak kolikrát budu ještě muset vysvětlovat že nepopírám vliv predace na zbytkové, oslabené populace. Popírám predaci u nás jako hlavní důvod masívního úbytku do té doby hojných živočichů. tedy to co se snaží presentovat pan Zvářal. Je to nesmysl . No a perlička k pobavení. Můj hulvátský výkřik a vás mažou. Nezdá se vám to vtipné?
Odpovědět
JO
Jarka O.
19.11.2025 19:22 Reaguje na Jarek SchindlerHm, tak "anonym z archívu" ... Každopádně je krkonošský les z velké části kultura z obnovy po zkáze lesa, která začala ve středověku, vč.klečí v alpínském pásmu. Vy si tomu říkejte tundra, pro mě je tundra jinde, ale budiž. A co udělali noví vládci toho území? Výsadbu kleče, smrku a jeřábu, která v tzv.tundře rostla, vytrhali, protože prý nebyla původní. Jenže právě tento téměř souvislý porost před kolonizací v alpínském pásmu byl původní. Dnešní rozvolněné skupinky klečí nebo jiných stromů tam nejsou přirozené. Co tam rostlo před ním, nevíme, byly tam porosty, které se vyvíjely od ústupu ledovců tisíce let a kde byla horní hranice původního lesa, nevím já a ani vy, byla jinde než je dnes. Mluvím od začátku hlavně tom, že nápady ekovědců, kteří nestopli, jsou drahé a k ničemu. Nebo pokud kdekoliv jinde v lese přirozeně zakoření smrček, je zlo ho vytrhávat. Taky na tohle myšlení měli vliv ekovědci.
Predace má vliv na každou populaci rovnocenně s jinými vlivy.
Odpovědět
Predace má vliv na každou populaci rovnocenně s jinými vlivy.
JO
Karel Zvářal
19.11.2025 20:34 Reaguje na Jarka O.K té poslední větě: těžko dnes najdete někoho, kdo se u podceňovaného/bagatelizovaného vlivu predace angažuje více.
Predace je často JEDINÝ faktor, který populaci eradikuje - viz endemické druhy vs. invazní "obyčejní" potkani či hadi. Původní krajina, bez chemie, bez klimazměn - a během pár desetiletí je hotovo... Kecy, že "predátor SI svou kořist nevyhubí". Tisíckrát chramst, a vymizela spoustu druhů - ještě dávno před Kosmasem:-) A jinak ano: JTM, JTM, JTM.
Odpovědět
Predace je často JEDINÝ faktor, který populaci eradikuje - viz endemické druhy vs. invazní "obyčejní" potkani či hadi. Původní krajina, bez chemie, bez klimazměn - a během pár desetiletí je hotovo... Kecy, že "predátor SI svou kořist nevyhubí". Tisíckrát chramst, a vymizela spoustu druhů - ještě dávno před Kosmasem:-) A jinak ano: JTM, JTM, JTM.
JS
Jarek Schindler
20.11.2025 12:46 Reaguje na Karel ZvářalPořád stejný nesmysl a zaměňování vlivu invazních druhů za běžné přirozené vztahy mezi kořistí a predátorem. Ano, predátor si svoji kořist v přirozených podmínkách nevyhubí, v minulosti nevyhubil a ani do budoucnosti nejde o vyhubení různé kořisti predátory uvažovat. Invazní druh je invazní druh a nemusí škodit a likvidovat jenom nějakou kořist ale může svojimi vlastnostmi působit i na konkurenty. Ty invazní druhy na které se odvoláváte ( potkani) působí většinou na uzavřené endemické a tím většinou i málopočetné populace. Nemohu za to, že to nepochopíte.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
20.11.2025 14:57 Reaguje na Jarka O.Tolik nesmyslů v několika řádcích je snad zbytečné komentovat či dokonce se pokoušet je uvést na pravou míru. Když tedy máte tak ráda "klasiky" tak klasikou je že byste mohla létat jak holubíčka. Ono se přibližné ví co tam kdy rostlo a ví se dokonce kde byl a jak se posouvala v průběhu staletí ta hranice lesa. No a zase..,.,. Pokud někde jinde? Kde jinde, celou dobu je řeč a subalpínském a alpínském pásmu? Samozřejmě pokud někde v lese zakoření smrček..... tak ho nebudeme vytrhávat ale vyřežeme ho protože ...... No a predace je zase samozřejmě přirozený jev a v případě " zdravého" potravního řetězce nemá na populace kořisti žádný vliv. Pokud by to tak bylo a přirozená predace by měla vliv na snižování stavu kořisti tak by na Zemi už nic nežilo.
Odpovědět
JO
Jarka O.
20.11.2025 17:52 Reaguje na Jarek Schindler...ochrana půdy.
Existují státy, které umí zalesnit neúrodné plochy. Vč. alpínských holí, nelikvidují pak ty porosty, umí seřezávat vysazené kleče, funguje to, ale je to určitě neeko. Řeč byla o některých nápadech vědců, alpinské pásmo byl 1 přiklad na okraj a vy jste si z toho udělal téma. Nebavili jsme se o existenci predátorů, nýbrž o úbytku nebo umělém růstu jejich počtů anebo druhů. Tvrzení o "přirozené" predaci, že to má na okolí jen blahodárný nebo žádný vliv, se připisovalo ekologismu.
Odpovědět
Existují státy, které umí zalesnit neúrodné plochy. Vč. alpínských holí, nelikvidují pak ty porosty, umí seřezávat vysazené kleče, funguje to, ale je to určitě neeko. Řeč byla o některých nápadech vědců, alpinské pásmo byl 1 přiklad na okraj a vy jste si z toho udělal téma. Nebavili jsme se o existenci predátorů, nýbrž o úbytku nebo umělém růstu jejich počtů anebo druhů. Tvrzení o "přirozené" predaci, že to má na okolí jen blahodárný nebo žádný vliv, se připisovalo ekologismu.
Karel Zvářal
19.11.2025 09:03 Reaguje na Jarka O.Nerad se míchám do oboru, kde nejsem tak zcela doma, v K. jsem byl jednou v zimě před padesáti lety...
Nicméně na mapách vidím stromy i v 1500m, zejména bříza by se tomu ohroženému tetřívkovi náramně hodila, neb jejími pupeny se v zimě živí.
50.7295656N, 15.6860819E
Odpovědět
Nicméně na mapách vidím stromy i v 1500m, zejména bříza by se tomu ohroženému tetřívkovi náramně hodila, neb jejími pupeny se v zimě živí.
50.7295656N, 15.6860819E
JS
Jarek Schindler
19.11.2025 09:58 Reaguje na Karel ZvářalNo když to vidíte na mapách. Směji se. Takže i pro ty méně chápavé. Přechod mezi lesem a alpínskou tundrou tvoří v Krkonoších subalpínský stupeň, pro který je typická především borovice kleč. No a v subalpínslém a alpínském pásmu jsou mimo kleč popsány například dřeviny jako je : Vrba bylinná (Salix herbacea) většinou plazivý růst, bříza karpatská (Betula carpatica) keřovité formy,jeřáb sudetský (Sorbus sudetica) a zakrslé formy vlajkových smrků.
V každém případě to, že vidíte někde strom ještě neznamená že vidíte les. Horní hranice lesa je v Krkonoších mezi 1250 až 1300 mnm.
Odpovědět
V každém případě to, že vidíte někde strom ještě neznamená že vidíte les. Horní hranice lesa je v Krkonoších mezi 1250 až 1300 mnm.
Karel Zvářal
19.11.2025 10:26 Reaguje na Jarek SchindlerTak určitě... Les v pojetí lesáka je souvislý kmenový zápoj, že... A co takhle lesostep či řídká tundra? Je tundra les - řek bych, že ano. Takže sbohem!
Odpovědět
Karel Zvářal
19.11.2025 10:31 Reaguje na Karel Zvářalřídce zalesněná tundra není už tajga, ale není ještě čistá, bezlesá tundra
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
19.11.2025 11:01 Reaguje na Karel ZvářalJaká bezlesá tundra? Výše jste snad tvrdil, že tundra je les. Nebo už zas není podle vás ta vaše lesní tundra lesem? Hurá, Zvářal se dodatečně dovzdělal. Mohu jen zatleskat. Ještě pár let a možná něco budete znát a pochopíte.
Odpovědět
Karel Zvářal
19.11.2025 11:30 Reaguje na Jarek SchindlerChudáku hnidopišský, nešťastný, dovzděláváte se právě teď: ...Díky zřídka se vyskytujícím stromům, keřům a rostlinám na nás působí tato oblast dojmem pouště...
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
19.11.2025 13:02 Reaguje na Karel ZvářalZase nesmysl. Tak ten dojem pouště možná kazí ty tisíce pasoucích se caribů a tisíce sobů v eurasii.
Odpovědět
Karel Zvářal
19.11.2025 13:12 Reaguje na Jarek SchindlerVaše nesmyslná "logika" Tundra je biotopově poměrně pestrá, a ano, pasou se tam, kde roste tráva. P.S. Já tu wikinu nepsal:-)
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
19.11.2025 14:45 Reaguje na Karel ZvářalProboha, jste při smyslech? Nedávno na vás tundra působila jako poušť. Pokud hledáte moudra ve Wiki tak se není čemu divit. Hlavně že to předhazujete druhým.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
19.11.2025 10:55 Reaguje na Karel ZvářalAno určitě. Nemohu za to že neznáte základy a jen kecáte. Vždyť vy chudáku už ani nevíte co píšete za nesmysly. Což je ale u vás obvyklý stav, že. Jsem zvědavý jak se budete kroutit pod tímto komentářem? Tundra jestli to tedy nevíte není řádný les. Nikdy to lees nebyl a asi ani nikdy nebude. No a řídká tundra????? Zvářal vymyslel nový termín. Mezi tundrou a tajgou můžete popsat lesotundru. Což ale zase není ani les ani louka. Je to přechodová forma stejně jako výškově to subalpínské pásmo. No a lesostep? Vy jste opravdu vědec k pohledání. Jste směšný.
Odpovědět
JO
Jarka O.
19.11.2025 19:27 Reaguje na Karel ZvářalMyslíte, že p. JS je lesák? No já nevím... A stejně - je to marný.
Odpovědět
Jakub Graňák
20.11.2025 07:24 Reaguje na Jarka O.Pan Schindler je lesník a myslivec... a taky jeden z nejerudovanějších místních přispěvatelů
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
16.11.2025 09:18 Reaguje na Břetislav MachačekZe změti některých nesmyslů či polopravd bych vybral toto vaše tvrzení: " Ve smrkovém náletu taky nepřežijí jiné druhy stromů a v březovém rovněž, protože jsou
i pro zbytek zvěře chutnější než smrky a břízy" . Je sice pravda že bříza zvěři zrovna nechutná ale celou zimu ( do doby než se v předjaří nalejí pupeny list. dřevin) je ten smrk v podstatě nejvyhledávanější dřevinou. Takže upravím vaše tvrzení. V smrkovém náletu přežije vše co roste rychleji než smrk, tedy pokud má dostatek světla a v březovém zmlazení nepřežije nic protože nic neroste tak rychle jako bříza. Nemělo by to tedy být primárně o zvěři ale o růstových schopnostech jednotlivých dřevin.
Stejně tak asi nejde dávat rovnitko mezi kultůrní krajinu a a krajinu se steriiním prostředím. Proč by sterilní prostředí mělo být lidmi preferováno ? Atd.
Odpovědět
i pro zbytek zvěře chutnější než smrky a břízy" . Je sice pravda že bříza zvěři zrovna nechutná ale celou zimu ( do doby než se v předjaří nalejí pupeny list. dřevin) je ten smrk v podstatě nejvyhledávanější dřevinou. Takže upravím vaše tvrzení. V smrkovém náletu přežije vše co roste rychleji než smrk, tedy pokud má dostatek světla a v březovém zmlazení nepřežije nic protože nic neroste tak rychle jako bříza. Nemělo by to tedy být primárně o zvěři ale o růstových schopnostech jednotlivých dřevin.
Stejně tak asi nejde dávat rovnitko mezi kultůrní krajinu a a krajinu se steriiním prostředím. Proč by sterilní prostředí mělo být lidmi preferováno ? Atd.
BM
Břetislav Machaček
17.11.2025 12:18 Reaguje na Jarek SchindlerPokud bude po kůrovci smrkovým náletem les zalesněn
v takovém množství jako na Šumavě, tak i kdyby zvěř
okousala polovinu smrků, tak se nic neděje, ale
když tam objeví mezi 100 smrčky jednu jedli, tak se
vsadím, že ji sežere stejně jako třeba buk. Ukažte
mi dřevinu ve smrkovém náletu, která předroste
smrky a přežije zastínění? Vy takovou znáte? Já
nikoliv! U bříz je to podobné a ta chvála náletů
po požáru v NP ČŠ mi připadá jako by ti "vědci"
nikdy neviděli v praxi, jak takový nálet dopadne.
V mém okolí náletové lesiky jsou, ale záměrně
píši lesíky, protože díky okolním porostům nejsou
náletry pouze březové, ale jsou s příměsí dubu,
habrů, jasanů, osik, topolů, vrb atd. podle toho, zda je místo podmočené a nebo suché. Podmínkou
náletů je obnažená půda bez travního podrostu,
kde má semeno naději vyklíčit a nebýt v trávě
zadušeno. Nyní mohou břízy semenit stejně jako
olše a jiné stromy pořád, ale semenáče už ve
vzrostlém náletu a trávě nemají naději ani
vyklíčit. Zrovna včera jsem chtěl vykopat a
zasadit na zahradu pár bříz a osik pro houby
a mé hledání bylo marné. Prostě v době výsevů
bylo sucho a nikde nebyla obnažená půda ke
vzejíti osiva. Tak to v přírodě chodí, že
musí být příhodné podmínky ke vzejíti těch
náletů a i kdyby spadlo na metr čtvereční
tisíc semen , tak tam nevyroste nic. Ale
v okapu bez konkurence tentýž rok vyroste
plno mladých bříz.
A že není tlak na sterilitu přírody? Vy si
nepamatujete na doslova šílenství s jakým
ekologové zakazovali polní hnojiště, že se
z nich vyplavuje hnojačka do okolí a to je
dnes sterilní. A nebo třeba nařízení, kdy
musí být hnůj na poli ihned zaorán a přitom
kdysi býval v kopkách na poli celou zimu,
než se rozházel a zaoral? Můj strýc a teta
osídlili pohraničí a nosili v zimě na pole
putny s hnojem na zádech a až na jaře se hnůj
rozházel a zaoral a nebo kladl do řádků brambor.
Dovedete si dnes představit ten povyk, že bude
za vilkami na poli polní hnojiště a nebo kopky
hnoje až do jara? Já nikoliv! On nám dnes už
i venkov zpanštěl a lidem smrdí hnůj i dobytek.
Kamarád dones lituje prodej pozemku na stavební
místo, protože si nový soused ztěžuje na mouchy
z hnojiště a od koz a na kokrhání kohouta. Jó
a prý obtěžuje koukáním přes plot mladou paní
slunící se nahoře bez. Jednou jsme se proto
domluvili a zíralo nás s lahváči na ni pět a
to dopadlo tak, že místo ztěžování postavil nový
soused třímetrový betonový plot a je po těch stížnostech na "zírání" na jeho manželku. Nevím,
ale možná to té paní nyní chybí. On i ten venkov
je dnes zcela jiný, než před 35 roky, kdy se
ještě v každém baráku chovaly slepice, králíci
a měli na dvoře hnojiště. Dnes mají tak leda
bazén a místo chléva a stodoly garáž. To je ta
sterilita dobrovolná, ale i vynucená okolím,
aby nedocházelo k sousedským sporům.
Odpovědět
v takovém množství jako na Šumavě, tak i kdyby zvěř
okousala polovinu smrků, tak se nic neděje, ale
když tam objeví mezi 100 smrčky jednu jedli, tak se
vsadím, že ji sežere stejně jako třeba buk. Ukažte
mi dřevinu ve smrkovém náletu, která předroste
smrky a přežije zastínění? Vy takovou znáte? Já
nikoliv! U bříz je to podobné a ta chvála náletů
po požáru v NP ČŠ mi připadá jako by ti "vědci"
nikdy neviděli v praxi, jak takový nálet dopadne.
V mém okolí náletové lesiky jsou, ale záměrně
píši lesíky, protože díky okolním porostům nejsou
náletry pouze březové, ale jsou s příměsí dubu,
habrů, jasanů, osik, topolů, vrb atd. podle toho, zda je místo podmočené a nebo suché. Podmínkou
náletů je obnažená půda bez travního podrostu,
kde má semeno naději vyklíčit a nebýt v trávě
zadušeno. Nyní mohou břízy semenit stejně jako
olše a jiné stromy pořád, ale semenáče už ve
vzrostlém náletu a trávě nemají naději ani
vyklíčit. Zrovna včera jsem chtěl vykopat a
zasadit na zahradu pár bříz a osik pro houby
a mé hledání bylo marné. Prostě v době výsevů
bylo sucho a nikde nebyla obnažená půda ke
vzejíti osiva. Tak to v přírodě chodí, že
musí být příhodné podmínky ke vzejíti těch
náletů a i kdyby spadlo na metr čtvereční
tisíc semen , tak tam nevyroste nic. Ale
v okapu bez konkurence tentýž rok vyroste
plno mladých bříz.
A že není tlak na sterilitu přírody? Vy si
nepamatujete na doslova šílenství s jakým
ekologové zakazovali polní hnojiště, že se
z nich vyplavuje hnojačka do okolí a to je
dnes sterilní. A nebo třeba nařízení, kdy
musí být hnůj na poli ihned zaorán a přitom
kdysi býval v kopkách na poli celou zimu,
než se rozházel a zaoral? Můj strýc a teta
osídlili pohraničí a nosili v zimě na pole
putny s hnojem na zádech a až na jaře se hnůj
rozházel a zaoral a nebo kladl do řádků brambor.
Dovedete si dnes představit ten povyk, že bude
za vilkami na poli polní hnojiště a nebo kopky
hnoje až do jara? Já nikoliv! On nám dnes už
i venkov zpanštěl a lidem smrdí hnůj i dobytek.
Kamarád dones lituje prodej pozemku na stavební
místo, protože si nový soused ztěžuje na mouchy
z hnojiště a od koz a na kokrhání kohouta. Jó
a prý obtěžuje koukáním přes plot mladou paní
slunící se nahoře bez. Jednou jsme se proto
domluvili a zíralo nás s lahváči na ni pět a
to dopadlo tak, že místo ztěžování postavil nový
soused třímetrový betonový plot a je po těch stížnostech na "zírání" na jeho manželku. Nevím,
ale možná to té paní nyní chybí. On i ten venkov
je dnes zcela jiný, než před 35 roky, kdy se
ještě v každém baráku chovaly slepice, králíci
a měli na dvoře hnojiště. Dnes mají tak leda
bazén a místo chléva a stodoly garáž. To je ta
sterilita dobrovolná, ale i vynucená okolím,
aby nedocházelo k sousedským sporům.
JS
Jarek Schindler
17.11.2025 13:44 Reaguje na Břetislav MachačekHodně let píši o tom, že v minulosti se mluvilo o " zlatých zubech české zvěře". Dlouhodobě uvádím , že nějaké 30% poškození výsadeb ( tedy pokud se nejedná o plošné poškození) ve skutečnosti nic není protože v prořezávkách se vyřeže 40-50% jedinců. Vy snad neznáte břízu a buk? Opravdu je podmínkou
náletů obnažená půda bez travního podrostu? Vy jste snad neviděl jak vypadají okraje luk bezprostředně navazující na les, Vy nevíte že bez toho, že ty louky budete každoročně sekat tam za tři roky nebude louka ale mladý les? A na té louce snad neroste tráva? Joóóó, tak zrovna včera jste hledal a nikde nebylo nic obnaženého...... Jste k smíchu, měl jste jit hledat na to neobnažené. Takže podle vás " v době výsevů
bylo sucho a nikde nebyla obnažená půda ke
vzejíti osiva. Tak to v přírodě chodí". Jste opravdu přesvědčen , že to v přírodě takto chodí. ? Kdy mělo být to sucho, že nic nevzešlo? Polní hnojiště si z dob mládí nepamatuji. Vždy to bylo o nejkratší cestě z chléva na hnojiště a z hnojiště na pole. Takže pokud možno bez dalších "meziskládek". A to, že by někdo preferoval , tedy alespoň v mém okolí "sterilní prostředí" nic nevím a žádnou neplodnou krajinu bez života neznám. Řekl bych, že u vás se z průjmů stávají dojmy co Vy posléze vydáváte za fakta. O ničem jiném to asi nebude.
Odpovědět
náletů obnažená půda bez travního podrostu? Vy jste snad neviděl jak vypadají okraje luk bezprostředně navazující na les, Vy nevíte že bez toho, že ty louky budete každoročně sekat tam za tři roky nebude louka ale mladý les? A na té louce snad neroste tráva? Joóóó, tak zrovna včera jste hledal a nikde nebylo nic obnaženého...... Jste k smíchu, měl jste jit hledat na to neobnažené. Takže podle vás " v době výsevů
bylo sucho a nikde nebyla obnažená půda ke
vzejíti osiva. Tak to v přírodě chodí". Jste opravdu přesvědčen , že to v přírodě takto chodí. ? Kdy mělo být to sucho, že nic nevzešlo? Polní hnojiště si z dob mládí nepamatuji. Vždy to bylo o nejkratší cestě z chléva na hnojiště a z hnojiště na pole. Takže pokud možno bez dalších "meziskládek". A to, že by někdo preferoval , tedy alespoň v mém okolí "sterilní prostředí" nic nevím a žádnou neplodnou krajinu bez života neznám. Řekl bych, že u vás se z průjmů stávají dojmy co Vy posléze vydáváte za fakta. O ničem jiném to asi nebude.
va
vaber
14.11.2025 09:31Když čtu příspěvky nevím zda autory postihlo nějaké davové šílenství ,nebo realitu takto opravdu vidí.
Nadává se na ochránce jako by vše rozhodovali. Dnes každý kus krajiny někdo vlastní a nějak se o ni stará nebo nestará. Největší starost majitele je ,zda by mohl dostat nějaké peníze na ochranu přírody. Samozřejmě mu nikdo nebrání aby udělal tůňky, meze a vše ostatní pro ochranu přírody. Tak se ptejte proč majitelé nedělají co by měli dělat. Ždímat přírodu umí každý vracet něco zpět přírodě už nikdo nechce .Čeká se na stát a co je stát, vláda a ministři?
Stejně bezzásahovost. U nás je bez zásahu prý 100km2 a nějaký zásah je možné udělat i tam. Ale v diskusích to vypadá ,že bezzásah je celé území a dopady bezzásahovosti na naší přírodu jsou katastrofální a všude.
Nesvádějte vše na nějaké imaginární ochránce přírody, kteří kazí upřímnou snahu o zlepšení přírody těm správným neochráncům. Je to pitomost.
Odpovědět
Nadává se na ochránce jako by vše rozhodovali. Dnes každý kus krajiny někdo vlastní a nějak se o ni stará nebo nestará. Největší starost majitele je ,zda by mohl dostat nějaké peníze na ochranu přírody. Samozřejmě mu nikdo nebrání aby udělal tůňky, meze a vše ostatní pro ochranu přírody. Tak se ptejte proč majitelé nedělají co by měli dělat. Ždímat přírodu umí každý vracet něco zpět přírodě už nikdo nechce .Čeká se na stát a co je stát, vláda a ministři?
Stejně bezzásahovost. U nás je bez zásahu prý 100km2 a nějaký zásah je možné udělat i tam. Ale v diskusích to vypadá ,že bezzásah je celé území a dopady bezzásahovosti na naší přírodu jsou katastrofální a všude.
Nesvádějte vše na nějaké imaginární ochránce přírody, kteří kazí upřímnou snahu o zlepšení přírody těm správným neochráncům. Je to pitomost.
Jakub Graňák
14.11.2025 10:14 Reaguje na vaberSouhlasím, ačkoli patrně zůstanete oslyšen...
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
14.11.2025 14:16 Reaguje na vaberKonkrétně bezzásah do populace většiny predátorů je na CELÉM území
státu a to není těch 100 km2! Pokud nesmí majitel například rybníku
lovit predátory jako vydra, kormorán a volavka, tak to je BEZZÁSAH
do regulace kdysi takzvané škodné. A nebo třeba vlastník lesa MUSÍ
strpět, když mu část lesa zaplaví bobři svojí hrází. Je to ZÁSAH
do vlastnických práv bezzásahem do bobří hráze. A co třeba myslivci
chovající muflony MUSÍ STRPĚT JEJICH PREDACI CHRÁNĚNÝMI VLKY. To
je taky forma bezzásahu do v minulosti běžných práv myslivců. U
vlastníků lesů je v bezzásahu z jejich iniciativy a z nicnedělání
daleko více lesů, než těch zmíněných 100 km2. Za bezzásach se dají
považovat nepřístupné rokle, zalesnění skalní útvary a nové lesy
vzniklé náletem na bývalých polích, loukách , vytěžených dolech
a lomech. Tam NEEXISTUJE plánované a cílené lesní hospodaření a dá
se říci, že v nich NIKDO NEZASAHUJE do skladby a vývoje lesa. Takže
slovo BEZZÁSAH není pouze o těch 100 km2, ale o BEZZÁSAHU do mnoha
činností , které nesmí vlastníci provádět a nebo je sami nedělají
z vlastní vůle. Kdyby naši předci přírodu pouze ždímali, tak by tu
asi už nebylo co chránit a pokud je mantrou ochrany přírody pouze
to nicnedělání, tak to nedopadne dobře. Nicnedělání se spoléhá na
náhodu a ta může být kladná( les se po požáru NĚČÍM zalesní) a nebo
záporná( zalesní se i náletem invazních a nepůvodních dřevin). To
je taky bezzásah, který ale nemusí být pro přírodu přínosem, ale
rovnou na škodu. Bezzásah patří na pokusná stanoviště a nemá být
cílem pro klasický les, či jinou krajinu, kde je zásah nutný!
Odpovědět
státu a to není těch 100 km2! Pokud nesmí majitel například rybníku
lovit predátory jako vydra, kormorán a volavka, tak to je BEZZÁSAH
do regulace kdysi takzvané škodné. A nebo třeba vlastník lesa MUSÍ
strpět, když mu část lesa zaplaví bobři svojí hrází. Je to ZÁSAH
do vlastnických práv bezzásahem do bobří hráze. A co třeba myslivci
chovající muflony MUSÍ STRPĚT JEJICH PREDACI CHRÁNĚNÝMI VLKY. To
je taky forma bezzásahu do v minulosti běžných práv myslivců. U
vlastníků lesů je v bezzásahu z jejich iniciativy a z nicnedělání
daleko více lesů, než těch zmíněných 100 km2. Za bezzásach se dají
považovat nepřístupné rokle, zalesnění skalní útvary a nové lesy
vzniklé náletem na bývalých polích, loukách , vytěžených dolech
a lomech. Tam NEEXISTUJE plánované a cílené lesní hospodaření a dá
se říci, že v nich NIKDO NEZASAHUJE do skladby a vývoje lesa. Takže
slovo BEZZÁSAH není pouze o těch 100 km2, ale o BEZZÁSAHU do mnoha
činností , které nesmí vlastníci provádět a nebo je sami nedělají
z vlastní vůle. Kdyby naši předci přírodu pouze ždímali, tak by tu
asi už nebylo co chránit a pokud je mantrou ochrany přírody pouze
to nicnedělání, tak to nedopadne dobře. Nicnedělání se spoléhá na
náhodu a ta může být kladná( les se po požáru NĚČÍM zalesní) a nebo
záporná( zalesní se i náletem invazních a nepůvodních dřevin). To
je taky bezzásah, který ale nemusí být pro přírodu přínosem, ale
rovnou na škodu. Bezzásah patří na pokusná stanoviště a nemá být
cílem pro klasický les, či jinou krajinu, kde je zásah nutný!
va
vaber
15.11.2025 08:23 Reaguje na Břetislav MachačekO stavu zvěře rozhodují myslivci ,ti říkají kdo je přemnožen a kdo se má chránit, o lesích lesníci. Tak si to myslím já. Ochránci říkají svůj názor ,zda je hloupý nebo moudrý to posuzují ,nevim kde. A kdo rozhoduje ? Nevím.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
20.11.2025 17:03 Reaguje na vaberO stavu zvěře ve skutečnosti rozhodují majitelé ( vlastníci) honiteb a ochranáři se snaží přivlastnit si větší díl práva rozhodovat, něž který by jim normálně náležel. Ve skutečnosti všem zainteresovaným jen "hází klacky pod nohy".
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
23.11.2025 12:22 Reaguje na vaberMyslivci mohou stokrát opakovat, že potřebují tu
kratší dobu hájení, aby stihli regulovat škodnou
a nebo povolit nyní zakázané způsoby lovu, jaké
byly účinnější, než ty současné. U některé zvěře
mají lov ZCELA zakázán a nebo omezen pouze na
mysliveckého hospodáře. Ostatní ji pak vidí, ale
NESMÍ ji lovit. To jsou ty klacky pod nohy, ale
obratem se myslivci dočkají kritiky, že nezasahují.
To je stejné jako zakázat policistům pracovat po
18.00 a stěžovat si na zločinnost v noci a nebo
jim odebrat pravomoc zastřelit vraha, který je
ozbrojen a ohrožuje ostatní. Tak nějak vypadá
hájení v době, kdy má lov největší úspěšnost a
tvrdit, že neúspěch je vinou myslivců. Už to
chápete, že pokud ochranáři prosadí zákon, který
omezuje účinný způsob lovu, tak to považuji za
záměr, jak snížit množství lovené škodné a mít pak
argument, že jsou myslivci neschopní. Je mi jich
líto, když jsou kritizováni kdejakým idiotem a
přitom to dělají zadarmo a stojí je to nemalé
peníze a kvanta volného času. Vezměte si třeba
kdysi lov škodné na újedi, kam šla za masovou
potravou a dnes ji má myslivec nalákat na seno?
A nebo třeba vykouření z nory (neplést si to s
plynováním jedy), kterým se škodná vypudila z
nory před hlavně pušek a nebo před mordy psů?
Leckteré nory jsou nebezpečné pro norování a
jak dobře vycvičit norníka na kontakt s liškou
bez výcviku na živých liškách? A co teprve u
jezevce s dobou lovu pouhé tři měsíce v roce,
z čehož je polovina doby zimního spánku? Už
chápete že za myslivce o lovu rozhodují jiní?
Odpovědět
kratší dobu hájení, aby stihli regulovat škodnou
a nebo povolit nyní zakázané způsoby lovu, jaké
byly účinnější, než ty současné. U některé zvěře
mají lov ZCELA zakázán a nebo omezen pouze na
mysliveckého hospodáře. Ostatní ji pak vidí, ale
NESMÍ ji lovit. To jsou ty klacky pod nohy, ale
obratem se myslivci dočkají kritiky, že nezasahují.
To je stejné jako zakázat policistům pracovat po
18.00 a stěžovat si na zločinnost v noci a nebo
jim odebrat pravomoc zastřelit vraha, který je
ozbrojen a ohrožuje ostatní. Tak nějak vypadá
hájení v době, kdy má lov největší úspěšnost a
tvrdit, že neúspěch je vinou myslivců. Už to
chápete, že pokud ochranáři prosadí zákon, který
omezuje účinný způsob lovu, tak to považuji za
záměr, jak snížit množství lovené škodné a mít pak
argument, že jsou myslivci neschopní. Je mi jich
líto, když jsou kritizováni kdejakým idiotem a
přitom to dělají zadarmo a stojí je to nemalé
peníze a kvanta volného času. Vezměte si třeba
kdysi lov škodné na újedi, kam šla za masovou
potravou a dnes ji má myslivec nalákat na seno?
A nebo třeba vykouření z nory (neplést si to s
plynováním jedy), kterým se škodná vypudila z
nory před hlavně pušek a nebo před mordy psů?
Leckteré nory jsou nebezpečné pro norování a
jak dobře vycvičit norníka na kontakt s liškou
bez výcviku na živých liškách? A co teprve u
jezevce s dobou lovu pouhé tři měsíce v roce,
z čehož je polovina doby zimního spánku? Už
chápete že za myslivce o lovu rozhodují jiní?
RP
JŠ
Jan Šimůnek
14.11.2025 14:12to vaber 14.11.2025 09:31
Je mi líto, nemáte pravdu. Jsou to ekologové, kteří se dožadují nesmyslných a přírodu i lidi poškozujících opatření. Bez nich bychom měli několikasetleté pralesy na Šumavě, i nespálené České Švýcarsko. Přičemž mají potenciál jen ničit a nejsou spojeni s čímkoli pozitivním.
Jistěže s tím souvisejí i profláklé lži o klimatu a mnohé další nesmysly, které ekologové šíří nebo podporují.
Kvůli lžím bezcenných ekologů drasticky zdražilo v posledních několika týdnech hovězí. To lidé chápou docela dobře.
Také vypouštění velkých a nebezpečných šelem do naší kulturní krajiny žádné pozitivní hodnocení normálními lidmi ekologům nepřinese. Spíš se schyluje k nějakému průšvihu, jaký měli v polovině prázdnin v Nizozemí, a může nastat i horší reakce než je to, že bezcenní libtardi prohráli volby.
Odpovědět
Je mi líto, nemáte pravdu. Jsou to ekologové, kteří se dožadují nesmyslných a přírodu i lidi poškozujících opatření. Bez nich bychom měli několikasetleté pralesy na Šumavě, i nespálené České Švýcarsko. Přičemž mají potenciál jen ničit a nejsou spojeni s čímkoli pozitivním.
Jistěže s tím souvisejí i profláklé lži o klimatu a mnohé další nesmysly, které ekologové šíří nebo podporují.
Kvůli lžím bezcenných ekologů drasticky zdražilo v posledních několika týdnech hovězí. To lidé chápou docela dobře.
Také vypouštění velkých a nebezpečných šelem do naší kulturní krajiny žádné pozitivní hodnocení normálními lidmi ekologům nepřinese. Spíš se schyluje k nějakému průšvihu, jaký měli v polovině prázdnin v Nizozemí, a může nastat i horší reakce než je to, že bezcenní libtardi prohráli volby.
va
vaber
15.11.2025 08:33 Reaguje na Jan ŠimůnekŽe by příroda a stavy zvěře byly bez ochránců ideální, o tom silně pochybuji.
Takže myslím ,že hodně přeháníte a dle mého názoru máte pravdy jen malý kousíček. Někdy se tomu říká, dělat z komára velblouda.
Odpovědět
Takže myslím ,že hodně přeháníte a dle mého názoru máte pravdy jen malý kousíček. Někdy se tomu říká, dělat z komára velblouda.
RP
JŠ
Jan Šimůnek
15.11.2025 10:30to vaber 15.11.2025 08:33
Ekologové leda komplikují ochranu přírody (vč. regulace přemnožené zvěře) těm, kteří jsou za ni ze zákona i z logiky věci odpovědní.
Odpovědět
Ekologové leda komplikují ochranu přírody (vč. regulace přemnožené zvěře) těm, kteří jsou za ni ze zákona i z logiky věci odpovědní.
RP
Radim Polášek
17.11.2025 06:36Ani zelení ani ekoaktivisti nemají monopol na ochranu přírody.
Desítky let zelení a ekoaktivisti profitovali z ochrany přírody a používali ji jako výtah k moci a k penězům, vrcholem této snahy je bruselský Green deal. Zvykli si parazitovat na zájmech občanů a mít prospěch z jejich poškozování. Je tedy logické, že lidi poškozováni zelenými a ekoaktivisty je začínají odstřihovat od státních a mocenských koryt ve volbách a na základě výsledků voleb lidi chtějí, aby ochranu přírody místo zelených a ekoaktivistů začali provozovat jiní a jinak.
Odpovědět
Desítky let zelení a ekoaktivisti profitovali z ochrany přírody a používali ji jako výtah k moci a k penězům, vrcholem této snahy je bruselský Green deal. Zvykli si parazitovat na zájmech občanů a mít prospěch z jejich poškozování. Je tedy logické, že lidi poškozováni zelenými a ekoaktivisty je začínají odstřihovat od státních a mocenských koryt ve volbách a na základě výsledků voleb lidi chtějí, aby ochranu přírody místo zelených a ekoaktivistů začali provozovat jiní a jinak.
BM
Břetislav Machaček
17.11.2025 12:39 Reaguje na Radim PolášekMy pamětníci si pamatujeme dobu, kdy pojem EKOLOGIE bylo neznámé
slovo a nikomu ekologové nescházeli s těmi svými názory. Zvěře
bylo tolik, že se lovila po statisících a živá vyvážela tam, kde
už pojem Ekologie znali. Ano byla tu i ta negativa, ale mnohdy
bylo v kalné řece více ryb, než v té současné průzračné, ale pro
živé tvory nevhodné k životu. Pamatuji jako bývalý akvarista
výtok z ČOV v Orlové, kde stačilo hrábnout a měl jsem pro ryby
na týden nítěnek. A dnes? NIC, ale voda je průzračná! Totéž
bylo na rybnících hnojených chlévskou mrvou, kde stačilo pár
krát máchnout síťkou a měl jsem ji plnou perloček. A dnes?
Zákaz hnojení hnojem a perloček jako šafránu. A co teprve polní
hnojiště ve kterých bylo od hnojných žížal až červeno a na nich
stovky ptáků. A dnes polní hnojiště žádná a ani dobytek pasený
na pastvinách s kvanty trusu, brouků a žampiónů. Do všeho začali
strkat nos lidé z měst a taky EU, která tlačí na snižování
produkce u nás, aby mohlo být v Alpách Milek více, než se tam
uživí a seno jim vozí z Podunají kamióny. Jestli je toto ta
slavná ekologie, tak bez ní bylo lépe! Takže taky fandím tomu,
že se potlačí vliv ekologistů a přijde ke slovu zdravý selský
rozum jako kdysi. Vím, že vše změnit nelze a ani to není cílem,
ale odstřihnout příživníky a potížisty od peněz a moci mnohému
prospěje.
Odpovědět
slovo a nikomu ekologové nescházeli s těmi svými názory. Zvěře
bylo tolik, že se lovila po statisících a živá vyvážela tam, kde
už pojem Ekologie znali. Ano byla tu i ta negativa, ale mnohdy
bylo v kalné řece více ryb, než v té současné průzračné, ale pro
živé tvory nevhodné k životu. Pamatuji jako bývalý akvarista
výtok z ČOV v Orlové, kde stačilo hrábnout a měl jsem pro ryby
na týden nítěnek. A dnes? NIC, ale voda je průzračná! Totéž
bylo na rybnících hnojených chlévskou mrvou, kde stačilo pár
krát máchnout síťkou a měl jsem ji plnou perloček. A dnes?
Zákaz hnojení hnojem a perloček jako šafránu. A co teprve polní
hnojiště ve kterých bylo od hnojných žížal až červeno a na nich
stovky ptáků. A dnes polní hnojiště žádná a ani dobytek pasený
na pastvinách s kvanty trusu, brouků a žampiónů. Do všeho začali
strkat nos lidé z měst a taky EU, která tlačí na snižování
produkce u nás, aby mohlo být v Alpách Milek více, než se tam
uživí a seno jim vozí z Podunají kamióny. Jestli je toto ta
slavná ekologie, tak bez ní bylo lépe! Takže taky fandím tomu,
že se potlačí vliv ekologistů a přijde ke slovu zdravý selský
rozum jako kdysi. Vím, že vše změnit nelze a ani to není cílem,
ale odstřihnout příživníky a potížisty od peněz a moci mnohému
prospěje.
SV
Slavomil Vinkler
18.11.2025 08:53 Reaguje na Břetislav MachačekJen tak pro srandu králikom.
Ekologie jako věda, je studium vzájemných vztahů mezi všemi organismy, studium ekosystému a tedy jaksi jde mimo ochrany přírody.
Odpovědět
Ekologie jako věda, je studium vzájemných vztahů mezi všemi organismy, studium ekosystému a tedy jaksi jde mimo ochrany přírody.
va
vaber
18.11.2025 09:33 Reaguje na Břetislav MachačekZase jste otočil příčinu a následek. Ekologie nevznika z ničeho.
Že kdysi byl stav lepší i bez ekologie je pravda, proč, to nechci rozebírat. Ale potom se stav přírody žačal zhoršovat a zhoršovat a ekologie a ochrana přírody začala být nutná . To zhoršování a zhoršování nezavinili ochránci ,ale všichni lidé co na planetě žijí. Svým bezohledným způsobem života k přírodě.
Odpovědět
Že kdysi byl stav lepší i bez ekologie je pravda, proč, to nechci rozebírat. Ale potom se stav přírody žačal zhoršovat a zhoršovat a ekologie a ochrana přírody začala být nutná . To zhoršování a zhoršování nezavinili ochránci ,ale všichni lidé co na planetě žijí. Svým bezohledným způsobem života k přírodě.
va
vaber
18.11.2025 09:52 Reaguje na Radim PolášekŽádní zelení a ochránci přírody neprofitovali z ochrany přírody .Z ochrany přírody profitují kapitalisti pro které jsou podmínky k větším ziskům vytvářeny . Trochu smícháváte dvě různé skupiny lidí i když může být, že kapitalisté mohou, pod záminkou ochrany přírody ,požadovat víc dotací, takže se staví do řad ekologistů. Zda li opravdu přírodu chrání ,nebo ne ,to ať posoudí každý sám .O tom kolik peněz kdo dostane od vlády ,o tom rozhodují politici, ne ekologové a koho poslouchají politici víc ,ekology nebo kapitalisty?
Jiní a jinak ? Měli by to být ti co říkají ,že dnešní ochrana je blbost a že když dříve ochrana nebyla,bylo líp? Máme svobodu a každý si může dělat co chce? To je svoboda a tak bude líp?
Odpovědět
Jiní a jinak ? Měli by to být ti co říkají ,že dnešní ochrana je blbost a že když dříve ochrana nebyla,bylo líp? Máme svobodu a každý si může dělat co chce? To je svoboda a tak bude líp?
JŠ
Jan Šimůnek
17.11.2025 10:46to Radim Polášek 17.11.2025 06:36
Máte naprostou pravdu. Tohle vše je ostatně připraveno. Je to jen a jen rudý rozvědčík na Hradě, který v rozporu s ústavou i ústavními zvyklostmi blokuje nástup nové vlády, která to má v programu.
Odpovědět
Máte naprostou pravdu. Tohle vše je ostatně připraveno. Je to jen a jen rudý rozvědčík na Hradě, který v rozporu s ústavou i ústavními zvyklostmi blokuje nástup nové vlády, která to má v programu.
JŠ
Jan Šimůnek
17.11.2025 13:14To Břetislav Machaček17.11.2025 12:39
Naprostý souhlas. Proto lze pochopit každého, kdo má "ekologii" za sprosté slovo.
Odpovědět
Naprostý souhlas. Proto lze pochopit každého, kdo má "ekologii" za sprosté slovo.
JŠ
Jan Šimůnek
18.11.2025 10:12to Slavomil Vinkler 18.11.2025 08:53 Marxismus byl kdysi taky věda.
to vaber 18.11.2025 09:33 I výš zmíněný marxismus nevznikl z ničeho, ale jako reakce na konkrétní stav společnosti. To ovšem nemění nic na tom, že tč. je marxismus ideologií likvidace demokracie a tržní ekonomiky, tedy toho, co jsme si vybojovali v roce 1989.
Odpovědět
to vaber 18.11.2025 09:33 I výš zmíněný marxismus nevznikl z ničeho, ale jako reakce na konkrétní stav společnosti. To ovšem nemění nic na tom, že tč. je marxismus ideologií likvidace demokracie a tržní ekonomiky, tedy toho, co jsme si vybojovali v roce 1989.
SV
Slavomil Vinkler
18.11.2025 10:51 Reaguje na Jan ŠimůnekMáte naštvavou mlhu před očima ze slova ekologie. Vůbec jste nepochopil, co píšu. Ekologie jako věda nemá s ekologismem (skoro) nic společného, než ty písmena, než to zaklínání se kouzelníkem.
Odpovědět
va
vaber
19.11.2025 09:28 Reaguje na Jan ŠimůnekNyní jste smotal dohromady zcela různé obory i problémy.
O marxismu nechci diskutovat bylo by to dlouhé a zde zcela zbytečné. Ale nevznikl bez příčiny, stejně jako ekologické hnutí.
Je to smutné ,ale stav přírody a životního prostředí vůbec, je takový ,že člověk se musí problémy s tím spojenými zabývat.
S tím nic nenaděláte ,nebo chcete říct že vše je dobré a žádném problémy nejsou. Ano je možné strčit hlavu do písku , to jako chcete?
Odpovědět
O marxismu nechci diskutovat bylo by to dlouhé a zde zcela zbytečné. Ale nevznikl bez příčiny, stejně jako ekologické hnutí.
Je to smutné ,ale stav přírody a životního prostředí vůbec, je takový ,že člověk se musí problémy s tím spojenými zabývat.
S tím nic nenaděláte ,nebo chcete říct že vše je dobré a žádném problémy nejsou. Ano je možné strčit hlavu do písku , to jako chcete?
JŠ
Jan Šimůnek
18.11.2025 15:10to Slavomil Vinkler 18.11.2025 10:51
Provozuje někdo v současné době ekologii jako opravdovou vědu? Velice se obávám, že ani hledání s lucernou o pravém poledni by takové lidi nebo instituce nedohledalo.
I když ... Do jisté míry mají vědecký přístup k ekologii, potažmo klimatu, disentní odborníci, sdružení kolem klimaskeptických organizací. Tam se skutečná věda ještě dělá. Viz CLINTEL a další.
Odpovědět
Provozuje někdo v současné době ekologii jako opravdovou vědu? Velice se obávám, že ani hledání s lucernou o pravém poledni by takové lidi nebo instituce nedohledalo.
I když ... Do jisté míry mají vědecký přístup k ekologii, potažmo klimatu, disentní odborníci, sdružení kolem klimaskeptických organizací. Tam se skutečná věda ještě dělá. Viz CLINTEL a další.
JH
JH
18.11.2025 17:09 Reaguje na Jan ŠimůnekJak byste asi poznal skutečnou vědu? Vždyť vy ani nevíte, co to je. A třeba na našich univerzitách je spousta ekologů, kterým by takový nedouk jako vy mohl tak akorát nosit svačiny.
Odpovědět
JO
va
vaber
19.11.2025 09:55 Reaguje na Jan ŠimůnekVěda se dá dělat i ze vědy. Pak se píší vědecké zprávy, počítají se stránky ,zprávy které slouží jen k tomu, aby někdo dostal další titul a potom ta světoborná vědecká zpráva zmizí a nikdo ji nikdy nebude potřebovat.
Mimichodem Teorie relativity Alberta Einsteina měla 18stránek.
Pro stav životního prostředí stačí dobré srovnání současnosti s minulostí a změnami které nastaly. Dále udělat vyhodnocení pozitiv a negativ, odhadnou kam se řítíme a navrhnout další eventuální kroky k nápravě. To každý rozumný člověk může pochopit.
Zda je to věda nebo ne, není ani důležité, ale je to potřebné. Někdo vidí budoucnost černě někdo růžově. Kdo je naivní optimista a kdo ustrašený ,kdo má pravdu a kdo ne. Je třeba hledat shodu a ne rozdíly, ty vedou jen ke sporům.
Odpovědět
Mimichodem Teorie relativity Alberta Einsteina měla 18stránek.
Pro stav životního prostředí stačí dobré srovnání současnosti s minulostí a změnami které nastaly. Dále udělat vyhodnocení pozitiv a negativ, odhadnou kam se řítíme a navrhnout další eventuální kroky k nápravě. To každý rozumný člověk může pochopit.
Zda je to věda nebo ne, není ani důležité, ale je to potřebné. Někdo vidí budoucnost černě někdo růžově. Kdo je naivní optimista a kdo ustrašený ,kdo má pravdu a kdo ne. Je třeba hledat shodu a ne rozdíly, ty vedou jen ke sporům.
Karel Zvářal
18.11.2025 15:49Njn, klasika... jak u oněch na dvorečku... Proč redakce nesmaže nevhodné výrazy (sprostá slova) a ponechá obsah sdělení???
Bránil jsem se nařčení, že jsem slíbil oslovit pana P., což není pravda. Uvedl jsem jen citaci k doložení toho, jak PŘESNĚ diskuse proběhla. Pan Schindler manipuluje a lže, píše, že "melu nesmysly", tak jsem mu to vrátil. Pokud tedy mazat, tak oba dva, nebo ne? Zvářal je vinen už tím, že je Zvářal?
Odpovědět
Bránil jsem se nařčení, že jsem slíbil oslovit pana P., což není pravda. Uvedl jsem jen citaci k doložení toho, jak PŘESNĚ diskuse proběhla. Pan Schindler manipuluje a lže, píše, že "melu nesmysly", tak jsem mu to vrátil. Pokud tedy mazat, tak oba dva, nebo ne? Zvářal je vinen už tím, že je Zvářal?
JŠ
Jan Šimůnek
19.11.2025 09:25to JH 18.11.2025 17:09 Ona většina těch ekologů učí "ekologii", asi jako se dříve učil marxismus. S vědou jako takovou to nemá moc společného.
Ostatně, ekologům obecně a klimatologům zvláště je (právem) vyčítáno, že nedodržují standardní postupy vědecké práce. Velice často nemají konkrétní a kontrolované výstupy a občas dochází i k takovým problematickým věcem, že recenzi na publikovanou práci napíše někdo ze spoluautorů. A našlo by se toho víc. Pak se nemůžete divit, že na ně skuteční vědci hledí asi stejně, jako dříve na ansámbl kateder marxismu.
Odpovědět
Ostatně, ekologům obecně a klimatologům zvláště je (právem) vyčítáno, že nedodržují standardní postupy vědecké práce. Velice často nemají konkrétní a kontrolované výstupy a občas dochází i k takovým problematickým věcem, že recenzi na publikovanou práci napíše někdo ze spoluautorů. A našlo by se toho víc. Pak se nemůžete divit, že na ně skuteční vědci hledí asi stejně, jako dříve na ansámbl kateder marxismu.
JH
va
vaber
19.11.2025 10:07 Reaguje na Jan ŠimůnekVy máte nějakou definici skutečného vědce.
Skutečný vědec by měl mít objev který zná celý svět a praktické aplikace posunou lidstvo dopředu, nebo skutečný vědec píše vědeckou zprávu o tisíci stránkách , nad kterou se jen mávne rukou?
Kdyby každá vědecká zpráva, která se dnes napíše, opravdu něco pro lidstvo přinesla ,jsme už ve vývoji o tisíce let dál. Když jsou to jen prázdná slova, sedíme na místě.
Odpovědět
Skutečný vědec by měl mít objev který zná celý svět a praktické aplikace posunou lidstvo dopředu, nebo skutečný vědec píše vědeckou zprávu o tisíci stránkách , nad kterou se jen mávne rukou?
Kdyby každá vědecká zpráva, která se dnes napíše, opravdu něco pro lidstvo přinesla ,jsme už ve vývoji o tisíce let dál. Když jsou to jen prázdná slova, sedíme na místě.
VŠ
Viktor Šedivý
19.11.2025 12:08Odideologizace je docela dobrý postup.
Ochrana přírody bez ideologických požadavků oteplistické víry.
Odpovědět
Ochrana přírody bez ideologických požadavků oteplistické víry.
JŠ
Jan Šimůnek
19.11.2025 15:29to vaber 19.11.2025 10:07
Víte, s vědci je to asi jako se sportovci: Nemůžete vychovávat jen samé Jágry. Na jednoho připadnou stovky kluků v nějakých hokejových přípravkách pro děcka a desítky hráčů kolem průměru. Kdysi komunisté chtěli začít vychovávat jen špičkové sportovce s tím, že náklady na ty ostatní jsou vyhazování peněz, ale ono to nešlo. Na sedmiletém klukovi prostě nepoznáte, co z něj bude.
A u těch vědců je to podobně.
Druhá věc je, že každý špičkový vědec stojí na ramenou svých předchůdců, kteří odvedli poctivou mravenčí práci, bez níž (a jejích výsledků) by se neměl šanci uplatnit.
Uvědomte si také, že v celém socialistickém bloku byla fůra práce i talentu promrhána (spotřebována) jen proto, že zde byla řízená ekonomika, takže co měl západní vědec na stole pár dnů po objednání (jak to bylo potom v 90. letech, dnes už je to zase "socialističtější", protože EU), Přišlo až v následující pětiletce, pokud to úřednici schválili. Takže se spousta práce vyčerpala na tom, jak nahradit v tuzemsku prakticky nedostupné chemikálie a další propriety.
Kolegové z mé generace třeba zvládali naplnit kyvetu přístroje na HPLC silikagelem, aby získali "packed flow cell", kterou západní vědec prostě objednal a za pár dní přišla (některé látky, které se na HPLC stanovují na základě jejich fluoreskování na silikagelu svou fluorescenci asi o řád zesílí, takže naroste citlivost metody).
Moje paní jako studentka kroužku SVOČ dala dohromady půdu, na níž lze detekovat přímo z nárůstu vzorků kmeny Asperfillus flavus (a parasiticus) s vysokou pravděpodobností produkující aflatoxiny. A z domácích surovin. Pochopitelně, tu nahraženou půdu si západní vědec mohl kdykoli objednat, stejně jako my po pádu plánovité ekonomiky.
Moje první práce, stanovení bilirubinu v moči, v podstatě také nakonec obešla jednu nedostatkovou chemikálii. Přitom, přestože vyšla jen v českém (byť v angličtině tištěném) časopise, tak byla dost citována a ještě po létech tu a tam nějaká citace přibyde.
Můj bezprostřední nadřízený zase zachránil řadu skladovaných filmů, do kterých se daly plísně a sežraly by část Barandovského archivu. Dnes, když se na ty filmy po digitalizaci díváte, ani netušíte, že mohly "nebýt". Nebyla z toho žádná publikace, jen expertní zpráva.
Když si natíráte pořezaný prst Jodisolem, tak sklízíte plody práce jedné mé, bohužel již zesnulé, kolegyně, která na jodoforech pracovala pro Lachemu.
A vedl jsem bakalářku, která stanovila účinnost desinfekčních prostředků, užívaných na jednotce pro pacienty připravované na transplantaci kostní dřeně. Zjistila, že stávající desinfekce na zachycené mikroskopické houby nezabírá (nejúčinnější prostředek jen na necelé 2/3 zachycených kmenů). Než práci obhájila, už tam razantně změnili desinfekční režim. Dost by mě zajímalo, kolika lidem zachránila život. A nikdo z nich se o ní nedozví.
Odpovědět
Víte, s vědci je to asi jako se sportovci: Nemůžete vychovávat jen samé Jágry. Na jednoho připadnou stovky kluků v nějakých hokejových přípravkách pro děcka a desítky hráčů kolem průměru. Kdysi komunisté chtěli začít vychovávat jen špičkové sportovce s tím, že náklady na ty ostatní jsou vyhazování peněz, ale ono to nešlo. Na sedmiletém klukovi prostě nepoznáte, co z něj bude.
A u těch vědců je to podobně.
Druhá věc je, že každý špičkový vědec stojí na ramenou svých předchůdců, kteří odvedli poctivou mravenčí práci, bez níž (a jejích výsledků) by se neměl šanci uplatnit.
Uvědomte si také, že v celém socialistickém bloku byla fůra práce i talentu promrhána (spotřebována) jen proto, že zde byla řízená ekonomika, takže co měl západní vědec na stole pár dnů po objednání (jak to bylo potom v 90. letech, dnes už je to zase "socialističtější", protože EU), Přišlo až v následující pětiletce, pokud to úřednici schválili. Takže se spousta práce vyčerpala na tom, jak nahradit v tuzemsku prakticky nedostupné chemikálie a další propriety.
Kolegové z mé generace třeba zvládali naplnit kyvetu přístroje na HPLC silikagelem, aby získali "packed flow cell", kterou západní vědec prostě objednal a za pár dní přišla (některé látky, které se na HPLC stanovují na základě jejich fluoreskování na silikagelu svou fluorescenci asi o řád zesílí, takže naroste citlivost metody).
Moje paní jako studentka kroužku SVOČ dala dohromady půdu, na níž lze detekovat přímo z nárůstu vzorků kmeny Asperfillus flavus (a parasiticus) s vysokou pravděpodobností produkující aflatoxiny. A z domácích surovin. Pochopitelně, tu nahraženou půdu si západní vědec mohl kdykoli objednat, stejně jako my po pádu plánovité ekonomiky.
Moje první práce, stanovení bilirubinu v moči, v podstatě také nakonec obešla jednu nedostatkovou chemikálii. Přitom, přestože vyšla jen v českém (byť v angličtině tištěném) časopise, tak byla dost citována a ještě po létech tu a tam nějaká citace přibyde.
Můj bezprostřední nadřízený zase zachránil řadu skladovaných filmů, do kterých se daly plísně a sežraly by část Barandovského archivu. Dnes, když se na ty filmy po digitalizaci díváte, ani netušíte, že mohly "nebýt". Nebyla z toho žádná publikace, jen expertní zpráva.
Když si natíráte pořezaný prst Jodisolem, tak sklízíte plody práce jedné mé, bohužel již zesnulé, kolegyně, která na jodoforech pracovala pro Lachemu.
A vedl jsem bakalářku, která stanovila účinnost desinfekčních prostředků, užívaných na jednotce pro pacienty připravované na transplantaci kostní dřeně. Zjistila, že stávající desinfekce na zachycené mikroskopické houby nezabírá (nejúčinnější prostředek jen na necelé 2/3 zachycených kmenů). Než práci obhájila, už tam razantně změnili desinfekční režim. Dost by mě zajímalo, kolika lidem zachránila život. A nikdo z nich se o ní nedozví.
Karel Zvářal
19.11.2025 15:42 Reaguje na Jan ŠimůnekPěkně popsané. Toho by toxický JH byl stěží schopen...
Odpovědět
JH
JH
19.11.2025 17:24 Reaguje na Karel ZvářalTakový talent na vědu to byl a skončil psaním nesmyslů v internetových diskusích.
Odpovědět
Karel Zvářal
19.11.2025 17:53 Reaguje na JHOdhaduji, že už má na to věk, své si už odpracoval. Me too.
Odpovědět
va
vaber
19.11.2025 17:17 Reaguje na Jan ŠimůnekVíte kolik různých dobrých nápadů dělají lidé v praxi kteří si vůbec neříkají vědci ,jen mají zdravý rozum a praktické myšlení.
Já mám rád technické věci a exaktní vědy, takové ty obory kdy se zkoumá způsobem pokus omyl, je sláva otázkou náhody, štěstí, taky pečlivosti, ne geniality myšlení.
Vzpomenu na covid a vše kolem něj, na intubaci a nebožtíky.
Odpovědět
Já mám rád technické věci a exaktní vědy, takové ty obory kdy se zkoumá způsobem pokus omyl, je sláva otázkou náhody, štěstí, taky pečlivosti, ne geniality myšlení.
Vzpomenu na covid a vše kolem něj, na intubaci a nebožtíky.
JO
Jarka O.
19.11.2025 19:30 Reaguje na vaberMyslím, ze p. Šimůnek chtěl na příkladech naznačit, že věda, aspoň ta placená státem, by lidem měla být prospěšná. A to jisté pseudovědy nesplňují.
Odpovědět
va
vaber
20.11.2025 09:24 Reaguje na Jarka O.Myslíte ,že ochrana přírody je pseudověda a není prospěšná?
Já chápu ekologii jako návod ,nebo pomůcku, k ochraně přírody a ochrana přírody opravdu nutná je. Tomu pevně věřím. Bez ochrany přírody by si lidé dělali co chtěli a ničili a ničili ,když jim to přinese peníze.
Odpovědět
Já chápu ekologii jako návod ,nebo pomůcku, k ochraně přírody a ochrana přírody opravdu nutná je. Tomu pevně věřím. Bez ochrany přírody by si lidé dělali co chtěli a ničili a ničili ,když jim to přinese peníze.
JO
Jarka O.
20.11.2025 18:06 Reaguje na vaberMyslela jsem na jiné "vědy". Ochrana není věda, dnes spíš obchod. V každém oboru můžete využívat poznatky vědy. V krajině někdy vyhraje zájem podnikatele, jindy politika, místních nebo vědce, a je to mela. Lidi ničí přírodu např.trháním borůvek pár týdnů v roce, proto si je mají koupit od vlastníků peruánských plantáží, to je ekologické i výnosné :)
Odpovědět
JS
JO
Jarka O.
23.11.2025 20:48 Reaguje na Jarek SchindlerSešlap moc neničí, s hřebeny to lidé neumí, jsou zakázané, v CHÚ se nesmí sbírat, k mání budou jen borůvky z ciziny, protože v hospodářských lesích, které se dnes sází, neporostou.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
19.11.2025 17:58to vaber 19.11.2025 17:17
"Víte kolik různých dobrých nápadů dělají lidé v praxi..." Ano, rozdíl mezi nimi a vědci je v tom, že k tomu nemají patřičnou teoretickou průpravu a nepracují systematicky.
Pokus omyl opět zase spíš vyžaduje určitou systematičnost. Dělal jsem heuristicky unášecí soustavu na TLC, ale měl jsem jich nastudované desítky a zhruba jsem věděl, co by mohlo fungovat, a jen ladil detaily.
V tom posledním se mýlíte. Asi spousta mikrobiologů viděla, že když kýchnou na misku s bakteriemi, tak se ty začnou rozpouštět, ale Fleming objevil lysozym. Spousta lidí viděla bakterie rozpouštějící se okolo kolonií plísní, ale jen Fleming objevil penicilín (a za tím objevem šel systematicky celá léta, než se podařilo najít metodu k jeho izolaci). A byl ještě předpřipraven léty na pracovišti, které se zabývalo faktory likvidujícími mikroby. A měl ještě k dispozici velmi tolerantního šéfa, který mu nebránil jít po stopě čehosi, co byla v podstatě konkurence pro jejich pracoviště (dělali vakcíny vč. autovakcín). A ještě měl šílenou kliku v tom, že narazil na plíseň, která krom penicilínu neprodukuje nic jedovatého (penicilin mohou produkovat i kmeny plísně Aspergillus flavus, produkující krom toho aflatoxiny).
Kdyby Newton nebyl předpřipraven velmi rozsáhlým bádáním o pohybu planet a jeho příčinách, jablko na hlavu by mu zcela jistě nepomohlo.
Kdyby Einstein neměl za manželku matematičku, nevznikla by speciální teorie relativity v té podobě, jakou známe.
MMCH, někdy v 80. letech, když se začaly používat první plastové Petriho misky na jedno použití, se jednomu výzkumníkovi stalo, že mu v nějakém pokusu jakási kontaminující bakterie "sežrala" pár misek. On to ve svatém rozhořčení (cena, špatná sehnatelnost) vyhodil. Teprve pak mu došlo, že by to mohl být docela sukces, bakterie žeroucí plasty. Vyhozené už bylo pryč, a v nových vzorcích se mu tuto bakterii nikdy nepodařilo najít. Jedna z urban legend říká, že jeho duch dodnes bloudí prostorami po dávno zrušeném ústavu ČSAV a tiše sténá.
Odpovědět
"Víte kolik různých dobrých nápadů dělají lidé v praxi..." Ano, rozdíl mezi nimi a vědci je v tom, že k tomu nemají patřičnou teoretickou průpravu a nepracují systematicky.
Pokus omyl opět zase spíš vyžaduje určitou systematičnost. Dělal jsem heuristicky unášecí soustavu na TLC, ale měl jsem jich nastudované desítky a zhruba jsem věděl, co by mohlo fungovat, a jen ladil detaily.
V tom posledním se mýlíte. Asi spousta mikrobiologů viděla, že když kýchnou na misku s bakteriemi, tak se ty začnou rozpouštět, ale Fleming objevil lysozym. Spousta lidí viděla bakterie rozpouštějící se okolo kolonií plísní, ale jen Fleming objevil penicilín (a za tím objevem šel systematicky celá léta, než se podařilo najít metodu k jeho izolaci). A byl ještě předpřipraven léty na pracovišti, které se zabývalo faktory likvidujícími mikroby. A měl ještě k dispozici velmi tolerantního šéfa, který mu nebránil jít po stopě čehosi, co byla v podstatě konkurence pro jejich pracoviště (dělali vakcíny vč. autovakcín). A ještě měl šílenou kliku v tom, že narazil na plíseň, která krom penicilínu neprodukuje nic jedovatého (penicilin mohou produkovat i kmeny plísně Aspergillus flavus, produkující krom toho aflatoxiny).
Kdyby Newton nebyl předpřipraven velmi rozsáhlým bádáním o pohybu planet a jeho příčinách, jablko na hlavu by mu zcela jistě nepomohlo.
Kdyby Einstein neměl za manželku matematičku, nevznikla by speciální teorie relativity v té podobě, jakou známe.
MMCH, někdy v 80. letech, když se začaly používat první plastové Petriho misky na jedno použití, se jednomu výzkumníkovi stalo, že mu v nějakém pokusu jakási kontaminující bakterie "sežrala" pár misek. On to ve svatém rozhořčení (cena, špatná sehnatelnost) vyhodil. Teprve pak mu došlo, že by to mohl být docela sukces, bakterie žeroucí plasty. Vyhozené už bylo pryč, a v nových vzorcích se mu tuto bakterii nikdy nepodařilo najít. Jedna z urban legend říká, že jeho duch dodnes bloudí prostorami po dávno zrušeném ústavu ČSAV a tiše sténá.
Karel Zvářal
19.11.2025 18:10 Reaguje na Jan ŠimůnekTéž si dovolím tvrdit, že myšlení u vědce znamená mnoho, byť hlupáků-"vědátorů"= papoušků" se tam vyskytuje dosti. Viz nedávný spor o vlivu "změny klimatu" na vyhubení ještě nedávno hojného chocholouše.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
21.11.2025 14:56 Reaguje na Karel ZvářalJste již vážně ostudně trapný. Nepředložil jste jediný důkaz že by měl mít chocholouš a jeho ubytek který v Evropě na sever od Alp začal někdy v padesátých letech nějakou souvislost s predací. On totiž i přes tu vaši predaci neubyl všude, že . No a nyní jsou zase lokality kde i přesto, že je těch predátorů podstaně víc než dříve jeho stavy trochu vzrostli.
Odpovědět
Karel Zvářal
21.11.2025 17:39 Reaguje na Jarek Schindler"...Takto rozsáhlé a plošné vymírání severních populací je pravděpodobně primárně zapříčiněno klimatickými změnami, ale přesný mechanismus negativního působení na životaschopnost chocholoušů na sever od Alp NENÍ ZNÁM . Úbytek chocholoušů byl pravděpodobně urychlen intenzifikací zemědělství, snížením plochy suchých nížinných pastvin a úhorů
a stárnutím a zahušťováním městské periferie .(Živa 2/2014 Libor Praus "
Jak můžete papouškovat cizí blábol?, kde není známa příčina, je to jen a jen SPEKULACE !
Kde je statistika umrzlých, vyhladovělých, uhynulých žízní či na spolykané broky? NIC, je prázdné žvásty! Mně to tedy vůbec, ale opravdu vůbec, nestačí.
Odpovědět
a stárnutím a zahušťováním městské periferie .(Živa 2/2014 Libor Praus "
Jak můžete papouškovat cizí blábol?, kde není známa příčina, je to jen a jen SPEKULACE !
Kde je statistika umrzlých, vyhladovělých, uhynulých žízní či na spolykané broky? NIC, je prázdné žvásty! Mně to tedy vůbec, ale opravdu vůbec, nestačí.
JS
Jarek Schindler
22.11.2025 12:25 Reaguje na Karel ZvářalProboha, pořád dokola. Tak podstatně pravděpodobnější důvody ( není v tom schován pouze jeden důvod) vydáváte za blábol, vlastní nepodložené žvásty o vymizení celé severně položené populace díky predaci za pravdu. Co je prosím ten úhyn z důvodu mrazu, vyhladovění, žízně atd.? To jsou snad úhyny které musíme zařadit mezi úhyny způsobené právě z důvodů působení klimatických podmětů a člověka. Navíc byly ty výkyvy v počtech popsány po první svět válce a posléze začal ubytek někdy v padesátých letech. tedy v době kdy bylo predátorů minimum. V dnešní době kdy je jich maximum ale stav chocholouše na některých místech roste. Již z tohoto důvodu asi nejste schopen obhájit tu svoji teorii o predaci jako o důvodu ubytku chocholoušeu nás. Zajímavé také je , že ta predace nepůsobí na stavy chocholouše ve Španělsku nebo na Balkáně. Klidně to nazývejte spekulacemi. Sám nic věrohodnějšího nepředložíte.
Odpovědět
Karel Zvářal
22.11.2025 13:49 Reaguje na Jarek SchindlerProboháčku nešťastný, melte si co chcete, mě jeden popírač (fatálního) vlivu predace nemůže rozhodit.
Jsem rád, že jsem zažil časy úplně jiné, s hojností drobné zvěře a jiných běžných druhů, a jsem rád, že své poznatky mohu někde publikovat. Jen jsem považoval za nutné postavit se tomu neustálému lhaní, že "predátor nemůže". Více je popsáno jinde, sbohem nulo!
Odpovědět
Jsem rád, že jsem zažil časy úplně jiné, s hojností drobné zvěře a jiných běžných druhů, a jsem rád, že své poznatky mohu někde publikovat. Jen jsem považoval za nutné postavit se tomu neustálému lhaní, že "predátor nemůže". Více je popsáno jinde, sbohem nulo!
va
vaber
20.11.2025 09:42 Reaguje na Jan ŠimůnekJá dám klobouk dolů před každým dobrým vědcem i člověkem. Jen někdy mám dojem ,že někteří se více ženou za tiuly a ne za objevy.
Nechci podcenovat manželku Einsteina, opravdu v matematice nevynikal tolik, ale pomáhali mu hlavně jiní matematici. Marcel Grossmann, Max Born.
Odpovědět
Nechci podcenovat manželku Einsteina, opravdu v matematice nevynikal tolik, ale pomáhali mu hlavně jiní matematici. Marcel Grossmann, Max Born.
BM
Břetislav Machaček
20.11.2025 10:09 Reaguje na vaberVíte on je problém v tom, jak kdo umí "PRODAT" svá bádání.
Někdo o lejnu napíše stovky článků a je za to dobře hodnocen
na rozdíl od těch, co čekají se zveřejněním až v cíli bádání
a nikoliv už při nápadu. Mnohé objevy nemají praktické užití
a jsou pouze k založení do archívu a pak jsou tu ty, které
mají pro lidstvo obrovské využití. Záleží i na hodnotitelích
a uvedení do praxe. Kdysi jsem nebyl dost vytrvalý prosadit
svůj nápad do praxe a ani ho patentovat. Byl ale veřejně
přístupný a přivlastnili si ho jiní s větší vytrvalostí
a možnostmi ho uvést do praxe. Nejsem sobec a jsem rád, že
byl ten nápad nakonec prospěšný lidem a odstranil dřinu.
To, že mi byl nápad ukraden mne trochu naštvalo, ale byla
to moje chyba, že jsem nebyl vytrvalý ho patentovat a dát
do praxe. Ono ve vědě i jinde to už tak chodí, že musíte
umět "PRODAT" to, co umíte a nesedět někde v koutě. Jsou
ale naopak hlupáci, kteří umí prodat cizí myšlenky, nebo
jim je dokonce ukrást. V praxi jsem zažil, že myšlenku
musel do praxe dostat inženýr, aby o bí vůbec vedení
uvažovalo, protože nápadu dělníka nevěnovali pozornost.
Když byl ale pod tím podepsán inženýr, tak došlo na
realizaci. Ten inženýr byl ale slušný člověk a s tím
dělníkem se o odměnu dobrovolně podělil. Tehdy jsme
hluboce smekli před tím inženýrem.
Odpovědět
Někdo o lejnu napíše stovky článků a je za to dobře hodnocen
na rozdíl od těch, co čekají se zveřejněním až v cíli bádání
a nikoliv už při nápadu. Mnohé objevy nemají praktické užití
a jsou pouze k založení do archívu a pak jsou tu ty, které
mají pro lidstvo obrovské využití. Záleží i na hodnotitelích
a uvedení do praxe. Kdysi jsem nebyl dost vytrvalý prosadit
svůj nápad do praxe a ani ho patentovat. Byl ale veřejně
přístupný a přivlastnili si ho jiní s větší vytrvalostí
a možnostmi ho uvést do praxe. Nejsem sobec a jsem rád, že
byl ten nápad nakonec prospěšný lidem a odstranil dřinu.
To, že mi byl nápad ukraden mne trochu naštvalo, ale byla
to moje chyba, že jsem nebyl vytrvalý ho patentovat a dát
do praxe. Ono ve vědě i jinde to už tak chodí, že musíte
umět "PRODAT" to, co umíte a nesedět někde v koutě. Jsou
ale naopak hlupáci, kteří umí prodat cizí myšlenky, nebo
jim je dokonce ukrást. V praxi jsem zažil, že myšlenku
musel do praxe dostat inženýr, aby o bí vůbec vedení
uvažovalo, protože nápadu dělníka nevěnovali pozornost.
Když byl ale pod tím podepsán inženýr, tak došlo na
realizaci. Ten inženýr byl ale slušný člověk a s tím
dělníkem se o odměnu dobrovolně podělil. Tehdy jsme
hluboce smekli před tím inženýrem.
JŠ
Jan Šimůnek
20.11.2025 11:46to vaber 20.11.2025 09:42
Nicméně existuje svědectví Nielse Bohra, který z úst samotného Einsteina slyšel konstatování, že bez manželky by matematický aparát speciální teorie relativity nedal.
to Břetislav Machaček 20.11.2025 10:09
Jistě záleží i na ekonomice uplatnění, tj. nakolik je daný objev či vynález použitelný v době svého vzniku. A na druhé straně se opakovaně stalo (např. telegraf či telefon), že více lidí přišlo v prakticky stejné době s tím samým nebo velmi podobným (ale funkčně totožným) vynálezem). A mnohdy rozhodovaly pouhé minuty o tom, kdo bude znám celému světu, a kdo jen pár odborníkům.
Ostatně to, že se získanému syndromu selhání imunity říká AIDS a ne SIDA, rozhodly až soudy v sérii úporných procesů, protože Američanům šlapali na paty Francouzi (nebo měli Američané lepší advokáty, i to se někdy stává).
A když jsme u toho, tak existuje SF povídka o vyhledávání géniů v historii, v níž autor tvrdí, že géniové 1. řádu v historii nezanechali stopu, protože natolik předběhli svou dobu, že interakce se společností byly nulové, géniové 2. řádu stopu zanechají, ale jejich vynálezy a objevy praxi neovlivní (viz třeba Leonardo da Vinci) a teprve géniové 3. řádu popoženou lidstvo dopředu. Docela zajímavá myšlenka, asi na ní něco je.
Odpovědět
Nicméně existuje svědectví Nielse Bohra, který z úst samotného Einsteina slyšel konstatování, že bez manželky by matematický aparát speciální teorie relativity nedal.
to Břetislav Machaček 20.11.2025 10:09
Jistě záleží i na ekonomice uplatnění, tj. nakolik je daný objev či vynález použitelný v době svého vzniku. A na druhé straně se opakovaně stalo (např. telegraf či telefon), že více lidí přišlo v prakticky stejné době s tím samým nebo velmi podobným (ale funkčně totožným) vynálezem). A mnohdy rozhodovaly pouhé minuty o tom, kdo bude znám celému světu, a kdo jen pár odborníkům.
Ostatně to, že se získanému syndromu selhání imunity říká AIDS a ne SIDA, rozhodly až soudy v sérii úporných procesů, protože Američanům šlapali na paty Francouzi (nebo měli Američané lepší advokáty, i to se někdy stává).
A když jsme u toho, tak existuje SF povídka o vyhledávání géniů v historii, v níž autor tvrdí, že géniové 1. řádu v historii nezanechali stopu, protože natolik předběhli svou dobu, že interakce se společností byly nulové, géniové 2. řádu stopu zanechají, ale jejich vynálezy a objevy praxi neovlivní (viz třeba Leonardo da Vinci) a teprve géniové 3. řádu popoženou lidstvo dopředu. Docela zajímavá myšlenka, asi na ní něco je.
JŠ
Jan Šimůnek
20.11.2025 11:58to vaber 20.11.2025 09:24
Vaše téze, že by lidé přírodu zničili, kdyby nebylo ochrany, je dosti nepodložená. Ochrana přírody (státem) se objevuje až někdy ve 20. století (nacistické Německo). Do té doby buď nebyla, nebo byla doménou akcí jednotlivců. Když majitelé šumavských lesů nechali některé cenné partie jako pralesy, bylo to čistě jejich rozhodnutí a dokázali je uchránit dlouhou dobu. Pak ovšem přišla státní ochrana přírody a nechala to všechno sežrat kůrovcem.
Axel Munthe chránil tažné ptáky, a to tak, že koupil ostrovy ve Středozemním moři, na nichž ptáci odpočívali při tahu a byli tam loveni, a v době tahu na ně umístil stráž, která lovce z jeho soukromého majetku vyhnala. Takže jsme měli dost vlaštovek (např.) protože je Italové nemohli sežrat. Když se do toho vložil stát, a možná i EU, tak těch vlaštovek na drátech před naší chalupou je rok od roku méně.
Prostě, do čeho se začne montovat stát (o monstrech jako EU ani nemluvě), to se dříve nebo později, avšak určitě, totálně podělá.
Odpovědět
Vaše téze, že by lidé přírodu zničili, kdyby nebylo ochrany, je dosti nepodložená. Ochrana přírody (státem) se objevuje až někdy ve 20. století (nacistické Německo). Do té doby buď nebyla, nebo byla doménou akcí jednotlivců. Když majitelé šumavských lesů nechali některé cenné partie jako pralesy, bylo to čistě jejich rozhodnutí a dokázali je uchránit dlouhou dobu. Pak ovšem přišla státní ochrana přírody a nechala to všechno sežrat kůrovcem.
Axel Munthe chránil tažné ptáky, a to tak, že koupil ostrovy ve Středozemním moři, na nichž ptáci odpočívali při tahu a byli tam loveni, a v době tahu na ně umístil stráž, která lovce z jeho soukromého majetku vyhnala. Takže jsme měli dost vlaštovek (např.) protože je Italové nemohli sežrat. Když se do toho vložil stát, a možná i EU, tak těch vlaštovek na drátech před naší chalupou je rok od roku méně.
Prostě, do čeho se začne montovat stát (o monstrech jako EU ani nemluvě), to se dříve nebo později, avšak určitě, totálně podělá.
va
vaber
21.11.2025 09:23 Reaguje na Jan ŠimůnekMoje téze je podložená realitou, příroda je a byla ohrožená, proto lidé už dávno začali dělat rezervace, po celém světě i v divoké Americe . Viděl jsem mapku jak zmizely obrovské lesy v USA za posledních 200 let v NG. Voda v Temži prý byla tak špinavá ,že lidé co spadli z loďky, se prý neutopili ,ale otrávili. Pomoc jednotlivců je dobrá ,jen je naprosto nedostačující.
Sežrání kůrovcem vinou ochrany státu? zase nepravda. Byly sežrány lesy kde žádná ochrana není. Boubínský prales má rozlohu jen 1,5km2, nic jiného původního na Šumavě není. Samozřejmě některá špatně přístupná místa zůstala uchráněna před člověkem po dlouhou dobu.
Prostě, pokud se stav přírody a životního prostředí, nechá jen na vůli lidí , vše bude využito k rejžování peněz bez ohledu na přírodu. S krajinou nejvíce cvičí podnikatelé všeho druhu a ty zajímá zisk a ne ochrana . Nějaká pravidla musí existovat a ty může určit jen stát, tedy vláda.
Odpovědět
Sežrání kůrovcem vinou ochrany státu? zase nepravda. Byly sežrány lesy kde žádná ochrana není. Boubínský prales má rozlohu jen 1,5km2, nic jiného původního na Šumavě není. Samozřejmě některá špatně přístupná místa zůstala uchráněna před člověkem po dlouhou dobu.
Prostě, pokud se stav přírody a životního prostředí, nechá jen na vůli lidí , vše bude využito k rejžování peněz bez ohledu na přírodu. S krajinou nejvíce cvičí podnikatelé všeho druhu a ty zajímá zisk a ne ochrana . Nějaká pravidla musí existovat a ty může určit jen stát, tedy vláda.
JŠ
Jan Šimůnek
21.11.2025 11:17to vaber 21.11.2025 09:23
Je mi líto, rezervace jsou do značné míry dítka totalitních režimů a totalitních ideologií. Jejich přínos je v řadě případů sporný či pochybný. Nesporně cenná území byla často chráněna vlastníky, problém nastal až se znárodňováním pozemků, či jejich zestátňováním jinými formami.
Na Šumavě nebyl sežrán jen Boubín, ale i Trojmezný prales a další cenné lesy. A, pochopitelně, kdyby zločinci, tj. ekologové, neprosadili násilím "bezzásahovost", měli bychom ty pralesy dodnes. To samé se týká i Českého Švýcarska, kde ekologové vytvořili podmínky pro vznik katastrofálního požáru. Ten by zcela jistě nastal i ryze přírodními procesy, třeba úderem blesku, ale existují i jiné možnosti. Ostatně, autor v jiném svém textu kvílí nad tím, že v rezervacích by měly být cesty průjezdné pro požární techniku, protože ty rezervace přece mají shořet.
A uvědomte si laskavě, že pokud na přírodě někdo "rejžuje", tak má logický zájem na její ochraně. Na rozdíl od nějakého "ekologa", který má třeba zájem na publikacích o požárech a kůrovcových kalamitách a ochrana přírody je proti jeho zájmům, jak bylo výše zmíněno. Proto také ta nenávist ekologů vůči lidem, kteří v přírodě žijí a pečují o ni.
Odpovědět
Je mi líto, rezervace jsou do značné míry dítka totalitních režimů a totalitních ideologií. Jejich přínos je v řadě případů sporný či pochybný. Nesporně cenná území byla často chráněna vlastníky, problém nastal až se znárodňováním pozemků, či jejich zestátňováním jinými formami.
Na Šumavě nebyl sežrán jen Boubín, ale i Trojmezný prales a další cenné lesy. A, pochopitelně, kdyby zločinci, tj. ekologové, neprosadili násilím "bezzásahovost", měli bychom ty pralesy dodnes. To samé se týká i Českého Švýcarska, kde ekologové vytvořili podmínky pro vznik katastrofálního požáru. Ten by zcela jistě nastal i ryze přírodními procesy, třeba úderem blesku, ale existují i jiné možnosti. Ostatně, autor v jiném svém textu kvílí nad tím, že v rezervacích by měly být cesty průjezdné pro požární techniku, protože ty rezervace přece mají shořet.
A uvědomte si laskavě, že pokud na přírodě někdo "rejžuje", tak má logický zájem na její ochraně. Na rozdíl od nějakého "ekologa", který má třeba zájem na publikacích o požárech a kůrovcových kalamitách a ochrana přírody je proti jeho zájmům, jak bylo výše zmíněno. Proto také ta nenávist ekologů vůči lidem, kteří v přírodě žijí a pečují o ni.
va
vaber
21.11.2025 16:41 Reaguje na Jan ŠimůnekNa takovou odpověď nemá cenu odpovídat. Žijte dál ve svých zmatených úvahách.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
21.11.2025 17:30to vaber 21.11.2025 16:41
Jste schopen věcného a fakty podloženého vyvrácení?
Odpovědět
Jste schopen věcného a fakty podloženého vyvrácení?
