https://ekolist.cz/cz/ekolist/mesicni-souhrn/jakub-hruska-ceska-pole-zajici-a-glyfosaty
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jakub Hruška: Česká pole, zajíci a glyfosáty

6.1.2026 | Jakub Hruška |
Diskuse: 55
Podzimní desikace - místo orby, nebo před orbou postříkané pole glyfosátem.
Podzimní desikace - místo orby, nebo před orbou postříkané pole glyfosátem.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jakub Hruška
Česká zemědělská krajina není v dobrém stavu, o tom se nakonec mluví pořád dokola. Jedním z prokletí pro druhovou rozmanitost je nadměrné používání pesticidů (a to samozřejmě nejen u nás).
 
U nás je ale velmi oblíbené plošné, a klidně v roce několikanásobné použití totálního herbicidu glyfosátu (Roundupu), nejpoužívanějšího herbicidu světa. Výsledkem jsou velké plochy zrzavých polí (s glyfosátem zahubenou vegetací). Tyhle pouště pak jsou velmi nehostinné pro všechno živé.

A protože člověk nemá jen nadávat, už od roku 2016 analyzujeme moč ze zajíců na obsahy mnoha pesticidů. A teď jsme vyhodnotili trendy právě koncentrací glyfosátu. No, a výsledek je (ale i trochu není) překvapivý – mezi lety 2016-2024 se koncentrace glyfosátu v zaječí moči nezměnily. A to přesto, že REPORTOVANÁ spotřeba glyfosátu v zemědělství klesla (hlavně v letech 2016-2018) o ca. 40 %.

V posledních letech zase malinko stoupá (viz graf dole), ale to je kosmetické.

Spotřeba glyfosátu v ČR 1997-2024.
Spotřeba glyfosátu v ČR 1997-2024.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jakub Hruška

Promoření zemědělské krajiny se tedy na úrovni receptorů (těch zajíců) nezměnilo, a výsledky můžeme vidět zejména na dlouhodobém poklesu všeobecné biodiverzity – ubývá hmyz, motýli, koroptve, skřivani, ale i ti zajíci. Ty (a to s pesticidy přímo nesouvisí) navíc od loňska hubí zbrusu nový kmen myxomatózy.

Žádná změna koncentrací v zaječí moči mezi lety 2016-2024
Žádná změna koncentrací v zaječí moči mezi lety 2016-2024
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jakub Hruška

Odborný článek k tématu vyšel v docela dobrém vědeckém časopise Agriculture, Ecosystems and Environment.

reklama
 
foto - Hruška Jakub
Jakub Hruška
Autor je přírodovědec.

tisknout poslat
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Další články autora |
Jakub Hruška: Jak dobře pronajímat pole? Jakub Hruška: Nad ochranou přírody zamlženo Zasakovací mez mezi kukuřičnými poli u Dolan ve Středních Čechách. Jakub Hruška: Běžného občana to nedojme, ale vláda udělala důležitý krok k obnově naší přírody

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (55)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RV

Richard Vacek

6.1.2026 07:16
Asi to souvisí s tím, že pole jsou určena k pěstování plodin a ne k šíření druhové rozmanitosti. Tyto dva požadavky jsou totiž v rozporu.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

6.1.2026 07:56 Reaguje na Richard Vacek
1*
Odpovědět
su

6.1.2026 08:43 Reaguje na smějící se bestie
5***
Odpovědět
JŘ

Jaroslav Řezáč

6.1.2026 08:26 Reaguje na Richard Vacek
inteligenční kvocient tak hovořit může, ale to neznamená, že to není šílené. Šílenství dnešní doba jde vstříc... jestli si někdo myslí, že glyfosáty jsou něco zdravého, tak ať se pak ničemu nediví.
Odpovědět
DA

DAG

6.1.2026 08:42 Reaguje na Richard Vacek
Osobně nechápu co na Ekolistu pohledáváte. Měl by jste chodit na nějaký agroprůmyslový web. Zemědělci pracují se svými poli, ale ty jsou i přírodní dědictví a na vše co v nich žije by se mělo brát zřetel. Navíc desikované plodiny jsme donedávna jedli i my.
Kde tedy chcete tu druhovou rozmanitost šířit? Váš postoj absolutně nechápu.
Odpovědět
JH

JH

6.1.2026 11:25 Reaguje na Richard Vacek
To není tak úplně pravda. Pole jsou určena především k pěstování plodin, ale aby to pěstování bylo k něčemu, tak potřebujete udržovat úrodnost půdy a druhová rozmanitost úrodnosti jen prospívá. K úrodnosti například významně přispívá pestrý osevní postup, který zároveň zvyšuje biologickou rozmanitost.
Odpovědět
JO

Jarka O.

7.1.2026 07:04 Reaguje na Richard Vacek
Ano, a používání roundupu 3x za sezónu, nehnojení hnojem, vymizení chovů dobytka a neorání taky není zemědělství, nýbrž podpora fy. Bayer. Mimo sezónu se na zoraná pole dříve vešli drobni býložravci, užiteční hrabaví ptáci, kteři půdu v zimě také zbavovali hmyzu a plevele, živili se zeleným hnojením, pokud je jezedáci naseli a v zimě jim odhrnuli část sněhu, a ukrývali se pod hroudami. Kdo by se dnes staral, že.
Glyfosát (glycin je aminokyselina, fosfát hnojivo) není nejhorší herbicid, ani tenzidy v roundupu, ale další organické přídavky by stálo za to přehodnotit, a možná se to děje.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

7.1.2026 10:30 Reaguje na Richard Vacek
O čem to hovoříte. Na polích vždy žili další živočichové. Pamatuji si když sestra v osmdesátých letech odešla do Itálie. Její přítel říkal, že u nich je jen jed, tam se stříká na polích dvakrát i třikrát týdně. Tak v půlce devadesátých let, když přišli dotace, byl konec i u nás. V 80 letech přišla močovina a nějaké mořidlo na obilí, bylo to ke konci asi 88. Obilí se vyselo a uhynuli kavky, další ptáci, zajíci zmizeli, ale to byl rok 79 a ta močovuna, dnes to snad přidávají do nafťáků, jmenuje se to stejně. Takže v 79 zmizel zajíc a ke konci osmdesátých let ostatní živé, hlavně ptáci. Přišel rok 90, zemědělci neměli na chemii a najednou se objevili koroptve, u nás bylo během tří let skoro z nulového stavu přes třista koroptví, všude byly slyšet křepelky a ptačí koncert nádhera. Zvedl se i stav zajíců. Přišla doba dotací a konec. Ptáci jsou pryč, koroptev dnes najdete těžko, zajíc ve zničených lesích ještě trochu je. Nenajdete dnes bylinku protože je jen technická tráva a pak se to postříká , aby náhodou byliny nevzešly. Chudáci krávy dnes mají jen hnuj. No a je vidět jak dnešní zemědělství pokročilo. Těžké stroje dusají, siláž se dá do igelitu, eko, kde promrzne a smrdí to jak hnuj, to se dává kravám, včetně senáže, naši předci by plakali, ti si dobytka vážili. Další je ta chemie, zemědělci nenávidí svoje děti, když je tak vehementně tráví, podívejte se ten rozmach rakoviny. No a příroda. Zmizeli cesty, těch pár co tu zbylo jsou vyasfaltované. Okolo pár stromů poškozených ořezáním co nejvýš, aby zemědělec z lokomotivy nemusel vylézt a přiklopit zrcátko. Keře skoro nevidíte, to je prý bordel. A kde jsou zakazuji všem něco trhat, je to otrávené. Mám problém u dcery, vedle je pole akdyž jedou zemědělci s chemií tak to mají až na zahrádce a sem chodí vnučka si něco zobnout, je to lumpárna. Dříve zemědělci jeli jednou za rok a to bylo hlavně umělé hnojivo a nejhorší byly řepky. Dnes říkám dvakrát do týdne a to je jed. Brambory se stříkají RANDAPEM rostlina ho musí dostat do hlízy, tedy kořene aby nať uschla, to papáme, obilí před dozráním , aby dozrálo stejnoměrně, a je to vevnitř. Randap válečná látka a oni nás s ní krmí naprosto bez výčitek. Pak ho nastříkají do lesa a on se vrátí spodní vodou v naší pitné vodě. Tak takto milujeme svoje děti !!!!
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

6.1.2026 07:50
Tak doufám, pane profesore, že jste ty odběry zajícům dělali po celé ČR. Jak jinak se můžete odvážit korelovat graf spotřeby glyfosátu s obsahem glyfosátu v moči zajíců.
A nejsem si jistá, jestli ve Vašem grafu neukazujete spotřebu veškerého glyfosátu v ČR, tedy i nezemědělské použití, protože v roce 2024 byla celková spotřeba glyfosátu 544079,35 kg.
https://ukzuz.gov.cz/public/portal/ukzuz/pripravky-na-or/ucinne-latky-v-por-statistika-spotreba/spotreba-pripravku-na-or/spotreba-v-jednotlivych-letech
Odpovědět
su

6.1.2026 08:41 Reaguje na Katka Pazderů
Klikněte si na ten odkaz na odborný článek, tam uvidíte.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

6.1.2026 12:14 Reaguje na Katka Pazderů
Dělají se vzorky i v Rakousku. V myslivosti byly i porovnávací tabulky. Naposledy v loni. Možná to tam bude zas.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

7.1.2026 10:32 Reaguje na Katka Pazderů
Jste žena a máma, jak můžete chmii obhajovat, vždyť to jíme a co naše děti.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

8.1.2026 07:23 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
Já chemii neobhajuji. Já ji nejím. A u těch vašich dětí, stačí se domluvit ze zemědělcem, že tam udělá 5m souvrať, kde nebude aplikovat. A že by někdo používal Roundup do brambor? To je zbytečná aplikace, bramborům uschne nať sama.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

8.1.2026 18:31 Reaguje na Katka Pazderů
Dříve se nať sekala, nikdo nečeká až uschne a vím co zemědělci nacpou do brambor, to by jste musela vidět a ten Toundup opravdu používají.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.1.2026 09:55
Díky ekologistům bude ještě hůře. Tlačí na bezorební péči o půdu, kdy chemií nahrazují zemědělci zaorání živých rostlin. Rovněž zúrodnění dlouhodobě "odpočívající" půdy bez produkce plodin vyžaduje radikálnější chemický zásah, než pravidelná kultivace půdy a cílené chemické zásahy.
Na zemědělských pozemcích využívaných k údajně ekologické produkci
biopaliv a biomasy pro energetické využití jsou glyfosáty jako doma a
výměra takových polí stále stoupá. Na nezemědělských pozemcích zase
nahrazují drahou lidskou práci a jiné nákladné a složité technologie.
Ono je snadnější plevel v dlažbě postříkat a za týden ho vymést
strojními kartáči, než ho ručně živý dloubat motykami. Viděl jsem
pokus s horkou párou a náklady byly X x vyšší, než postřik. Použití
glyfosátu limitují ekonomické náklady a bohužel už i ta zavádějící
ekologie hraničící s ekologismem, kdy se klín vytlouká klínem, když
je cílem popřít staleté postupy bez chemie pouze pomocí přírodních
zákonů mechanicky bojovat s nežádoucími plevely. Je na čase přestat
s experimenty nahradit fosilní paliva biopalivy a biomasou a taky
používat bezorební technologie pouze tam, kde to je únosné pro
přírodu a nediktovat to plošně. Ono nestačí pouze konstatovat ty
negativa, ale nabídnout řešení, což by mělo být posláním vědy, což
jsem se ale z článku nedozvěděl. Čekal bych tak odpor k bezorebnímu
hospodaření používající glyfosáty a proti pěstování biopaliv a nebo
biomasy k energetickým účelům, ale to pan vědec nemá odvahu říci,
protože by kopnul do vlastních řad těch, kteří v zájmu ekologizace
za těmito negativy stojí.
Odpovědět
PE

Petr Elias

6.1.2026 11:32 Reaguje na Břetislav Machaček

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
MU

Michal Ukropec

6.1.2026 19:05 Reaguje na Petr Elias
Podívejte se do zrcadla, a uvidíte co jsou ekologisti zač!
Odpovědět
PE

Petr Elias

7.1.2026 08:53 Reaguje na Michal Ukropec
Chápu míšo, že jsi na tom stejně špatně jako zoufalec výše. :D
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

7.1.2026 18:01 Reaguje na Petr Elias
Ano. S panem kolegou Macháčkem téměř vždy souhlasím. Alespoň nemusím psát obsáhlé elaboráty, které stejně nepochopíte.
Odpovědět
PE

Petr Elias

8.1.2026 08:14 Reaguje na Michal Ukropec

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
va

vaber

6.1.2026 10:27
Já nevím kde ti zajíci jsou. Když jsem byl malý ,byly stopy ve sněhu ,od zajíců ,všude. Nyní napadl sníh a já chodím a marně hledám stopu zajíce ve sněhu, že by za sebou stopy dobře zametali, nebo umějí létat?
Vše souvisí se vším ,bez chemie tato společnost nepřežije, takže zatím musíme přežívat s chemií. Zajíci už to mají za sebou ,kdy přijde na řadu člověk?
Odpovědět
JŠ

Jan Šimůnek

6.1.2026 10:48
Problém vidím opravdu v tom, že na poli má být jedna plodina, a vše ostatní je na něm nežádoucí. A je naprosto jedno, zda se toho dosahuje glyfosfátem nebo ručním plením.
Pro tu zvěř, hmyz atd. jsou určeny remízky, mokřady a podobná stanoviště. Pochopitelně, při používání efektivních pěstebních technik je možné si dovolit větší rozsah, možná i oproti nynějšímu. Paradoxně, čím budou plochy obdělávaných polí pro tyto tvory "nepřátelštější", tím větší plochy, určené pro ně, si budeme moci dovolit.
Pravděpodobně by stálo za to vymyslet zákon, který by interesoval majitele pozemků na jejich "zazvěření".
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

6.1.2026 11:27
Předpokládám, že testovaní zajíci jsou potomci zajíců, u kterých byla přítomnost glyfosátu zjišťovaná v minulosti. Dokáže-li se populace udržet životaschopná, nemá tento přípravek drastické účinky, tj úhyn.

Jako ekolog prosazuji opakovaně dostatečné množství zatravněných mezí, aby zvěř nebyla odkázána na zchemizované porosty, neb jako ekozemědělec upřednostňuji menší zlo, tj ochranu půdy před erozí a úbytkem humusu. Opakované obracení půdy ničí především půdní edafon, a ten je pro půdu důležitější, než výskyt zajíce.

Pakliže přežívají predátoři živící se kadavery zajíců (lišky, krkavci, káně...), lze použití glyfosátu (z mého pohledu) akceptovat. Věřím, že časem budou vyvinuty jiné herbicidy, které budou pro polní zvěř naprosto neškodné. Zde vidím prostor pro využití AI, resp pro kritiky současného stavu, aby sami navrhli vhodnější alternativy široce použiváného glyfosátu.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

7.1.2026 10:36 Reaguje na Karel Zvářal
Ono když se stříkají traviny a obilí proti nežádoucím rostlinám, tedy i bylinkám, tak při postřiku to vezmou s cestama, s mezema a vlastně vše co je blízko pole, včetně zahrad.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

7.1.2026 11:08 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
Je to přesně tak. Po postřiku pole s plevely zežloutla i mez.
A proč? Protože byla bez kosení a údržby semeništěm plevelů,
které se pak šířily na to pole. Taková mez je pak bezcenná
a nakonec i kontraproduktivní. Místo pestřejší potravy a
krytu byla stejně jedovatá jako pole s jedovatou suchou
trávou. V rozhlehlých lánech jsou meze migrační cestou pro
některé predátory a koncentruje se tam hnízdiště ptáků
do úzkého pásu mezi poli. Projdou pás a vyplení hnízda,
která by museli v poli anebo v lese hledat pracněji. Ti
predátoři mají na mezích vyšlapané stezky po kterých se
jim pohybuje lépe, než třeba porostem obilnin. Když se
ještě lovila škodná do pastí a trávila otrávenými vejci,
tak byly meze ideálním místem ke kladení pastí a návnad,
protože byly frekventovanější, než okolní pole. Na metr
široké mezi nešlo minout past a nebo otrávenou návnadu.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

7.1.2026 11:18 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
Ještě dodám, že by bylo lepší přesvědčit správce sítí nechat
ladem okolí sloupů elektrických rozvodů a ponechat kolem nich i nízké křoviny. Tyto ostrůvky v lánech polí by byly podle mne pro zvěř a ptáky vhodnější, než úzké meze, ale
je to asi věcí názoru. V mém okolí jsou ideální ostrůvky
v okolí malých bunkrů ŘOPíků s keři a travinami i na nich.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

7.1.2026 15:02 Reaguje na Břetislav Machaček
Víte pamatuji před rokem 89 těch remízů, ty museli pryč. A největší průšvih byl v devadesátých letech zásah do vody. U nás byly rybníky sice léta vypuštěné, ale byla zde hráz, třeba tři pod sebou a potok klikatý a okolo zeleň, převážně keře a predátoři se těžce dostávali do keřů s ostny. Ale přišla ona Americká technika a Německá, naše zmizela a vlastníci se natlačili do kouta a za pár korun to pronajali velké a soukromé podniky, již ne sedláci , ale farmáři. No a hned se zlikvidovalo co překáželo, remízky do 40 m2 bez povolení, podél cest, stačilo vytrhnout, nebo postříkat pár keřů, přerušil se pás a mohlo se likvidovat. Potoky nyní již ne otevřené, ale do trubek, u nás běží jeden potok asi km a půl, někdy v r 2004 se ucpal, udělali melioraci novou a v r. 2015 tvrdili všichni, že je sucho a v té trubce 60cm utíkalo vody, kdy k vrchu chybělo jen asi 10 cm. Ještě zde bylo právě několik remízů, jeden je prohlášen za les, toho ukrojili jen kousek a ten druhý remíz obrali , že zbylo asi 10x10m. Byl původně asi 3 až 4 x větší. Lesy se doorávali až na kmen, našim předkům to nevadilo, ani za komunistů, ne ta nenávist vůči přírodě je v této zemi velká. Jen si vemte ještě naše lesy, kůrovec. Ten by nebyl nebýt LČR. Nevím proč a dnes nás poučují výzkumníci a profesoři o ochraně proti kůrovcům. Přitom každý lesník ví, že bylo vše porušeno a nikdo neřešil zákon. Ne nemáte bohužel pravdu, jen hájíte onu likvidaci. Je mi jen smutno, že vím o poslední lokalitě kde je černý bez a přesto dostává každý týden zásah jedu z polí a mnoho lidí to neví a chodí ho trhat. To je prostě děs a Randap, obilí a brambory, možná i řepky. Tímto válečným jedem postříkané a lidé to jedí a věří zemědělcům a traví svoje děti a sebe.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

7.1.2026 18:10 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
Ony ty velké lány jsou potřeba na ekonomické pěstování energetických plodin na ekologická biopaliva. Doporučuji sledovat Duha, ČSOP, zelený kruh a spol. Zejména najít jejich příspěvky staré třeba 30 let. Tehdy byla úhlavní nepřítel ekologického zemědělství i chlévská mrva.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

8.1.2026 11:16 Reaguje na Michal Ukropec
Pokud si naši občané místo izolace z dob
socialismu vybrali globalismus, tak na to
musí reagovat nejen průmysl, ale i zemědělství
ve kterém při tržním hospodářství vítězí
specializace a velkoplošné hospodaření.
Hrát si na ekologii a vše dotovat sice lze,
ale musíme na to mít a v praxi to vidí ti
BIOproducenti s problematickým odbytem své
produkce. Mají své zákazníky jen mezi lépe
situovanými, ale většina zákazníků na to
nemá. Jsou tu tři cesty a těmi je izolace
od globálního trhu, nebo masivní dotace
a nebo zvýšení životní úrovně tak, že
si i ti chudí koupí BIOpotraviny. Položme
si otázku, co z toho je reálné? NIC !!!
Jinak máte pravdu, ty spolky prosazovaly
to, proti čemu dnes vystupují a naopak.
Každá novinka se má náležitě v praxi
vyzkoušet před zavedením do plošné praxe
POUZE v malém. Tu se naopak vše dělá HR
jako HURÁ akce a až později se zjistí,
že to je hloupost. Viz podpora BIOplynu
s devastací polí a přírody. Novým trendem
je náhrada fosilu štěpkou v energetice,
kdy naroste četnost dopravy z lesů po
už tak zničených silnicích a drancování
lesů z poslední větvičky. Je tu trend z
lesů udělat plantáže na dřevní štěpku a
to bude další hřebíček do rakve přírody.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

8.1.2026 18:43 Reaguje na Michal Ukropec
S tím hnojem máte pravdu, ale ostatní ne. Do bioplynek se převážně používá kukuřice a nyní. Stroje musí zorat, zaset, ale předtím postříkat Randapem , pak přijede chemie a zase chemie, tak dvakrát do týdne. Pak se sklízí, kombajn, traktor nákladní auto, nacpání do igelitu, zorat. A nyní jednou jsem náhodně mluvil s lidmi od jedné bioplynky. Nafty je obrovská spotřeba, bez dotace by byli v háji, nevím kde ti zelení berou údaje, ale nejspíš zapomínají na naftu a nebo jsou podmázlí. No a ti pánové říkali, jednou js,e se vykašlali na bio a pustili to na nějaký pohon na proud, hnali to přes onen zdroj a dostali nakonec odměnu za vyrobenou elektriku. A říkali nepoužít tu naftu na ta pole a dát ty pole pro výživu národa, tak jsme ušetřili. On nikdo ty eko náklady7, nafta nepočítá. No a pak celou zimu přejíždějí každý týden kamiony pro kukuřici a nebo od Kolína jsou zde u nás, kde to fouknou na traktor a převezou na náklaďák, to nikdo nevidí. Ne není to bio, ale podfuk.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

7.1.2026 20:20 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
Že připojený řečník tradičně na vše a priori nahlíží z té horší stránky jsem si již zvykl. Pro oba uvedu parafrázi z klasiky: Obědy už vařit nebudem, protože všechno by (mi) sežral Baloun. Nebo Operace dopadla dobře, pacient zemřel.

Udělat z výjimky pravidlo a z ušlechtilé věci "problém", je znakem demagogů a duševních mrzáků. S takovou by nikdo nemohl založit novou alej, mez či remízek - "všechno by zničily stroje, postřiky nebo lidé..." A co se týká té "zazvěřené nostalgie" - i dnes je dosti nadšenců, kteří na ochozu postaví žebřík či kazatelnu a na lišku ani kunu brokem nešetří. Nedělat nic a blbě kafrat dovede kdejaký *ů*.

Vytvořit smysluplné dílo je neméně důležité, jako se o něj pravidelně starat.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

8.1.2026 11:36 Reaguje na Karel Zvářal
Beru moji kritiku, ale mi nejde o likvidaci těch stávajících mezí, ale právě o tu jejich údržbu. Kdysi byly koseny na seno a spásány. Dnes jsou ale semeništěm plevelů. Víte já si pamatuji skutečný
význam mezí a těmi bylo rozdělení majetku. O té
jejich dnes opěvované ekologické funkci nikdo
nepřemýšlel. Mez byla kosena a vypásána a třeba
koroptve hnízdily uprostřed pole s jetelem. To
to pole ale kosil někdo kosou a ten kousek s
hnízdem obsekal a nechal tam koroptev hnízdit.
I zajíčka obsekl a druhý den po jeho odchodu to
dodělal. I já tak kdysi postupoval, ale co dnes?
To dnes stroj neumí a kdo bude kosit pole kosou?
Nechtějte po zemědělcích aby dopláceli na něco,
co je neživí stejně jako, nemusí na ekologii
doplácet třeba solární baroni, když likvidují pod
solárními panely porost herbicidy. Je nikdo nekárá,
protože to bývalé pole už není pole a neplatí tam
omezení a nebo zákaz herbicidů. Já jsem sice velký
zastánce ekologického zemědělství, ale zároveň
jsem realista, že v tržním hospodářství je hlavním
kritériem zisk a nikoliv charita, že budou ve ztrátě
proto, aby chránili přírodu podle představ ekologů.
Popisuji to už výše(8.1.v 11.16), že existují tři
varianty a která je schůdná ??? Žádná !!!
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

8.1.2026 12:24 Reaguje na Břetislav Machaček
Popisuji jen příklady z praxe, tedy to, co vidím dělat tam či onde. Opakovaně uvádím, že bych dotace vázal na určité množství větrolamů, mezí ap. ekoprvků, za jejichž údržbu by odpovídal zemědělec, tak jak je tomu s polnostmi.
Výnosy se zvedly z dřívějšcí 3t/ha na 10 - a pořád jim to k obživě nestačí??? Není chyba někde jinde, než v prvovýrobě? Ve světě je nadprodukce základních komodit - proto si mohou dovolit tlačit cenu dolů. A co se týče kvality potravin a používaných pesticidů: to samé, co my, jedí i normotvorci a kontroloři, takže účelové bouře ve sklenici mě nechávají v klidu.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

8.1.2026 17:20 Reaguje na Karel Zvářal
Vždyť o tom píšu, že s globalizací dochází
k těžko zjistitelnými reálnými cenami komodit
(vývozní a jiné pobídky). Konkurence může
používat v EU zakázanou chemii a EU to řeší
pouze namátkově se směšnými pokutami, které
neodradí obchodníky dovážet šunty. Izolovaný
trh s potravinami by je sice zdražil, ale
nevyvíjel na zemědělce tlak být stále více
konkurenceschopni i za cenu nejvyšší, která
má dopady na přírodu. Je třeba opustit
produkci biomasy pro energetiku a biopaliva,
aby se ta pole mohla osévat pícninami pro
chov zvířat produkujících hnůj a k zaorání
biomasy pro obohacení půdy humusem. Zlepší
se tak i vodozádržnost půdy a vlhká půda
bude lépe odolávat větrné erozi a zadržením
vody bude lépe odolávat erozi vodní. Okraje
polí s nízkou úrodností udržována oséváním
aby zabránila zarůstání z okolí pak je třeba
dočasně provozovat jako biopásy pro celou
škálu živých tvorů jako zpestření potravní
nabídky. To by ale muselo dojít k izolaci
zemědělského trhu a nedovážet sem levné
šunty ze zahraničí, což je ale v rozporu
s unijním trhem, který se navíc otevírá
pro dovozy z Jižní Ameriky, kde se kvůli
té produkci ničí pralesy. Vedení EU to
dělá výměnou za otevření jejich trhu pro
nekonkurenční automobily a jiné výrobky,
které už v EU kvůli drahým energiím, práci
a taky přísným předpisům vyrábíme draze.
EU prostě zabředla do vlastních chapadel
ze kterých se nemůže vymámit. Jinak ti, co
jsou lépe informováni a lépe placeni ty
šunty nejedí, jak si myslíte. Osobně znám
paní mající možnost se dostat k výsledkům
rozborů a která mi zařídila rozbory mé
domácí produkce a prosila mne o mé brambory
a zeleninu.
Nebyl jsem ji schopen to dodávat, ale
doporučil jsem ji kamaráda, který se o
to taky snaží a uspěla. Nesmí ventilovat
vše co ví, ale podle jejího zájmu o ty
brambory, zeleninu a vejce to hovoří za
vše. Je to asi v "normě", ale jaké normě?
Kolik % projde zkouškami a kolik % ne?
Odpovědět
JO

Jarka O.

8.1.2026 21:38 Reaguje na Karel Zvářal
Samotný glyfosát není jedem pro zvěř ani tím nejhorším, co půda zažila, není to pomerančový agent, o kterém mám dojem píše p. Ptáčník, ale dodává hodně fosforu po půdy i vody. Jako vždycky je to otázka množství. Pokud ho používáte dlouhodobě po hektolitrech, tak se v prostředí projeví a třeba akumuluje.
Odpovědět
JŠ

Jan Šimůnek

6.1.2026 11:39
Pokud si to dobře pamatuji, tak zákaz glyfosfátu ekologové v USA vysoudili na základě jednoho případu rakoviny u člověka, který s ním dělal, a to tak bez ohledu na jakákoli pravidla o bezpečnosti práce, že v tuzemsku (i ledaskde jinde) by letěl jak holubička. A ještě by platil pokutu jak mourovatý.
Odpovědět
PE

Petr Elias

7.1.2026 08:55 Reaguje na Jan Šimůnek
A víš co je na tom opět to nejlepší? Že žádný stát v USA glyfosát nezakázal. :D :D
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

7.1.2026 15:06 Reaguje na Petr Elias
Unás se stříkají brambory a obilí, to se samozřejmě sní. A pokud to v USA nezakázali, jednoduché, velké zásoby tohoto jedu , byla to válečná chemická látka a je toho moc, no a firma to dál vyrábí, kšeft ne a rychlá likvidace zeleně. No a co , že se rozjede rakovina, ta se svede na způsob života.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

7.1.2026 18:11 Reaguje na Petr Elias
Proč zakazovat něco, co není povoleno?
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

7.1.2026 15:38 Reaguje na Jan Šimůnek
Pamatuji si, že jeden soukromník to po roce 2000 nechal postříkat obilí letadlem , aby to stejnoměrně dozrálo. Mě to zasáhlo modříny na kraji lesa, víc jak stoleté. Schodily jehličí a vypadalo to špatně, ale druhý rok opět obrazily, ale není to již ono, jsou stále řídký ty koruny. Horší to bylo ve vsích na zahradách, odešli janbloně i s úrodou, vše co na zahrádce bylo a děti zde sbírali jahody a další zeleninu, nikdo to tehdy neřešil. Proč naši předci mohli všechno dělat bez chemie a nevadilo jim , že kráva si uleví?
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

6.1.2026 12:10
Celkové množství přípravků s obsahem glyfosátu klesá, ovšem na orné půdě vytvalé plevele nějak regulovat musíte, což se při drastickém tlaku na omezení orby zařizuje poněkud obtížně. Bez orby v podstatě jiné fungující způsoby nemáte. Vyprávět by o tom mohli ekologičtí zemědělci, kteří brečí jako želvy kvůli povinnosti zajistit min. na 80% orné půdy pokryv do 31.10. (DZES 6). Marně agrumentovali EK přírodními podmínkami, kdy v listopadu už do orné velmi často kvůli mokru s pluhem nevjedou a na jaře už skluz nedoženou - smůla. Ekologové samozřejmě glyfosát použít nesmějí, ale třeba takoví regenerativci se bez něj kvůli vyloučení orby (a masivním využívání meziplodin) v podstatě neobejdou. Co naplat, kdo chce maso ze zajíce, musí shánět tam, kde je polí málo. A zajíci v intenzivně obhospodařované krajině holt budou jen pro radost zastánců biologické rozmanitosti. Tedy ti, kteří přežijí myxomatózu. Myxomatóza je očividně v likvidaci zaječí populace podstatně rychlejší a preciznější než aplikovaný glyfosát.
Odpovědět
JO

Jarka O.

8.1.2026 21:31 Reaguje na Marcela Jezberová
A ten půdní pokryv nebo meziplodiny se sejí kvůli zachycování dusíku? Tak glyfosátem před jejich zaoráním se půdě ještě přidají fosfáty, a v podstatě už by se nemělo hnojit. Na lehké půdy jako písky bych glyfosát vůbec nelila, protože se na jeho půdních částicích neadsorbuje a putuje rovnou do vody, kterou nám pěkně eutrofizuje. Jj, glyfosát místo orby, krav a hnoje, to už se mi zdá být revoluce v "zemědělství" i "ekologii".
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

9.1.2026 10:14 Reaguje na Jarka O.
Meziplodiny se používají kvůli zajištění pokryvu půdy, aby nezůstávala "holá", zároveň při správném složení směsky dokáží kořeny pěkně provrtat půdu. Problém je, že meziplodiny nepřestanou růst v určitém stádiu, ale rostou a dozrávají stále dál. Pokud po meziplodině chcete zaset, potřebujete ji donutit, aby přestala růst, což můžete buď jen uválením (zbyde vám spousta hmoty, přes kterou nemusíte dostat do půdy osivo tak jak potřebujete a navíc ta meziplodina může dál růst, tedy osivo nemá šanci vzejít) nebo ji "umrtvíte" právě glyfosátem, čímž zároveň "smahnete" i vytrvalé plevele, které v té meziplodině mohly vyrůst. Pak už zasejete bez problémů. Ono se do uválené meziplodiny zasít dá, ale sečky, které to dokážou, stojí tolik co starší rodinný dům. Nadšenci si sečky dokážou i sami postavit, ale ne každý zemědělec je zároveň konstruktér, umí to a má čas na hraní si v dílně. Pokud je mírná zima, může vám přežít i meziplodina ponechaná přes zimu, která měla původně vymrznout. Regenerativci neořou, protože orbou se půda "zabíjí" a emituje z ní uhlík, tedy jinou variantu než herbicidy už proti plevelům nemají. Také herbicidem (ne glyfosátem samozřejmě) zastavují růst pomocných plodin (někdy) pěstovaných společně s hlavní plodinou, pokud ta pomocná plodina roste bujněji, než se předpokládalo. Pomocné plodiny potlačují výskyt plevelů (zaberou jim místo), ale zase také zabírají místo, světlo a živiny hlavní plodině a občas víc než měl pěstitel v úmyslu. V zemědělství je vždycky něco za něco - tady pokud chcete v půdě uzavřít uhlík, musíte plevele zlikvidovat chemicky. Pokud budete orat, budete "zabíjet" půdu, ale zase budete mít menší problém s plevely. Chcete pestrý porost, podpořit v půdě život, vysejete pomocné plodiny, ale zase pokud ta pomocná plodina potlačí hlavní plodinu, sklidíte houby. Tak to v zemědělství chodí.
Odpovědět
JO

Jarka O.

10.1.2026 18:39 Reaguje na Marcela Jezberová
Ano, všechno něco stojí, glyfosát se během pár týdnů stává hnojivem, slabým, ale aspoň něco, možná by se toho někde dalo využít.
Odpovědět
JŠ

Jan Šimůnek

6.1.2026 14:58
to Marcela Jezberová 6.1.2026 12:10
Díky za další důvod k odchodu z EU.
Odpovědět
MK

Michal Krátký

6.1.2026 15:01 Reaguje na Jan Šimůnek
Tak sbohem a pozdravujte
Odpovědět
su

6.1.2026 21:00 Reaguje na Michal Krátký
1*
Odpovědět
JO

Jarka O.

7.1.2026 07:11 Reaguje na Michal Krátký
5
Odpovědět
JŠ

Jan Šimůnek

6.1.2026 18:20
Běžte do Bruselu a zůstaňte tam. Nejlépe do čtvrtí, kde vládnou islámští teroristé.
Odpovědět
Vojtěch Maruška

Vojtěch Maruška

7.1.2026 06:37
Příroda se začala " probírat " v devadesátkách , ti kteří si říkají zemědělci (mám pro ně mnohem sofistikovanější název ) , měli méně peněz a tak šetřili , i na chemii , světe div se , nikdo z nás hlady nezemřel . Pak přišel vstup do do EU a s ním i dotace a už to jelo . Dnes máme otrávené všechno kolem dokola . Ale výjimky existují , loni jsem kupovala oves , mají také ječmen a pšenici z EKO farmy za 600kč q , tedy stejná cena za jakou lze nakoupit i z komerčně obdělaného pole(Bureš je výjimka ten má q za 1500) jak jen to ti EKO farmáři dělají ? Šárka PS: Někde jsem četla že poločas rozpadu u Roundupu je 50let .
Odpovědět
JO

Jarka O.

7.1.2026 07:11 Reaguje na Vojtěch Maruška
Ano, já mám také jiný název. Kdyby byly trochu nižší výnosy z polí, musela by se některá pole obnovovat, změnit postupy, ale polní zvěři by se vrátily biotopy. 50 let rozkladu r. je výmysl, je to v týdnech, ale i s velikým rozptylem podle typu půdy, provzdušnění, teploty.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

7.1.2026 12:19 Reaguje na Vojtěch Maruška
Co to tady plácáte za nesmysly? Přijeďte si a já vám pšenici prodám za 400 korun, to je totiž to, za co se dnes běžně-a ještě spíš za míň- pšenice prodává, i za 380! Jestli jste kupovala za 600, tak jste úplně zbytečně přeplácela letošní cenu nejméně o 200-230 korun na metráku! A ještě se s tím snad chlubíte či co? Jak jen to ti eko dělají , že? Jak myslíte? Dotacemi! Jenže my konvenční to umíme vyrobit levněji a nemyslete si, že je ta pšenice horší- spíš opak je pravdou. Říkají vám něco mykotoxiny?
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

8.1.2026 11:05 Reaguje na pavel peregrin
Presne to som chcel písať. Videl som pšenicu pestovanú na kopaniciach v nadmorskej výške 500 -600 m.n.m Bola tmavo - šedá od plesní - samozrejme nikdy nestriekaná. To si nikto neuvedomuje, ako nás chcemické postreky chránia od prirodzených škodlivín a jedov.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

8.1.2026 12:10 Reaguje na pavel peregrin
Je to tak. Léta jsem z nostalgie a kamarádství bral pšenici
pro drůbež od kamaráda kovozemědělce a pak jsem vyzkoušel
pšenici z agropodniku. Rozdíl v ceně nebyl, ale kvalita byla
rozdílná. Jeho zrno bylo pouze seschlá otruba a které jsem
před uskladněním navíc musel dosušit. To zrno z agropodniku
bylo hezky plné a slepice mu dávaly přednost. Navíc tam
znám zaměstnance, který mi přeprodává deputát za 300 Kč
a nikoliv za těch smyšlených 600 Kč koupených asi přes
překupníky a nebo rozvážené pro drobnochovy po pár kilech.
Ten agropodnik (NETIS) provozuje i máloobchod s produkty,
které sice neprodukuje, ale má je od smluvních dodavatelů
za velmi přijatelné ceny. Například slunečnice je za 2/3
ceny ve Zverimexu a jablka za skladové ceny. Takové
maloobchody jsou jednou z cest pro zemědělský odbyt, ale
podmínkou je rozšířit sortiment i o jiné než své produkty,
aby to nebyl obchod pouze s několika položkami. Jejich
pole se stále hnojí i hnojem z vlastních chovů zvířat
a nepřehánějí to ani s kukuřicí jako jiní zemědělci v
okolí. Sejí směsky k zaorání a dobře se starají i o půdu státu, který na ní chce postavit Gigafaktory. Je smutné,
že taková půda skončí pod betonem a přitom je v okolí
plno pozemků po šachtách a továrnách. Po budovách po
slévárně Viadrus ŽDB se tam nestaví průmyslové objekty,
ale je tam solární park a pole se zastaví továrnou. Je
mi šoufl i z Nošovic, kde postavili Hyundai na polích
s prvotřídní zelinářskou produkcí a tak to vypadá u nás
v republice téměř všude. Pamatuji i naše hospodaření,
kdy stálo obilí v kozlech(mandelích) v deštivém létě
na poli tak dlouho, až zrno zčernalo a nechtěly ho
ani prasata. Ještě že se tehdy nezkoumala závadnost
a krmilo se tím co bylo bez ohledu na závadnost. Ono
co oči nevidí, tak srdce nebolí a vzpomínám si na
vyprávění babičky jak vymřela rodina jednoho statkáře
na otravu námelem a bylo tehdy štěstí, že si od něho
taky nekoupili při neúrodě potravinářské pšenice tu
jeho a nepomleli ji ve vlastním větrném mlýnku běžném
kdysi v mém okolí. Koupili si tehdy hotovou mouku v
krámě, což sedlák neudělal a doplatili na to. Dnes je
to téměř neznámá houba, pokud se nepěstuje záměrně
pro farmacii.
Odpovědět
TB

Thierry Bon

10.1.2026 00:03

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist