Jakub Hruška: Na velikosti záleží!

No jasně, zastavit ty zhoubné metody pěstování biopaliv a biomasy.... O uvolněné plochy rozdělit a navýšit dočasné i trvalé biopásy a ty udržovat. Z hlediska efektivity je jedno, zda kombajn slízí jedno pole, nebo tři nepříliš daleko od sebe.

Musí zopakovat : zastavit ty zhoubné metody pěstování biopaliv a biomasy....

Pak je třeba ale začít vehementně protestovat proti štědrém programu na rozvoj biometanu. Ono to pod klenbou klientelismu všechno se vším nějak souvisí.

Děkuji. Já bych to napsal také.

To nemáte pravdu. Z hlediska efektivity vůbec není jedno, jestli sklízíte 10 políček po 10 ha nebo 100 ha rozdělených na 3 pole po 30 ha (DZES 7B omezení plochy jedné plodiny). Malá políčka mají každé po svém obvodu souvratě, na každém se točíte vícekrát, než na poli velkém. Větší část půdy se tedy utuží pojezdy techniky, protože jinak to prostě udělat nejde, traktor se strojem ani kombajn neotočíte ve vzduchu. Kombajn každé políčko sklízí zvlášť, na každém se zvlášť točí. Jelikož každé takové políčko obhospodařujete zvlášť, prodlužuje se také čas strávený v technice, tedy se zvyšují náklady na mzdy. Malé pole = zvýšení nákladů. Tyto náklady ale nikdo v ceně produkce nezaplatí, zůstanou na hrbu zemědělci. Proto ti, kdo mají velká pole, nejsou příliš ochotní je dělit. Je to drahý špás.

Pokládám náklady na zvýšenou pracnost v polích a údržbě biopásů daleko užitečnější, než na všechny ty dotace na občasné zdroje, zejména bioplyn a vrtule.

Jenže neexistuje cesta, kterou dostat peníze určené na vrtule do peněz určených na změny v hospodaření na polích. Zemědělství má svou obálku a ta není bezedná.

1*

Matematicky máte pravdu. Nicméně. Pamatuji šlapanické úspěšné JZD co mělo 800ha, docela na rovině. A představa 8x 100 ha mě docela fascinuje. To by museli jet jen 3-5 plodiny ne? Dnes má agropodnik se sousedními dědinami víc, ale přesto.

Matematicky? Sledování pojezdů techniky po poli je vážná věděcká disciplína. Máme na to i specialisty (např. na technické fakultě ČZU). Nejde o nějaké teoretické bláboly. Netuším, jestli u nás existuje půdní blok s výměrou 800 ha, ale plocha jedné plodiny může být max. 30 ha a 800 ha v kuse už ani není ekonomicky přínosných. Už na podstatně nižší výměře se výhoda velkého celku ztrácí - viz. poznatky, podle vás, teoretiků.

Tak pokud jsou hraboši na 100 poli pšenice, tak po sklizni hladoví a jdou
buď jinam a nebo se snižuje jejich plodnost. Navíc hlubokou orbou je lze
vystrnadit a dokonce jako kdysi následným rozbíjením hrud ostnatými válci
doslova zmasakrovat. Na malých polích po sklizni přecházejí na velmi
krátkou vzdálenost na pole s jinými plodinami a v mezích mají bezpečné
nory, které neohrozí ani hluboká orba. Takže to, že je Rakušáci nemají
má zřejmě jinou příčinu, než malá políčka. U nás jsou největším zlem
pole převedená na trvalé travní porostů jednou ročně zmulčované kvůli
dotacím a lány kukuřice pro bioplynky, která je na polích často i v prosinci a nesklizené zbytky palic jsou jen plytce zaorány jako zásoba
potravy pro hraboše na zimu. V mém okolí jsou 100 ha pole již 150 let
a teprve posledních pár let se přemnožují hraboši díky tomu, že skoro
polovina je pouze kukuřice. Agroenergetika je největší zlo pro naši
zemědělskou půdu i přírodu a přitom je to dílo EKOLOGISTŮ !!!
Závěrem poznatek z povodní v rovinaté krajině u soutoku Odry a Olše.
Pole zaplavená a na o něco vyšších mezích a náspech protipovodňových
hrází a cest tisíce hrabošů čekajících, až voda opadne. Putovali po
širokém okolí pryč od zatopených polí a dva roky se kalamita nekonala.
Prostě se utopili a nebo usídlili jinde, kde ale museli použít jedy,
protože si s nimi nikdo nevěděl rady. Tehdy jsem se k tomu snížil taky,
protože sklízet pouze nať z celeru, mrkve, petržele, řepy, tuřínu,
včetně prázdných řádků brambor jsem nemínil přirozenou predací dělat
více let, než to vyřeší "matka příroda" samoregulací. Prostě jsem
jim v zimě do nor dodal potravu ve formě granulí NORATU H a zbavil
se i hryzců. Nebyla jiná možnost, když kočky žerou místo hrabošů
Whiskas a ptáky a na zahradě draví ptáci a lišky hraboše neloví.

Vy jste viděl kukuřici napadenou hraboši? A liška nemyškuje?-) Opravdu...

Ten protihraboší džihád je poslední dekádu či dvě, ač sklizně jsou +- stejné, resp rostoucí výnosy. Humbuk z jedné i druhé strany, nic víc. Problém jednou za pár let, ale média tím žijí pořád...

hlavně peníze to chce pořád.

Přečtěte si znova moji poslední větu: "na zahradě draví ptáci a lišky hraboše neloví". Takže lišky myškují, ale nikoliv na mé oplocené zahradě. V kukuřici hraboši se živí
po hostině černé, po které zůstávají zbytky klasů na zemi
a nebo rovnou celé vylomené rostliny. Nevím co vše
vykusuje zrní z klasů, ale například na mé zahradě mi
zrní z pukancové kukuřice vykusovaly myšice černopasé
a kukuřičné klasy na polích napadají už i sojky a když
zrno z klasu vypadne na zem, tak tam zůstává pro koho?
Ano problém je to občas, ale když nastane, tak je to
problém fatální. Pojistka na to asi není a když tak není
levná a ne každý je ochoten krmit hraboše a sklízet
prázdnou slámu. Tu jde ale spíše o tu prevenci a už jsem
tu psal o té zanedbané, po které jich tisíce putovaly po
okolí a došly až do zahrad okolních vesnic. Nadšení z
toho nikdo ze zahrádkářů nesdílel a drogérie nestačila
objednávat jedy pro použití v malém balení. Mimochodem
v malém přibližně 3x dražší, než ty pytle granulí pro
zemědělce.

Známí mají postavený nízký domek na konci zahradní kolonie, kolem mají božský klid, zejména v noci, a ani z výpadovky ten hluk je téměř neměřitelný.

Vedle a nad sebou mají odběhnuté zahrady - majitelé buďto zemřeli, nebo jsou staří a už práci nezvládají. To je eldorádo pro hmyz, myši, ježky, kunu, lišku a puštíka. Chodí tam (šelmičky) nejen na padané švestky, ale loví vše živé, co tam najdou. Jejich kočka také nosí myšice a ptáčky. Liška chodí běžně do zástavby po výpadovce - v noci tam je naprostý klid, čistí misky od zbytků granulí, občas lapne potkana nebo malé kotě.

Hraboš je na oranici po kukuřici ztracený. Zbytek klasu mu vydrží na pár dnů a musí se stěhovat jinam. Většinou se stěhují do ozimů, a pokud je sejí po kukuřici, dnešní stroje jsou tak výkonné, že není téměř žádný odpad, jen listy a stvoly. To je na rovinách, kde prasat je minimum. Většina je v pahorkatinách, kde mají na loukách hraboše, v lese myši, žáby a žaludy/bukvice.

Známému (myslivci!) chodila liška nejen do zahrady (dlouhá nudle s ovocnáči) - spolu s prasaty!!, ale ta liška mu odnesla 20 (dvacet!) slepic. Měl ji několikrát na fotopasti (ve dne), ale dostal ji až do zátvoru, který tam má/měl natažený celou dobu...

Pokud měl ten myslivec oplocení, přes které se liška dostala dovnitř, tak mu to přeji. Když tomu myslivci loví liška slepice, tak ať vrátí lovecký lístek a začne rybařit. To si s ní neuměl poradit
i bez flinty? Pokud je zralá kukuřice na poli od
září do prosince, jako u nás vloni, tak se na ni
naučil chodit kdekdo. Nechci to tvrdit, ale konce
klasů okusovala asi i srnčí a kdo povalil na zem
celé stvoly mohu pouze hádat a na nich byly ty
klasy potravou i hrabošů a to minimálně 3 měsíce!
Ti tak šli namnožení už do zimy a plynule se pak
přemístili do okolních ozimů a okrajů lesů a mezí.

Hruško, přestaň konečně psát ty svoje blbiny a věnuj se tomu, čemu rozumíš! Do budoucna je jediným možným řešením naopak zvětšování výměry polí, jestli vůbec nějaké budoucno bude, ty troubo, vystrč hlavu ze své bubliny a podívej se, jak to v resortu zemědělství vypadá s náklady a výkupními cenami a pak tady slintej ta svoje moudra!
A prý na větším poli je víc hrabošů- z toho tě vyvedu, nezáleží vůbec na velikosti, ale na kvalitním obdělávání a kdybyste vy tupci, ke kterým řadím i tebe, nekáleli na hlubokou orbu a řádné obdělávání, tak bys viděl, že tam, kde se to provádí, hraboši nejsou a to pole může mít třeba sto hektarů!
Běž se podívat, co dokáže napáchat technologie no-till, takových děr jsem dlouho neviděl a to pole je velké 4 hektary!
Tohle se fakt už nedá číst, natož poslouchat, kecy od lidí, kteří pole viděli tak leda na omalovánkách!

Plně se ztotožňuji s vašim názorem. V mém okolí ty 100 ha lány jsou
už 150 let od dob hospodaření hraběte Larische - Monicha a důležitá
je hluboká orba a prevence. No a taky zimní "nálet" kání rousných
ze severu, která se ale v některých zimách nekoná a na gradaci
hrabošů se to ihned pozná. Když jich ale desítky přiletí, tak je
od hrabošů následující rok pokoj i bez jedů.

Teda takový jazyk bych nepoužil,ale musím souhlasit.