https://ekolist.cz/cz/ekolist/mesicni-souhrn/jakub-hruska-znovu-rozvirena-debata-o-vetrnicich
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jakub Hruška: Znovu rozvířená debata o větrnících

15.4.2026 | Jakub Hruška |
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Znovu rozvířená debata o větrnících mi nedala, abych nedal pár čísel dohromady. A rovnou říkám, že mám k větrným elektrárnám ambivalentní vztah – nelíbí se mi jak ničí krajinný ráz a jsou nebezpečím pro přírodu, na druhou stranu chápu, že z něčeho elektřinu vyrábět musíme. A uhlí to určitě do budoucna nebude. A to nejen kvůli emisím CO2 (a dříve i SO2, a pořád ještě i NOX), ale i proto, že prostě jednou dojde. A mimochodem schovával bych si ho i jako základní surovinu pro chemický průmysl. O tom se sice nemluví, ale je to tak.
 
Původní verze akceleračních zón byla, po započtení všech restrikcí daných ochranou přírody a lidského zdraví, ca. 2 700 km2 (což je mimochodem jen 3,5 % rozlohy ČR). Ta redukovaná verze, o které se snad má jednat dnes na vládě, je cca 474 km² (0,6 % rozlohy ČR, a zhruba velikost Prahy). Navíc těch 474 km² není celé reálně využitelných. Už dnes je asi 5–10 % plochy fakticky obsazeno existujícími větrníky (ca. 350 MW instalovaného výkonu a výroba 1% elektrické energie) a další velká část je obtížně využitelná kvůli kombinaci omezení, konfliktů v území a nutnosti dohody s obcemi (což není chyba!!!). Reálně se tak dostáváme na zhruba 40–60 % plochy, kde by vůbec dávalo smysl něco stavět.

Při přepočtu na výkon to znamená, že v českých podmínkách dává smysl počítat zhruba s 2–3 MW na km² (nikoliv s nějakými optimálními technicko-klimatickými podmínkami). Proto celkový dodatečný potenciál vychází jen kolem 400–800 MW instalovaného výkonu. Dnes máme instalováno ca. 350 MW.

A pak je tu ještě jeden klíčový faktor: vítr nefouká pořád. V Česku mají větrné elektrárny kapacitní faktor typicky 20–30 %, což znamená zhruba 1 800–2 600 hodin plného výkonu ročně. Výroba je silně sezónní — nejvíc v zimě, nejméně v létě — a hodně kolísá podle konkrétních větrných epizod. A nelze pominout fakt, že když fouká u nás, tak skoro určitě taky fouká v Německu. A protože neumíme elektřinu skladovat, máme hnedle nadbytek a cena padá do záporných čísel.

I kdyby se potenciál využil naplno, bavíme se realisticky o výrobě "navíc" v AZ zhruba 1–2 TWh ročně, tedy asi 1,5–3 % "nové" české spotřeby elektřiny. 1 % už vyrábíme. Navíc není zakázáno stavět i mimo akcelerační zóny - jen je to obtížnější - a tam zřejmě k dalším stavbám také dojde. Celkem tedy zcela soukromě odhaduji, že maximum výroby bude někde okolo 7-8 % elektřiny. To není zanedbatelné, ale rozhodně to není něco, co by samo o sobě zásadně změnilo náš energetický mix.

Tak já myslím, že jádro je nakonec dobré řešení. Tedy mimo opravdu velkých úspor. Jenže na ty naše rozežraná civilizace opravdu není mentálně nastavená…

Jako nepěkný příklad dávám fotku z Rakouska nedaleko Vídně.


reklama

 
foto - Hruška Jakub
Jakub Hruška
Autor je přírodovědec.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (65)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

EN

Emil Novák

15.4.2026 07:26
Jen malá poznámka: vymezení akceleračních zón neznamená, že se větrníky nemohou stavět i mimo ně, v akceleračních zónách to má být jen administrativně jednodušší.
Odpovědět

Radek Čuda

15.4.2026 14:26 Reaguje na Emil Novák
Máte samozřejmě pravdu, ale on to pan Hruška v článku uvádí ... "Navíc není zakázáno stavět i mimo akcelerační zóny - jen je to obtížnější .."
Odpovědět
EN

Emil Novák

15.4.2026 14:35 Reaguje na Radek Čuda
Tak to se omlouvám, že jsem to ráno přehlédl, pokud to tedy nebylo do článku doplněno dodatečně.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

15.4.2026 11:06
"že z něčeho elektřinu vyrábět musíme. A uhlí to určitě do budoucna nebude. " Souhlasím s p. Hruškou. A to ješte p. Hruška nebere celkovou spořebu ,terá je zatím z fosilu a to je 300-400TWh. I při úspoře 50% je zbytek 150TWh číslo naprosto děsivé a z oze nereálné.
Ovšem naprosto nesouhlasím s bioplynkami (maximálně u velkých kravínů), a tedy s rabováním půdy. No je užitečné trochu panelů na střechy , ale zastavět zemědělskou půdu je taky zločin. Nicméně největší problém jsou obstrukce kolem JE. Je to špatná energie, ale nic lepšího, pokud nemáme spadnout na životní úroveň i počet obyvatel 18. století zatím není a 50 let nebude.
Odpovědět
pk

pepa knotek

15.4.2026 13:17
Občasné zdroje elekriky a gryndýl EU rozhodně nespasí, zatím to vypadá spíše naopak. Čína bude mít komerčně dostupný thoriový reaktor v roce 2030 a za dalších 30 let předpokládá dosažení uhlíkové neutrality, kdepak asi udělali eurobyrokrati chybu nebo je to záměrná likvidace ekonomik ?
Odpovědět
EN

Emil Novák

15.4.2026 13:23 Reaguje na pepa knotek
Čína určitě "komerčně dostupný thoriový reaktor v roce 2030" mít nebude, zatím mají čerstvě experimentální reaktor, kde mají ještě spoustu práce. Ke komerčnímu provozu je zatím hodně daleko.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.4.2026 17:12 Reaguje na Emil Novák
Pokud se cestou nezjistí, že je to celé nacypa.
Odpovědět

Radek Čuda

15.4.2026 14:28
To je velmi rozumný článek a je dobře, se tu objevil.

V zásadě mne nenapadá nic, s čím bych v něm nesouhlasil.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

15.4.2026 14:56
S panem Hruškou souhlasím, pomalu téměř ve všem. Jako vždy.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.4.2026 17:52
Ten odchod od fosilních paliv je nedomyšlený ve více souvislostech. Při
spalování uhlí se odsiřují zplodiny pomocí vápence a vzniká stavebnictvím
poptávaný sádrovec a popílek pro výrobu cementu. Při zpracování ropy na
paliva vznikají jako další produkty maziva, která nahradíme čím a taky
asfalt za který nemáme adekvátní náhradu. Bez plastů z ropy se už asi
neobejdeme a bez umělých hnojiv z plynu taky. Při zpracování ropy byť
se záměrem pouhé výroby maziv a asfaltu vždy budou částí produkce
nafta, benzín a petrolej a co s nimi, když se nebudou spalovat? No
a sádrovec z odsiřování bude třeba nahradit jeho těžbou v přírodě.
Bez síry ze zpracování fosilních paliv se neobejdeme taky a její těžba
v dolech je nedostatečná pro současné potřeby. To fantazírování, že
energii z fosilu nahradíme OZE totiž naráží na to, že spalování fosilu
přináší právě ty vedlejší produkty. Například už nyní je nedostatek
dehtu, který se vyráběl z černého uhlí v koksárnách jako vedlejší
produkt a bez kterého se lidstvo neobejde. Totéž průmyslová výroba
sazí jako příměsí do pneumatikové gumy. Když si vše v EU zakážeme,
tak budeme odkázáni na dovoz a staneme se lidé závislí na těch,
co se doposud nezbláznili zelenou politikou. OZE spásou nejsou,
když se bez toho co jsem jmenoval neobejdeme. Nebo snad někdo
z elektřiny z větrníku vyrobí olej do převodovek a asfalt na
cesty? A nebo umělé hnojivo, plastový výrobek či snad sádru atd.?
Odpovědět
JO

Jarka O.

15.4.2026 18:53 Reaguje na Břetislav Machaček
Přesně. P. Hruška řekl něco rozumného o JE, se "schováváním" uhlí pro chemickou výrobu se ale spletl. Uhlí už dnes nebo doteď svým spalováním bylo krom dodávek tepla a elektřiny chemickou surovinou, a mohlo být i dále, mj. surovinou pro filtry na čištění vody a vzduchu. Ale když lidi asi čistící technologie nepotřebují.
Dodám, že využitelnost 20-30% mají jen mořské vte, vnitrozemské ne.
Odpovědět
LB

Lukas B.

16.4.2026 08:11 Reaguje na Jarka O.
uhlí je záložní chemickou surovinou pro spoustu věcí. třeba nacistické německo za války vyrábělo z uhlí kdeco, protože mělo nedostatek ropy. benzínem počínaje přes margarin po náhražky kaučuku. až opadne protifosilní flagelantství (není otázka jestli, ale kdy), možná se ještě k uhlí jako zdroji tekutých paliv a uhlovodíků pro výrobu plastů vrátíme.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.4.2026 08:28 Reaguje na Lukas B.
K tomu černému konkrétně u nás po zasypání a hlavně
zasypání dolů nikoliv. Opětovná otvírka a vysušení
je téměř nemožné a když, tak šíleně nákladné. Je to
plýtvání s nevytěženými zdroji a obávám se, že jde
o záměr konkurence zbavit se konkurentů.
Odpovědět
LB

Lukas B.

16.4.2026 11:03 Reaguje na Břetislav Machaček
může to být tak.
nicméně soudím, že bude-li uhlí vyvažováno zlatem, tak se klidně začne znovu těžit i na stráni pod Petřínem.
Odpovědět

Radek Čuda

16.4.2026 15:02 Reaguje na Břetislav Machaček
Nákladné by to bylo ... možná bude ... ale ne nereálné. Je/bude to čistě o ceně.

Konkurence s tím nemá co dělat, prostě náklady na těžbu jsou u nás tak vysoké, že i pokud by to uhlí bylo potřeba, tak je/bylo by podstatně levnější ho dovézt.

Jo, a udržovat ty doly v takovém stavu, aby se z něj dala relativně snadno ta těžba obnovit je tak drahá sranda, že do toho nikdo nepůjde.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

16.4.2026 18:34 Reaguje na Radek Čuda
Cca měsíc zpátky dokonce i generální ředitel OKD řekl, že další těžba je možná jen hluboce pod úrovní rentability... mimochodem o konci těžby rozhodla Babišova předchozí vláda (ta Fialova jej odložila o čtyři léta) a teď bábovi místní odboráři lezou do prdele - idioti:-)
Pisatel výše se všude ohání efektivitou, rentabilitou... - docela by mě zajímalo, jak si v tomto konkrétním případě tu efektivitu představuje když srovná dolování z dvoukilometrové hloubky s australským hrnutím buldozerem...:-) hmm
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.4.2026 18:56 Reaguje na Jakub Graňák
V době, když Babišova vláda rozhodovala
o zavírání černouhelných dolů bylo dost
levného uhlí z Ukrajiny a kupovalo ho
i Polsko. Za války přišla Ukrajina o
většinu dolů a pochybuji, že je vybojuje
zpět. Z Ruska asi uhlí nebudeme kupovat
a tak nezbývá než uhlí z Polska a z vámi
vzpomínané Austrálie. "Uhlíková" stopa tohoto uhlí je nehorázná a že je levné
je sice pravda, ale když nízkou cenou
zlikvidují konkurenci, tak se můžeme
brzo divit. Je totiž o něho zájem i v
Číně a jiných asijských zemích. Kdo
dá více a kdo má dopravné nižší? Jinak
už jste viděl ředitele státní firmy,
aby nehájil rozhodnutí vlády? To by
musel být sebevrah, kterého už funkce
nebaví a chce být vyhozen.
Odpovědět

Radek Čuda

17.4.2026 12:26 Reaguje na Břetislav Machaček
Znovu ... pan Graňák vám to píše zcela jasně a přesně. Ty náklady v OKD činí to uhlí nekonkurenceschopným. Správně uvádí klokany, kde je ta těžba povrchová a nákladově úplně někde jinde, takže i s dopravou je to levnější, a není to jediný případ, bo levněji než u nás těží i Poláci, bo tam jsou pro těžbu o něco lepší geo podmínky.

Plus není, kdo by to uhlí odebíral, hutě šly z valné části do kopru a energetické využití .. které bylo vždy minimální ... je dnes už taky v zásadě pasé, Dětmarovice s uhlem loni skončily.

Já vím, že dřív bylo všechno lepší, ale tenhle vlak už prostě ujel, tak se s tím smiřte.
Odpovědět

Josef Škarpa

19.4.2026 17:46 Reaguje na Břetislav Machaček
Černého uhlí s nižšími náklady na těžbu než v ČR je ve světě sousta. Například v Austrálii.
Odpovědět
am

16.4.2026 08:49 Reaguje na Lukas B.
K uhlí jako zdroji se snad vrátíme, ale uhelné máslo bych si teda odpustila.
Odpovědět
LB

Lukas B.

16.4.2026 11:02 Reaguje na
jistěže si jej nevyberete, máte-li spolu s tím svinstvem na stole máslo skutečné. ale máte-li jako alternativu hlad a podvýživu, budete baštit margarin až se Vám budou dělat boule za ušima (jako trosečníci z Essexu baštili své kamarády a jako ragbisti v Andách své spoluhráče).
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.4.2026 08:23 Reaguje na Jarka O.
To zelené nadšení má prapůvod v absenci znalostí techniky,
chemie a jiných oborů. Jejich úzké zaměření bez všeobecného
přehledu je nasměrovalo k OZE a neřeší to, o čem píšu, jako
o souvislostech spojených s odchodem od fosilu. Vidí jen
CO2 a už nevidí, co vše nám bude scházet. Stačil měsíc
omezení zpracování ropy a asfalt stoupl na ceně o 100% !
Kolik bude stát při poklesu zpracování ropy o 50% ? To
bude asfalt dražší o 1 000% a cesty budou jako Ementál?
Polystyrén, který má šetřit při zateplování teplo je o
50% a více dražší a navíc není stejně, jako umělá hnojiva.
Málo stačí a je tu kolaps ve stavebnictví i zemědělství
a to fantazírovaní o životě bez ropy je pouze výplodem
chorých zelených mozků.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

19.4.2026 12:59 Reaguje na Břetislav Machaček
1**
Odpovědět

Josef Škarpa

19.4.2026 17:48 Reaguje na Břetislav Machaček
Vidím, že nerozumíte ani základům ekonomie. Asfalt a PS jsou drahé, protože je málo ropy a ta je drahá. Pokud bude potřeba méně ropy (auta budou jezdit na jiná paliva), tak ropa bude levná a stejně tak asfalt atd.
Odpovědět
JO

Jarka O.

19.4.2026 19:52 Reaguje na Břetislav Machaček
Umělá hnojiva by se dala do jisté míry nahradit, protože máme mnohem výkonnější techniku než před 100 lety, kdy hnojení bylo jen dřinou! Ale víte, ani ty technické školy nejsou zárukou rozumu, dnes i na nich děti učí o blahu vte a ftv.
Odpovědět

Josef Škarpa

19.4.2026 17:45 Reaguje na Břetislav Machaček
Pokud se sníží zpracování ropy o polovinu, pořád bude dost vedlejších produktů pro chemický průmysl. A reálná potřeba dehtu? Kdy jste jím naposledy natíral železniční pražce (nyní betonové)?
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

20.4.2026 00:05 Reaguje na Břetislav Machaček
Ať tak nebo tak - když vykopete ze země kus uhlí, tak spálit ho je vlastně to nejpitomější, co s ním můžete udělat...
Odpovědět
va

vaber

16.4.2026 09:37
Klidně se mohou stavět ,ale je to stále dokola . Nikdo je stavět nebude, když nebudou masivní dotace a když budou masivní dotace ,je stavění větrníků nesmysl.
Využití 20-30% u nás ,je nadsazené. Kolik asi mají reálné využití v Severním moři.
Odpovědět

Radek Čuda

16.4.2026 13:38
Když jsme u těch vrtulí ... tohle je krááásná haluz!

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-kauzy-cez-predlozil-chybnou-mapu-pro-obri-vetrny-park-byl-to-omyl-tvrdi-303996
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.4.2026 19:27
Opravdu pro větrníky platí, že "máme hnedle nadbytek a cena padá do záporných čísel" jak tady píše pan Hruška? Není spíš pravdou, že tyto VTE mají garantovanou nějakou "minimální částku", kterou obdrží i ve chvíli kdy je jinak cena el energie záporná?
Odpovědět
KV

Karel Valenta

16.4.2026 19:44
Rozkulačení venkova povinnou výstavbou těžce dotovaných větrníků za pomoci akceleračních oblastí je ten přesně nesmysl z dílny EU, který nás velmi poškodí. Po všech předchozích nesmyslech z Bruselu je toto vrchol blbosti. Lidem postaví 250 metrové větrníky i 500 m od domu ať chtějí nebo ne.
Doposud si sama obec mohla rozhodnout o tom, zda tam větrníky chce nebo ne a případně o tom mohli občané rozhodnout v místním referendu = ideální stav. Pokud bude EU lidi nutit násilím do větrníků, tak je to stejný stav, jako rozkulačování vesnic komunisty, větrníková totalita jako vyšitá. Komunisté naštěstí již dávno skončili v propadlišti dějin, tak jak asi dopadne naše „drahá“ EU.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.4.2026 09:23 Reaguje na Karel Valenta
Vhodnost větrníků by měli jejich zastánci prokázat svými domy pod
větrníky a nikoliv kilometry daleko. Je to stejné jako se vším a
když tak něco za něco. Rozmáhá se výstavba problémových staveb
sice daleko od vesnice v jejímž katastru jsou, ale jsou blíž jiné
a ta je bezmocná. Je to jako u zametání cesty, kterou zametám jen
tehdy, když jde vítr k sousedovi a vymlouvám se, že nemohu za vítr.
Proč nezametám, když jde vítr ke mně je každému jasné, ale nelze
mi prokázat , že tak činím v tu dobu záměrně. Polohu větrníku
zdůvodním vhodností lokality, která mi nevadí, ale druhým ano.
Jde jim přece hlavně o vhodnost lokality pro efektivitu výkonu
a ne o vhodnost z hlediska vlivu na život občanů.
Odpovědět

Josef Škarpa

19.4.2026 17:52 Reaguje na Břetislav Machaček
Obec není nikdy bezmocná proti stavbám na svém území. Každý větrník se povovoluje s ohledem na život občanů!
Odpovědět

Josef Škarpa

19.4.2026 17:51 Reaguje na Karel Valenta
Vidím, že o akceleračních zónách nic netušíte, ale to vám nebrání na ně mít silný názor. Právě akcelerační zóny, vymezené v souladu s územními plány obcí, pomáhají zabránit tomu, že si někdo prolobuje přes kamarád na stavebním úřadě výrobnu někdo, kde to může sousedům vadit ...
Odpovědět
EN

Emil Novák

19.4.2026 18:06 Reaguje na Josef Škarpa
Akcelerační zóny tomu těžko můžou zabránit, mimo akcelerační zóny si každý může dál stavět úplně stejně jako dosud, akorát v akcelerační zóně to bude mít jednodušší. Takže se dál může lobbovat na stavebním úřadě za výrobnu, "kde to může sousedům vadit", pokud je v akcelerační zóně, tak o to snáz.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

16.4.2026 20:26
Nejdulezitejsi vetou v tom clanku je
" A nelze pominout fakt, že když fouká u nás, tak skoro určitě taky fouká v Německu". Existuji sice "jihovychodni" meteosituace, kdy docela hodne fouka u Vidne ale i na Ceskomoravskem vysocine ale v Nemecku (a ve zbytku Cech) nikoliv - ale daleko typictejsi jsou situace, kdy by vetrniky u nas akorat hyzdily krajinu (a nezabijely tedy ptaky, OK) ale poradne by se skoro nikde neroztocily - na rozdil od vetsiny uzemi severniho Nemecka
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

17.4.2026 10:51
Praha - hlavni mesto ekologicky uvedomeleho clena EU - by mela ve vsech takovychto vecech jit prikladem cele zemi!

1) Velke, 250 metru vysoke vetrniky na Strahove, Bile hore, Orechovce a Letne jako nove, zdalky viditelne symboly nove, obnovitelne energeticke politiky statu

2) Precerpavajici elektrarna v Jelenim prikopu, propojena s jezem na Stvanici

3) Bioplynka v oblasti nove moderni vystavby Karlina a Holesovic, propojena tez se zdroji z cistici stanice na Cisarskem ostrove v Troji

4) Pole solarnich panelu na celem jiznim svahu Letne smerem k Vltave ale i na Kavcich horach a na Barrandove, na strechach budov jako je napr. Narodni divadlo (ktere v tomto smeru pochvalil jiz nekdy pred 20 lety redaktor Baroch v aktualne.cz)

5) Masivni bateriova uloziste & doprovodne vysokonapetove transformatory zaplnujici vhodne prostory napr. na vnitrnim namesti Klementina a v dalsich malo vyuzitych prostorach historickeho centra mesta

6) Prikladne, nejvyssi naroky doporuceni EU splnujici zateplene steny a okna vezi chramu Sv. Vita, Tynskeho chramu a Staromestske radnice
Atd.

Odpovědět

Radek Čuda

17.4.2026 12:33 Reaguje na Miloš Zahradník
Co do toho taháte Prahu??? Kdo z minulé vlády byl z Prahy? Moc jich nebylo. A kdybyste si tu Strakovku (myšleno osazenstvo, barák tu nechte;-) chtěli někam odstěhovat, tak tady se kvůli tomu plakat fakt nebude;-)

Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

17.4.2026 12:52 Reaguje na Radek Čuda
V Brne z tech dvou ricek skoro zadnou vodni energii nedostanete... jak je to tam s vetrem nevim i kdyz provetrat tamni magistrat by taky urcite chtelo. Takze jeste pridat poradnych vetrniku na hrebeny Krkonos - at je provoz tamnich hotelu a lanovek zelenejsi dle evropskych ideji a norem (minula vlada mela ve Spindlu a Peci jeste daleko masivnejsi volicskou podporu, nez v centru Prahy) a take samozrejme na oba vrcholy Roklanu - jsou sice uz v Nemecku ale Nemci maji vetrniky radi a v Bavorsku jich je zatim pomerne malo. Vyspravit vypustene klauzy na Roklanske chate a pridat poradnou akumulacni nadrz, co by zatopila Lusenskem udoli- at ma i ta elektrarna nad Cenkovou pilou dost vody pro provoz v energetickych spickach :)

Tyto moje navrhy jsou stejneho typu jako prestehovat Chanov
na Vinohrady a Hanspaulku. Dokud ti, co hlasaji nas lepsi obnovitelny zitrek nebudou mit prislusne objekty, symboplizujici moderni spolecnost na dohled od svych vil, k zadne sebereflexi tech, co maji moc tyhle
pokrokove veci globalne prosazovat nedojde
Odpovědět
LB

Lukas B.

17.4.2026 12:54 Reaguje na Radek Čuda
to vede ke kvízové otázce za 10 bodů: který poslední český premiér byl před svým prvním zvolením do parlamentu trvale bytem v Praze?
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

17.4.2026 13:02 Reaguje na Radek Čuda
Mimochodem, zrovna do toho Jeleniho prikopu - prinejmensim tedy do jeho spodni casti v te horni tusim bydli p. president - byse akumulacni nadrz precderpavajici elektrarny vyborne vesla https://mapy.com/en/turisticka?x=14.4035013&y=50.0918854&z=17 a Vltava ma na komunikaci s takovouto nadrzi dostatek vody. Akorat by to teda trochu limitovalo provoz vyletnich lodi a botelu od Karlova mostu po Stvanici :)
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

17.4.2026 13:02 Reaguje na Radek Čuda
Mimochodem, zrovna do toho Jeleniho prikopu - prinejmensim tedy do jeho spodni casti v te horni tusim bydli p. president - byse akumulacni nadrz precderpavajici elektrarny vyborne vesla https://mapy.com/en/turisticka?x=14.4035013&y=50.0918854&z=17 a Vltava ma na komunikaci s takovouto nadrzi dostatek vody. Akorat by to teda trochu limitovalo provoz vyletnich lodi a botelu od Karlova mostu po Stvanici :)
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

17.4.2026 13:19 Reaguje na Miloš Zahradník
Pardon za dvoji odeslani. Ja ne vsechno, co jsem zde uvedl minim zertem, koneckoncu elektrarna na Stvanici asi funguje dobre a energeticke potreby nedalekeho parlamentu by mozna (pri doplneni o vetrniky a solary pobliz) zvladla

Moji oblibenou predstavou je vetrnik na krkonosske Vosecke boude. Dodnes tam nemaji privedenou elektrinu - z Harrachova podel stribropenne Mumlavy je to 7 km daleko a k Polakum na Szrenici je to sice co by kamenem dohodil ale asi nerealizovatelne - a vyrabeji ji smrdutymi diesel agregaty. Na tamni temer jiz hrebenove louce fouka skoro porad a tak by tam vetrnik + bateriove uloziste mely smysl. Vecer by na Vosecke nemuseli setrit a pouzivat svicky a takovy vetrnik by mel i velky vychovny vyznam. Cetnym navstevnikum hrebenu Krkonos by ukazal, jak ohyzdna (nebo krasna - doplnte dle vlastni uvahy) a pritom neskodna (pripadne tedy i skodliva) vec to v danem prostredi (charakteristickem m.j. i velkym mnozstvim ptactva pri podzimnim a jarnim tahu) je :)
Odpovědět
LB

Lukas B.

17.4.2026 13:35 Reaguje na Miloš Zahradník
ony by se nemusely tahat dráty až z harachova, ono by to stačilo od mumlavy a na vodopádu nechat jen nezbytný hygienický průtok jako pod jezem, který krade vodu.
Odpovědět

Radek Čuda

17.4.2026 14:12 Reaguje na Miloš Zahradník
Ale nám je jasné, že si děláte srandu a doufám, že vám je tak stejně jasné, že já taky;-))).

Jinak třeba na té Vosecké ... no, KRNAP by dostal psotník;-), ale mně osobně by tam jedna nějaké menší vrtule nevadila. Stejně jako jak nemám rád MVE, tak na Jeleních loukách v Peci mi prťavá MVE nevadí (více třeba zde https://www.jelenilouky.cz/historie)
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

17.4.2026 15:27 Reaguje na Radek Čuda
Ja bych vetrnik na Vosecke povazoval za rozumnou vec - bez ironie. Co se MVE tyce, tak kdysi - pred 30 lety - mne rozcililo, jak krnap blahosklonne povolil podnikatelum nekde z Liberce zatrubneni 2 km hlavni pereje nejvetsi reky Krnapu - na Jizere pod zeleznicnim mostem do Harrachova. Tehda to bylo hodne v mode mezi ekology - bojovat proti Temelinu a adorovat za kazdou cenu tuhle "cistounkou: energii z rek (solary a vetrniky z Ciny jeste tehda nebyly k dispozici) Odpovedi - asi i na ten muj rozhorceny dopis - byl tenhle clanek v lidovkach, jehoz kopii jsem si archivoval https://photos.app.goo.gl/UDB67iFL6xteVfij6
Odpovědět

Radek Čuda

17.4.2026 16:21 Reaguje na Miloš Zahradník
Ony MVE jsou vůbec taková velmi rozporná věc, hlavně když se to u nás dělá tak, jak se to často dělá.

Ono jde vždy o míru a pokud ten zdroj slouží spotřebě na místě, tak to většinou je ok, bo provozovatel E, jedno zda VtE nebo MVE je současně jediným spotřebitelem a většinou si dá bacha, aby ta E neznamenala víc škody než užitku.

Jak je na to dotace a prodává se to do sítě a opět za dotované ceny ... tak je průser na světě.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

18.4.2026 09:04 Reaguje na Radek Čuda
Souhlas. Ono tohle ale vlastne plati treba i o paleni dreva... (v hajovne v lese je to OK ale co ta dotovana biomasa v elektrarnach) nebo i paleni uhli v dobach, kdy to byla - v dobach predindustrialnich - v podstate zalezitost jen tech, co zili pobliz prirozenych vychozu uhelnych sloji apod. :) Jak se vseho toho chytil dravy kapitalismus nebo pozdeji byrokraticky socialismus - jeste pozdeji okoreneny zelenym silenstvim - bylo/je zle. Tezko rici, kde je ta hranice mezi "malym a hezkym" a velkym (a velky profit prinasejicim) jaka ideologie ma byt nadstavbou takoveto oblasti zivota a ekonomiky spolecnosti tedy zda o tomhle vsem ma rozhodovat jen a jen cisty trh nebo hlavne zbyrokratizovana verchuska spolecnosti tuto spolecnost movensky ovladajici - resp. ti, kteri nastroju (technickych, financnich i byrokratickych) touto spolecnosti vybudovanych pouzivaji k ziskani - nekdy az zretelne neprimerene velkeho bohatstvi

Nevim ale co se "velke energetiky" tyce, tak pozdni bolsevik ji vlastne zvladal velmi dobre - rozhodne mnohem lepe, nez dnesni nemecka a evropska spolecnost
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.4.2026 17:09 Reaguje na Miloš Zahradník
Vy jste zmatený jak polární motýl, všechny tyhle otázky jsou už dávno zodpovězeny stokrát.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

19.4.2026 13:08 Reaguje na Miloš Zahradník
Já bych s těmi opatřeními nezačínal v Praze, nýbrž v Bruselu, Luxemburgu a Štrasburgu. Všechna tato města, nudná a fádní, by velice získala na půvabu, kdyby jejich siluetu zpestřily trčící větrníky a parky kdyby místo zelených trávníků krášlily FV panely svou elegantní černí.
Jak by oko úředníka v orgánech EU potěšilo, že se jeho ideje tak krásně naplňují v praxi!
Odpovědět
JO

Jarka O.

19.4.2026 19:57 Reaguje na Miloš Zahradník
Líbila by se mi PVE v Jelením příkopu, chrámy bych nezateplovala, protože tam hřejí motlitby a svatá slova, zapomněl jste na větrný park na Petříně, myslím, že by mu slušel.
Odpovědět
JO

Jarka O.

19.4.2026 19:58 Reaguje na Jarka O.
Modlitby...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.4.2026 10:10
Jak je to se zabíjenímm ptáků:
https://www.obnovitelne.cz/clanek/4592/kolik-zabije-jedna-vetrna-turbina-ptaku-vysledky-mozna-prekvapi?sznclid=GXB9JCguKykvKygvLy4sKS0pKysqICEvZW0kKC8gLiguLiEpIDcuIStlbXwkKC4uLy0hLi4qLzcrLCBleiQuK1orKyBcK11YIV0pKF9aIFgtWytdLS0hLiBYL19dKA&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&dop_vert_ab=0&dop_vert_id=int1&dop_req_id=5owDZoiIYFy-202604180448&dop_id=273010385
Odpovědět
EN

Emil Novák

18.4.2026 12:54 Reaguje na Pavel Hanzl
Jak je to se zabíjením ptáků se těžko dozvíte na portálu větrných lobbistů, Hanzle.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.4.2026 17:06 Reaguje na Emil Novák
Kdybyste si to přečetl aspoň do půlky, tak se dočtete, že to je výsledek mnohaletých výzkumů za pomocí monitoringu a kamer a vyhodnocování pomocí AI atd. atd. a píšou k tomu odborné publikace.
Když napíšou na Pravém prostoru, že se bude u nás stavět jaderka, tak to fakt není pitomost.
Odpovědět
EN

Emil Novák

18.4.2026 20:17 Reaguje na Pavel Hanzl
Jasně, pozorovali jednu offshorovou farmu, a vy z toho usoudíte že tak to musí být i všude jinde, i na souši. A ještě do toho tradiční demagogie typu jak víc ptáků zabíjejí kočky, úplně ignorující fakt že kočky zabíjejí malé ptáky a vůbec ne např. ohrožené dravce. Opět jste nezklamal ani vy ani Obnovitelně.cz, "Pravý prostore".
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.4.2026 08:22 Reaguje na Emil Novák
"Po dobu přibližně jednoho a půl roku vědci sledovali více než čtyři miliony pohybů ptáků. Využili přitom kombinaci radarových systémů a kamer řízených umělou inteligencí, které umožňují sledovat pohyb ptáků přímo v oblasti rotoru."
To je vám pořád málo?
"Celkem analyzovali 2007 letových drah v její bezprostřední blízkosti."
To je jiná studie v jiné lokalitě.
Nikdo tam nepsal, že by kočky zabíjely velké ptáky, ti hynou především na elektrických sloupech. Proč si to nepřečtete celé?
Odpovědět
EN

Emil Novák

19.4.2026 09:06 Reaguje na Pavel Hanzl
Ano, to je mi opravdu málo, sledovat jednu větrnou farmu někde ve Skotsku, ještě k tomu na moři, a z toho vyvozovat závěry o všech ostatních větrných farmách. Zvlášť když jiní vědci pozorovali jiné větrné farmy a došli k závěrům úplně jiným, a tihle lobbisté si "kupodivu" vybrali zrovna jen tuhle jednu studii.
Proč si to nepřečtete celé vy? Ten jediný a obrovský graf, kde jsou kočky uvedené jako největší zabiják ptáků jste přehlédl, nebo ignorujete záměrně?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.4.2026 11:45 Reaguje na Emil Novák
Dejte sem link na studii, která dokazuje, kolik větřáky zabíjí ptáků, já žádnou neznám.
Odpovědět
EN

Emil Novák

19.4.2026 11:53 Reaguje na Pavel Hanzl
Neznáte ani článek pod kterým jste sám diskutoval, a který to celkem srozumitelně vysvětluje, jaká hloupost je extrapolovat výsledky z nějaké jedné konkrétní farmy na všechny ostatní: https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/vime-ze-vetrne-elektrarny-zabiji-ptaky-a-netopyry.ale-nevime-jak-moc
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.4.2026 20:06 Reaguje na Emil Novák
"víme, že větrné elektrárny zabíjí ptáky, ale nevíme kolik".
Tak si přečtěte tu studii, kde to mají spočítaní zcela přesně a doložené moderním monitoringem, něma problema.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.4.2026 11:50 Reaguje na Emil Novák
Těch malých ptáků, které zabíjí kočky je logicky nejvíc, orly fakt neloví. A myslíte si, že stejní ptáci ve stejných podmínkách někde vedle se budou chovat nějak prudce rozdílně? Proč?
Odpovědět
EN

Emil Novák

19.4.2026 11:54 Reaguje na Pavel Hanzl
No právě proto je ten graf na Obnovitelně ukázková demagogie. Nic o tom že "stejní ptáci ve stejných podmínkách někde vedle se budou chovat nějak prudce rozdílně" jsem nepsal.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.4.2026 20:00 Reaguje na Emil Novák
Co je zase preboga jaká demagogie? V tom grafu jsou potvrzrné a odhadnuté počty ptáků zabitými různými predátory. A ta volnost je velmi vysoká, zvláště u koček!! Vy jste zase chytřejší a sám jste to počítal preboga? Vy fakt neumíte nic jiného, než píchat hnidy?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.4.2026 20:02 Reaguje na Emil Novák
To není možný, pokud máte určité chování ptáků monitorované na tisích až miliónech situací na dvou větrných farmách, tak to není pro vás argument? Na těch ostatních se budou chovat kurnik šopa jinak? A proč? Dejte link na jiný výzkum s jinými výsledky.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist